5 As 104/2013 — Nejvyšší správní soud

31 Af 24/2024- 76 - text  6 31 Af 24/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové v právní věci žalobce: město Protivín sídlem Masarykovo náměstí 128, Protivín zastoupen advokátem Mgr. Ing. Janem Procházkou, LL.M. sídlem Masarykovo náměstí 19, Protivín proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem Kpt. Jaroše 7, Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 29. 5. 2024, č. j. ÚOHS-21547/2024/161, takto: I. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 5. 2024, č. j. ÚOHS-21547/2024/161, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 24 156 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Ing. Jana Procházky, LL.M. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 13. 3. 2024, č. j. ÚOHS-11232/2024/500, shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), kterého se měl žalobce dopustit tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 ZZVZ, neboť podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, jejímž předmětem bylo úplatné provedení stavebních prací ve smyslu § 14 odst. 3 ZZVZ, které tvoří jeden funkční celek s předpokládanou hodnotou přesahující finanční limit dle § 27 písm. b) ZZVZ zakládající povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele; na předmět plnění výše veřejné zakázky uzavřel dvě smlouvy o dílo ze dne 4. 6. 2021 („Rekonstrukce ZŠ“) a dne 21. 6. 2021 („Rekonstrukce školní budovy ZŠ Protivín – zateplení dvorního přístavku, řešení vnějšího prostranství“), které žalobce zadal jako veřejné zakázky malého rozsahu. Za tento přestupek žalovaný žalobci uložil pokutu ve výši 110 000 Kč. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce rozklad, který předseda žalovaného zamítnul a napadené rozhodnutí potvrdil. II. Žaloba 2. Žalobce považuje napadená rozhodnutí za nesprávná a nepřezkoumatelná. Žalobce namítá, že žalovaný chybně vyhodnotil skutková zjištění a následně nesprávně v napadeném rozhodnutí uzavřel, že žalobce měl jako zadavatel záměr obě předmětná zadávací řízení spojit, resp. měl vědomosti o tom, že se jedná o stejnou veřejnou zakázku na stavební práce na jednom funkčním celku a v časové souvislosti. Žalobce je však toho názoru, že veřejné zakázky spolu netvoří jeden funkční celek, stavební práce nebyly podobného charakteru a rozhodně nebyly společně plánované. 3. Žalobce se ohrazuje vůči žalovanému, že své závěry ohledně předvídatelnosti záměru žalobce v napadeném rozhodnutí pouze předjímá a sám je dle jeho názoru účelově posuzuje tak, že dílčí plnění jsou jeden celek, že jsou spolu vzájemně provázaná, a že byla zadávaná za jednotným účelem. Dle žalobce jsou takové úvahy čistě subjektivním názorem žalovaného, kterému vytýká, že v rámci správního řízení nebylo provedeno dokazovaní k tomu, co konkrétně bylo záměrem žalobce. 4. Dále žalobce nesouhlasí se závěry žalovaného ohledně věcné a funkční souvislosti. Žalobce plnění vyplývající ze smluv o dílo považuje za plnění odlišného charakteru a zcela na sobě nezávisle sloužící zamýšleným účelům. V souvislosti s projektovou dokumentací a podkladovými materiály nemohla být dle žalobce shledána ani časová souvislost. Stanovení funkčního celku nebo časové souvislosti je pak dle žalobce velmi obtížné pro jakéhokoliv zadavatele veřejných zakázek, a to zejména v rozšířeném výkladu žalovaného, neboť sám zákon funkční celek a časovou souvislost nedefinuje. 5. Žalobce proto navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Eventuálně žalobce navrhuje, aby soud upustil od uloženého trestu. Na svém procesním stanovisku setrval žalobce po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí a setrvává na svém právním názoru. Podrobně se vypořádává s jednotlivými žalobními námitkami, aniž by jakoukoli shledal důvodnou. 