33 Ad 13/2025 – Krajský soud v Brně

33 Ad 13/2025- 59 - text pokračování 20 33 Ad 13/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., v právní věci žalobce: J. Ch. bytem X zastoupený obecnou zmocněnkyní X bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 2. 2025, č. j. MPSV-2025/55684-913, sp. zn. SZ/MPSV-2021/68205-920, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 2. 2025, č. j. MPSV-2025/55684-913, sp. zn. SZ/MPSV-2021/68205-920, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včasně podanou žalobou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) napadl žalobce v záhlaví citované rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 2. 2025, č. j. MPSV-2025/55684-913, sp. zn. SZ/MPSV-2021/68205-920 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a v plném rozsahu potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Jihlavě (dále jen „správní orgán I. stupně“ či „prvostupňový orgán“) ze dne 25. 3. 2021, č. j. 2710/2021/NMN, sp. zn. SZ/316801/2012/AIS-SSL (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“ či „prvostupňové rozhodnutí“). Rozhodnutím správního orgánu I. stupně rozhodl prvostupňový orgán ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči od měsíce dubna 2021 tak, že příspěvek na péči bude nadále poskytován pouze ve výši 4 400 Kč měsíčně, neboť žalobce je závislý na péči jiné fyzické osoby ve II. stupni závislosti. 2. Žalovaný rozhodoval o odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí celkově již potřetí, neboť jeho předchozí dvě rozhodnutí byla opakovaně (především) z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu zrušena zdejším soudem a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Rozsudkem ze dne 21. 5. 2024, č. j. 33 Ad 5/2023-50 (dále též jen „zrušující rozsudek“), krajský soud zrušil (celkově druhé) rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 6. 2023, sp. zn. SZ/MPSV-2021/68205-920, č. j. MPSV-2023/125386-920 (dále jen „zrušené rozhodnutí“), poněvadž shledal nedostatečně zjištěné závěry žalovaného ve vztahu ke dvěma základním životním potřebám (výkon fyziologické potřeby a stravování). Závazným právním názorem vysloveným ve zrušujícím rozsudku tak krajský soud žalovanému nařídil provést v rozsahu uvedených dvou základních životních potřeb další dokazování, a to zejména za pomoci tzv. srovnávacího posudku vyhotoveného jinou posudkovou komisí žalovaného. Pokud by přitom z tohoto srovnávacího posudku vyplynuly jiné skutkové závěry ohledně doposud neuznaných základních životních potřeb mobility a komunikace, nebyl žalovaný stricto sensu vázán závěry zrušujícího rozsudku k hodnocení těchto potřeb, pokud by byl výsledek pro žalobce příznivější. II. Napadené rozhodnutí 3. S ohledem na závazný právní názor krajského soudu vyjádřený ve zrušujícím rozsudku požádal žalovaný Posudkovou komisi MPSV, pracoviště v Českých Budějovicích (dále též jen „PK MPSV ČB“ či „komise ČB“) o vypracování srovnávacího posudku ve věci posouzení stupně závislosti žalobce. Ve srovnávacím posudku ze dne 17. 9. 2024 přitom PK MPSV ČB dospěla k závěru, že v případě žalobce se jedná o osobu starší 18 let věku, jež se v souladu s § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (tj. středně těžká závislost). Podle závěrů srovnávacího posudku totiž žalobce z důvodu svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bez pomoci, dohledu či péče jiné osoby nezvládá celkem pět základních životních potřeb, konkrétně tělesnou hygienu, výkon fyziologické potřeby (velmi hraničně), péči o zdraví, osobní aktivity a péči o domácnost. Ostatní základní životní potřeby žalobce v přijatelném standardu samostatně zvládá, přičemž tento stav platil i k datu 23. 12. 2020 (konec platnosti původního posudku). 4. Z odůvodnění rozhodnutí plyne, že při tvorbě srovnávacího posudku PK MPSV ČB zasedala ve složení předsedy komise a dvou odborných lékařů z oblastí psychiatrie a traumatologie. Žalobce i jeho zástupce (matka v pozici opatrovnice) byli jednání komise přítomni, přičemž žalobce byl při jednání komise přítomnými lékaři rovněž osobně vyšetřen. Z hlediska podkladového materiálu měla komise k dispozici posudkový spis Okresní správy sociálního zabezpečení (dnes Institutu posuzování zdravotního stavu) Žďár nad Sázavou společně s kompletní spisovou dokumentací žalovaného, včetně záznamů ze sociálního šetření ze dne 5. 