6 Ads 99/2011 — Nejvyšší správní soud

33 Ad 14/2025- 50 - text  8 33 Ad 14/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobkyně: J. D. bytem X zastoupena Mgr. Pavlem Nevrklou, advokátem sídlem nám. Republiky 18, Znojmo proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Ustanovenému zástupci žalobkyně Mgr. Pavlu Nevrklovi, advokátu sídlem nám. Republiky 18, Znojmo, se přiznává odměna za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 16 923 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Brně na náklady státu ve lhůtě do 60 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované ze X, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 10. 2024, č.j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým došlo zamítnutí žádosti o invalidní důchod podle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). 2. Podkladem prvostupňového rozhodnutí byl posudek o invaliditě Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 14. 10. 2024, podle něhož žalobkyně není invalidní, neboť její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 30 %. II. Napadené rozhodnutí 3. V řízení o námitkách před žalovanou bylo přezkoumáno prvostupňové rozhodnutí v plném rozsahu včetně uplatněných námitek. 4. V novém posudku o invaliditě ze dne 19. 12. 2024 byl zdravotní stav žalobkyně hodnocen jako dlouhodobě nepříznivý s tím, že dle diagnostického souhrnu žalobkyni trápí zejména následujícími zdravotními postižení: chronická bolestivá dysfunkce bederní páteře bez neurologického deficitu, bez radikulopatie, stav po transpedikulární stabilizaci v etáži L4-S1 (2023), dále substituovaná hypotyreóza a korigovaná hypertenze. 5. Posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně proběhlo v její nepřítomnosti. V posudkovém hodnocení lékař žalované zejm. uvedl, že po podrobném nastudování všech lékařských zpráv byly tyto dostačující k posouzení poklesu pracovní schopnosti. Dle posudkového závěru Institutu u žalobkyně rozhodující příčinou zůstává nadále bolestivý syndrom páteřní funkčně středně těžký (kapitola XIII, oddíl E, položka 1b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.), přičemž pokles pracovní schopnosti určen aplikací horní hranice položky (20 %). Míra poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. nebyla zvýšena. 6. K uvedenému hodnocení posudkový lékař Institutu uvedl, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je chronická bolestivá dysfunkce bederní páteře bez neurologického deficitu, bez radikulopatie a stav po transpedikulární stabilizaci L4-S1 ze dne 6. 2. 2023. Vyšší posudkové zhodnocení není možné, protože chybí recidivující projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem s poškozením nervu. Subjektivně udávané potíže nemohou být posudkovým kritériem. 7. Žalovaná se vyjádřila i k odlišnému posouzení v prvostupňovém posudku Institutu ze dne 14. 10. 2024 a uvedla, že v tomto posudku došlo k navýšení horní hranice zvolené položky ve smyslu § 3 citované vyhlášky na výsledných 30 %. Jinak ale oba posudky dovozují shodně, že žalobkyně není invalidní. 8. Z uvedených důvodů žalovaná námitky zamítla jako nedůvodné a potvrdila prvostupňové rozhodnutí jako správné. III. Žaloba 9. Ve své žalobě žalobkyně namítla, že trpí bolestivým páteřním syndromem po transpedulární fixaci, tzn. po zavedení šroubů. Doposud zpracované posudky upírají žalobkyni hodnocení dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Žalobkyně poukazuje na to, že termín dysfunkce je spojen obvykle s omezením funkčnosti jednoho z úseků páteře. Nelze tak souhlasit s tím, že pokud žalobkyně nemá těžký funkční deficit, nemůže trpět středně těžkým funkčním postižením. 10. Žalobkyně dále navrhla provedení důkazu znaleckým posudkem pro objektivní objasnění skutkového stavu věci. Navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení žalované. V. Vyjádření žalované 11. Ve svém vyjádření ze dne 12. 5. 2025 žalovaná uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě odborného posudku Institutu o invaliditě ze dne 19. 12. 