7. Žalovaný navrhuje, aby zdejší soud žalobu zamítl. Žalovaný na svém procesním postoji setrval během celého řízení před zdejším soudem. IV. Posouzení věci 8. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s. ř. s.). 9. V daném případě je mezi žalobcem a žalovaným sporu, zda bylo třeba na jednotlivá plnění poskytnutá v rámci smluv I. (Rekonstrukce ZŠ, uzavřená dne 21. 6. 2021) a II. (Rekonstrukce školní budovy ZŠ Protivín – zateplení dvorního přístavku, řešení vnějšího prostranství, uzavřená dne 4. 6. 2021) nahlížet jako na plnění poskytnutá v rámci samostatných veřejných zakázek, či zda se jednalo o části jedné (téže) veřejné zakázky na stavební práce rozdělené na dvě části, neboť plnění tvořila jeden funkční celek a bylo možno dovodit i časovou souvislost § 18 odst. 2 zákona ZZVZ. Pokud by se jednalo o jednu veřejnou zakázku zadávanou jako dvě samostatné veřejné zakázky, převyšovala by předpokládaná hodnota veřejné zakázky limit 6 000 000 Kč pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu vyplývající z § 27 písm. b) ZZVZ účinného v době zadávání veřejné zakázky i v době rozhodování žalovaného a jeho předsedy. 10. Podle § 2 odst. 3 ZZVZ je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. 11. Podle § 35 ZZVZ platí, že zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. 12. Podle § 18 odst. 1 ZZVZ, je‑li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou. 13. Podle § 18 odst. 2 ZZVZ musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky. 14. Zadavatel samozřejmě může veřejnou zakázku rozdělit na části a tyto části zadávat i samostatně ve více zadávacích řízeních. Nesmí však rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby došlo k umělému snížení předpokládané hodnoty pod stanovené finanční limity, a tudíž k obcházení závazných pravidel pro zadávání veřejných zakázek. 15. Zdejší soud předně uvádí, že § 18 odst. 2 věta první ZZVZ nepředstavuje zlom v dosavadním chápání jednoty veřejné zakázky dle předchozích právních úprav. Užitím pojmu funkční celek pouze akcentuje jeden z faktorů zohledňovaných již dosavadní judikaturou, a to existenci jednotícího prvku, který povyšuje prostou souvislost jednotlivých plnění na jejich vzájemnou provázanost (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu /NSS/ ze dne 12. 6. 2024, č. j. 8 As 43/2023‑52, bod 23). 16. Při posuzování jednoty veřejné zakázky je třeba přihlédnout ke všem okolnostem daného případu (viz rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2011, č. j. 8 Afs 31/2011‑254, č. 2735/2013 Sb. NSS, bod 32). V prvé řadě je třeba uvážit charakter poptávaných plnění (viz rozsudek NSS ze dne 26. 4. 2012, č. j. 2 Afs 71/2011‑93, bod 17). Klíčové zůstává hodnocení věcné, místní a časové souvislosti, neboť právě tyto faktory také vypovídají o možném celkovém (jednotícím) záměru zadavatele. Nejedná se nicméně o samostatné podmínky, které by bylo možné považovat toliko za splněné, nebo nesplněné. Mají spíše povahu hledisek, u nichž naplnění jednoho z nich v menší míře může být kompenzováno naplněním dalšího ve větší míře (viz rozsudek NSS č. j. 8 As 43/2023‑52, body 21 a 22). Jde‑li o jednotící záměr, není významné, že má jedna z veřejných zakázek více cílů. Pro závěr o existenci jediného funkčního celku může stačit i to, že se vedlejší cíl jedné veřejné zakázky překrývá s hlavním cílem druhé veřejné zakázky (viz rozsudek NSS ze dne 17. 9. 2015, č. j. 7 As 211/2015‑31). 17. V daném případě byl žalobce potrestán za to, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 ZZVZ, neboť podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, jejímž předmětem bylo úplatné provedení dvou stavebních prací (smlouva I a II), které tvoří jeden funkční celek s předpokládanou hodnotou přesahující finanční limit dle § 27 písm. b) ZZVZ zakládající povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení. Součet hodnot obou zakázek, z