3 Aps 6/2008 — Nejvyšší správní soud

30 A 69/2025- 42 - text  9 30 A 69/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobkyně: S. S. bytem X zastoupené advokátem Mgr. Vítězslavem Zdeňkem sídlem Mlýnská 938/4, Olomouc proti žalované: Územní správa sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj sídlem Veveří 454/7, Brno 2 o žalobě proti nečinnosti žalované takto: I. Žalované se ukládá, aby ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku rozhodla o žádosti žalobkyně o vrácení přeplatku na pojistném na důchodovém pojištění osoby samostatně výdělečně činné za rok 2024 uplatněné podáním přehledu o příjmech podle § 15 odst. 1 zák. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, doručeným žalované dne 5. 5. 2025. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 20 404 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, advokáta Mgr. Vítězslava Zdeňka. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. V dané věci řeší krajský soud otázku, zda je žalovaná v případě nevyhovění žádosti o vrácení přeplatku na pojistném na důchodovém pojištění osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) povinna vydat správní rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vrácení přeplatku. 2. Žalobkyně podala dne 4. 5. 2025 přehled o příjmech a výdajích za rok 2024, ve kterém uvedla, že po dobu 1 - 12 měsíců vykonávala svou výdělečnou činnost jako hlavní činnost a určila si vyměřovací základ ve výši 158 292 Kč. Dne 5. 5. 2025 žalobkyně podala opravný přehled, ve kterém opravila údaj o své výdělečné činnosti z hlavní na vedlejší činnost. K tomu upravila vyměřovací základ s nulovou částkou a vyčíslila přeplatek ve výši 51 620 Kč. Podání opravného přehledu žalobkyně odůvodnila chybou v druhu činnosti hlavní oproti vedlejší. 3. Žalobkyně doručila žalovanému podání ze dne 11. 7. 2025 označené jako „Výzva k vrácení přeplatku na pojistném“. Ve výzvě k vrácení přeplatku žalobkyně uvedla, že v důsledku podání opravného přehledu došlo ke snížení vyměřovacího základu v souladu s §15 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na stání politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“), a vznikl tak přeplatek na pojistném, který má být žalobkyni vrácen. Dále uvedla, že dosud nedošlo k vrácení přeplatku ani k vydání rozhodnutí o zamítnutí. Žalobkyně požádala o přehodnocení dosavadního postupu a o vrácení přeplatku na pojistném. 4. V reakci na výzvu k vrácení přeplatku žalovaná doručila žalobkyni listinu ze dne 25. 7. 2025 označenou jako „Vyjádření k výzvě k vrácení přeplatku a pojistném“. Ve vyjádření žalovaná shrnula obsah žalobkyní podaných přehledů (řádného a opravného). Dále citovala § 15 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb. a uvedla, že z tohoto ustanovení vyplývá, že nelze zpětně měnit ani opravovat údaje o charakteru výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen „SVČ“). Podle § 15 odst. 2 a 3 zákona č. 589/1992 Sb. lze podat opravný přehled pouze v případě, že je zjištěn vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti vyšší nebo nižší než ten, který OSVČ uvedla v přehledu, a to v návaznosti na zjištěnou novou výši daňového základu, popř. novou výši příjmů ze SVČ a výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení. Ke změně vyměřovacího základu nelze dospět změnou charakteru výkonu činnosti z činnosti hlavní na činnost vedlejší nebo naopak. Tuto změnu zákon nepřipouští. Údaj o charakteru výkonu činnosti tak musí být na opravném přehledu stejný jako na řádném přehledu. Žalovaná uvedla, že nepřihlédla k údajům z opravného přehledu a v platnosti tak zůstaly údaje z přehledu podaného dne 4. 5. 2025, právní úprava žalované neumožňuje opravný přehled akceptovat. Žalovaná závěrem sdělila, že v případě nesouhlasu s tím to vyjádřením není dotčeno právo žalobkyně žádat o vydání rozhodnutí. 5. Žalobkyně doručila České správě sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) podání ze dne 11. 7. 2025 označené jako „Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti“. V této žádosti uvedla, že jí v souvislosti s podáním opravného přehledu vznikl přeplatek na pojistném, který jí žalovaná nevrátila a žalovaná ani nevydala rozhodnutí o zamítnutí vrácení přeplatku. Od podání opravného přehledu již uplynula zákonná lhůta 30 dnů, avšak žalovaná neučinila žádný úkon, proto je nečinná. Žalobkyně žádala, aby žalované bylo uloženo ve věci neprodleně rozhodnout. 