6 As 168/2018 — Nejvyšší správní soud

62 Af 39/2024- 64 - text pokračování 8 62 Af 39/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci žalobce: TTC TELEKOMUNIKACE, s.r.o. sídlem Třebohostická 987/5, Praha 10 zastoupen Mgr. Jakubem Štilcem, advokátem sídlem Slezská 949/32, Praha 2 proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno za účasti: Česká republika – Ministerstvo obrany sídlem Tychonova 221/1, Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27.8.2024, č. j. ÚOHS-32253/2024/162, sp. zn. ÚOHS-R0108/2024/VZ, takto: I. V části směřující proti výroku I. rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27.8.2024, č. j. ÚOHS-32253/2024/162, sp. zn. ÚOHS-R0108/2024/VZ, se žaloba odmítá. II. V části směřující proti výroku II. rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 27.8.2024, č. j. ÚOHS-32253/2024/162, sp. zn. ÚOHS-R0108/2024/VZ, se žaloba zamítá. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. V. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1. Zadavatel (osoba zúčastněná na řízení) zadával v jednacím řízení s uveřejněním veřejnou zakázku „Přenosový komunikační systém – TS III – nákup“. Toto zadávací řízení bylo zahájeno odesláním oznámení, které bylo uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 14.9.2022 pod ev. č. 502489-2022. V jeho průběhu (k jeho konci; bezprostředně předtím, než zadavatel mohl odeslat oznámení o výběru dodavatele) zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení z toho důvodu, že zjistil, že zadávání této veřejné zakázky je předmětem probíhajícího trestního řízení pro podezření z účasti dodavatelů na zakázané dohodě s cílem ovlivnit výsledek zadávacího řízení. To zadavateli mělo vyplynout z listiny „Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků“ vydané Obvodním soudem pro Prahu 9, sp. zn. 20 Nt 4035/2023. 2. Žalobce proti zrušení zadávacího řízení podal námitky a následně návrh k žalovanému. 3. Žalovaný prvostupňovým rozhodnutím ze 29.5.2024, č. j. ÚOHS-21651/2024/500, návrh žalobce zamítl podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření. Předseda žalovaného pak nyní napadeným rozhodnutím podaný rozklad zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil (výrok II. napadeného rozhodnutí), současně nevyhověl žádosti žalobce o nahlédnutí do příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků uplatněné ve vyjádření k podkladu rozhodnutí ze dne 21.8.2024 (výrok I. napadeného rozhodnutí). II. Shrnutí procesního postoje žalobce 4. Podle žalobce je napadené i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí nezákonné. 5. Žalobce spatřuje pochybení žalovaného již v tom, že nepřistoupil k uložení nápravného opatření z toho důvodu, že zadavatel neučinil příkaz k prohlídce, o který zrušení zadávacího řízení opřel, součástí dokumentace o zadávacím řízení. 6. Žalovaný podle žalobce pochybil rovněž tím, že si od zadavatele vyžádal příkaz k prohlídce, zařadil jej do správního spisu, avšak neumožnil žalobci do něj nahlédnout. Místo toho vydal pouze úřední záznam o provedení důkazu, čímž žalobci upřel právo seznámit se s obsahem listiny. 7. Žalobce dále namítá, že zadavatel neprokázal, že důvody hodné zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení trvaly i ke dni vydání rozhodnutí o jeho zrušení. 8. Žalobce tedy navrhuje, aby zdejší soud napadené i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Shrnutí procesního postoje žalovaného 9. Žalovaný setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí, neboť žalobce podle žalovaného uplatňuje tytéž argumenty, se kterými se žalovaný v podrobnostech v napadeném (případně v prvostupňovém) rozhodnutí vypořádal; žalovaný na tyto závěry z podstatné míry odkazuje. 10. Žalovaný je tedy toho názoru, že zadavatel nebyl povinen příkaz k prohlídce uchovávat jako součást dokumentace o zadávacím řízení, neboť jeho existenci v rámci zadávacího řízení zákon nepředpokládá. Vydání úředního záznamu pak bylo jedinou možností, jak vyvážit zájem žalobce na řádném průběhu správního řízení a veřejný zájem na zachování účelu přípravné fáze trestního řízení. Žalovaný má rovněž za prokázané, že v době vydání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení byly důvody, které zadavatele ke zrušení vedly, stále aktuální. 