32 Az 28/2024 – Krajský soud v Brně

32 Az 28/2024- 107 - text pokračování 12 32 Az 28/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci žalobce: S. I. st. přísl. X t. č. pobytem X zast. Mgr. Josefem Kameníkem, advokátem, sídlem Palackého 1299/25, Jihlava proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí ze dne 30. 10. 2024, č. j. OAM-777/ZA-ZA11-K11-2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladu řízení. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. IV. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Josefu Kameníkovi, advokátovi se sídlem Palackého 1299/25, Jihlava, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 17 463 Kč, která je splatná ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu Krajského soudu v Brně. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhal zrušení shora specifikovaného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný rozhodl o neudělení mezinárodní ochrany podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Žalobce se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného s tím, aby soud po jeho zrušení věc vrátil zpět žalovanému k dalšímu jednání. II. Žaloba 2. Žalobce především namítal, že použité informace o zemi původu nejsou aktuální. Žalovaný rovněž porušil § 3 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) a § 12 zákona o azylu. Žalobce splňuje azylový důvod uvedený v § 12 písm. a) zákona o azylu, neboť žádost podal z důvodu pronásledování kyrgyzskými tajnými službami za uplatňování politických práv a svobod. V pohovoru podrobně uvedl obavy a nebezpečí, které mu hrozí. Nesouhlasí se způsobem, jakým žalovaný hodnotil relevantní skutečnosti, tj. jaké závěry dovodil z jeho výpovědi a ze shromážděných informací o politické a bezpečnostní situaci a stavu dodržování lidských práv v Kyrgyzské republice. Podle názoru žalobce skutečnosti uvedené v žádosti o mezinárodní ochranu a ve výpovědi obsahují dostatek skutečností prokazujících pronásledování, jemuž byl vystaven. Jeho tvrzení pak nebyla ze strany žalovaného vyvrácena. III. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný ve svém obsáhlém vyjádření popřel oprávněnost námitek uvedených žalobcem. Zdůraznil, že pronásledování kyrgyzskými tajnými službami žalobce uvedl až v žalobě, a to navíc zcela bez odůvodnění. Dále uvedl, že snahu zůstat v ČR a legalizovat si pobyt pomocí žádosti o mezinárodní ochranu rozhodně nelze podřadit k taxativně vyznačeným důvodům podle zákona o azylu. Dále podrobně odůvodnil, proč nelze případ žalobce podřadit pod důvody pro udělení azylu dle § 12 či 14, případně udělení doplňkové ochrany. IV. Replika žalobce 4. Žalobce v replice především uvedl, že rozhodnutí žalovaného je předčasné a podklady shromážděné pro rozhodnutí jsou nedostatečné. Žalovaný vycházel při posouzení bezpečnostní a politické situace v Kyrgyzstánu zejména z Informace MZV ČR, č.j. 101795-6/2024-MZV/LPTP ze dne 30. 1. 2024, Informace OAMP: Kyrgyzstán – bezpečnostní a politická situace v zemí ze dne 13. 3. 2024 a výroční zprávy Human Rights Watch 2024: Kyrgyzstán. Žalovaný neshledal naplnění důvodů ve smyslu § 12 popř § 14 a zákona o azylu směrem k žalobci právě s poukazem na skutečnost, že Kyrgyzstán je aktuálně bezpečnou a stabilní zemí. Dané závěry jsou podle názoru žalobce v rozporu s reálnou situací v Kyrgyzstánu. Žalobce zde odkázal na článek, který popisuje aktuální situaci v zemi – „Postsovětský ostrov demokracie osekává svobody a mění se na malé Rusko“ ze dne 24. 10. 2024, publikovaný na internetovém serveru Seznam Zprávy. V článku je zmíněno, že za poslední roky se svobody v Kyrgyzstánu utahovaly, v rozsáhlých vlnách vláda zakročila proti svobodné opozici a přibylo případů vězněných novinářů a aktivistů. Postupně pak Kyrgyzstán převzal některé praktiky od regionální velmoci (Ruská federace) a jeho legislativa dnes připomíná tu ruskou. V. Jednání před soudem 5. Právní zástupce žalobce při jednání především odkázal na písemná podání. Zdůraznil, že bezpečnostní situace se v Kyrgyzstánu zhoršila a žalobce se rovněž významně dotknul Kyrgyzsko-Tádžický konflikt. Kyrgyzstán opustil z důvodu tíživé situace. 