41 A 32/2024 – Krajský soud v Brně

41 A 32/2024- 32 - text 7 41 A 32/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Martinem Kopou ve věci žalobce: G. N. státní příslušnost: Ghanská republika zastoupen advokátem JUDr. Hugem Körblem Hybernská 1007/20, 110 00 Praha 1 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 10. 2024, č. j. MV-137925-4/SO-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Podstata věci 1. Žalobce neúspěšně žádal o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. Správní orgány ho nevydaly ze dvou důvodů: a) kvůli pochybnostem, zda žalobce žádost nepodává účelově, aby tu získal pobytové oprávnění, aniž by tu reálně chtěl studovat, b) kvůli nejasnostem, zda má na pobyt v Česku dostatečné finanční prostředky. Žalobce ovšem v žalobě napadl jen první z těchto důvodů. I kdyby mu soud vyhověl, tak by správní orgány mohly znovu rozhodnout úplně stejně na základě druhého důvodu. Proto soud žalobu zamítl. II. Rozhodnutí správních orgánů 2. Žalobce podal dne 5. 3. 2024 na Velvyslanectví České republiky v Akkře žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia. K žádosti doložil potvrzení o přijetí ke studiu prezenčního navazujícího magisterského programu Management and Marketing na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ze dne 11. 1. 2024. Tento program se vyučuje v anglickém jazyce. Předpokládaná doba studia byla od 1. 9. 2024 do 31. 8. 2026. Přiložil také doklad o zajištění ubytování, výpis z účtu i doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, ve kterém neměl záznam. Dne 9. 5. 2024 proběhl na zastupitelském úřadu v Akkře výslech žalobce za účelem ověření motivace ke studiu a znalosti anglického jazyka. 3. Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra („OAMP“) ovšem rozhodnutím ze dne 31. 7. 2024, č. j. OAM-7403-17/DP-2024 („rozhodnutí OAMP“), zamítl žádost žalobce na základě § 46 odst. 5 ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Podle těchto ustanovení OAMP cizinci neudělí povolení k dlouhodobému pobytu, jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří ověřit údaje uvedené v žádosti. OAMP doplnil, že se nepodařilo ověřit, zda žalobce bude v průběhu svého pobytu v Česku moci disponovat finančními prostředky v zákonem požadované výši ve smyslu § 13 zákona o pobytu cizinců. Žalobce také neprokázal, že by splňoval další podmínky o výši jeho příjmu či uhrazení veškerých nákladů spojených s jeho pobytem podle § 42d odst. 2 písm. c) téhož zákona. 4. Z výpisu z účtu žalobce plynulo, že na něm žalobce měl zůstatek 100 826 GHS (v přepočtu cca 187 436 Kč). OAMP si vyžádal aktuální výpis z účtu k datu výslechu. Žalobce doložil nový výpis za období 4. 3. 2024 až 8. 5. 2024 se zůstatkem 200 805 GHS (v přepočtu cca 344 983 Kč). Při srovnání obou výpisů však OAMP dospěl k pochybnostem o skutečné disponibilitě prostředků. Počáteční zůstatek prvního výpisu činil k 7. 8. 2023 pouhých 6 157 GHS. Před vkladem 100 000 GHS ze dne 1. 3. 2024 měl žalobce na účtu dokonce pouze 346 GHS. Den po podání žádosti však žalobce vybral oněch 100 000 GHS z účtu. Od 24. 4. 2024, kdy si žalobce převzal předvolání k výslechu, se postupně na účtu začaly objevovat vyšší částky. Čtyři klíčové částky přibyly 8. 5. 2024, tedy den před konáním výslechu. 5. Z výslechu pak vyplynulo, že si žalobce školu vybral pouze na základě doporučení kamaráda. Na jiných školách v ČR ani EU nehledal. Základní pojmy management a marketing definoval příliš obecně bez prokázání odborné znalosti odpovídající jeho bakalářskému vzdělání v oboru Hospitality and Tourism Management a několikaletým pracovním zkušenostem v rodinné firmě zabývající se dovozem rýže. Konkrétní znalosti a dovednosti získané studiem vymezil pouze jako zkušenosti v rozvoji osobního mezilidského vztahu při prodeji výrobků. 6. Podle OAMP žalobce hodnověrným způsobem neozřejmil motivaci ke studiu v ekonomickém oboru, kterým se již zabývá profesně v rodinné firmě. Odpovědi zůstaly pouze v obecné rovině a neprokazovaly odpovídající sumu znalostí o podobě studia a odborných znalostí. Tyto skutečnosti vyvolaly důvodné pochybnosti ve vztahu k plnění deklarovaného studijního účelu pobytu. OAMP považuje deklarovaný účel žádosti pouze za účelovou záminku pro získání pobytového oprávnění v Česku a schengenském prostoru. 