31 A 83/2024 – Krajský soud v Brně

31 A 83/2024- 152 - text  15 31 A 83/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Václava Štencla, MA, v právní věci žalobkyně: Seznam.cz, a. s., IČO: 26168685 sídlem Radlická 3294/10, 150 00 Praha 5 zastoupená advokátem Mgr. Matyášem Kuželou sídlem Truhlářská 13-15, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v provedení šetření na místě ve dnech 15. 10. 2024 až 17. 10. 2024 v obchodních prostorách žalobkyně na základě pověření předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 14. 10. 2024, č. j. ÚOHS-38683/2024/872, takto: I. Určuje se, že šetření na místě provedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve dnech 15. 10. 2024 až 17. 10. 2024 v obchodních prostorách žalobkyně na základě pověření předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 14. 10. 2024, č. j. ÚOHS-38683/2024/872, bylo nezákonným zásahem. II. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se zakazuje, aby v rámci své činnosti přihlížel k dokumentům, které zajistil při šetření na místě provedeném ve dnech 15. 10. 2024 až 17. 10. 2024 v obchodních prostorách žalobkyně, a vycházel z jejich obsahu. III. Ve zbývající části se žaloba zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16 363 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Matyáše Kužely. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V této věci soud posuzoval otázku, zda se žalovaný dopustil nezákonného zásahu provedením šetření na místě v obchodních prostorách žalobkyně podle § 20 odst. 1 písm. a) a odst. 3 ve spojení s § 21f zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže, „ZOHS“), jehož předmětem bylo prověřování možného zneužití dominantního postavení žalobkyní. II. Žaloba 2. Žalobkyně uvedla, že žalovaný provádí pod sp. zn. ÚOHS-P0450/2022/DP předběžné šetření na základě podnětu korporace VARIETY STYLE s. r. o. (dále „VARIETY STYLE“ nebo „stěžovatelka“), který se týká možného zneužití údajného dominantního postavení žalobkyně při poskytování služby Seznam Newsfeed. V rámci předběžného šetření se žalovaný na žalobkyni obrátil postupně čtyřmi výzvami (dne 26. 9. 2022, 5. 12. 2022, 13. 2. 2023 a 6. 9. 2023) k poskytnutí podkladů a informací, kterým žalobkyně vyhověla. Následně ve dnech 15. 10. 2024 až 17. 10. 2024 provedl žalovaný v obchodních prostorách žalobkyně místní šetření. 3. Provedením místního šetření žalovaný porušil povinnost aplikovat § 21f ZOHS přiměřeně. Předběžné šetření trvalo v době místního šetření 26 měsíců a ze spisu vyplývají značné prodlevy žalovaného v provádění šetření. Délka předběžného šetření svědčí o tom, že žalovaný v jeho rámci (a v rámci místního šetření) namísto shromažďování prvotních podkladů a ověřování vstupních indicií ve vztahu ke konkrétnímu podezření takové indicie teprve vyhledává a současně se ve vztahu k nim snaží nalézt skutkově neprůstřelný základ usvědčující žalobkyni. Žalovaný měl s žalobkyní zahájit správní řízení pro konkrétní skutek a v jeho rámci provést šetření na místě (opět limitované konkrétním skutkem). Namísto toho žalovaný v režimu předběžného šetření zorganizoval a provedl ukázkovou rybářskou výpravu s bezbřeze vymezeným předmětem šetření. Tím zasáhl do svobodné sféry žalobkyně a do jejího práva na spravedlivý proces. 4. Místní šetření porušilo též zásadu proporcionality, neboť neobstojí v testu vhodnosti, rozsahu a délky. Ve vztahu k nevhodnosti místního šetření žalobkyně poukázala na absenci důvodného podezření o protisoutěžním jednání žalobkyně. Žalovaný neprověřil tvrzení obsažená v podnětu stěžovatelky – zaměřil se výlučně na vnímání žalobkyně ze strany jejích konkurentů a partnerů. Žalovaný se vůbec nezabýval motivací stěžovatelky, která je jedním z partnerů zapojených do služby Seznam Newsfeed. Vzhledem k neuspokojivým výsledkům svých webových stránek se stěžovatelka na žalobkyni opakovaně obrací s řadou nároků, při jejichž nesplnění hrozí, že si bude stěžovat u žalovaného. Stěžovatelka tak využila žalovaného jako prostředku nátlaku na žalobkyni. V rámci spisu navíc není protokolováno jednání žalovaného se stěžovatelkou, které se uskutečnilo dne 12. 7. 