7 Afs 212/2006 — Nejvyšší správní soud

30 Ad 7/2024- 101 - text 10 30 Ad 7/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: Ing. Mgr. M. R., Ph.D., MBA proti žalovanému: Nejvyšší státní tajemník sídlem Jindřišská 34, 110 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2024, čj. MV2143833/SR2023 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce pracoval od března 2019 pro Energetický regulační úřad (ERÚ) jako ředitel odboru sporných a schvalovacích řízení. Z tohoto místa byl v červenci 2023 odvolán, protože bylo zrušeno. V průběhu následného řízení o převedení žalobce na jiné služební místo žalobce oznámil, že nastupuje jako justiční kandidát k soudu. Předseda ERÚ proto řízení o převedení žalobce zastavil a rozhodnutím ze dne 2. 10. 2023, č. j. 0957528/2016ERU (dále také „rozhodnutí ERÚ“) jej zařadil mimo výkon služby. 2. Sporným v této věci je, zda ERÚ mohl žalobce postavit mimo výkon služby, když v době rozhodnutí žalobce nebyl zařazen na konkrétním služebním místě. 3. Odvolání žalobce proti citovanému rozhodnutí zamítl žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „odvolací rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“). Proti němu brojí žalobce u Krajského soudu v Brně žalobou podanou dne 14. 4. 2024. II. Argumentace žalobce 4. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit, neboť je v prvé řadě nepřezkoumatelné a nicotné. Žalobce namítal, že ERÚ nemohl dne 1. 10. 2023 rozhodnout o jeho postavení mimo výkon služby, když v té době žalobce službu nevykonával. ERÚ rozhodl o žalobcově zařazení mimo výkon služby ode dne 1. 10. 2023, neboť u žalobce nastala překážka podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, protože byl přijat do pracovního poměru justičního kandidáta u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Ke dni 1. 10. 2023 ale žalobce službu nevykonával, protože od 1. 7. 2023 existovala jiná překážka, a to na straně ERÚ podle § 106 odst. 3 zákona o státní službě. Rozhodnutí ERÚ postavilo žalobce mimo výkon služby, kterou přitom nevykonával. Proto je rozhodnutí ERÚ právně neuskutečnitelné, a tedy nicotné. Tímto argumentem se žalovaný navíc vůbec nezabýval a zatížil tak rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti. 5. Podle žalobce měl žalovaný vycházet z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 6 Ads 88/2006132, a aplikovat analogicky závěr č. 38 ze zasedání poradního sboru náměstka ministra vnitra pro státní službu ze dne 17. 9. 2021. Z něj vyplývá, že pokud je zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů a přistoupí k tomu další důvod pro zproštění služby či zařazení mimo výkon, služební orgán o něm nerozhoduje a ponechává zaměstnance mimo výkon služby z organizačních důvodů. Jak žalobce již uváděl, v době jeho zařazení mimo výkon služby tuto službu nevykonával z důvodu překážky na straně ERÚ. Žalovaný se brání tím, že později vzniklá překážka dle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o státní službě (zahájení výkonu funkce justičního kandidáta) má přednost před obecnou překážkou dle § 106 odst. 3 téhož zákona. Proč by tomu tak mělo být, to ale žalovaný nevysvětlil. Podle žalobce existovala překážka podle § 106 odst. 3 zákona o státní službě, a žalovaný tak nemusel a neměl rozhodovat o zařazení žalobce mimo výkon služby. Přitom žalobce nesouhlasí s argumentací o dočasnosti režimu překážky v § 106 odst. 3 zákona o státní službě, protože stejně tak dočasná je i funkce justičního kandidáta. III. Argumentace žalovaného 6. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout. Napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné, protože se žalovaný vypořádal s obsahem a smyslem odvolací argumentace, nebylo nutné reagovat na každou dílčí námitku. Zvlášť pokud nejde o námitky důležité ve vztahu k přijatému právnímu závěru. 