9 Afs 86/2013 — Nejvyšší správní soud

30 Af 21/2024- 56 - text  26 30 Af 21/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: Sdružení místních samospráv České republiky, z. s. sídlem Nábřeží 599, 760 01 Zlín zastoupeného daňovou kanceláří BDO Czech Republic, s. r. o. sídlem Nádražní 344/23, 150 00 Praha proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2024, č. j. 12719/24/530022441711776 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 4. 2024, č. j. 12719/24/530022441711776, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci jako náhradu nákladů řízení částku 11 228 Kč k rukám jeho zástupce, společnosti BDO Czech Republic, s. r. o., daňové kanceláři, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce je spolek založený za účelem hájení společných zájmů obcí, poskytování odborného poradenství obcím a další podpůrné činnosti. V rámci své činnosti bezúplatně poskytl obcím a dalším subjektům přístup do Analytického geoinformačního systému (AGIS). V daňovém přiznání k DPH za prosinec 2021 si žalobce uplatnil nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od různých dodavatelů, které se systémem AGIS souvisely. Žalovaný poté žalobci tyto náklady vyloučil, protože neprokázal, že tato plnění využil ve své ekonomické činnosti. 2. Proto Finanční úřad pro Zlínský kraj platebním výměrem ze dne 5. 12. 2022, č. j. 2027904/22/330151522712623, vyměřil žalobci daň ve výši 331 564 Kč. 3. K odvolání žalobce proti citovanému platebnímu výměru žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „odvolací rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“) snížil vyměřenou daň z 331 564 Kč na 30 097 Kč, v ostatním jej potvrdil. Proti napadenému rozhodnutí brojí žalobce u Krajského soudu v Brně žalobou podanou dne 19. 6. 2024. II. Argumentace žalobce 4. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit, protože je nezákonné. 5. Nejprve žalobce vysvětluje, jak spolu se společností SMSdata vytvořil systém AGIS. Společnost SMSdata poskytla softwarový produkt DaG a žalobce poskytl databázi obsahující zdrojová data získaná ze státních registrů a data zpracovaná z vlastního terénního mapování. Tím vznikl softwarový produkt AGIS, jehož vlastníkem je společnost SMSdata a žalobce je na základě nevýhradní licence jeho uživatelem. Žalobce tak nevlastní přímo systém AGIS, nicméně vlastní část hardware a software nezbytného pro zajištění provozu systému AGIS a mapování (databáze zdrojových dat). 6. Žalobce tak společnosti SMSdata dodal klíčová data pro provoz AGIS, a za to obdržel nevýhradní licenci pro používání AGIS – ta spolu s hardware a software nezbytnými pro zajištění provozu systému AGIS tvoří podle žalobce jeho dlouhodobý nehmotný majetek. Ten žalobce využíval k ekonomické činnosti jak v minulosti (zpoplatněný přístup obcí do AGIS v roce 2019), tak v řešeném zdaňovacím období (níže rozebraná plnění pro ŠKODA AUTO, JukejReflex a ASEKOL) a hodlá tak úplatně činit i v budoucnu. Mezi přijatým plněním (od různých dodavatelů) a poskytnutým plněním (přístup do AGIS aj.) existovala podle žalobce souvislost – i nepřímé použití přijatého zdanitelného plnění (typicky využití pořízeného hmotného majetku, např. strojů) zakládá nárok na odpočet daně podle § 72 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Žalovaný naproti tomu požaduje prokázání přímé a bezprostřední souvislosti mezi plněními. Takový požadavek jde ale mimo rámec zákona o DPH a směrnice Rady 2006/112/ES. 7. Za chybný označuje závěr žalovaného, že by systém AGIS fungoval i bez žalobcem dodaných dat z terénního mapování. V systému by chyběla podstatná část informací, které využívají uživatelé nebo sám žalobce pro další plnění. To vyplývá i z výpovědi svědků P. F. a Ing. P. M., jednatelů společnosti SMSdata. Bez dodání zdrojových dat by žalobce nemohl „pořídit“ systém AGIS. Proto i poskytnutí dat společnosti SMSdata lze považovat za uskutečnění zdanitelného plnění – společnost SMSdata žalobci za předání dat zaplatila a poskytla mu nevýhradní licenci k systému AGIS. To, že takové plnění je potřeba považovat za zdanitelné, vyplývá z Informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti od 1. 7. 2017. 