2023. Takové pochybení je dle judikatury Soudního dvora Evropské unie („SDEU“) důvodem pro zrušení místního šetření jako celku. Místní šetření je navíc nástrojem ultima ratio; v projednávané věci nebylo nezbytně nutné k obstarání podkladů, které si mohl žalovaný opatřit jinou méně invazivní cestou (žádost o informace, ústní jednání). Přepadový charakter místního šetření proto nenaplňuje podmínky § 4 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Kromě toho ve věci nejde o utajenou horizontální kartelovou dohodu, nýbrž o prověřování služby Seznam Newsfeed, jejíž podmínky jsou veřejně dostupné a transparentní. Žalovaný se na žalobkyni v rámci předběžného šetření opakovaně obracel, takže žalobkyně věděla, že je předmětem šetření; moment překvapení tak zcela absentuje. 5. Místní šetření neobstojí ani v testu jeho rozsahu – bylo provedeno, jako by probíhalo v již zahájeném správním řízení. Tomu odpovídá charakter prověřovaných osob, počet prověřovaných dokumentů i počet a charakter klíčových slov. Klíčová slova byla navíc v řadě případů zvolena velmi obecně, žalovaný je žalobkyni odmítl sdělit a neuvedl je v protokolu. Protokol tedy neobsahuje všechna klíčová slova, která žalovaný použil, což ztěžuje zpětnou kontrolu zákonnosti místního šetření. Excesivní rozsah místního šetření vyplývá i z pověření předsedy žalovaného – není v něm konkretizován skutek a podezření ani vymezeno časové ohraničení šetřeného skutku. Je v něm použito slovo „zejména“, což je dle judikatury správních soudů nezákonné. 6. Místní šetření trvalo tři kalendářní dny (téměř 28 hodin čistého času). Jelikož mělo být zaměřeno na shromáždění prvotních podkladů a ověření vstupních indicií v rámci předběžného šetření, je i jeho délka nepřiměřená. 7. Žalobkyně závěrem poukázala na to, že žalovaný veřejně a opakovaně publikoval a komentoval informace o místním šetření, a to dokonce ještě v jeho průběhu. I tato skutečnost přispívá k nezákonnosti místního šetření a intenzitě zásahu do práv žalobkyně včetně práva na ochranu jejího dobrého jména. 8. Ze všech výše uvedených důvodů žalobkyně navrhla, aby soud určil, že místní šetření provedené žalovaným bylo nezákonným zásahem, a aby žalovanému zakázal přihlížet k dokumentům zajištěným při místním šetření a vycházet z jejich obsahu. Dále se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost předat protokolárně žalobkyni veškeré kopie zajištěných dokumentů, nebo zajistit jejich protokolární smazání. K posledně uvedenému petitu žalobkyně uvedla, že je jí známa judikatura správních soudů, která nevyžaduje vrácení nebo zničení nezákonně zabavených dokumentů. Tento postup však dle žalobkyně neodpovídá povinnosti státních orgánů obnovit stav před zásahem a současně zakládá nežádoucí dvojí standard, neboť u domovních prohlídek prováděných orgány činnými v trestním řízení platí povinnost vracet nezákonně zabavené dokumenty. III. Vyjádření žalovaného 9. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že před zahájení místního šetření disponoval racionálně podloženým úvodním podezřením, které vycházelo z podnětu stěžovatelky a z podkladů získaných vlastní vyšetřovací činností. Žalovaný za účelem prověření podnětu oslovil řadu subjektů z řad odběratelů, partnerů a konkurentů žalobkyně, zpracoval vlastní analýzu sebepreference žalobkyně a získal doplňující data z veřejně dostupných zdrojů. Žalovaný bezmyšlenkovitě nepřevzal informace uvedené v podnětu, ale kriticky posoudil, která praktika by mohla představovat zneužití dominantního postavení žalobkyní. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2022, č. j. 7 As 438/2019-56, TIPSPORT, žalovaný zdůraznil, že motivace stěžovatelky není pro posouzení zákonnosti místního šetření relevantní. 10. Podle názoru žalovaného může být provedení místního šetření vhodným nástrojem jak na samém počátku předběžného šetření, tak i v případě, kdy předběžné šetření již nějakou dobu probíhá a šetřený subjekt je o něm informován. Podmínka vhodnosti místního šetření je naplněna tehdy, když shromážděné indicie zakládají důvodné podezření, že může docházet k protiprávnímu jednání, přičemž další podklady umožňující jeho řádné prošetření není možné či vhodné získat jiným způsobem. Místní šetření je nejúčinnějším zákonem předvídaným nástrojem při vyšetřování potenciálního ohrožení či narušení hospodářské soutěže, který má žalovaný k dispozici a který je v konkrétním případě de facto neopakovatelný. Klíčovým prvkem pro úspěšné místní šetření je moment překvapení. Ten se přitom nevyskytuje pouze u vyšetřování horizontálních kartelových dohod – v projednávaném případě byla žalobkyně informov