30 A 43/2023 – Krajský soud v Brně

30 A 43/2023- 200 - text  10 30 A 43/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci žalobkyně: Mgr. M. G. zastoupená advokátkou Mgr. Veronikou Husičkovou sídlem Jungmannova 1310/10, Kyjov proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno za účasti: 1. EG.D, a. s., IČO: 28085400 sídlem Lidická 1873/36, Brno 2. Bc. P. S. 3. Y. S. o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 3. 2023, č. j. JMK 40887/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osobám zúčastněným na řízení se nepřiznává náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Podstatou projednávaného sporu je otázka, zda stavební úpravy spočívající v částečném ubourání a znovupostavení části komínového tělesa, které je součástí stavby rodinného domu, vyžadují ke svému provedení stavební povolení nebo jiné rozhodnutí či opatření stavebního úřadu podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 19/2023 Sb. (dále jen „stavební zákon“). 2. Rozhodnutím ze dne 21. 12. 2022, č. j. SÚ119099/22/204/SÚ 4752/2022/204Št (dále jen „rozhodnutí o odstranění stavby“), nařídil Městský úřad Kyjov (dále jen „stavební úřad“) tehdejší vlastnici (společné právní předchůdkyni nynější žalobkyně a původního žalobce) rodinného domu č. p. X v obci X odstranění stavby „stavební úpravy komínu“, který je součástí tohoto rodinného domu. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a rozhodnutí o odstranění stavby potvrdil. 3. Žalobou doručenou soudu dne 11. 5. 2023 se právní předchůdce žalobkyně pan R. Ch. domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“). 4. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení napadeného rozhodnutí. Žaloba 5. Podle žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce je nesporné, že komín se na stejném místě nacházel již v minulosti a byl zkolaudován společně s rodinným domem. Původní žalobce odboural část komína až po střechu (na jiném místě žaloby a v dalších podání se ale uvádí, že jej odboural až po stropní konstrukci) a znovu ho vyzdil tvárnicemi z pórobetonu. K tomu ho vedla snaha udržet tepelný komfort v domě, zajistit stabilitu komínového tělesa a zamezit erozi jeho nadstřešní části. Tvrzení, že se v tomto místě dříve komín nenacházel, je nepravdivé. Nejde o novou stavbu, ale pouze o stavební úpravy, k jejichž provedení není podle § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona potřeba stavební povolení ani ohlášení stavby. 6. Žalobkyně namítá, že závěr o tom, že došlo k ubourání nadpoloviční části komínu, není prokázaný. šlo o menší část. Dále nesouhlasí se závěrem, že odbouráním nadstřešní konstrukce komínu došlo k jeho zániku. Komín historicky existoval a nic na tom nemění skutečnost, že jeho část nad střechou byla přestavěna. 7. Podle žalobkyně představuje popsaný stavební zásah stavební úpravu podle § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. Jelikož byly splněny všechny parametry uvedené v tomto ustanovení, nebylo třeba stavební povolení ani ohlášení stavby. Nesprávná je argumentace stavebního úřadu a žalovaného o tom, že komínové těleso je samonosnou konstrukcí a prakticky každý zásah do něj vyžaduje stavební povolení. Žalovaný se sice s touto argumentací ztotožnil, ale zároveň připustil, že pokud by bylo prokázáno, že komín o stejných parametrech v místě již existoval, pak by se jednalo o pouhou stavební úpravu. Tato vyjádření jsou ve vzájemném rozporu. Otázku, zda úpravy podléhají povolení, je třeba řešit v souvislostech, tedy zda došlo k zásahu do nosných konstrukcí stavby domu. K tomu nedošlo a nezjistil to ani stavební úřad. Požární bezpečnost nemohla být v tomto případě narušena, jelikož šlo jen o opravu, nikoliv výstavbu nového komína. Není pravda, že by komín nesplňoval příslušné technické normy, neboť byla doložena revizní zpráva spalinových cest, a komín tak i po úpravách odpovídá požadavkům na jeho funkci. 