65 A 3/2025 – Krajský soud v Brně

65 A 3/2025- 62 - text  8 65 A 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců JUDr. Václava Štencla, MA, a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., ve věci navrhovatele: FRAMA, spol. s r. o., IČO 44961219 sídlem Žižkova 995/17a, 602 00 Brno zastoupený advokátem Mgr. Jiřím Dostálem sídlem Věstonická 4289/12, 628 00 Brno proti odpůrci: Statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno zastoupený advokátem Mgr. Ing. Jánem Bahýľem sídlem Hoppova 880/18, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územní plán města Brna, schválené Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v části plochy přestavby P.208 vymezené ve výkresu 1.0 Výkres základního členění území, v části plochy zeleně všeobecné ZU vymezené ve výkresu 2.1 Hlavní výkres a v části plochy US.37/6 vymezené ve výkresu 1.0 Výkres základního členění území, to vše ve vztahu k pozemkům parc. č. 792/1, 792/2, 792/3, 792/4, 792/5, 792/6, 792/7, 792/8, 792/9 a 792/10 v katastrálním území Veveří. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 15 140 Kč, a to k rukám Mgr. Jiřího Dostála, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Zastupitelstvo odpůrce na svém zasedání č. Z9/22 dne 10. 12 2024 schválilo opatření obecné povahy – Územní plán města Brna, které nabylo účinnosti dne 31. 1. 2025. Navrhovatel se domáhá jeho zrušení v části plochy přestavby P.208, zeleně všeobecné ZU, a v části týkající se územní studie US.37/6, a to vše ve vztahu k pozemkům ve vlastnictví navrhovatele, parc. č. 792/1, 792/2, 792/3, 792/4, 792/5, 792/6, 792/7, 792/8, 792/9 a 792/10 v katastrálním území Veveří (dále „dotčené pozemky“). Dotčené pozemky tvoří uzavřený areál využívaný navrhovatelem pro podnikatelskou činnost. II. Stanoviska účastníků řízení 2. Navrhovatel namítá, že dotčené pozemky byly nezákonně zařazeny do ploch zeleně všeobecné, a tudíž do ploch nestavebních. Jeho vlastnická práva byla omezena také podmíněním rozhodování o změnách v území vypracováním územní studie. Navrhovatel poukazuje na to, že se odpůrce jeho námitkami zčásti nezabýval vůbec, zčásti je vypořádal nepřezkoumatelně. Argumentace odpůrce, že daná plocha byla vymezena již dříve platným územním plánem, je nesprávná a nereaguje na námitku diskriminace. Navrhovatel dále cituje další pasáže odůvodnění vypořádání námitek s tím, že podle něj ve skutečnosti neobsahují žádné důvody, proč jsou dotčené pozemky zařazeny do plochy zeleně všeobecné a do plochy podmíněné územní studií. Navrhovatel také zpochybňuje existenci dlouhodobě sledované koncepce pro záměr vybudování celoměstsky významné rozsáhlé plochy zeleně v lokalitě, dostupné pro širokou veřejnost, o které hovoří odpůrce. Poukazuje na to, že plocha zeleně v dané lokalitě se naopak zmenšila a je nepochopitelné, proč z ní byly některé pozemky vyňaty, ačkoliv jsou mnohem větší než dotčené pozemky. Má-li územní studie prověřit, zda je přínosnější zde mít zahrádky, park, přírodní rezervaci, parkovou kavárnu atp., nemá odpůrce jasno a žádná dlouhodobá koncepce neexistuje. Odpůrce neodůvodnil, proč byly dotčené pozemky do plochy zeleně zahrnuty. Navrhovatel dále namítá neproporcionalitu napadené regulace, diskriminaci a libovůli ze strany odpůrce. Ten neodůvodnil, proč je dle jeho názoru zařazení areálu navrhovatele do daných ploch nediskriminační a bez libovůle. Diskriminace se dopustil tím, že z plochy zeleně dle územního plánu z roku 1994 vypustil plochy OV.O1 a OV.V2, ale areál navrhovatele zařadil do plochy zeleně. Opačnou formu diskriminace lze nalézt ve srovnání s plochami občanského vybavení veřejného plnými zeleně a s minimální zástavbou. Zahrnutí areálu navrhovatele do těchto ploch zjevně nebylo zásahem provedeným v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším způsobem. Zařazení do ploch podmíněných zpracováním územní studie Prověření zahrádkářské činnosti je nedůvodné, nepřiměřené a diskriminační a není v souladu s požadavkem účelného využití území. V areálu navrhovatele nejsou žádné zahrádky. 