8 As 33/2024 — Nejvyšší správní soud

30 Af 8/2026- 89 - text  10 30 Af 8/2026 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci žalobce: InQool, a.s. sídlem Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno zastoupeného advokátem JUDr. Miroslavem Cákem sídlem Hilleho 1838/1, 602 00 Brno proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sídlem třída Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 5. 3. 2026, č. j. ÚOHS07976/2026/161, o návrhu žalobce na uložení předběžného opatření takto: I. Návrh na uložení předběžného opatření se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Krajskému soudu v Brně soudní poplatek za návrh na uložení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: 1. Žalobce se účastnil soutěže o veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném řízení. Zadavatelem byla Česká republika – Národní sportovní agentura. Předmětem zakázky měl být „Nový rejstřík sportu“, tj. nová verze agendového informačního systému veřejné správy, který slouží k vedení údajů o organizacích, sportovcích, trenérech, sportovních zařízeních a dalších osobách podle zákona o podpoře sportu. V nynější věci se konkrétně jednalo o první část této veřejné zakázky nazvanou „Část I. Vývoj nového Rejstříku sportu“ (oznámení o otevřeném řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 4. 2025 pod ev. č. Z2025021891). Žalobce podal nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, zadavatel jej však vyloučil ze zadávacího řízení rozhodnutím ze dne 15. 9. 2025 (dále též „rozhodnutí o vyloučení“). Důvody byly dva. Za prvé, uchazeč podle zadavatele nepředložil podklady prokazující jeho technickou kvalifikaci podle požadavků stanovených v zadávací dokumentaci. A za druhé, plnění nabízené žalobcem podle zadavatele nesplňovalo podmínky zadávací dokumentace, neboť namísto požadovaných tří prostředí (vývojové, testovací a produkční) bylo postaveno pouze na dvou (testovací a produkční). Dne 10. 10. 2025 pak zadavatel rozhodl o výběru nabídky jiného dodavatele, a to YOUR SYSTEM, spol. s r. o. 2. Proti svému vyloučení brojil žalobce u žalovaného Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže návrhem na přezkoumání úkonů zadavatele, který však žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 13. 1. 2026, č. j. ÚOHS01425/2026/500 (dále též „rozhodnutí o návrhu“). Dospěl k závěru, že už první uváděný důvod k vyloučení žalobce ze zadávacího řízení postačoval. Otázkou, zda žalobcem nabízené plnění splňovalo stanovené podmínky, se již proto nezabýval. Rozklad žalobce proti uvedenému rozhodnutí pak zamítl předseda žalovaného rozhodnutím označeným v záhlaví (dále též „napadené rozhodnutí“ nebo „rozkladové rozhodnutí“). Žalobce se u Krajského soudu v Brně domáhá jeho zrušení žalobou podanou dne 9. 3. 2026. 3. Se žalobou spojil žalobce návrh, aby soud uložil předběžným opatřením zadavateli zákaz uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu na výše vymezenou veřejnou zakázku, a to až do doby pravomocného rozhodnutí soudu v nynější věci. 4. Svůj návrh odůvodnil tím, že bez předběžného opatření nebude naplněn zájem na efektivitě soudního přezkumu. I kdyby dal soud žalobci za pravdu a napadené rozhodnutí by zrušil, tak pokud by byla mezitím uzavřena smlouva mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, bylo by správní řízení o návrhu zastaveno. Žalobci tak hrozí vážná újma v podobě ztráty možnosti ucházet se o veřejnou zakázku. Tato újma podle žalobce spočívá v ušlém zisku a ztrátě již vynaložených nákladů (jejichž výši však nevyčíslil ani nijak nedoložil). Zároveň uvedl, že získání zakázky by mohlo vést k získání referencí, jež by byly pro něj významné v budoucnu. Pravděpodobnost získání zakázky odvozuje žalobce od toho, že předložil cenově nejvýhodnější nabídku, přičemž zadavatel si jako jediné kritérium hodnocení nastavil nabídkovou cenu. Žalobce dále upozornil, že tuto jeho újmu nemůže plně reparovat uplatnění nároku na náhradu škody (zde žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 116/202468). 