33 A 38/2024 – Krajský soud v Brně

33 A 38/2024- 40 - text pokračování 9 33 A 38/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci žalobkyně: T. H. B. st. příslušnost Vietnamská socialistická republika bytem X proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 za účasti: T. X. T. pobytem X v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2024, č. j. MV-140895-4/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včasnou žalobou se žalobkyně u Krajského soudu v Brně (dále také „krajský soud“) domáhala zrušení označeného rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2024, č. j. MV-140895-4/SO-2024 (dále též „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla její odvolání a v plném rozsahu potvrdila usnesení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky (dále jako „správní orgán I. stupně“ nebo „prvostupňový orgán“ nebo „OAMP“ ), ze dne 23. 7. 2024, č. j. OAM-1837-23/DP-2018 (dále též jako „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“ nebo „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím správní orgán I. stupně zastavil řízení vedené u něj pod sp. zn. OAM-1837/DP-2018 z důvodu podle § 169r odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění účinném do 30. 7. 2019 (dále jen „ZPC“), jelikož žalobkyně svou žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podala na území, ač k jejímu podání na území nebyla oprávněna. II. Napadené rozhodnutí 3. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná shrnula skutkový stav věci a průběh správního řízení. Následně posoudila důvodnost odvolání. 4. Žalovaná je přesvědčena, že skutečnosti tvrzené žalobkyní nesvědčí o tom, že by jí ve včasném podání žádosti bránily objektivní důvody ve smyslu § 47 odst. 3 ZPC, pro něž by byla oprávněna podat svou žádost v náhradní lhůtě. Žalovaná se ztotožnila se správním orgánem I. stupně, že hospitalizace nezletilé dcery žalobkyně v období od 2. 1. 2018 do 7. 1. 2018 objektivní překážku pro podání žádosti nepředstavuje. Samotná hospitalizace totiž byla ukončena ještě před koncem zákonné lhůty k podání žádosti a žalobkyně tak mohla svou žádost podat přinejmenším v poslední den lhůty dne 8. 1. 2018, neboť nešlo o den pracovního klidu. 5. Žalovaná nevidí žádný důvod, proč žalobkyně nemohla svou žádost v tento den podat (příp. v zastoupení nebo distančně s dodatečným potvrzením žádosti). Takový postup by odpovídal obezřetnému procesnímu postupu a byl v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt. Dle propouštěcí zprávy byla nezletilá dcera žalobkyně do domácího léčení propouštěna „v celkově dobrém a stabilizovaném stavu“. Na území pak pobýval rovněž manžel žalobkyně, který mohl s péčí o nezletilou dceru pomoci a žalobkyni alespoň na krátkou dobu zastoupit, aby se mohla dostavit na pracoviště OAMP k podání žádosti. 6. I pokud by správní orgán I. stupně tvrzené důvody akceptoval, žalobkyně svou žádost nepodala v zákonné lhůtě pěti pracovních dnů od odpadnutí překážky (do 12. 1. 2018), nýbrž tak učinila až dne 24. 1. 2018, kdy již tato lhůta nenávratně uplynula. Nastalý procesní stav svědčí o nedbalosti ze strany žalobkyně, potažmo o její nečinnosti a nedostatečné procesní aktivitě. 7. Žalovaná doplnila, že při zastavení řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu se přiměřenost dopadů rozhodnutí do sféry soukromého a rodinného života cizince neposuzuje, přičemž v posuzované věci navíc žalobkyně v průběhu správního řízení nepřiměřenost dopadů rozhodnutí do sféry soukromého a rodinného života ani nenamítala. I přesto žalovaná možnou nepřiměřenost dopadů prvostupňového rozhodnutí do oblasti soukromého a rodinného života žalobkyně posoudila, přičemž je z tohoto hlediska shledala přiměřenými. 8. Vzhledem k tomu, že správní orgán I. stupně při zastavení řízení postupoval v souladu se ZPC, žalovaná odvolání zamítla a prvostupňové rozhodnutí jako zákonné a správné potvrdila. III. Žaloba 9. Žalobkyně má napadené rozhodnutí za nezákonné a částečně nepřezkoumatelné. Třebaže svou žádost podala mimo lhůtu stanovenou v § 47 odst. 1 ZPC, ve správním řízení uvedla relevantní důvody, které ji k tomuto postupu vedly. 10. Konkrétně uvedla, že v době od 2. 1. 2018 do 7. 1. 