6. Žalobce pak k dotazu soudu, že podle skutečnosti uvedené v žalobě byl pronásledován kyrgyzskými tajnými službami za uplatňování politických práv a svobod uvedl, že měl dluh ve výši 30 tis USD, půjčil si od známých, přičemž neměl možnost dluh vrátit zpět a věřitelé mu začali po několika měsících vyhrožovat. Proběhl přitom drobný konflikt mezi ním a věřitelem, následně odjel z Kyrgyzstánu do Polska. V Kyrgyzstánu čelil vyhrožování. K politickým důvodům nemohl nic konkrétního říct. Rovněž nemůže říct, že by ho pronásledovaly tajné bezpečnostní složky. Dále uvedl, že se narodil v Tádžikistánu, dokončil zde školu a přestěhoval se do Kyrgyzstánu, kde přijal občanství. K dotazu jeho právního zástupce ohledně Kyrgyzsko-Tádžického konfliktu žalobce uvedl, že do 18 let žil v pohraniční oblasti mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem. V 18 letech přijal občanství Kyrgyzstánu a z důvodu konfliktu se spolu s rodiči přestěhoval do Kyrgyzstánu. Jejich dům zůstal v Tádžikistánu a již ho nemohli prodat ani pronajmout. V Kyrgyzstánu měl spíše nepříjemný pocit, neboť se jej lidé vyptávali a vyzvídali důvody ohledně opuštění Tádžikistánu. 7. Žalovaný se jednání nezúčastnil. 8. Soud provedl při jednání dokazování článkem „Postsovětský ostrov demokracie osekává svobody a mění se na malé Rusko“ ze dne 24. 10. 2024, publikovaný na internetovém serveru Seznam Zprávy. VI. Posouzení věci krajským soudem 9. V souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s.ř.s. přezkoumal krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání. Při posuzování věci měl přitom na zřeteli čl. 46 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (dále jen „procedurální směrnice“), který zakotvuje povinnost členských států zajistit pro žadatele o mezinárodní ochranu účinný opravný prostředek. Dle odst. 3 tohoto ustanovení pak lze za účinný opravný prostředek považovat pouze takový prostředek, který zabezpečuje „úplné a ex nunc posouzení jak skutkové, tak právní stránky, včetně případného posouzení potřeby mezinárodní ochrany podle směrnice 2011/95/EU[.]“ Je tak povinností krajského soudu přihlížet v řízení i k případným novým skutečnostem, ačkoliv nemohly být žalovanému správnímu orgánu v době jeho rozhodování známy. 10. Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud při svém rozhodování vyšel z následujících skutečností, úvah a závěrů. 11. Z ustanovení § 28 odst. 1 zákona o azylu vyplývá, že mezinárodní ochranu lze udělit ve formě azylu nebo doplňkové ochrany; shledá-li ministerstvo při svém rozhodování, že jsou naplněny důvody pro udělení azylu podle ustanovení § 12, 13 nebo 14, udělí azyl přednostně. Pokud správní orgán dospěje k závěru, že nebyly naplněny důvody pro udělení azylu jako vyšší formy mezinárodní ochrany, v souladu se zákonem posoudí, zda-li cizinec nesplňuje důvody k udělení doplňkové ochrany. 12. Podle ustanovení § 12 zákona o azylu v platném znění se cizinci udělí azyl, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. 13. Podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona o azylu se pronásledováním rozumí závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání anebo jednání, která ve svém souběhu dosahují intenzity pronásledování, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna původci pronásledování. Původcem pronásledování nebo vážné újmy se podle ustanovení § 2 odst. 6 zákona o azylu rozumí státní orgán, strana nebo organizace ovládající stát nebo podstatnou část území státu, jehož je cizinec státním občanem (…) nebo soukromá osoba, pokud lze prokázat, že stát, strana nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát (…) nejsou schopny nebo ochotny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou. Podle ustanovení § 2 odst. 7 stejného zákona pronásledováním nebo vážnou újmou není, pokud se obava cizince z pronásledování nebo vážné újmy vztahuje pouze na část území státu, jehož státní občanství má (…) a může-li cizinec bezpečně a oprávněně odcestovat do jiné části státu, do ní vstoupit a v ní se usadit, a pokud s přihlédnutím k situaci v této části státu a k jeho osobní situaci v této části státu a) nemá