5 Afs 170/2024 — Nejvyšší správní soud

30 Af 17/2024- 45 - text  8 30 Af 17/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: V. D. zastoupeného advokátem JUDr. Alexandrem Nettem sídlem Hlavní 1068/40, 624 00 Brno proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2024, č. j. 8275/24/5100-10611-711361 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Specializovaný finanční úřad (dále jen „správce daně“) dodatečným platebním výměrem ze dne 11. 10. 2023, č. j. 179653/23/4300-13823-703291, doměřil žalobci podle pomůcek daň z hazardních her za období 3. čtvrtletí roku 2019 ve výši 21 245 Kč a stanovil žalobci penále ve výši 4 249 Kč (dále jen „dodatečný platební výměr“). Správce daně dospěl k závěru, že žalobce v dotčeném zdaňovacím období provozoval hazardní hry prostřednictvím 6 kusů technických zařízení umístěných v provozovně „Hernabar Maxim“ na adrese Masarykovo náměstí 1064/5, 679 61 Letovice (dále též jen „provozovna Hernabar Maxim“). Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru a dodatečný platební výměr potvrdil. II. Obsah žaloby 2. Žalobce v podané žalobě cituje některé body napadeného rozhodnutí. Uvádí, že žalovaný založil své úvahy ohledně pojmu provozování hazardních her především na závěru na participaci na zisku a dále, že při určení, zda je konkrétní subjekt poplatníkem daně z hazardních her je určující právě participace na zisku. Žalobce v tomto směru namítá, že se žalovaný v napadeném rozhodnutí nevypořádal s jeho odvolacími námitkami ke skutkovým zjištěním. Tvrdí, že v odvolání uvedl, že správce daně založil svá skutková zjištění na úvahách, které ovšem nemají oporu ve skutečnosti. Dále žalobce uvádí, že správce daně použil při stanovení daně pomůcky, které dle § 98 daňového řádu představují nástroj sloužící ke kvalifikovanému odhadu daňové povinnosti, jenž má racionální povahu a v maximální dostupné míře usiluje o přesnost a spolehlivost jimi určovaných relevantních skutečností, a to na základě správci daně známých informací o daňovém subjektu, jiných osobách, o obecných poměrech na určitém trhu či v určité lokalitě apod. Žalobce k tomu odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2006, č. j. 2 Afs 207/2005-55). Dále uvádí, že i pomůcky jsou skutková zjištění, rozdíl oproti dokazování je v tom, že daňový subjekt nesplnil svou zákonnou povinnost v příslušném daňovém řízení při dokazování a takového zjištění tedy správce daně dosáhne jiným způsobem, aniž by musel provádět dokazování. K tomu žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2006, č. j. 7 Afs 154/2005-90. 3. Žalobce dále namítá, že v tabulce, z níž správce daně vychází při stanovení výše přijatých a vyplacených finančních prostředků a dále rozdílu mezi přijatými a vyplacenými finančními prostředky a v návaznosti na to i stanovení výše daně, nejsou uvedeny údaje o vložených a vyplacených finančních prostředcích za měsíce říjen až prosinec 2019, tj. za celé vytýkané období. Je zde pouze uveden údaj v kolonce „Letovice“, který správce daně považuje za vyčíslení rozdílu mezi přijatými a vyplacenými finančními prostředky. Tento údaj podle žalobce nemá oporu ve skutkovém zjištění. Ostatně i samotné uvedení údaje v kolence „Letovice“ nesvědčí o tom, že se jedná o údaj vyjadřující rozdíl mezi přijatými a vyplacenými finančními prostředky. Údaje uvedené v tabulce nejsou věrohodné, neodpovídají skutečnosti, neboť se jedná o údaje neúplné, nepřezkoumatelné a nelze souhlasit rovněž s výkladem správce daně ohledně údajů tak, jak je uvedeno shora. Napadené rozhodnutí rovněž nespecifikuje jednotlivá technická zařízení, která podle názoru správce daně neměla povolení k jejich provozování. V tomto směru je rozhodnutí věcně nesprávné a nepřezkoumatelné. 4. Žalobce namítá, že správce daně v důsledku nevypořádání námitek ke skutkovému stavu věci dospěl k nesprávným právním závěrům ohledně stanovení výše daně, resp. podílu žalobce na zisku z hazardní hry a z tohoto vyplývající výše daně. 5. Dne 10. 6. 2024 žalobce doručil krajskému soudu doplnění žaloby. Uvádí v něm, že z bodu 46 napadeného rozhodnutí vyplývá, že měl neoprávněně provozovat hazardní hru v období od 9. 8. 2019 do června 2022. Žalobce namítá, že proti němu bylo dne 8. 