31 A 81/2024 – Krajský soud v Brně

31 A 81/2024- 70 - text  6 31 A 81/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Václava Štencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., ve věci žalobkyně: Seznam.cz, a. s., IČO: 26168685 sídlem Radlická 3294/10, 150 00 Praha 5 zastoupená advokátem Mgr. Matyášem Kuželou sídlem Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v poskytnutí informací uvedených ve sdělení ze dne 3. 9. 2024, č. j. ÚOHS-33262/2024/400, pod body 2), 3), 4), 5), takto: I. Určuje se, že poskytnutí informací uvedených ve sdělení žalovaného ze dne 3. 9. 2024, č. j. ÚOHS-33262/2024/400, pod body 2), 3), 4), 5), bylo nezákonným zásahem. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 362,70 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Matyáše Kužely. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který měl spočívat v poskytnutí informací na základě žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, (dále „informační zákon“) ze dne 22. 8. 2024. Na základě této žádosti poskytl žalovaný žadateli sdělením ze dne 3. 9. 2024, č. j. ÚOHS-33262/2024/400, mimo jiné následující informace: 2) Účastníkem správního řízení je společnost Seznam.cz, a.s., se sídlem Radlická 3294/10, Smíchov, 150 00 Praha 5, IČO 26168685. 3) Úřad zahájil řízení ex offo, tj. z úřední povinnosti, žádný podnět mu nepředcházel. 4) Možné jednání v rozporu se zákazem stanoveným v § 11 odst. 1 zákona a/nebo článku 102 Smlouvy o fungování Evropské unie spatřuje Úřad v tom, že soutěžitel Seznam.cz jako provozovatel realitního portálu Sreality.cz bez objektivně ospravedlnitelných důvodů: i. uplatňuje na portálu Sreality.cz cenové schéma s progresivně se zvyšující cenou za jeden inzerát za den při klesajícím množství vystavených inzerátů, přičemž rozdíly v cenách se mohou blížit až padesátinásobku; ii. považuje pro účely ceníku služeb Sreality.cz za jeden subjekt jednotlivé realitní zprostředkovatele, kteří na základě smlouvy poskytují realitní zprostředkování jménem jiného realitního zprostředkovatele, nebo tak sice činí svým jménem, ale s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky jiného realitního zprostředkovatele. 5) Uvedené jednání soutěžitele Seznam.cz ztěžuje působení realitním zprostředkovatelům vystavujícím menší množství inzerátů v oblasti zprostředkování prodeje a pronájmu nemovitostí a mohlo by být v uvedené oblasti způsobilé narušit hospodářskou soutěž k újmě některých realitních zprostředkovatelů a/nebo konečných spotřebitelů a rovněž ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie. Správní řízení je ve fázi dokazování. II. Stanoviska účastníků řízení 2. Žalobkyně se domáhá určení, že poskytnutí informací žalovaným ve sdělení ze dne 3. 9. 2024, č. j. ÚOHS-33262/2024/400, bylo nezákonným zásahem. Namítá, že žalovaný poskytl žadateli neveřejné informace, které se žalobkyně přímo týkají, v důsledku čehož bylo zasaženo do jejího práva na ochranu soukromí a do práva na informační sebeurčení. Žalovaný poskytl žadateli informace de facto ve stejném rozsahu, v jakém je sdělil žalobkyni v oznámení o zahájení správního řízení. Poskytnutí informace o šetření údajného přestupku spáchaného žalobkyní může negativně zasáhnout do její dobré pověsti a může ji poškodit jak v očích veřejnosti a uživatelů jejích služeb, tak při jednání se zákazníky a obchodními partnery. Tím spíše, pokud jsou ze strany žalovaného zároveň publikována i nepravdivá a ničím nepodložená obvinění (např. o zastrašování žalovaného žalobkyní). Postup žalovaného je nepřiměřený a vykazuje znaky svévole, žalovaný jím porušil základní zásady činnosti správních orgánů. Žalovaný nesprávně posoudil a vyhodnotil povahu a přiměřenost požadovaných informací a nedostatečně zohlednil dopad jejich poskytnutí a možného zveřejnění na práva a oprávněné zájmy žalobkyně. Zároveň neumožnil žalobkyni, jíž se poskytované informace přímo týkají, aby při vyřizování žádosti uplatňovala a hájila svá práva a oprávněné zájmy. V rámci (patrně neprovedeného) posouzení proporcionality poskytnutí informací měl žalovaný zohlednit i skutečnost, že poskytnuté informace by měly být zveřejněny. Žalovaný si byl patrně vědom negativních dopadů eventuálního zveřejnění informací, neboť poskytnuté informace na svých webových stránkách nepublikoval a namísto toho pouze konstatoval, že informace poskytl. 3. Žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že poskytnutí informací nebylo nezákonným zásahem. Informační zákon ani další právní předpisy neobsahují žádný důvod, pro nějž by nebylo možno na žádost dle informačního zákona poskytnout informace obsažené ve sdělení. Obecné zásady správního řízení žalovaný neporušil. Žalobkyně ignoruje zásadu jednotnosti a vnitřní bezrozpornosti právního řádu. Poskytnuté informace jsou pouze informativního charakteru a nezasahují do subjektivních práv žalobkyně. Navíc v okamžiku jejich poskytnutí žadateli byly do značné míry veřejně známé, a to především díky rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2024, č. j. 31 A 25/2024-85. Otázka zveřejňování poskytnutých informací nesouvisí s tvrzeným nezákonným zásahem. Není sporu o tom, že zveřejnění doprovodné informace podle § 5 odst. 3 informačního zákona do práv žalobkyně nezasáhlo. Poskytnuté informace žalovaný na svých webových stránkách nezveřejnil právě z důvodu šetření práv žalobkyně. 4. Při jednání dne 13. 5. 2025 účastníci setrvali na svých stanoviscích. III. Posouzení věci krajským soudem 5. Krajský soud v Brně shledal, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě osobou k tomu oprávněnou a směřuje proti úkonu správního orgánu, který pojmově může být zásahem ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále „s. ř. s.“ (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2014, č. j. 1 As 189/2014-50, usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. 8 As 55/2012-62 a nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2020, sp. zn. Pl. ÚS 2/99 [všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz, všechna zde citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na nalus.usoud.cz]). Soud proto přistoupil k přezkumu zákonnosti tvrzeného zásahu, a to podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu (§ 87 odst. 1 in fine s. ř. s.). 6. Krajský soud se nejprve zabýval námitkou nezákonnosti shora vymezeného zásahu z důvodu, že měl žalovaný před poskytnutím informace umožnit žalobkyni hájit svá práva. 7. Z ustanovení § 20 odst. 4 informačního zákona vyplývá, že při vyřizování žádosti o informace se aplikují základní zásady činnosti správních orgánů upravené ve správním řádu. 8. Podle § 2 odst. 3 správního řádu platí, že správní orgán šetří práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká (tzv. dotčené osoby), a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. 9. Podle § 4 odst. 2 až 4 správního řádu platí, že správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne dotčené osobě přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům dotčené osoby potřebné. Správní orgán s dostatečným předstihem uvědomí dotčené osoby o úkonu, který učiní, je-li to potřebné k hájení jejich práv a neohrozí-li to účel úkonu. Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. 10. K otázce postavení osob, jejichž práv se může poskytnutí informace dotknout, se vyjádřil Nejvyšší správní soud mimo jiné v rozsudku rozšířeného senátu ze dne 22. 10. 2014, č. j. 8 As 55/2012-62. V něm uvedl, že okruh osob, s nimiž povinný subjekt při poskytování informací jedná, tvoří žadatel a dále „ostatní osoby, které by mohly být poskytnutím informace dotčeny“ (např. osoby, kterých se poskytnutá informace týká a jež by mohly být dotčeny ve svém právu na informační sebeurčení). Těmto osobám svědčí práva plynoucí ze základních zásad činnosti správních orgánů, v daném kontextu se na ně vztahuje především § 4 odst. 4 správního řádu, dle kterého správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy. Povinný subjekt je tedy povinen informovat bez zbytečného prodlení tyto osoby o podané žádosti o poskytnutí informací, které se jich mohou dotknout, jakož i o tom, že tyto informace hodlá žadateli poskytnout. Potenciálně dotčené osoby pak mají právo se k uvedenému vyjádřit. Úkolem povinného subjektu je následně reflektovat případné vyjádření těchto osob a vyvodit z něj eventuálně důsledky pro svůj další postup. Povinný subjekt jistě není vázán názorem dotčených osob, stále platí, že o způsobu vyřízení žádosti rozhoduje autonomně.