1. 2021 a 22. 11. 2022, psychiatrické dokumentace MUDr. Š. H. a množství dalších odborných lékařských nálezů z psychiatrické, neurologické či ortopedické ambulance. PK MPSV ČB vycházela též ze zprávy z denního stacionáře „Centrum Zdislava“ ze dne 21. 6. 2024 či posudku o invaliditě ze dne 20. 11. 2020. 5. V posudkovém závěru komise ČB uvedla, že žalobce je 21letý muž, u něhož je diagnostikována dětská mozková obrna (DMO) s frustně spastickou diparézou s oboustrannými kontrakturami tříhlavého lýtkového svalu na dolních končetinách. Na dolních končetinách je vpravo přítomna vysoká nožní klenba, vlevo potom vybočené postavení nohy. U žalobce je dále naznačen zkrat Achillovy šlachy oboustranně. Patrná je taktéž lehká psychomotorická retardace (IQ 58) a jsou u něj zmiňovány rysy atypického autismu. 6. V rámci vyšetření při jednání PK MPSV ČB zjistila, že žalobce je v základních kvalitách času, osoby a místa plně orientovaný, situací nicméně jen velmi rámcově. Kontakt s ním lze navázat, je schopen jednoduše (ale přiléhavě) reagovat na kladené otázky, jeho myšlení je simplexní. Řeč žalobce je rozvinutá, mluví ve větách, poruchy vnímání u něj nebyly zjištěny. V případě žalobce PK MPSV ČB dále zjistila plošší emotivitu a klidné psychomotorické tempo mírně zpomalené, přičemž klinicky u něho dominuje defekt exekutivních a kognitivních funkcí. Žalobce dokázal správně zodpovědět otázku stran výběru oblečení a obuvi, napočítat do 100, plynule číst a byl schopen psát velkými psacími písmeny, což plně odpovídá mentální retardaci lehkého stupně. Po pohybové stránce je u žalobce patrna neobratnost. 7. PK MPSV ČB oproti předchozím posouzením vyhodnotila, že žalobce zvládá základní životní potřebu orientace. Za neschopnost orientace se považuje stav, kdy osoba není schopna se smysly orientovat po bytě, v místě bydliště (dům, obydlí), na ulici či ve svém nejbližším okolí, případně rozpoznávat jiné osoby. K neschopnosti orientace z důvodu nedostatku duševních kompetencí může vést středně těžká, těžká a hluboká mentální retardace, dále středně těžká a těžká demence či jiná těžká psychická postižení, jež působí narušení duševních kompetencí s prokazatelnými dlouhodobými těžkými poruchami orientace. Žalobce má pouze lehkou mentální retardaci, pročež má přiměřené duševní kompetence orientovat se v přirozeném prostředí i obvyklých situacích a přiměřeně v nich reagovat. 8. Stran neuznané životní potřeby komunikace PK MPSV ČB uvedla, že tuto životní potřebu osoba nezvládá tehdy, není-li schopna řádně vytvářet smysluplné mluvené a písemné zprávy, hovořit srozumitelnou řečí, chápat obsah přijímaných a sdělovaných zpráv a dorozumívat se v rozsahu běžné slovní zásoby odpovídající jejímu věku či sociálnímu postavení. Zvládnutí komunikace brání i duševní a mentální poruchy jako je např. středně těžká, těžká či hluboká mentální retardace či demence, případně jiná těžká psychická postižení. Žádné z těchto postižení však u žalobce prokázáno nebylo. 9. Pokud se pak týče neuznaného stravování, k neschopnosti zvládat tuto potřebu podle PK MPSV ČB dochází při anatomické nebo funkční ztrátě obou horních končetin nebo anatomické ztrátě podstatných částí obou rukou, a dále také při těžkých duševních poruchách (např. střední, těžké nebo hluboké mentální retardaci), které jsou spojeny se sociální dezintegrací a zároveň významně narušují stravovací stereotypy. Tyto deficity přitom u žalobce prokázány nebyly. 10. Konečně ohledně oblékání a obouvání PK MPSV ČB uvedla, že k neschopnosti zvládat oblékání a obouvání dochází při anatomické či funkční ztrátě obou horních končetin, anatomické ztrátě podstatných částí obou horních končetin nebo anatomické či funkční ztrátě dolních končetin, a dále těžkých duševních poruchách (např. střední, těžké či hluboké mentální retardaci) spojených se sociální dezintegrací, kdy jsou těžce narušeny oblékací stereotypy. Nic z toho u žalobce prokázáno nebylo. Při vyšetření komise danou životní potřebu žalobce zvládal samostatně, byť byla snaha pečující osoby tomuto předejít a vypomoci. Žalobce rovněž správně odpověděl na otázku stran výběru oblečení a obuvi, tedy ohledně toho, co by si vzal na sebe, když je zima či naopak teplo. 11. V návaznosti na tyto závěry si žalovaný nechal vypracovat doplnění srovnávacího posudku, jež PK MPSV ČB vypracovala dne