9. 2021 zahájeno trestní stíhání a na základě usnesení Okresního soudu v Blansku ze dne 10. 9.2021, č. j. NT 713/2021-7, byl vzat do vazby. Žalobce se tak vytýkané činnosti nemohl dopouštět do června 2022, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný navrhuje podanou žalobou zamítnout, jelikož vznesené námitky považuje za nedůvodné. Odkazuje na napadené rozhodnutí a argumentuje ke každému žalobnímu bodu. IV. Posouzení věci krajským soudem 7. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a jedná se o žalobu přípustnou. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (§ 51 odst. 1 s. ř. s.), a sice souhlasu účastníků. Při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů, jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 8. Provozování hazardní hry, k jejímuž provozování je podle zákona nutné povolení, je zatíženo daní z hazardních her [§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, v rozhodném znění (dále jen „zákon o dani z hazardních her“)]. Poplatníkem daně z hazardních her je držitel základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry nebo ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je takové povolení potřeba [§ 1 písm. a) téhož zákona]. Základ daně z hazardních her provozovaných bez nutného povolení činí částka, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje součet úhrnu vyplacených výher a úhrnu vrácených vkladů (§ 3 odst. 3 téhož zákona). 9. U daně z technických her, tj. hazardní hry provozované prostřednictvím technického zařízení přímo obsluhovaného sázejícím je dílčím základem daně částka, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje součet úhrnu vyplacených výher a úhrnu vrácených vkladů z technické hry v případě dílčí daně z technických her [§ 3 odst. 1 písm. e) zákona o dani z hazardních her]. Při jejím výpočtu se po zaokrouhlení na celé stokoruny nahoru (§ 5 odst. 2 zákona o dani z hazardních her) použije sazba daně 35 % [§ 4 písm. e) zákona o dani z hazardních her], ledaže je takto vypočtená daň nižší než minimální dílčí daň z technických her, která by se v takovém případě použila přednostně [§ 5 odst. 3 zákona o dani z hazardních her]. Podle § 5 odst. 4 zákona o dani z hazardních her minimální dílčí daň z technických her činí součin a) součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru a b) částky 9 200 Kč. 10. Podle § 98 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v rozhodném znění (dále jen „daňový řád“) nesplní-li daňový subjekt při dokazování jím uváděných skutečností některou ze svých zákonných povinností, a v důsledku toho nelze daň stanovit na základě dokazování, správce daně stanoví daň podle pomůcek, které má k dispozici nebo které si obstará, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem. Pomůckami jsou podle odst. 3 téhož ustanovení zejména a) důkazní prostředky, které nebyly správcem daně zpochybněny, b) podaná vysvětlení, c) porovnání srovnatelných daňových subjektů a jejich daňových povinností, d) vlastní poznatky správce daně získané při správě daní. 11. Z obsahu spisového materiálu vyplynuly následující pro věc podstatné skutečnosti. 12. Dne 25. 10. 2021 byl správci daně doručen podnět Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje k doměření daně z hazardních her týkající se žalobce. Dne 24. 8. 2022 byly správci daně od Okresního soudu v Blansku doručeny písemnosti ve věci stíhaných osob pro spáchání trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině dle § 361 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“) a neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry podle § 252 trestního zákoníku. 13. Správce daně si zajistil další podklady, mimo jiné výslech žalobce (jako obviněného), kde žalobce uvedl, že se podílel na dělení tržeb z automatů ve výši 10 – 15 %. Dále si správce daně zajistil rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 21. 9. 2022, č. j. 14 T 96/2022-467a, kterým byl žalobce odsouzen mimo jiné za neoprávněné provozování hazardní hry. Uvedeným rozsudkem Okresní soud v Blansku schválil dohodu o vině a trestu ze dne 22. 6. 2022. Ze zmíněné dohody o vině a trestu vyplývá, že žalobce neoprávněně provozoval hazardn