4 As 47/2003 — Nejvyšší správní soud

31 A 40/2024- 59 - text  13 31 A 40/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové, v právní věci žalobce: Mgr. J. V., Ph.D. bytem X zastoupen obecným zmocněncem JUDr. P. Š. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2024, č. j. JMK 69712/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. X v k. ú. X, obci X („pozemek“), na kterém se z části nachází místní komunikace III. třídy, ulice Č., včetně jejích zákonných součástí („místní komunikace“), která je ve vlastnictví Statutárního města Brna („vyvlastnitel“). 2. Vyvlastnitel podal dne 7. 4. 2022 žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení, kterou se domáhal zřízení věcného břemene cesty. Městský úřad Blansko („stavební úřad“) na základě této žádosti rozhodl dne 21. 12. 2022, č. j. SÚ RŠ 249/2022-MBK 62713/2022/Ša („rozhodnutí stavebního úřadu“), o omezení vlastnického práva žalobce (vyvlastnění), a to zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele na části pozemku v rozsahu vyplývajícím z geometrického plánu, včetně výkazu výměr. Věcné břemeno spočívá v umístění místní komunikace, v právu tuto místní komunikaci užívat a provozovat, udržovat, opravovat, upravovat a rekonstruovat. Jelikož je místní komunikace stavbou stávající, stavební úřad neurčil lhůtu, ve které je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění. Za zřízení věcného břemene stanovil ve prospěch žalobce jednorázovou náhradu ve výši 46 174 Kč. 3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 10. 5. 2024, č. j. JMK 69712/2024 („napadené rozhodnutí“), zamítl a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 4. Žalobce se domníval, že se vyvlastnitel nemůže dovolávat veřejného zájmu na vyvlastnění, pokud se po desítky let nesnažil pozemky získat, byť tak mohl činit od roku 1997. Vlastnické vztahy začal vyvlastnitel řešit až poté, co po něm žalobce požadoval náhradu za užívání pozemku pod místní komunikací bez právního titulu. Žalobcem namítané promlčení stavební úřad a žalovaný posoudili zcela protichůdně, byť vycházeli ze stejného spisového materiálu. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, jestliže stavební úřad námitku promlčení připustil, ale neakceptoval, a žalovaný jeho názor fakticky negoval a zcela vyloučil možnost námitku podat. Žalovaný odlišné posouzení námitky dostatečně neodůvodnil. Svá rozhodnutí navíc správní orgány neodůvodnily s odkazem na právní předpisy, byť řada zákonů s promlčením práva ve vztahu k převodu vlastnického práva běžně pracuje. 5. Žalovaný rozhodnutí o odvolání doplnil geometrickým plánem ze dne 4. 6. 2021 ve formě úředně ověřeného stejnopisu ze dne 5. 3. 2024. Geometrický plán musel být doplněn, jelikož se jedná o vkladovou listinu k zápisu věcného břemene. Jelikož však tato listina nebyla součástí podaného odvolání, žalovaný jejím doplněním napravoval chyby nad rámec svého oprávnění v odvolacím řízení. Tímto postupem porušil základní principy zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, jelikož se žalobce k doplněné listině nemohl vyjádřit. Grafické zaměření dle geometrického plánu se liší od písemných hodnot uvedených v geometrickém plánu s výkazem výměr, který je založen pouze ve správním spisu a nebyl přiložen k rozhodnutí. Výroková část rozhodnutí stavebního úřadu je proto neurčitá, a kdyby se žalobce neodvolal, bylo by rozhodnutí stavebního úřadu nicotné. 6. Žalovaný nevypořádal všechny námitky žalobce a ty, které zodpověděl, vypořádal pouze tvrzením bez dokazování. Postup žalovaného je nepředvídatelný, rozporuplný a významně se liší od postupu v rámci řízení o vyvlastnění pozemku parc. č. X v k. ú. X. Žalovaný zahájil vyvlastňovací řízení zadáním znaleckého posudku na ocenění věcného břemene, aniž by znal odpovědi na čtyři zásadní otázky, které ve vztahu k pozemku parc. č. X v k. ú. X naopak považoval za nezbytné pro doplnění podkladů pro zahájení správního řízení. 7. Stavební úřad nezaslal výzvu k předložení znaleckého posudku v souladu se zmocněním založeným ve správním spisu. Ve spisu totiž již jednou zmocnění zástupce žalobce vloženo bylo, žalovaný však výzvu k vypracování zaslal přímo žalobci, který musel do stejného spisu plnou moc předložit podruhé. Tímto postupem byl žalobce zkrácen na svých právech, jelikož jeho zástupce nebyl řádně seznámen s možností zadat znalecký posudek a s lhůtou pro jeho vypracování. Tento nesprávný úřední postup měl být vyřešen stanovením náhradní lhůty a řádným zasláním výzvy zmocněnci. 