§ 9 správní řád – Pojem správního řízení
Zákon správní řád · 500/2004 Sb. · účinné od 1. 7. 2009 · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 9 správního řádu definuje správní řízení jako postup správního orgánu, jehož cílem je vydat rozhodnutí, které zakládá, mění, ruší práva nebo povinnosti konkrétní osoby, anebo prohlašuje, zda taková osoba práva či povinnosti má, nebo nemá. Správní řízení je formální proces, který má vždy za cíl vydat závazné rozhodnutí. (§ 9 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, znění účinné od 1. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: správní orgán
- Judikatura: na § 9 odkazuje 641 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Obecná ustanovení o správním řízení“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 500/2004 Sb.
Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Správní řízení je formální proces, který má vždy za cíl vydat závazné rozhodnutí.
- Toto rozhodnutí se vždy týká práv a povinností konkrétně určené osoby, nikoli obecně všech.
- Správní orgán v rámci řízení buď nově stanoví práva/povinnosti, změní je, zruší, nebo jen potvrdí jejich existenci či neexistenci.
- Bez vydání takového rozhodnutí se nejedná o správní řízení ve smyslu tohoto paragrafu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 9
Jak soudy aplikují § 9
Nejvyšší správní soud dospěl ve své judikatuře k závěru, že výkon kontrolní činnosti není správním řízením, neboť nevede k přijetí rozhodnutí ve smyslu § 9 správního řádu, jedná se však o formalizovaný proces vymezený časem, místem a předmětem kontroly směřující vůči konkrétnímu subjektu, jehož výsledkem je dle § 12 kontrolního řádu protokol o kontrole (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 2 As 418/2017).
Nejvyšší správní soud dospěl ve své judikatuře k závěru, že výkon kontrolní činnosti není správním řízením, neboť nevede k přijetí rozhodnutí ve smyslu § 9 správního řádu, jedná se však o formalizovaný proces vymezený časem, místem a předmětem kontroly směřující vůči konkrétnímu subjektu, jehož výsledkem je dle § 12 kontrolního řádu protokol o kontrole (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 2 As 418/2017).
Taková činnost, jak správně uvedl odvolací soud, nemá povahu správního řízení (jedná se o úkony v rámci běžné hlídkové činnosti, příhraniční kontroly a pátrání po zboží uniklém celnímu dohledu), jak tento pojem vymezuje § 9 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, přičemž ani ze zákona o celní správě, ani z jiného právního předpisu nevyplývá povinnost zajistit přítomnost tlumočníka osobě, vůči níž je prováděna a která neovládá kvalitně český jazyk.
Právní otázky
Související
§ 7 Účinnost (Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob)§ 80 Lhůta pro podání žaloby a její náležitosti (Nález Ústavního soudu ze dne 14. červenc)§ 101d Rozsudek a jeho účinky (Nález Ústavního soudu ze dne 24. červenc)§ 3a (Nález Ústavního soudu ze dne 28. června )§ 70 Kompetenční výluky (Nález Ústavního soudu ze dne 15. ledna 2)