2018 byla společně se svou nezletilou dcerou hospitalizována v nemocnici ve Znojmě, přičemž tato skutečnost představuje objektivní důvod ve smyslu § 47 odst. 3 ZPC. Správní orgány interpretovaly pojem „důvody na vůli cizince nezávislé bránící ve včasném podání žádosti“ v jejím případě nesprávně a vyložily jej příliš restriktivně, neboť zcela pominuly, že v té době šlo teprve o dvouměsíční dítě, jehož zdravotní stav při propouštění z nemocnice nebyl takový, aby již druhý den nepotřebovalo péči matky. Stejně tak nezohlednily ani psychický stav žalobkyně, kdy za popsané situace převažuje zájem žalobkyně na zdraví jejího dítěte nad myšlenkami o tom, že jí dne 8. 1. 2018 končí dlouhodobé vízum, o něž je potřeba znovu požádat. 11. Žalobkyně uvedla, že možnost ustanovení zástupce pro podání žádosti nevylučuje aplikaci § 47 odst. 3 ZPC. Současně poukázala na to, že dle judikatury důvodem nezávislým na vůli nemusí být nutně zdravotní stav dosahující intenzity bezvědomí, vyžadující hospitalizaci či karanténu, ale postačí i běžné a nijak závažné onemocnění, přičemž se může jednat i o onemocnění osoby odlišné od žadatele. 12. Konečně žalobkyně namítala, že otázka potřeby posuzovat dopady rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince též v případě rozhodnutí procesní povahy je v současné době řešena rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu. Žalobkyně nesouhlasí se způsobem, jakým se oba správní orgány vypořádaly s možnými dopady svých rozhodnutí do jejího soukromého a rodinného života a tyto shledává rozporné s kritérii, které dříve dovodila judikatura správních soudů. 13. Poněvadž správní orgány situaci žalobkyně nesprávně vyhodnotily, žalobkyně navrhla, aby zdejší soud obě rozhodnutí zrušil a vrátil věc správním orgánům k dalšímu řízení. IV. Vyjádření žalované, replika žalobkyně a vyjádření osoby zúčastněné na řízení 14. Ve vyjádření ze dne 17. 2. 2025 žalovaná sdělila, že s podanou žalobou nesouhlasí. Zdůraznila, že žalobkyně s podáním své žádosti bezdůvodně otálela, a i kdyby správní orgány důvody, které jí bránily ve včasném podání její žádosti, uznaly, nepodala svou žádost ve lhůtě pěti pracovních dnů od zániku těchto důvodů. 15. Žalovaná si je vědoma v současnosti probíhajícího řízení před rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu stran posuzování přiměřenosti z hlediska zásahu do soukromého a rodinného života též v případě procesních usnesení. Právě proto posouzení přiměřenosti provedla, i když žalobkyně v rámci správního řízení nepřiměřenost dopadů rozhodnutí do svého soukromého a rodinného života nenamítala. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. 16. K věci se vyjádřil také manžel žalobkyně coby osoba zúčastněná na řízení. Poukázal na úlohu rodinného soužití a věk jejich nezletilých dětí (18 let a 8 let). Zrušení pobytu žalobkyně by způsobilo jejich rodinnému životu vážné problémy, a to zejm. proto, že žalobkyně hraje klíčovou roli v provozu rodinného obchodu. 17. V replice ze dne 24. 3. 2025 žalobkyně zejména poukázala na dopady napadeného rozhodnutí do jejího rodinného života. Zdůraznila, že pokud by jí nové povolení k dlouhodobému pobytu nebylo uděleno, došlo by k rozdělení rodiny, což bude mít vážný negativní dopad na psychiku a vývoj obou nezletilých dětí. Současně to celé rodině způsobí velké finanční problémy, neboť žalobkyně hraje klíčovou roli při provozu rodinného obchodu. V. Skutečnosti zjištěné ze správního spisu 18. Ve správním spisu se nachází především žádost žalobkyně o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny ze dne 23. 1. 2018, doručená OAMP následujícího dne. Současně s žádostí žalobkyně OAMP přípisem ze dne 23. 1. 2018 vysvětlila důvody opožděného podání žádosti, přičemž na podporu svých tvrzení předložila kopii propouštěcí zprávy z Nemocnice Znojmo ze dne 7. 1. 2018 a poporodní zprávy ze dne 3. 11. 2017. Ve správním spise se nachází též kopie cestovního pasu státního příslušníka Vietnamské socialistické republiky č. X, výsledky lustrace z CIS k osobě žalobkyně, úředně ověřený překlad jejího oddacího listu, opis z evidence Rejstříku trestů fyzických osob nebo kopie vysvědčení syna žalobkyně za školní rok 2016/2017. 19. Na základě uvedených podkladů prvostupňový orgán poté, co bylo jeho předchozí rozhodnutí žalovanou pro nepřezkoumatelnost zrušeno, vydal rozhodnutí správního orgánu I. stupně, vůči němuž podala žalobkyně blanketní odvolání, jež ani na výzvu nedoplnila. O odvolání žalovaná rozhodla napadeným rozhodnutím, které je v současné době předmětem přezkumu krajským soudem. VI. Posouzení věci krajským soudem 20. Krajský soud předně posoudil splnění podmínek řízení, přičemž dospěl k závěr