7. Žalobce se v době rozhodování ERÚ nacházel v postavení, které je přechodného charakteru a znamená, že o služebním poměru takového zaměstnance prozatím nebylo rozhodnuto. Překážka podle § 106 odst. 3 zákona o státní službě není výsledkem rozhodnutí správního orgánu, ale nastává automaticky a slouží k překlenutí období mezi vzniklou překážkou, pro kterou nemůže zaměstnanec vykonávat službu, a rozhodnutím správního orgánu o služebním poměru. O osudu takového zaměstnance pak musí služební orgán rozhodnout, a to tak, že jej převede na jiné služební místo, zařadí jej mimo výkon služby z organizačních důvodů, nebo rozhodne o vzniklé překážce dle § 33 odst. 1 zákona o státní službě. Služební orgán tak mohl, po oznámení překážky (nástup na pozici justičního kandidáta), buď rozhodnout o zařazení žalobce na jiné služební místo či o zařazení mimo výkon služby kvůli nedostatku takového místa, nebo rozhodnout v návaznosti na vzniklou překážku na straně žalobce. Podle žalovaného by bylo nehospodárné žalobce zařazovat na jiné služební místo nebo jej stavět mimo výkon služby, protože by žalobce stejně službu konat nemohl. Vykonával pozici justičního kandidáta. Existovaly dvě zákonné překážky, které žalobci bránily ve výkonu služby – na straně ERÚ (původní žalobcovo místo zaniklo) a na straně žalobce (jmenován justičním kandidátem). Podle žalovaného byla klíčová překážka na straně žalobce, protože zkrátka nemohl vykonávat službu pro služební úřad, i kdyby překážka na straně ERÚ neexistovala. Co se závěrů poradního sboru náměstka ministra vnitra pro státní službu týče, pak žalovaný v napadeném rozhodnutí vysvětlil, proč je nemůže analogicky aplikovat. Je nutné rozlišovat mezi zařazením mimo výkon služby z organizačních důvodů a překážkami podle § 106 zákona o státní službě. IV. Posouzení věci krajským soudem 8. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť žádná ze stran jednání nepožadovala. 9. Žaloba není důvodná. Právní úprava a judikatura 10. Nejprve se krajský soud bude věnovat překážkám na straně státního zaměstnance. 11. Podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění účinném do 30. 6. 2024 (v době rozhodování žalovaného), nelze do služebního poměru přijmout justičního čekatele, justičního kandidáta nebo právního čekatele. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení nastanouli po přijetí do služebního poměru překážky uvedené v odstavci 1, má to za následek pozastavení výkonu služby. Podle § 65 odst. 1 zákona o státní službě nastanouli po vzniku služebního poměru překážky, které mají za následek pozastavení výkonu služby, zařadí se státní zaměstnanec mimo výkon služby. A konečně, z odstavce 2 citovaného ustanovení vyplývá, že po dobu zařazení mimo službu podle odstavce 1 tohoto ustanovení nepřísluší státnímu zaměstnanci plat. 12. Nyní krajský soud popíše právní úpravu překážek na straně služebního úřadu. 13. Z § 70 odst. 3 vyplývá, že nelzeli státního zaměstnance po odpadnutí překážek na jeho straně zařadit k výkonu služby na jeho původní služební místo v důsledku zrušení služebního místa z důvodu změny systemizace, zařadí se k výkonu služby na volné služební místo, na kterém je služba pro něj vhodná. Neníli to možné, zařadí se podle § 62 odst. 1 zákona o státní službě mimo výkon služby, nejdéle však na 6 měsíců. 14. Podle § 106 odst. 3 zákona o státní službě platí, že za dobu, po kterou nemohl státní zaměstnanec konat službu pro překážky na straně služebního úřadu, mu přísluší plat (jde o plat v plné výši). Podle § 62 odst. 1 zákona o státní službě ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 1 citovaného ustanovení činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu. 15. Krajskému soudu není známo, že by existovala jakákoliv (natožpak ustálená) judikatura, která by řešila konkurenci mezi překážkami ve výkonu služby na straně služebního úřadu a zařazením mimo výkon služby kvůli překážkám na straně státního zaměstnance. Nejvíce se dané problematice blíží Závěr č. 38 ze zasedání poradního sboru náměstka ministra vnitra pro státní službu k zákonu o státní službě ze dne 17. 9. 2021 (dostupný na internetu: https://mv.gov.cz/sluzba/soubor/ps210917zaverc38pdf.aspx). Ten obsahuje následující právní názor: „Nastaneli u státního zaměstnance zařazeného mimo výkon služby z organizačních důvodů skutečnost, která odůvodňuje … zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby, služební orgán o takové další změně služebního poměru nerozhodne, tj. ponechá státního zaměstnance zařazeného mimo výkon služby z organizačních důvodů. O uvedené změně služebního poměru případně rozhodne až souběžně s rozhodnutím o převedení či zařazení státního zaměstnance na jiné vhodné služební místo.“ Skutková zjištění 16. Žalobce byl rozhodnutím ERÚ ze dne 1. 3. 2019, č. j. 0957519/2016ERU, jmenován na služební místo ředitele odboru sporných a schvalovacích řízení, ve služebním poměru na dobu neurčitou. Dne 14. 11. 2019 žalobce ERÚ oznámil, že od 15. 11. 2019 bude jmenován asistentem soud