7. OAMP dále konstatoval, že žalobce vkládal peníze na účet účelově pro vyhotovení dokladu o dostatečných prostředcích k pobytu. Bezprostřední výběr částky 100 000 GHS žalobce při výslechu vysvětlil potřebou jejich výběru na podnikání dědečka s tím, že tehdejší prostředky již na účtu zůstanou. Tyto informace nevyvrátily pochybnosti o disponibilitě s finančními prostředky, ale naopak potvrdily. 8. OAMP odkázal na čl. 20 odst. 2 písm. f) směrnice 2016/801 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair („studijní směrnice“). Podle daného ustanovení lze zamítnout žádost mimo jiné v případě, že existují důkazy nebo závažné a objektivní důvody k domněnce, že by státní příslušník třetí země v zemi pobýval za jiným účelem. Výše popsané skutečnosti vyvolávají důvodné pochybnosti týkající se toho, zda žalobce bude plnit deklarovaný účel pobytu. 9. Žalobce se odvolal. Namítal, že OAMP nezjistil řádně skutkový stav, porušil zásadu rovnosti a nesprávně hodnotil zjištěný stav po právní stránce. Žalobce v roce 2020 úspěšně vystudoval bakalářské studium v oboru Hospitality and Tourism Management na Kwame Nkrumah University of Science and Technology. Na toto studium logicky navazuje vybrané magisterské studium v Česku. Rozhodnutí OAMP to pomíjí, přestože je to jasný důkaz čistého úmyslu tu studovat. 10. Žalobce také poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle které je smyslem pohovoru ověření skutečného a vážného zájmu o pobyt. Pohovor se má hodnotit komplexně, nelze se zaměřovat pouze na hledání rozporů. Žalobce také doložil aktuální výpis z účtu s dostatečným zůstatkem. Složil přijímací zkoušky, zaplatil poplatek za studium ve výši 65 000 Kč a poplatek za ubytování ve výši 3 000 Kč. To vše svědčí o jeho zájmu studovat v Česku. 11. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců („Komise“) nicméně rozhodnutím ze dne 25. 10. 2024, č. j. MV-137925-4/SO-2024 („rozhodnutí Komise“), zamítla odvolání žalobce. Ani Komisi obsah jeho výslechu nepřesvědčil o jeho skutečné motivaci ke studiu. Jeho odpovědi Komise považovala za nevěrohodné, neurčité a neopodstatněné. Vzbuzovaly pochybnosti o skutečném zájmu plnit studijní účel pobytu. Komise je přesvědčená, že deklarovaný studijní záměr představuje pro žalobce formální záminku pro získání pobytového oprávnění. 12. Ohledně finančních prostředků Komise také nabyla pochybnosti o skutečné disponibilitě dokládaných prostředků. Měla za prokázané, že finanční prostředky vkládal žalobce na účet účelově pro vyhotovení požadovaných dokladů. Připomněla, že jednou z podmínek pro povolení k dlouhodobému pobytu je prokázané zajištění finančních prostředků k pobytu na území podle § 13 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o pobytu cizinců. 13. Komise dále odmítla zohlednit výpis z účtu, který žalobce doložil současně s odvoláním. Podle § 82 odst. 4 správního řádu totiž lze přihlédnout k novým skutečnostem a důkazům, jen pokud jde o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Žalobce neuvedl relevantní důvody, proč nemohl výpis předložit již v řízení před OAMP. Navíc i tento výpis dokládá, že se na účtu žalobce finanční prostředky v dostatečné výši dlouhodobě nenacházely. Až dne 26. 8. 2024 provedla jistá osoba jednorázový vklad 300 000 GHS. Před tímto vkladem měl žalobce na účtu pouze 349,49 GHS. 14. Komise se také vyjádřila k otázce správného použití zákonných ustanovení. Mezi § 56 odst. 1 písm. a) a § 56 odst. 1 písm. h) zákona o pobytu cizinců je podle ní velmi tenká hranice. Ale Komise zastává názor, že v případě důvodných pochybností lze použít právě § 56 odst. 1 písm. a). Použití nesprávného ustanovení navíc způsobuje nezákonnost rozhodnutí pouze v případě, že by mohlo mít za následek nesprávné posouzení rozhodujících skutkových či právních otázek. I podle § 56 odst. 1 písm. h) by výsledek řízení zůstal stejný. III. Žaloba a vyjádření Komise k žalobě 15. Žalobce připomíná, že smyslem pohovoru je ověření skutečného a vážného zájmu o pobyt i úmyslu plnit požadovaný účel pobytu. Správní orgány se při hodnocení pohovoru nemohou zaměřovat pouze na hledání rozporů ve smyslu „kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.“ Pohovory se nesmí hodnotit tendenčně, že se budou vybírat pouze rozporné informace. 16. Žalobce poté namítá nesprávné právní hodnocení ze strany správních orgánů. Nevydaly mu povolení současně kvůli p