1 Afs 20/2008 — Nejvyšší správní soud

30 Af 30/2024- 76 - text  19 30 Af 30/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: TOM  A  RACE, s. r. o. sídlem Zámecká 1, 751 24 Přerov zastoupeného advokátem Mgr. Kryštofem Kobedou sídlem Šrobárova 2002/40, 101 00 Praha proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem tř. Kpt. Jaroše 7, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 18. 6. 2024, č. j. ÚOHS24063/2024/161 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Česká republika – Ministerstvo vnitra (zadavatel) zadávala v otevřeném řízení veřejnou zakázku „Rámcová dohoda na dodávky bot 15 PČR nízkých a vysokých 2023 (klimamembrána)“ s předpokládanou hodnotou ve výši 313 280 000 Kč s DPH. Předmětem plnění veřejné zakázky byla dodávka bot pro příslušníky Policie ČR. Oznámení veřejné zakázky bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 6. 2023, ve Věstníku veřejných zakázek byla uveřejněna dne 8. 6. 2023 pod ev. č. Z2023023929, a v Úředním věstníku Evropské unie byla uveřejněna dne 9. 6. 2023, pod ev. č. 2023/S 110344021. Lhůta pro podání nabídek skončila 5. 10. 2023. 2. Žalobce se do zadávacího řízení nepřihlásil a den před skončením lhůty pro podávání nabídek podal zadavateli námitky, které zadavatel odmítl. Dne 30. 10. 2023 podal žalobce žalovanému návrh na přezkum zadávacích podmínek a tím zahájil řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). 3. Žalovaný rozhodnutím ze dne 9. 4. 2024, č. j. ÚOHS14676/2024/500, návrh žalobce na přezkum úkonů zadavatele zamítl. Rozklad žalobce proti citovanému rozhodnutí zamítl předseda žalovaného rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „odvolací rozhodnutí“ nebo „napadené rozhodnutí“). Proti němu brojí žalobce u Krajského soudu v Brně žalobou podanou dne 20. 8. 2024. II. Argumentace žalobce 4. Žalobce navrhuje napadené rozhodnutí zrušit. Zadavatel vymezil technické požadavky na poptávanou obuv tak určitým způsobem, že fakticky odkázal na výrobek jediného dodavatele Prabos plus, a.s., který je současným dodavatelem obuvi pro PČR. Kombinace nastavených parametrů neumožňuje dodání jiného, byť drobně odlišného výrobku. Do detailu nastavené parametry nemají vliv na vlastnosti požadované obuvi, ale spolehlivě vylučují ostatní dodavatele. Ve lhůtě pro podání nabídky totiž musí uchazeč vyvinout nový typ obuvi a ten ještě nechat otestovat, protože i to zadavatel požadoval. Lze se podívat na minulé zakázky, kdy od roku 2017 byla do všech řízení na obuv téhož zadavatele podána jen jediná nabídka technicky vyhovující požadavkům zadavatele – společnosti Prabos plus. Na trhu s pracovní obuví působí velké množství subjektů, kteří dodávají obuv policejním sborům v jiných členských státech Evropské unie. Přitom do řízení o předmětnou zakázku (a ty předchozí) se hlásí jediná společnost a ta také vyhrává. 5. Žalobce netvrdí, že by obuv podle stanovených požadavků nešlo vyrobit. Pro případného uchazeče šlo nicméně o velice těžký úkol, protože jej musel splnit v krátké lhůtě pro podání nabídek, a to navíc za konkurenceschopnou cenu. Přitom uchazeči vznikaly v souvislosti s případnou účastí velké náklady, protože musel jít cestou nového výrobního postupu, aby vyrobil nový typ obuvi – zároveň jej musel nechat laboratorně otestovat a následně vzorek s certifikátem zaslat zadavateli. Celkově musel uchazeč vyvinout řadu kroků, aby byl schopen vyhovět požadavkům zadavatele (vytvoření návrhu obuvi, vytvoření nástrojů pro výrobu obuvi a přizpůsobení výrobního procesu, vytvoření vzorku boty, získání certifikace, provedení testování samotným výrobcem). Certifikace v sobě často obsahuje i certifikaci samotného výrobního procesu a nestačí tak „ručně“ vyrobit několik párů bot. Celkové náklady na vývoj a zahájení výroby nového typu obuvi činí podle žalobce cca 220 000 EUR. A to vše musí uchazeč vynaložit, aniž by měl jistotu, že v zadávacím řízení uspěje. Není překvapující, že v takové situaci žádný jiný uchazeč nabídku nepodal. 