5. Veřejný zájem na plnění veřejné zakázky označuje žalobce za slabý, neboť se jedná o nahrazení a rozvoj stávajícího agendového informačního systému veřejné správy. Informační systém, pomocí kterého plní zadavatel své zákonné povinnosti, má již v současnosti k dispozici. Vydání předběžného opatření by pouze posunulo okamžik, kdy bude moci začít vývoj nové verze Rejstříku sportu, přičemž rozhodnutí krajského soudu lze podle žalobce očekávat v řádu měsíců. Dokonce i právní pozice vybraného dodavatele by byla podle žalobce posílena, kdyby již před případným podpisem smlouvy se zadavatelem byl postup zadání zakázky přezkoumán soudem. Konečně, žalobu nelze podle žalobce při předběžném zhodnocení považovat a priori za zjevně nedůvodnou. K tomu bude muset krajský soud nejprve podrobně prozkoumat žalobcovu argumentaci. Takový postup však už podle žalobce překračuje hranice předběžného posouzení důvodnosti žalobních bodů. 6. Jako důkazy ke svým tvrzením předložil žalobce soudu, kromě výše citovaných rozhodnutí zadavatele a žalovaného, zadávací dokumentaci k veřejné zakázce a její přílohu č. 1, a dále potvrzení o složení kauce na účet soudu. 7. Krajský soud shledal, že návrhu na uložení předběžného opatření nemůže vyhovět. 8. Podle § 38 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) platí, že bylli podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lzeli to po ní spravedlivě žádat. 9. Podle judikatury je účelem vydání předběžného opatření v obecné rovině potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, aby účel soudního řízení před krajským soudem či Nejvyšším správním soudem (tímto účelem je zamezení správní nezákonnosti, došloli k ní, resp. konstatování, že k ní nedošlo) nebyl nevratnými následky stavu věcí, vytvořeného rozhodnutím, zásahem či nečinností správního orgánu, jež jsou vlastním předmětem řízení před soudem ... zmařen (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/200637, č. 910/2006 Sb. NSS). Z toho je zřejmé, že soud musí vždy zvažovat, zda je vydání předběžného opatření nezbytné pro dosažení účelu soudního řízení (usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 6. 2012, č. j. 17 Ad 10/2010137 či usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2014, č. j. 48 A 12/201462). 10. K posuzování skutečností obsažených v návrhu na vydání předběžného opatření se Nejvyšší správní soud vyslovil ve výše citovaném usnesení č. j. Na 112/200637: Rozhodování o vydání předběžného opatření je rozhodováním pod intenzívním časovým tlakem, neboť ochrana práv formou předběžného opatření má smyslu pouze tehdy, jeli poskytnuta relativně rychle, zpravidla v horizontu dní či maximálně několika málo týdnů. S ohledem na to nebude zpravidla možno skutečnosti, které soud vezme za rozhodné pro posouzení věci, postavit najisto, nýbrž bude nutno v řadě ohledů vycházet pouze ze skutečností účastníky osvědčených (učiněných pravděpodobnými) či jen tvrzených, nebudouli v rozporu s dalšími informacemi o věci, které soud bude mít k dispozici. 11. Obecná úprava v § 38 soudního řádu správního je ovšem v případě veřejných zakázek významně doplněna zvláštním ustanovením § 272b odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, podle nějž při rozhodování o předběžném opatření soud bere v úvahu pravděpodobné důsledky předběžného opatření pro veřejný zájem i všechny další zájmy, které jím mohou být poškozeny. Soud předběžné opatření nařídí pouze tehdy, pokud veřejný zájem na plnění veřejné zakázky nepřevažuje nad zájmem účastníka řízení na zabránění takovému plnění; při posuzování těchto zájmů je mimo jiné povinen předběžně posoudit závažnost a důvodnost žalobních bodů, a to včetně toho, zda v předchozím řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže shledává takové vady, které mohly ovlivnit výsledek rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Výklad jednotlivých částí tohoto ustanovení, jejich vzájemný vztah i postřehy k jejich praktickému uplatňování shrnul Nejvyšší správní soud v jednom z prvních rozhodnutí, v nichž řešil kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o předběžném opatření, která je v tomto případě přípustná na základě zvláštní právní úpravy obsažené v odst. 4 citovného ustanovení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2024, č. j. 8 As 33/202476, č. 4648/2024 Sb. NSS). 12. Soud nejprve konstatuje, že žalobce splnil povinnost složit včas kauci podle § 272b odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek, a návrh je tudíž projednatelný. 13. Soud dále nezjistil z veřejných zdrojů, že by byla smlouva na plnění veřejné zakázky již uzavřena (viz zejména https://nen.nipez.cz/profilyzadavateluplatne/detailprofilu/NSA/, https://smlouvy.g