8. V průběhu daňového řízení žalobce navíc prokázal, že systém AGIS poskytoval za úplatu uživatelům, přičemž: a) poskytoval systém AGIS zákazníkům jako vedlejší plnění k poskytovaným reklamním službám (ŠKODA AUTO), b) prezentoval reklamu svých klientů v systému AGIS, c) systém AGIS využíval ke zpracování souborů dat v podobě databází, nebo analýz, které poskytoval odběratelům za úplatu (JukejReflex a ASEKOL), d) dotace od Ministerstva pro místní rozvoj byla úplatou za poskytování systému AGIS obcím. 9. Žalobce v první řadě prokázal, že systém AGIS poskytl za úplatu minimálně společnosti ŠKODA AUTO. Se ŠKODOU AUTO uzavřel žalobce smlouvu, podle které jí měl (mimo jiné) zpřístupnit systém AGIS, a to alespoň třem jejím zaměstnancům. Přístup do systému AGIS byl součástí balíku reklamních služeb, za které společnost ŠKODA AUTO žalobci zaplatila. 10. Dále žalobce bez bližší konkretizace tvrdí, že prokázal reklamní prezentaci svých klientů v systému AGIS. 11. Systém AGIS využíval žalobce i jinými způsoby. Společnosti JukejReflex měl žalobce poskytnout soubor dat vztahujících se ke zmapovaným dětským hřištím, a to včetně práv s těmito daty zacházet. Společnosti ASEKOL zase žalobce zpracoval analýzu průměrné vzdušné vzdálenosti sběrných nádob na odpadní elektrozařízení od různých bodů zájmu v obci – např. od školy, ordinace, nemocnice, pošty, apod. Pro uplatnění nároku na odpočet DPH z přijatých plnění musí stačit, že je žalobce využil jako podklad pro poskytnutí jiných plnění – s pomocí systému AGIS mohl výše uvedený dvěma společnostem poskytnout požadovanou službu. Zároveň není pravda, že by žalobce poskytl těmto společnostem jen surová data získaná v rámci mapování infrastruktury v obcích – žalovaný tím říká, že žalobce vlastně systém AGIS do tohoto plnění vůbec nezapojil. Žalobce měl „surová“ data k dispozici, nicméně pro jejich zpracování do analýz je nutné data implementovat do systému AGIS, což provádí společnost SMSdata. Data z mapování potřebují projít tzv. atributizací, kdy je nutné popsat, o jaký údaj se jedná, ze kterého místa byl pořízen a další specifikace. Svědkové ze společnosti SMSdata potvrdili, že samotná zdrojová data bez jejich implementace do systému AGIS lze jen velmi obtížně využívat pro zpracování a poskytování souboru dat. Žalovaný se snaží zúžit nárok na odpočet jen na situace, kdy žalobce poskytne přístup do systému AGIS. Žalobce ovšem využil systém AGIS k analýze dat pro JukejReflex a ASEKOL. 12. Zejména ovšem poskytl žalobce přístup do AGIS obcím, krajům a dalším orgánům, za což obdržel dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj. Dotace představovala úplatu za poskytnutí systému AGIS územně samosprávným celkům. Na tom nic nemění podmínky dotace, podle nichž žalobce nesmí dosahovat zisku, ani fakt, že se dotace poskytuje ve výši prokázaných nákladů – zákon o DPH neřeší výši úplaty za zdanitelné plnění. Podle zákona o DPH lze dotaci považovat za úplatu, pokud jde o dotaci k ceně. Pro ni je charakteristické, že příjemce dotace má povinnost poskytnout plnění se slevou, přičemž za takovou slevu z ceny lze považovat i slevu ve výši 100 %. Žalobce mohl poskytnout obcím a krajům bezplatný přístup do AGIS jen díky tomu, že mu výnosy kompenzovala dotace. O tom svědčí fakt, že minulé roky obce a kraje žalobci za přístup do AGIS platily (viz výnosy za rok 2019). Dotace tak přímo nahradila původní úplaty. Žalovaný nesprávně argumentuje, že by systém AGIS byl provozován, i pokud by žalobce dotaci neobdržel. Ano, provozován by byl, ale nikoliv bezúplatně. 13. Tento náhled potvrzuje i to, jak žalobce o dotaci účtoval. Zaúčtoval ji jako výnos na účet č. 691124 a ve Výkazu zisku a ztráty ji vykázal v položce B.1.1. Provozní dotace ve vztahu k hospodářské činnosti. Namítáli naproti tomu žalovaný, že žalobce nepřiznal (a neodvedl) daň na výstupu z přijaté dotace, pak měl možnost zahájit postup k odstranění pochybností. Došlo k tomu ale v jiném zdaňovacím období než v nyní ověřovaném. Žalobce k tomu na vysvětlenou dodává, že po něm nelze spravedlivě požadovat, aby odvedl daň na výstupu z přijaté dotace, když ji finanční orgány opakovaně odmítají akceptovat jako úplatu za uskutečněná plnění. Žalobci by hrozilo, že pokud by mu soud nedal za pravdu, nemohl by již provést opravu daně na výstupu podle § 43 zákona o DPH. 14. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2023, č. j. 6 Afs 284/202267, citovaný žalovaným, se podle žalobce na danou věc neuplatní. Naopak přiléhavý je rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2023, č. j. 5 Afs 5/202129. Tam se Nejvyšší správní soud zabýval dotací poskytnutou společ