30 Ad 2/2024 – Krajský soud v Brně

30 Ad 2/2024- 49 - text  8 30 Ad 2/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: PETRIMPEX, a.s. " v likvidaci" sídlem Přemyslovců 1240/59, Mariánská Hory, Ostrava zastoupený advokátkou Mgr. Lenkou Piknovou sídlem Veselá 237/37, Brno proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce sídlem Kolářská 451/13, Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 12. 2023, č. j. 7130/1.30/23-5 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj (dále jen „inspektorát“) ze dne 28. 4. 2023, č. j. 24670/9.30/22-12(dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání (1.) přestupku podle § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v rozhodném znění (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), kterého se měl dopustit tím, že v období označeném v prvostupňovém rozhodnutí umožnil výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bod 1 a 2 zákona o zaměstnanosti, když (A.) na pracovišti obchodní společnosti VINUIM a.s. (dále jen „společnost VINIUM“) umožnil 6 cizincům (z toho 5 státní příslušnosti Ukrajina a 1 státní příslušnosti Ruská federace) výkon závislé práce spočívající v práci pomocného pracovníka mimo pracovněprávní vztah a bez povolení k zaměstnání, (B.) na pracovišti vinohradu obchodní společnosti Vinice LAHOFER s.r.o. (dále jen „společnost Vinice LAHOFER“) umožnil 8 cizincům státní příslušnosti Ukrajina výkon závislé práce spočívající v provádění zelených prací bez povolení k zaměstnání, (2.) přestupku podle § 140 odst. 1 písm. e) zákona o zaměstnanosti, kterého se měl dopustit tím, že umožnil výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bod 3 zákona o zaměstnanosti, když na pracovišti společnosti VINIUM dne 4. 10. 2021 umožnil 3 cizincům státní příslušnosti Ukrajina výkon závislé práce spočívající v práci pomocného pracovníka bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, (3.) přestupku podle § 140 odst. 1 písm. g) zákona o zaměstnanosti, kterého se měl dopustit tím, že v období označeném v prvostupňovém rozhodnutí zastřeně zprostředkovával zaměstnání podle § 5 písm. g) zákona o zaměstnanosti, když pronajal pracovní sílu v podobě (A.) 10 pracovníků a dočasně je přidělil k výkonu práce spočívající v práci pomocného pracovníka ke společnosti VINIUM na její pracoviště, bez povolení ke zprostředkování zaměstnání, (B.) 8 pracovníků a dočasně je přidělil k výkonu práce spočívající v provádění zelených prací ke společnosti Vinice LAHOFER na pracoviště vinohradu bez povolení ke zprostředkování 3. Za to byla žalobci podle § 35 písm. b) a § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění (dále jen „přestupkový zákon“) a § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti uložena pokuta ve výši 1 300 000 Kč. Dále byla žalobci uložena povinnost uhradit paušální částku náhrady nákladů přestupkového řízení ve výši 1 000 Kč. 4. K odvolání žalobce žalovaný prvostupňové rozhodnutí změnil, přičemž opravil zřejmou nesprávnost ve jméně jednoho z cizinců a reflektoval legislativní změnu v podobě novelizace § 140 zákona o zaměstnanosti s tím, že aplikoval právní úpravu účinnou v době spáchání přestupku [konkrétně § 140 odst. 1 písm. g) a odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 30. 6. 2023], neboť právní úprava účinná od 1. 7. 2023 není pro žalobce příznivější, jelikož zůstala ve vztahu k projednávanému případu beze změny. V ostatním žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil a odvolání žalobce zamítnul. II. Argumentace žalobce 5. Žalobce namítá, že žalovaný porušil zásadu materiální pravdy, kdy nedostatečně zjistil skutkový stav a nesprávně vyhodnotil důkazy. 