2 Azs 69/2003 — Nejvyšší správní soud

33 Az 36/2024- 37 - text pokračování 9 33 Az 36/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci žalobkyně: H. D. st. příslušnost X hlášena k pobytu X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2024, č. j. OAM-106/ZA-ZA11-ZA19-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně (dále též „krajský soud“) se žalobkyně domáhala zrušení výše citovaného rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2024, č. j. OAM-106/ZA-ZA11-ZA19-2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým jí žalovaný neudělil mezinárodní ochranu dle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). II. Napadené rozhodnutí 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný shrnul podstatné informace sdělené žalobkyní v rámci řízení o udělení mezinárodní ochrany. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti žalobkyně o mezinárodní ochranu v ČR je obava z fyzického násilí ze strany její dcery, s níž ve vlasti sdílí společnou domácnost. Žalovaný vyhodnotil žalobkyni i její výpověď jako věrohodnou, poněvadž jednotlivá tvrzení byla vnitřně konzistentní i přiměřeně podrobná a plausibilní. 3. Žalovaný posoudil žalobkyní tvrzené skutečnosti z hlediska důvodů ve smyslu § 12 zákona o azylu, přičemž neshledal, že by žalobkyně byla ve vlasti v minulosti pronásledována nebo že by jí toto pronásledování hrozilo v budoucnu. Uvedl, že násilné chování dcery žalobkyně je způsobeno psychickou poruchou a zneužíváním alkoholu. Fyzické útoky z její strany nejsou nijak spojeny s rasou, pohlavím, náboženstvím, národností ani příslušností k určité sociální skupině. Souvislost s těmito kvalifikovanými důvody pronásledování potom žalovaný neshledal ani v otázce (ne)poskytnutí vnitřní ochrany, neboť policie na základě oznámení žalobkyně vždy zasáhla a umístila její dceru do psychiatrické léčebny. 4. Stran možného udělení národního humanitárního azylu ve smyslu § 14 zákona o azylu žalovaný poukázal zejména na to, že žalobkyně v Arménii pobírá starobní důchod, vlastní rodinný dům a má zde zázemí u své druhé zletilé dcery a jejího dospělého syna, kteří žijí nedaleko. Jelikož už v minulosti byly dcery (žalobkyně má celkem tři zletilé dcery) žalobkyni nápomocny při vyřizování její cesty do ČR a poskytly jí dočasně taktéž nouzové ubytování, žalovaný neshledal důvod, proč by dcery nemohly žalobkyni vypomáhat i nadále. Žalovaný dospěl k závěru, že situace žalobkyně není natolik nesnesitelná a tíživá, aby nutně vyžadovala udělení azylu z humanitárních důvodů. 5. Konečně žalovaný z výpovědi žalobkyně nezjistil, že by jí v případě návratu do Arménie hrozila vážná újma dle § 14a odst. 2 zákona o azylu. Žalovaný s ohledem na četnost a povahu fyzických útoků dcery vyhodnotil případ žalobkyně jako hraniční, neshledal však, že by v posuzované věci bylo jednání dcery natolik intenzivní, aby u žalobkyně vzbuzovalo důvodné obavy vyvolávající pocit bezvýchodnosti celé situace. Jakkoli žalovaný jednání dcery žalobkyně odsoudil jako zavrženíhodné, konstatoval, že násilí ze strany dcery nebylo natolik intenzivní, aby dokázalo zlomit fyzickou a psychickou odolnost žalobkyně. 6. Současně žalovaný zdůraznil, že žalobkyně má reálné možnosti, jak v budoucnu své problémy ve vlasti řešit. Může např. nechat svou problematickou dceru ze svého domu vystěhovat nebo si ve vlasti zajistit náhradní bydlení. Představit si lze i řešení, že by některý z členů rodiny dočasně pobýval s žalobkyní v jejím domě, aby mohl případným útokům dcery zabránit. Jelikož žalobkyně není nutně odkázána ke společnému bydlení s psychicky narušenou dcerou, nelze hrozbu vážné újmy považovat za reálnou a bezprostřední. Protože mezinárodní ochrana není z povahy věci určena k řešení situace žalobkyně, žalovaný žádosti nevyhověl a mezinárodní ochranu žalobkyni v žádné formě neudělil. III. Žaloba 7. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, jelikož splňuje podmínky pro udělení azylu či doplňkové ochrany. Nesprávně žalovaný její případ posoudil též ve vztahu k možnosti udělení národního humanitárního azylu. 8. Žalobkyně o mezinárodní ochranu žádala z důvodu dlouhodobého a závažného fyzického a psychického násilí ze strany psychicky narušené dcery, s níž ve vlasti sdílela společnou domácnost. Pravidelně byla vystavena bití a současně byla omezována též na osobní svobodě, neboť ji dcera zamykala v domě. I přesto, že se žalobkyně obrátila na místní policii, která její dceru opakovaně odvezla do psychiatrické léčebny, po návratu k žádné změně nedošlo a domácí násilí z její strany vždy pokračovalo. Žalobkyně jako starší zranitelná osoba představuje samostatnou sociální skupinu, pročež jednání její dcery může naplňovat znaky pronásledování. 9. Při vyhodnocení existence účinné ochrany poskytované obětem domácího násilí v Arménii se žalovaný omezil pouze na popis právního rámce, nikoliv však již na jeho praktické uplatňování. Žalobkyně přitom vyčerpala veškeré dostupné právní prostředky, které měla vzhledem ke svému věku a možnostem k dispozici. Žalovaný rovněž nesprávně posoudil možnosti žalobkyně při řešení situace, neboť opomenul, že žalobkyně je starší osoba, jež z důvodu nedostatku finančních prostředků nemá reálnou možnost se přestěhovat. 10. Konečně žalobkyně namítala, že si žalovaný pro účely řádného posouzení věci neobstaral dostatek relevantních podkladů. Z dostupných zpráv o zemi původu navíc jednoznačně vyplývá, že ochrana obětí domácího násilí zůstává v Arménii dále závažným problémem. Proto žalobkyně navrhla, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. IV. Vyjádření žalovaného 11. Ve rámci vyjádření ze dne 16. 1. 2025 žalovaný zopakoval své závěry vyjádřené v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zdůraznil, že k útokům dcery vůči žalobkyni docházelo výhradně proto, že žalobkyně se svou dcerou sdílela domácnost, přičemž dcera měla konflikty též s řadou jiných osob (sousedé, sestra). Je tedy zjevné, že příčinou násilného jednání dcery nebyly primárně věk či jiné charakteristiky žalobkyně, ale agresivní stav způsobený užíváním alkoholu v kombinaci s duševní poruchou. 12. Žalovaný se podrobně zabýval možností aplikace § 14 zákona o azylu, přičemž řádně zohlednil individuální okolnosti případu. Trvá na tom, že žalobkyně má k dispozici možnosti, jak situaci vyřešit, přičemž oproti jiným osamělým žadatelům důchodového věku má nespornou výhodu spočívající v zázemí ze strany blízkých rodinných příslušníků (zejména dalších dvou dcer). Žalobkyně není ohrožena skutečným nebezpečím vážné újmy samotným návratem do vlasti ani návratem do města svého posledního bydliště. Současně není ani nezbytně odkázána na společné bydlení s psychicky nemocnou dcerou. Nenachází se tak v současné době v situaci, která by vyžadovala udělení mezinárodní ochrany. V. Správní spis 13. Správní spis sestává zejména ze záznamu o poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 1. 2. 2024, protokolu o pohovoru k dané žádosti z téhož dne a protokolu o doplňujícím pohovoru ze dne 4. 7. 2024. Součástí správního spisu je taktéž množství materiálů předložených žalobkyní (psaných v arménském i českém jazyce), včetně fotografie zranění žalobkyně. Za účelem posouzení aktuální bezpečnostně politické situace v Arménii a zhodnocení okolností azylového příběhu žalobkyně založil žalovaný do správního spisu tyto podklady: · Informaci OAMP: Arménie: Hodnocení Arménie jako bezpečné země původu ze dne 3. 10. 2023; · Informaci OAMP: Arménie: Situace navrátilců: Instituce, sociální podpora, důchody, lékařská péče, vzdělání a pracovní trh ze dne 25. 5. 2023; · Informaci MZV ČR č. j. 112768-6/2024-MZV/LPTP, ze dne 31. 5. 2024, k č. j. MV-3049-18/OAM-2024, Situace policie: Související ochranné, kontrolní a opravné mechanismy; · Informaci MZV ČR č. j. 112157/2023-MZV/LPTP ze dne 17. 5. 2023, č. j. MV-8341-5/OAM-2023, Situace neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti, Návrat do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí; · Informaci OAMP: Arménie: Karabašští uprchlíci v Arménii: Přístup arménských úřadů, Dopad na vnitropolitickou situaci v Arménii ze dne 22. 11. 2023; · Informaci OAMP: Ázerbájdžán: Aktuální vztahy s Arménií ze dne 24. 5. 2024; · Informaci OAMP: Arménie: Domácí násilí ze dne 14. 10. 2024; · Informaci OAMP: Arménie: Současné vztahy s Ázerbájdžánem ze dne 19. 7. 2024 a; · Informaci OAMP: Arménie: Hodnocení Arménie jako bezpečné země původu ze dne 4. 9. 2024. 14. Žalobkyně se s podklady pro rozhodnutí opakovaně seznámila, avšak k jejich obsahu se nijak nevyjádřila a nenavrhla jejich doplnění. Jen dodala, že by ráda v ČR ještě nějakou dobu zůstala, aby se mohla zotavit ze zranění a psychické ú