8. Žalobce rozporoval dostatečnost zmocnění osob jednajících za vyvlastnitele. Zákon k zastupování vyžaduje plnou moc, nikoliv pověření k zastupování. Vyvlastnitel uzavřel příkazní smlouvu se společností Brněnské komunikace a. s., IČO: 60733098 („Brněnské komunikace“). Tato smlouva však neobsahuje žádné ustanovení, kterým by vyvlastnitel společnost zmocňoval k úkonům ve vyvlastňovacím řízení. Z preambule žádosti o vyvlastnění pak vyplývá, že oprávnění k podání žádosti vychází z plné moci udělené technickému řediteli společnosti Ing. Kellerovi, nikoliv z příkazní smlouvy. Tato plná moc je navíc vložena do spisu nestandardně a bez podacího razítka. Žalovaný se snažil vady jednotlivých oprávnění zhojit dokazováním výpisem z obchodního rejstříku, což je však nový důkaz, který nebyl předložen při ústním jednání ani není součástí spisu stavebního úřadu. Ani výpis z obchodního rejstříku navíc nedokazuje oprávnění generálního ředitele Ing. Borového podepsat pověření pro své zaměstnance k úkonům, které sám není oprávněn provádět. Za vyvlastnitele tak ve výsledku jednalo více zástupců, kteří za něj fakticky jednat vůbec nemohli. Zákon přitom vylučuje účast více než jednoho zástupce. 9. V další části žaloby se žalobce opět vrátil ke geometrickému plánu a tvrdil, že geometrický plán neobsahuje výkaz výměr. Ten má být údajně součástí spisu jako příloha žádosti o vyvlastnění. Tam jej však žalobce neviděl, určitě se nejedná o řádně vloženou samostatnou listinu opatřenou podacím razítkem. K návrhu smlouvy o zřízení věcného břemene výkaz výměr přiložen nebyl. 10. Žalovaný tvrdí, že se žalobce nebyl ochoten domluvit. Odkazuje na korespondenci z let 2017 až 2021 s Ing. Kellerem. Korespondence se však týkala vykoupení celého pozemku, tedy jiného předmětu, než smlouva o zřízení věcného břemene nebo žádost o vyvlastnění. Ing. Keller nebyl a není oprávněn za vyvlastnitele jednat. Ze správního spisu naopak vyplývá, že to byly právě úkony žalobce, které směřovaly k dohodě (prodej celého pozemku, zřízení věcného břemene s opakující se roční platbou). Ani jedna z těchto nabídek nebyla přijata a žalobci nebylo sděleno proč. Snaha se dohodnout nemůže být pouze formální bez reakce na alternativní požadavky žalobce. Vyvlastnitel má tedy stále možnost se domluvit a získat práva, kterých se domáhá, jiným způsobem než jejich vyvlastněním. Usnesení zastupitelstva či rady vyvlastnitele, které bylo doplněno dodatečně, nelze akceptovat, jelikož se jedná o tvrzení zástupců, kteří nebyli oprávněni jednat. 11. Napadené rozhodnutí postrádá odůvodnění, v čem veřejný zájem přesahuje zájem na zachování současného stavu, i v čem převažuje veřejný zájem nad právem na ochranu vlastnictví. Na pozemku je široká jednosměrná silnice s parkovací zónou. Výměra pozemku nepřesahuje 3,07 m do vozovky. Žalobce tak neohrožuje provoz na komunikaci a úvahy o tom, že by takový stav mohl nastat, jsou pouze spekulativní. Vyvlastnitel se tedy fakticky pouze zbavuje placení státem regulované náhrady za bezplatné užívání pozemku. Je nezpochybnitelným právem žalobce se pozemku nezbavovat. 12. Žalobci byla upřena možnost reagovat na tvrzení, která vznesly pověřené osoby na prvním a současně posledním ústním jednání ve věci. Vyvlastnitel stavebnímu úřadu sdělil, že setrvává na své žádosti o vyvlastnění emailovou zprávou bez zaručeného elektronického podpisu a bez dodatečného doložení, tj. v rozporu se správním řádem. Ústní jednání bylo zcela formalistické, šlo o setkání za účelem sdělení, že má žalobce zaplatit poplatek. Cílem nebylo dosažení dohody, stavební úřad pouze přetrpěl otázky žalobce a jednání ukončil, aniž by na otázky odpověděl. Stavební úřad přímo konstatoval, že na základě ústního jednání rozhodne, aniž by předem věděl, že tak bude moci učinit. 13. Žalobcem navrhovaná smlouva s opakujícím se ročním poplatkem není smlouvou nájemní. A pokud ano, bylo možné o ní jednat, aby vyhovovala oběma stranám. Zákon nezakazuje jiné formy smluvního vztahu, právní vztah nemusí být upraven výhradně prostřednictvím věcného břemene. Odmítnutím návrhu vyvlastnitel jen potvrdil, že hlavním důvodem pro podání žádosti je, aby nevznikalo bezdůvodné obohace