6. V případě vytýkaných přestupků na vinohradech společnosti Vinice LAHOFER žalobce namítá následující. Žalovaný se nevypořádal s předloženými důkazy, zejména smlouvou o dílo. Dále v rámci provedených výslechů použil pouze výslechy ukrajinských pracovníků, nikoli předložené důkazy o součinnosti ze strany žalobce. Žalovaný neřešil, kdo cizince vyplácel, kdo s nimi komunikoval, řešil pracovní problémy, že se nejednalo o pracovníky společnosti Vinice LAHOFER, ale o pracovníky žalobce. Na vinicích lze zcela přesně vymezit úseky/řádky, tzv. tratě, kde je možno pracovat, nelze tedy souhlasit se závěry žalovaného, že nešlo provádět práce formou tzv. outsourcingu na části vinice. K závěrům o nelegální práci cizinců na vinici a jejím nelegálním zprostředkování dospěl žalovaný bez dostatečných důkazů a jejich vzájemné provázanosti, která by zakládala naplnění spáchání přestupků podle § 140 odst. 1 písm. c) a g) zákona o zaměstnanosti. Vycházel zejména z protokolů od cizinecké policie, aniž by provedl výslechy cizinců v rámci přestupkového řízení. Tyto protokoly neobsahují dotazy ohledně okolností, které byly následně žalobcem namítány v rámci správního řízení. Tudíž žalovaný neměl dostatečně zajištěné důkazy, aby na základě toho mohl dospět k řádnému zjištění skutkového stavu věci. 7. V případě vytýkaných přestupků na pracovišti společnosti VINIUM v říjnu 2021 žalovaný neprovedl navrhovaný důkaz dotazem na obchodní společnost BONOX Services s.r.o. (dále jen „společnost BONOX Services“), která dodala bez vědomí žalobce na pracoviště společnosti VINIUM nelegální pracovníky. Žalovaný dospěl k závěru o nelegální práci cizinců a jejím nelegálním zprostředkování bez dostatečných důkazů a jejich vzájemné provázanosti, která by zakládala naplnění spáchání přestupků podle § 140 odst. 1 písm. c) a g) zákona o zaměstnanosti. Z žádného vyjádření cizinců nevyplývá jakékoli propojení na žalobce a toto se tedy musí opírat pouze o tvrzení společnosti VINIUM. 8. Žalobce namítá, že udělenou pokutu není schopen uhradit a její vymáhání ze strany celního úřadu bude mít pro žalobce likvidační následky. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 9. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhuje podanou žalobu zamítnout, odkazuje na odůvodnění napadeného i prvostupňového rozhodnutí a k některým z žalobních bodů argumentuje podrobněji. IV. Posouzení věci krajským soudem 10. Žaloba byla podána včas osobou k tomu oprávněnou a jedná se o žalobu přípustnou. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Vinice společnosti LAHOFER 11. Žalobce namítal, že se žalovaný nevypořádal s předloženými důkazy, zejména smlouvou o dílo. Dále v rámci provedených výslechů žalovaný použil pouze výslechy ukrajinských pracovníků, nikoli předložené důkazy o součinnosti ze strany žalobce. 12. Krajský soud daným námitkám nepřisvědčil. Správní orgány se ve svých rozhodnutích vypořádaly jak se smlouvou o dílo, tak se sděleními pracovníků žalobce v rámci součinnosti povinných osob. Konkrétně se jednalo o sdělení pana E., pana N. a paní G. poskytnutá za tyto osoby zplnomocněným zástupcem. 13. Ze správních rozhodnutí vyplývá, že smlouva o dílo sice mohla formálně založit smluvní vztah mezi žalobcem a společností Vinice LAHOFER, avšak podstatnější než obsah této smlouvy je skutečný průběh spolupráce mezi nimi. Inspektorát v prvostupňovém rozhodnutí podrobně odůvodnil, že smyslem spolupráce mezi žalobcem a uvedenou společností bylo pouze dodání pracovní síly této společnosti. 14. Správní orgány se zabývaly i sděleními pracovníků společnosti Vinice LAHOFER, které měly podle žalobce podpořit jeho tvrzení o tom, že cizinci vykonávali oddělené činnosti a úkoly jim nezadávali pracovníci společnosti Vinice LAHOFER, ale pracovník žalobce. Správní orgány argumentaci žalobce nepřisvědčily a tato sdělení hodnotily tak, že jsou v rozporu s jinými v řízení provedenými důkazy, zejména pak s protokoly o výslechu cizinců pořízenými cizineckou policií, které jsou ve vzájemné shodě a dále se skutečnostmi zjištěnými cizineckou policií při kontrole na pracovišti vinohradu. Na místě se nenacházel žádný pracovník žalobce, který by cizince koordinoval. Cizinci ve shodě vypovídali, že je úkolují pracovníci společnosti Vinice LAHOFER, kteří kontrolují kvalitu práce a docházku cizinců. Dále uvedli, že jednají s pracovníkem žalobce, ale ten jezdí každé tři-čtyři dny. V průběhu kontroly na pracovišti vinohradu byl dle sdělení Policie ČR přítomen pan N., který sdělil, že je agronomem ve společnosti Vinice LAHOFER a společně s paní G. cizincům urču