6. V přípisu ze dne 8. 8. 2025 označeném jako „Vyjádření k žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti“ ČSSZ žalobkyni sdělila, že žalovaná není nečinná. ČSSZ shrnula obsah žalobkyní podaných přehledů (řádného a opravného) a uvedla, že na opravný přehled, kde je oprava provedena v druhu činnosti hlavní na vedlejší, ČSSZ a žalovaná nebere zřetel. Zůstává v platnosti řádně podaný přehled. Podle § 15 odst. 5 zákona č. 589/1992 Sb. nelze měnit údaje o období výkonu SVČ, ve kterých chce být OSVĆ považována za OSVČ vykonávající hlavní nebo vedlejší SVČ, byly-li tyto údaje v přehledu uvedeny. I pokud OSVČ v řádném přehledu omylem uvede, že vykonávala hlavní výdělečnou činnost po dobu dvanácti měsíců namísto toho, aby zaškrtla příslušnou variantu pro výkon vedlejší výdělečné činnosti, OSVČ je i tak povinna uhradit pojistné ve výši podle jí určené formy výdělečné činnosti. Opravný přehled žalobkyně nelze akceptovat, jelikož změna vyměřovacího základu byla způsobena pouze změnou charakteru SVČ z hlavní na vedlejší – viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 11. 2024, č. j. 54 Ad 22/2023-39, zejm. bod 17. II. Argumentace žalobkyně 7. Žalobkyně v podané žalobě uvádí, že podala dne 5. 5. 2025 opravný přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2024, na jehož základě jí vznikl přeplatek na pojistném na důchodové pojištění ve výši 51 620 Kč. Žalovaná přeplatek nevrátila a ani o žádosti o jeho vrácení nijak nerozhodla. Žalobkyně žalovanou neformálně kontaktovala. Žalovaná žalobkyni sdělila, že přeplatek nelze vrátit. Žalobkyně následně podala k ČSSZ dne 11. 7. 2005 žádost o uplatnění proti nečinnosti. Téhož dne žalobkyně zaslala ještě jednu výzvu k vrácení přeplatku na pojistném. K žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti ČSSZ žalobkyni sdělila vyjádřením ze dne 8. 8. 2025, že žalobkyně nemá nárok na vrácení přeplatku, a proto žalovaná nečinná není. 8. Žalobkyně namítá, že od podání přehledu již uplynula zákonná lhůta 30 dnů, avšak do dnešního dne ze strany žalované nedošlo k vrácení přeplatku ani k vydání rozhodnutí o zamítnutí vrácení přeplatku. Žalovaná je proto nečinná, a to navzdory podané žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti. 9. Dále žalobkyně namítá, že pokud podle ČSSZ nemá žalobkyně na vrácení přeplatku nárok, nezbavuje tato skutečnost žalobkyni práva na vydání rozhodnutí, proti kterému se žalobkyně bude moci odvolat a v případě neúspěchu odvolání se bude moci bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. Bez vydaného rozhodnutí nemůže žalobkyně činit další kroky k ochraně svých práv. Žalobkyně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2008, č. j. 3 Aps 6/2008-56, podle kterého se o žádosti o vrácení přeplatku na pojistném musí v případě nevyhovění žádosti vydat správní rozhodnutí a podle kterého se za žádost o vrácení přeplatku na pojistném považuje podání přehledu, ze kterého plyne tvrzený přeplatek. 10. Podle žalobkyně byla žalovaná na základě žalobkyní zaslaného přehledu povinna vrátit přeplatek na pojistném nebo žádost žalobkyně o vrácení přeplatku zamítnout. Jelikož v zákonné lhůtě nenastala ani jedna z těchto možností, je žalovaná nečinná. Žalobkyně neúspěšně vyčerpala mimosoudní možnost ochrany svých práv, jelikož její žádost o uplatnění proti nečinnosti ČSSZ shledala nedůvodnou pro absenci nároku na vrácení přeplatku na pojistném. III. Argumentace žalované a replika žalobkyně 11. Žalovaná ve vyjádření k žalobě plně odkazuje na své sdělení ze dne 25. 7. 2025, kterým reagovala na výzvu žalobkyně k vrácení přeplatku na pojistném ze dne 11. 7. 2025. V tomto sdělení žalovaná podrobně shrnula skutkový stav a relevantní právní úpravu. Žalovaná dále odkazuje na vyjádření ČSSZ ze dne 8. 8. 2025, kterým ČSSZ reagovala na žádost žalobkyně na vydání opatření proti nečinnosti. 12. Žalovaná nesouhlasí s námitkou žalobkyně, že jí podaný opravný přehled ze dne 5. 5. 2025 je žádostí o vrácení přeplatku na pojistném, o které měla žalovaná rozhodnout ve správním řízení. Na danou situaci nelze vztáhnout postup podle § 15 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na stání politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“), jak dovozuje žalobkyně. To bylo žalobkyni vysvětleno ve výše zmíněném přípisu žalované ze dne 25. 7. 2025. 13. Žalovaná uvádí, že pokud chce být OSVČ po