2024, jenž byl vyhotoven pro účely řízení o námitkách posudkovým lékařem, který zdravotní stav a invaliditu posoudil ve smyslu výše zmíněného ustanovení tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 ZDP, žalobkyně však není invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP, a to ani pro invaliditu prvního stupně podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) ZDP, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost jen o 20 %. 12. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je chronická bolestivá dysfunkce bederní páteře bez neurologického deficitu podle kapitoly XIII, odd. E, položky 1b vyhlášky č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje pokles pracovní schopnosti ve na horní hranici výši 20 % z rozpětí ve výši 10 – 20 %, jedná se o lehké funkční postižení. U žalobkyně byla posuzována pracovní schopnost i k jiné než původní profesi, a proto nebylo použito navýšení o 10 % dle § 3 odst. 2 vyhlášky, jak stanovil posudek Institutu ze dne 14. 10. 2024. Napadené rozhodnutí o námitkách je dostatečně odůvodněno, jsou uvedeny a konkretizovány všechny lékařské zprávy, z nichž žalovaná vycházela, jakož i posudková rozvaha. Zdravotní dokumentace byla pro posouzení a vyhotovení posudku zcela dostačující a posouzení proběhlo v souladu s právními předpisy. 13. Žalovaná navrhuje ve smyslu tohoto ustanovení vyhotovení posudku u příslušné Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen PK MPSV), která posoudí zdravotní stav žalobkyně a určí míru pracovní schopnosti a stupeň invalidity dle platné právní úpravy. Vypracování znaleckého posudku soudním znalcem, jak žalobkyně žádá, není prozatím na místě. Za daného stavu, kdy není v případě žalobkyně objektivně prokázána, posudkově uznána a vyhodnocena invalidita, nelze správní žalobě vyhovět, žalovaná proto navrhuje soudu její zamítnutí jako zcela nedůvodné. V. Řízení před krajským soudem 14. Z dávkového a posudkového spisu, které krajský soud ve věci vyžádal, vyplývá, že se v případě žalobkyně jde o druhou žádost o přiznání invalidního důchodu. První žádost si podala v roce 2023 po provedení stabilizační operace páteře v únoru tohoto roku. Řízení skončilo s negativním výsledkem, přičemž byla na základě posudku Institutu ze dne 4. 1. 2024 posouzena jako neinvalidní, přičemž pokles pracovní schopnosti byl stanoven na 30 % (kapitola XIII., oddíl E, položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.). Předmětné řízení o přiznání invalidního důchodu bylo zahájeno na základě žádosti ze dne 2. 9. 2024. Ve správním řízení předložila nález praktického lékaře MUDr. K. ze dne 22. 8. 2024 a výsledky rentgenového vyšetření ze dne 12. 1. 2024 a magnetické rezonance ze dne 21. 2. 2024, podle jejíhož závěru je úsek páteře od obratlů Th-11 až S páteř bez zřetelných iritací kořenů bederní páteře. Je dokumentována chondróza disků L2-S1 a drobná protruze disku L2/3. Byl doložen i nález z neurologie ze dne 5. 8. 2024, kde se doporučuje rehabilitační a algeziologická péče. 15. Dle posudku Institutu ze zjišťovacího řízení ze dne 14. 10. 2024 byla žalobkyně posouzena jako dělnice na plný úvazek. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stanoven vertebrogenní algický syndrom LS páteře kvalifikovaný podle kapitoly XIII., oddíl E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Jedná se o lehké funkční postižení páteře s polytopními blokádami s omezením pohyblivosti a s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, ale bez známek poškození nervu. Hodnocení poklesu pracovní schopnosti bylo provedeno na horní hranici zvolené položky (20 %) s tím, že horní hranice byla navýšena vzhledem k profesi žalobkyně o dalších 10 % na výsledných 30 %. 16. V soudním řízení soud nechal vypracovat posudek PK MPSV, pracoviště v Brně ze dne 27. 8. 2025, z něhož vyplývají následující skutečnosti. PK MPSV zasedala ve složení předsedy komise a odborného lékaře z oboru neurologie. Žalobkyně byla k jednání komise pozvána a zúčastnila se ho. Při jednání měla příležitost vylíčit své subjektivní potíže a objektivně byla vyšetřena neurologem. PK MPSV měla k dispozici posudkový spis a lékařské zprávy předložené žalobkyní ve správním řízení i v soudním řízení. 17. V posudkovém zhodnocení PK MPSV uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepřízni