9 Azs 133/2025 — Nejvyšší správní soud

41 A 24/2025- 63 - text 15 41 A 24/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou v právní věci žalobce: L. T. S. X zastoupen advokátem Mgr. Petrem Václavkem Opletalova 25, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 9. 2025, čj. OAM-19394-30/ZM-2025, takto: I. Rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 1. 9. 2025, čj. OAM-19394-30/ZM-2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 25 414,58 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Petra Václavka, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Žalobce podal žádost o prodloužení platnosti jeho zaměstnanecké karty. Žalovaný mu však nevyhověl. Žalobce totiž v roce 2023 spáchal trestný čin. Napadl policistu, který právě prováděl služební zákrok proti jeho bratrovi. Žalovaný si nicméně v řízení o žalobcově žádosti nezjistil dostatečně skutkový stav. Zejména pokud jde o nejlepší zájem žalobcových dětí. Nevzal také v potaz všechna relevantní kritéria pro posouzení přiměřenosti svého rozhodnutí vůči žalobcovu soukromému a rodinnému životu. Neprodloužení žalobcovy zaměstnanecké karty by totiž automaticky vedlo k zániku pobytového oprávnění jeho dětí a manželky. Proto soud rozhodnutí žalovaného zrušil a uložil mu zmíněné vady v dalším řízení napravit. II. Rozhodnutí žalovaného a související skutkové okolnosti 2. Rozhodnutím ze dne 1. 9. 2025, čj. OAM-19394-30/ZM-2025, žalovaný zamítnul žádost žalobce o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty („rozhodnutí žalovaného“). Po podání žádostí totiž zjistil z výpisu z evidence Rejstříku trestů, že žalobce byl odsouzen za přečin násilí proti úřední osobě [§ 325 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku] a přečin výtržnictví [§ 358 odst. 1 trestního zákoníku]. Městský soud v Brně mu rozsudkem z července 2024 uložil úhrnný trest odnětí svobody na 10 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců. Odvolání žalobce poté v říjnu 2024 zamítnul Krajský soud v Brně. 3. Žalobce konkrétně 22. 4. 2023 v době okolo 11. hodiny večerní na brněnské Křehlíkově ulici po předchozím požití alkoholických nápojů a za přítomnosti dalších přibližně padesáti osob fyzicky napadl službu konajícího policistu, který právě prováděl služební zákrok vůči bratrovi žalobce. Žalobce skočil policistovi na záda a pravou rukou sevřenou v pěst ho udeřil na pravou stranu brady. Poté ho obejmul pravou rukou kolem krku, chytil ho do tzv. kravaty a zavěsil se na něj celou svou vahou. Tím ho začal škrtit. Další policisté hned žalobce z napadeného policisty strhli, zpacifikovali ho a nasadili mu služební pouta. Žalobce policistovi způsobil zhmoždění obličeje v oblasti brady a podvrtnutí krční páteře. Tato zranění si vyžádala ošetření u lékaře s nutností nošení krčního límce a vystavení pracovní neschopnosti v období od 23. 4. 2023 do 5. 5. 2023. 4. Žalobce v řízení o jeho žádosti o prodloužení zaměstnanecké karty namítal, že byl až do daného incidentu bezúhonný. Šlo o velký exces z jeho obvyklého chování. Upřímně ji litoval. Samotné trestní řízení na něj mělo významný výchovný účinek. Ve zkušební době se chová řádně a soustředí se zejména na svůj rodinný život. Nepředstavuje tedy ohrožení pro některý ze základních zájmů společnosti. 5. Neprodloužení platnosti zaměstnanecké karty by navíc neodpovídalo nejlepšímu zájmu jeho dětí, které tu chodí do školy. Žalovaný i přes povědomí o rodinné situaci žalobce rezignoval na bližší zjištění skutkového stavu. Neprovedl žádné dokazování směřující k objasnění faktického dopadu zrušení pobytového oprávnění na život žalobce a jeho nejbližších rodinných příslušníků. Žalobce proto navrhoval, aby je žalovaný vyslechl. Kromě toho navrhoval, aby si žalovaný opatřil stanovisko orgánu sociálně-právní ochrany dětí („OSPOD“) k posouzení nejlepšího zájmu dětí. Neprodloužení zaměstnanecké karty by vedlo k nepřiměřenému zásahu do práva žalobce a jeho rodiny na respektování soukromého a rodinného života. 6. Žalovaný ve svém rozhodnutí pozitivně hodnotil, že žalobce aktuálně vede řádný rodinný život. Neshodl se s ním ale v hodnocení závažnosti spáchaného trestného činu. Násilí proti policistovi, které si navíc vyžádalo lékařské ošetření a téměř dvoutýdenní pracovní neschopnost s nošením krčního límce, je chováním závažně ohrožujícím zájmy společnosti. Žalobce toho podle žalovaného lituje účelově. Trestnímu soudu nesděloval celou pravdu a také se poté odvolal. Nelze u něj tedy hovořit o respektu vůči úředním osobám a či soudnímu systému. 7. Žalovaný vyšel z toho, že v případě neprodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty žalobce přijdou o pobytová oprávnění i jeho dvě nezletilé děti a jeho současná manželka. Byl nicméně přesvědčený, že si v rámci vlastní úřední činnosti dostatečně zjistil skutkový stav rodinných vazeb žalobce. Plně si uvědomoval tyto faktické dopady zrušení pobytového oprávnění žalobce na jeho nejbližší rodinné příslušníky. Nepovažoval však za potřebné v této souvislosti provést požadované výslechy nebo si opatřit stanovisko OSPOD. 8. Obě nezletilé děti žalobce, které se narodily X v X, tam se svojí matkou žily od narození téměř osm let, tj. v období, které je velmi důležité pro formování osobnosti. V Česku pak strávily téměř tři roky. Oproti osmi letům života se svou matkou ve Vietnamu si tu proto nestačily vytvořit tak silné citové, společenské a kulturní vazby, už jen s ohledem na odlišnosti asijského a evropského způsobu života. Jejich matka tu pak žije necelý rok a půl oproti téměř čtyřiceti rokům života ve Vietnamu. Mají tedy naopak silné vazby na zemi jejich původu. Žalobcova manželka tam má rodiče a tři sourozence. 9. Provedení výslechů dotčených osob a stanovisko OSPOD jsou podle žalovaného vhodné v závažnějších případech, např. jde-li o hrozící týrání dítěte či vytržení dítěte z jeho dosavadního evropského způsobu života a pokusu o jeho začlenění do asijské kultury. V tomto případě však nic takového nehrozí. Sám žalobce hovoří o pevném rodinném zázemí. Sebe a manželku popisuje spolupracující a milující rodiče. V důsledku spáchaných trestných činů se manželé spolu se svými dětmi vrátí do země svého původu, kde jednak všichni strávili převážnou část svých životů, a jednak zde mají silné rodinné vazby. Nejvyšší zájem dětí v podobě pokračujícího pevného rodinného zázemí, spolupracujících a milujících rodičů tak zůstane zachován. 10. Co se nepřiměřeného zásahu do práva na respektování soukromého a rodinného života týče, tak žalovaný kromě již výše uvedených skutečností uvedl, že tu rodina žalobce žije v podnájmu. Nevlastní tedy nemovitost pro své ubytování v České republice, která by vyžadovala jejich osobní starost. Zdravotní stav účastníka řízení je dobrý. Je schopný práce. Zaměstnaneckou kartu získal pro výkon práce řidiče osobních a malých dodávkových automobilů. Je v produktivním věku. V případě návratu do Vietnamu tedy není jeho věk omezujícím kritériem pro získání zaměstnání či provozování samostatné výdělečné činnosti. Otec a matka žalobcovy manželky jsou farmáři a její tři sourozenci podnikatelé. Zapojení se do pracovního procesu v zemi původu by tedy pro žalobce a jeho manželku nemělo být žádným problémem. Dopad rozhodnutí žalovaného do soukromého života účastníka řízení, jeho manželky a nezletilých dětí je z těchto důvodů přiměřený. 11. V souvislosti s omezovanou ekonomickou migrací z Vietnamu a případným obtížnějším získáním nového pobytového oprávnění v Česku žalovaný uvádí, že zájmem našeho státu není vystavovat své občany – a v tomto případě dokonce službu konající úřední osobu – riziku vysoce závažné trestné činnosti ve formě fyzického násilí. Stejně tak není v souvislosti s pobytovým oprávněním v podobě zaměstnanecké karty účelem zatěžovat policii a soudnictví. Práci žalobce může vykonávat kterákoliv osoba s příslušným řidičským oprávněním, ať již se jedná o občana Česka či cizince. Jednání žalobce tedy podle žalovaného jednoznačně naplňuje předpoklady pro neprodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty podle § 44a odst. 11 ve spojení s § 46e odst. 1 a dále ve spojení s § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. III. Žaloba a vyjádření žalovaného 12. Žalobce namítá, že žalovaný dostatečně nezjistil skutkový stav jeho o soukromém a rodinném životě i nejlepším zájmu jeho nezletilých dětí. Odmítl navržené důkazy, přestože směřovaly k posouzení intenzity zásahu do práva na respektování soukromého a rodinného života. Jejich odmítnutí nestálo na racionálních důvodech. Žalovaný měl posoudit přiměřenost dopadu do soukromého a rodinného života, protože tuto povinnost přímo ukládá čl. 8 Evropské úmluvy o lidských právech. Žalobce v řízení před žalovaným výslovně popsal rodinné vazby, školní docházku dětí a jejich integraci. Označil důkazy, které měly tyto skutečnosti doložit. Přesto žalovaný pominul individuální posouzení věci. Soustředil se jen na existen