8. Žalobkyně dále namítá, že v průběhu správního řízení předložil původní žalobce technický protokol k revizní zprávě spalinových cest, který se ale ztratil ze správního spisu, což vyvolává pochybnosti o nepodjatosti pověřených úředních osob stavebního úřadu. Původní žalobce doložil prostřednictvím revizní zprávy spalinových cest a technického protokolu k ní, že stavební úpravy komína byly provedeny správně a odpovídají požadavkům na bezpečné používání komínových těles. To však stavební úřad nezohlednil. Stejně tak nezohlednil stavební úřad ani vyjádření vypracované autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby (Komentář k problematice komínu rodinného domu č. p. X, X), podle něhož nejde o stavební úpravy zasahující do nosné konstrukce. Vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení 9. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a zopakoval závěry uvedené již v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Stavbu by dle jeho stanoviska bylo možné posoudit jako stavební úpravu, pokud by se prokázalo, že nově vystavěný komín byl proveden ve stejných půdorysných a výškových parametrech jako původní. To však nemohl stavební úřad ověřit. Původní komín byl již odstraněn a původní žalobce nepředložil projektovou dokumentaci původního ani nového stavu. Odbouráním a dostavěním více než poloviny původní výšky komínu došlo k zásahu do nosné konstrukce stavby původního komínu. Komín přitom přenáší své zatížení a nesmí být nosnou konstrukcí pro ostatní konstrukce. Proto jsou na něj kladeny stejné nárok jako na nosné zdivo (např. základy). Po odbourání nadpoloviční části přestal původní komín existovat. Nejde tedy o udržovací práce ani stavební úpravy podle § 103 odst. 1 písm. c) a d) stavebního zákona, ale o stavební úpravy a nástavbu zbylé původní části komínu, které vyžadovaly územní rozhodnutí i stavební povolení. Stavebník (původní žalobce) si tato rozhodnutí neopatřil, a proto byly splněny podmínky pro nařízení odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Původní žalobce ani jeho právní předchůdkyně nepodali žádost o dodatečné povolení stavby, ačkoliv o tomto právu byli poučeni. 10. První osoba zúčastněná na řízení se k žalobě nevyjádřila. 11. Druhá a třetí osoba zúčastněná na řízení, které jsou vlastníky sousedního rodinného domu, navrhují zamítnutí žaloby. Přednesly svoji verzi historického stavebního vývoje rodinného domu žalobkyně. Dovozují, že předmětný komín existoval v daném umístění pouze do roku 1963. Zpochybňují tedy tvrzení původního žalobce o tom, že komín byl dostavěn na stejném místě a o stejných parametrech jako původní komín. V obsáhlých podáních dále přednesli řadu argumentů, jimiž zpochybňují tvrzení uvedená původním žalobcem a poukazují na rozpory v jeho tvrzeních. Vysvětlují, jak jsou omezeni imise kouře v důsledku téměř nepřetržitého provozu komína, jaké následky a náklady jim provoz komínu způsobuje a proč tedy podaly stavebnímu úřadu podnět ke kontrole stavby. Obsáhle též popisují sousedské spory mezi nimi a původním žalobcem. Původní žalobce měl možnost celkem čtyřikrát požádat o dodatečné povolení stavby, nedoložil však nikdy projektovou dokumentaci ani revizní zprávy. K prokázání svých tvrzení předložily osoby zúčastněné na řízení soudu řadu důkazů, mezi nimi znalecký posudek Luboše Czyže, znalce z oboru stavebnictví (specializace na individuální topidla, kamna, krby, kachlová kamna, sporáky, pece, domovní komíny, komínové systémy, kominářství), ze dne 30. 6. 2023, č. 58/01/2023, jenž dospěl k závěru, že komín byl proveden v rozporu s technickými požadavky na takovou stavbu. V této souvislosti požadují, aby jim byla přiznána náhrada nákladů na pořízení tohoto důkazu. Podmínky řízení a rozsah soudního přezkumu 12. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Žalobkyně vstoupila do řízení jako právní nástupkyně zemřelého původního žalobce (usnesení ze dne 29. 1. 2025, čj. 30 A 43/2023-178). Jde o žalobu věcně projednatelnou. 13. Soud vycházel při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Vady, k nimž by měl přihlédnout i bez námitky, soud neshledal. 14. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za splnění zákonných podmínek podle § 51 odst. 1 s. ř. s. Původní žalobce vyslovil výslovný souhlas s tímto postupem, přičemž ani žalobkyně na tomto stanovisku nic nezměnila. Žalovaný se k výzvě soudu, zda trvá na jednání, nevyjádřil. Soud má proto za to, že oba účastníci řízení s projednáním a rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. 15. Soud dospěl k závěru, že ža