6. Zadavatel odůvodnil stanovení tak detailních požadavků tím, že s nimi má zkrátka dobré zkušenosti. To ale podle žalobce nestačí. Žalovaný k tomu sice dodal, že kromě objektivních důvodů svědčí v zadavatelův prospěch i odpovědi odborných laboratoří, s tím ale žalobce nemůže souhlasit. Žalovaný se jich vůbec nedotazoval na to, zda takové detailní podmínky vyplývaly z určité potřeby zadavatele či nikoliv. Žalovaný pouze ověřoval jejich objektivní splnitelnost. K tomu odkazuje žalobce na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2013, č. j. 1 Afs 69/201255, podle kterého si sice může zadavatel stanovit konkrétní požadavky, nicméně platí, že čím podrobnější požadavky to jsou, tím větší jsou nároky na jejich odůvodnění. Totéž řekl i Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 23. 4. 2024, č. j. 31 Af 59/2019332, podle kterého razantnímu omezení hospodářské soutěže (např. podrobnými podmínkami) musí odpovídat zadavatelova odůvodněná potřeba. 7. Je poněkud překvapující, že za nezákonné považuje žalovaný jen stanovení takových podmínek, které jsou pro uchazeče objektivně nepřekonatelné. Žalobce ovšem trvá na tom, že diskriminační účinek mají také požadavky, které je ve lhůtě pro podávání nabídek a s přiměřenými náklady schopen splnit jen stávající dodavatel – byť jsou objektivně splnitelné. Tuto argumentaci podepřel žalobce odkazy na různá rozhodnutí žalovaného, který je však překvapivě odmítl s tím, že se dříve vyslovené závěry týkaly automobilového průmyslu a nelze je tak aplikovat na tuto věc. 8. Dále zadavatel stanovil špatně hodnotící kritérium, které navázal na předložení čestného prohlášení o tom, že uchazeč dodržuje zákaz nucené práce, zákaz dětské práce, bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky apod. Hodnocení takové skutečnosti je ale v rozporu s § 116 ZZVZ, neboť právní předpisy musí dodržovat všichni dodavatelé. Takové kritérium je netransparentní, je neurčité, není možné ověřit jeho splnění a fakticky zvýhodňuje nepoctivé dodavatele. Pro dodavatele z jiných států Evropské unie pak takové kritérium představuje překážku ve volném pohybu zboží, protože se zahraniční uchazeč musí podřídit českým právním předpisům (pracovněprávním), ačkoliv výroba probíhá v zahraničí. Žalobce je zástupcem slovinského výrobce obuvi, a to by mělo být dostatečnou zárukou to, že dodavatel respektuje pravidla svého domovského státu, který je členem Evropské unie. III. Argumentace předsedy žalovaného 9. Předseda žalovaného navrhuje podanou žalobu zamítnout a odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zdůrazňuje, že zadavatel si může při stanovení podmínek pro dodávaný výrobek vybrat dvě cesty – vymezit produkt velmi obecně a následně mezi nimi vybírat, nebo žádat o vytvoření produktu „na míru“. Obě cesty jsou možné. Za klíčové žalovaný považoval to, že zadavatel umožnil vytvoření tohoto produktu všem zájemcům, kteří podle poskytnutých podmínek mohli boty vyrobit. A zároveň jim k tomu poskytl přiměřeně dlouhou lhůtu. IV. Posouzení věci krajským soudem 10. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť žádná ze stran jednání nepožadovala. 11. Žaloba není důvodná. Právní úprava a judikatura 12. Základní zásady, které musí zadavatel při zadávání veřejné zakázky dodržovat, stanoví § 6 ZZVZ. Je v něm upravena zejména zásada transparentnosti a přiměřenosti (odst. 1), zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace (odst. 2), zákaz omezení účasti pro dodavatele se sídlem v jiném členském státě Evropské unie (odst. 3). 13. Podle § 89 odst. 1 ZZVZ platí, že technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím: a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny, b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo c) odkazu na štítky. 14. Podle § 36 odst. 1 ZZVZ zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Ve vztahu k technickým podmínkám toto obecné pravidlo rozvíjí § 89 odst. 5 ZZVZ, podle nějž neníli to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu. 15. Podle § 36 odst. 5 ZZVZ je zadavatel oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů. Podle § 57 odst. 1 ZZVZ stanoví zadavatel lhůtu pro podání nabídek