11. Žalovaný tedy navrhuje zamítnutí žaloby, ve vztahu k výroku I. napadeného rozhodnutí její odmítnutí. I žalovaný na svém procesním postoji setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. IV. Posouzení věci 12. Žaloba byla podána osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“) a včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.). 13. Žalobou je napadeno rozhodnutí jako celek, tj. výroky I. i II.; tomu odpovídá i žalobní petit, jímž se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí jako celku. Ve vztahu k výroku I. napadeného rozhodnutí je však žaloba nepřípustná. Bez ohledu na jiné důvody nepřípustnosti, žádal-li žalobce coby účastník správního řízení v průběhu řízení o rozkladu proti prvostupňovému rozhodnutí o nahlédnutí do příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků, jenž mu nebyl zpřístupněn coby součást správního spisu, pak rozhodnutí o nevyhovění této žádosti (výrok I. napadeného rozhodnutí) je procesním rozhodnutím, jímž bylo toliko upravováno řízení před žalovaným, na něž dopadá kompetenční výluka (§ 70 písm. c/ s.ř.s.). Eventuální zkrácení na právech, jež mohlo vyústit v nezákonné rozhodnutí ve věci samé, mohl žalobce coby účastník správního řízení namítat ve vztahu k rozhodnutí ve věci samé (tj. ve vztahu k výroku II. napadeného rozhodnutí), což ostatně také učinil. Proto byla žaloba ve vztahu k výroku I. napadeného rozhodnutí odmítnuta (§ 46 odst. 1 písm. d/ s.ř.s., § 70 písm. c/ s.ř.s.) 14. Ve vztahu k výroku II. napadeného rozhodnutí je žaloba přípustná (především § 65, § 68, § 70 s.ř.s.). Napadené rozhodnutí bylo v tomto rozsahu přezkoumáváno v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Zdejší soud rozhodl bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 15. Sporu je v nyní posuzované věci ve třech základních otázkách. První se týká posouzení, zda měl být příkaz k prohlídce součástí dokumentace o zadávacím řízení a nebyl-li, jaký vliv to má na zákonnost napadeného rozhodnutí. Druhá se týká zákonnosti postupu žalovaného, který příkaz k prohlídce (až v průběhu řízení o rozkladu žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí) učinil součástí správního spisu, o jeho provedení vyhotovil úřední záznam, avšak samotnou listinu (příkaz k prohlídce) žalobci coby účastníku řízení znepřístupnil z nahlížení. Třetí pak tvoří (ne)naplnění zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení k okamžiku rozhodnutí zadavatele o jeho zrušení. 16. Co se týče první otázky, pak § 216 odst. 1 ZZVZ dokumentaci o zadávacím řízení definuje jako soubor dokumentů v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení je zákonem v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžadováno. Toto ustanovení tedy obecně definuje, čím má být tvořena dokumentace o zadávacím řízení, neuvádí však taxativní výčet příslušných dokumentů. Je-li však podle § 216 odst. 1 ZZVZ obecným pravidlem, že jde o dokumenty, které mají být podle zákona pořízeny (a dokumentace o zadávacím řízení tedy dokládá, že byly pořízeny), pak toto pravidlo musí dopadat na veškeré dokumenty, které dokládají zákonnost zadavatelova postupu v zadávacím řízení, tj. soulad jeho konkrétních kroků se ZZVZ (v průběhu zadávacího řízení, po jeho skončení, ale vlastně také před jeho zahájením, kupř. v souvislosti s předběžnými tržními konzultacemi podle § 33 ZZVZ, jejichž průběh a výsledky se posléze do dokumentů pořizovaných v souvislosti se zadávacím řízením a postupů zadavatele v jeho průběhu mohou promítat; srov. např. § 36 odst. 4 ZZVZ). Je-li přitom určitý dokument, jehož pořízení je pro vyvolání určitého následku ve vztahu k zadávacímu řízení zákonem předepsáno, založen na skutečnosti v takovém dokumentu tvrzené, kterou je uskutečnění příslušného zadavatelského úkonu odůvodňováno, pak součástí dokumentace o zadávacím řízení musí být i dokument tuto skutečnost osvědčující. Jen tak může být dokumentace o zadávacím řízení souborem dokumentů poskytujících ucelenou procesní stopu ohledně jednotlivých zadavatelských úkonů pro doložení jejich souladu se ZZVZ. 17. V nyní posuzované věci zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení z dů