3. Odpůrce ve svém vyjádření uvedl, že nezpochybňuje aktivní procesní legitimaci navrhovatele, ale zpochybňuje jeho aktivní věcnou legitimaci. Poukazuje na regulaci v předchozím územním plánu a uvádí, že dotčené pozemky jsou integrovány do větších ploch s tím, že dodržel pravidla pro práci s integrovanými jevy. Z návrhu podle něj neplyne, že by došlo ke zhoršení v podmínkách využití dotčených pozemků. Projektant územního plánu potvrdit dlouhodobě sledovaný veřejný zájem na vybudování celoměstsky významné rozsáhlé plochy zeleně pro širokou veřejnost. Nelze se domáhat konkrétního využití území či konkrétní podoby územního plánu. Proti návrhu územního plánu nehlasoval žádný z přítomných zastupitelů města, pouze jeden se zdržel. Nelze očekávat, že každá plocha bude mít svoje individuální odůvodnění. Územním plánem je sledována vyváženost funkčních ploch. Důvody nevyhovění požadavku navrhovatele jsou v rozhodnutí o námitkách dostatečně uvedeny. Z navrhovatelem uváděných příkladů je zřejmé, že změny oproti předchozí regulaci se staly na základě koordinace veřejných zájmů. V území Kraví hory nebyla vymezena žádná plocha pro komerční vybavenost. Na závěr odpůrce uvádí, že dotčené pozemky jsou součástí rozsáhlého území pro zeleň, které bylo regulováno Regulačním plánem – Územním plánem zóny Kraví Hora – z roku 1998, který byl zrušen opatřením obecné povahy č. 4/2023. Odpůrce navrhuje, aby soud návrh zamítl. III. Posouzení věci krajským soudem 4. Krajský soud předně uvádí, že navrhovatel osvědčil svou aktivní procesní legitimaci. Podle § 101a odst. 1 věty první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“) je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, „kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen.“ Navrhovatel je vlastníkem dotčených pozemků, které byly v napadeném opatření obecné povahy zařazeny do plochy přestavby, plochy zeleně všeobecné a plochy, v níž je rozhodování o změnách v území podmíněno územní studií. Ve vztahu k těmto regulacím navrhovatel tvrdí konkrétní negativní dopady do svých práv a krajský soud považuje tato tvrzení za dostatečná pro závěr o naplnění aktivní procesní legitimace. Odpůrce tato tvrzení nezpochybnil. 5. Jelikož byl návrh podán osobou aktivně procesně legitimovanou a včas (§ 101b odst. 1 s. ř. s.), přistoupil soud, vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 s. ř. s.), k přezkoumání napadeného opatření obecné povahy. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 101b odst. 3 s. ř. s.). Ve věci soud rozhodl bez jednání na základě § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. 6. Navrhovatel předně namítá nepřezkoumatelnost odůvodnění napadené regulace ve vztahu k dotčeným pozemkům, jakož i odůvodnění rozhodnutí o jeho námitkách. Tyto námitky soud shledal důvodnými. 7. V textové části napadeného opatření obecné povahy se odpůrce nevěnuje specificky stanovení plochy přestavby P.208 (vyznačené ve výkresu 1.0 Výkres základního členění územ) a zeleně všeobecné ZU na této ploše (vyznačené ve výkresu 2.1 Hlavní výkres). Ve vztahu k plochám zeleně všeobecné ZU textová část uvádí: „Systém sídelní zeleně je tvořen souhrnem vzájemně prostorově a funkčně provázaných ploch s rozdílným způsobem využití (zeleň všeobecná – ZU, zeleň krajinná – ZK, plochy lesní všeobecné – LU a plochy zemědělské všeobecné – AU) a významných segmentů sídelní zeleně s prioritním určením pro pokrytí vegetačními prvky. Podpůrně systému sídelní zeleně napomáhají další části jiných ploch s podstatným nebo funkčně významným podílem vegetace. Za účelem zajištění podmínek pro ochranu a rozvoj přírodních a krajinných hodnot, zejména v zastavěném území, pro zajištění veřejně přístupné zeleně a pro zlepšení a stabilizaci mikroklimatických podmínek na území města byly prioritně vymezeny plochy zeleně všeobecné.“ Dále uvádí: „Plochy zeleně všeobecné jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro poskytování ekosystémových služeb ve veřejně přístupných plochách zeleně. Plochy zeleně všeobecné se od ploch krajinné zeleně odlišují zpravidla vyšší mírou kulturních zásahů člověka.“ K plochám přestavby textová část napadeného opatření obecné povahy uvádí: „Plochy přestavby jsou plochy vymezené ÚPmB ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Plochy přestavby jsou vymezeny v grafické části ÚPmB 1.0 Výkres základního členění území, 2.1 Hlavní výkres a jejich výčet je uveden v Příloze č. 3 Plochy změn.“ 8. V odůvodnění napadeného opatření obecné povahy je k plochám zeleně všeobecné ZU uvedeno: „Plochy zeleně všeobecné jsou umístěny na území města především s ohledem na: • stá