33 Ad 25/2025 – Krajský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:KSBR:2026:33.Ad.25.2025.56
Datum: 2026-03-31
Z rozhodnutí: 1. Žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované ze X, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 4. 2025, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým došlo zamítnutí žádosti o invalidní důchod podle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).…
33 Ad 25/2025- 56 - text pokračování 11 33 Ad 25/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D., ve věci žalobkyně: L. Z. bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne X, č.j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované ze X, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zamítla námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 4. 2025, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým došlo zamítnutí žádosti o invalidní důchod podle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). 2. Podkladem prvostupňového rozhodnutí byl posudek o invaliditě Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „Institut“) ze dne 24. 3. 2025, podle něhož žalobkyně není invalidní, neboť její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 30 %. II. Napadené rozhodnutí 3. V řízení o námitkách před žalovanou bylo přezkoumáno prvostupňové rozhodnutí v plném rozsahu včetně uplatněných námitek. 4. V novém posudku o invaliditě ze dne 11. 6. 2025 byl zdravotní stav žalobkyně hodnocen jako dlouhodobě nepříznivý s tím, že dle diagnostického souhrnu žalobkyni trápí zejména následujícími zdravotními postižení: dysfagie s poruchou polykacího aktu, chronická gastritida. 5. Posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně proběhlo v její nepřítomnosti. K uvedenému hodnocení se v posudku Institutu uvádí, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je dysfagie s poruchou polykacího aktu. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla stanovena srovnatelně vzhledem k nepřítomnosti překážky v příjmu potravy dle kapitoly XI (Postižení trávící soustavy), oddílu A (Postižení dutiny ústní a jícnu), položky 7b (Benigní stenóza jícnu - s funkčně významnou překážkou, dysfagií, odynofagií, s prodloužením doby jídla, omezením formy stravy, podle dopadu na celkovou výkonnost) s číselnou hodnotou míry poklesu pracovní schopnosti 25 - 40 %. 6. V současné době i přes problematický příjem potravy je výživa uspokojivá, pro potíže s příjmem potravy odpovídá zdravotní stav statusu osoby zdravotně znevýhodněné. Vyhodnocení doby výdělečné činnosti v Itálii není v kompetenci lékařské posudkové služby. K datu posouzení v prvním stupni řízení a ke dni vydání napadeného rozhodnutí lékař Institutu konstatoval, že nebyly zjištěny skutečnosti, které by vedly ke změně prvoinstančního posudkového závěru. U žalobkyně je posouzení dle zvolené položky hraniční, BMI 21, míra poklesu pracovní schopnosti odpovídá číselným hodnotám při dolní hranici procentního rozmezí. Lékařem Institutu byla v souladu se zjišťovacím posudkem zvolena hodnota poklesu pracovní schopnosti v míře 30 %. 7. K požadavku žalobkyně ohledně mezinárodního aspektu a skutečnosti, že podle ní nebyly dostatečně zhodnoceny doby pojištění v Itálii, žalovaná opakuje, že vzhledem k tomu, že pro Českou republiku nebyla v Příloze VII nařízení 883/2004 uznána žádná shoda s předpisy jiných členských států ve věci podmínek vztahujících se na stupeň invalidity ve smyslu článku 46 odst. 3 nařízení 883/2004, posouzení zdravotního stavu pro účely stanovení stupně invalidity bylo provedeno výhradně podle českých právních předpisů. III. Žaloba 8. Ve své žalobě žalobkyně namítla, že poukazuje obecně na nezákonný postup řízení žalované vztažené k neúplnosti, neaktuálnosti a lékařsky neobjektivnímu posouzení jejího zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti, invalidity, stanovené posudkovými lékaři v kontextu mé podané žádosti o přezkum zdravotního stavu pro účely stanovení poklesu mé pracovní schopnosti. Nezákonnost celého posudkového i správního procesu pak vztahuje k výsledku posudkového závěru i rozhodnutí, které je v rozporu s aktuálním právními předpisy. Nebyly zohledněny dopady zdravotního postižení na běžný život a výkon zaměstnání. 9. Žalobkyně velmi podrobně rozebrala posudkové závěry Institutu. Lze konstatovat, že posudkový závěr, co se týče zařazení nemoci, dle kapitoly XI, odd. A, položce 7 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. byl správný, avšak svým pojetím jen hlavní posudkové diagnózy řádně podhodnocený. Toto dále rozvedla z pohledu úplnosti a správnosti posudku. 10. Podle jejího mínění je posudek Institutu z námitkového řízení formálně správný, ale věcně neúplný. Zaměřuje se téměř výhradně na dysfagií, přičemž ostatní zdravotní obtíže - byť opakovaně doložené a s dysfagií související (zejm. psychická složka, neurologické postižení a sociální dopady) nejsou zahrnuty do výpočtu míry poklesu pracovní schopnosti. Z tohoto konkretizovaného důvodu nemůže být stanovená míra (30 %) poklesu pracovní schopnosti adekvátní. 11. Podle žalobkyně volba položky 7b neodpovídá realitě zdravotního postižení žalobkyně. Prokazatelně trpí tím, že má nejen prodlouženou dobu jídla, ale vůbec není schopna přijímat běžnou stravu. Musí ji upravovat, zahušťovat, pít brčkem a jíst v předklonu. Denní příjem tekutin je extrémně nízký - cca 0,5 litru denně, což je hluboko pod fyziologickým minimem. Nutriční režim je trvale modifikovaný (upravená konzistence, omezené porce). Z toho je patrné, že určený pokles pracovní schopnosti pouze na úrovni 30 % není adekvátní. Podle žalobkyně adekvátně její zdravotní stav a tzv. komorbidity odpovídají již zmíněné položce bodu 7c. 12. Stran posudkové argumentace žalobkyně vytýkala posudku Institutu z námitkového řízení, že nedostatečně posoudil otázku stabilizace zdravotního stavu či adaptace na zdravotní postižení. Podle jejího mínění lékařské zprávy uvádějí kolísání obtíží, relapsy, nutnost pravidelné nutriční podpory. Nebyla hodnocena ani schopnost rekvalifikace. Na základě uvedeného žalobkyně požádala o nové zhodnocení svého zdravotního stavu tak, aby soud mohl provést test úplnosti a přesvědčivosti nového posudku. Přitom upozornila na problém tzv. systémové podjatosti lékařů posudkové služby Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). 13. Žalobkyně navrhla zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému posouzení žalované. IV. Vyjádření žalované 14. Ve svém vyjádření ze dne 9. 9. 2025 žalovaná uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno žalovanou na základě odborného posudku Institutu o invaliditě, jenž byl vyhotoven pro účely řízení o námitkách posudkovým lékařem, který zdravotní stav a invaliditu posoudil ve smyslu výše zmíněného ustanovení tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 ZDP, žalobkyně však není invalidní dle § 39 odst. 1 ZDP, a to ani pro invaliditu prvního stupně podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) ZDP, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost jen o 30 %. 15. Podle názoru žalované bylo správní řízení provedeno zcela v souladu se zákonem a skutkový stav byl řádně zjištěn. Žaloba není dle názoru žalované důvodná. Žalovaná navrhla vypracování posudku Posudkové komise MPSV (dále jen „PK MPSV“). V. Řízení před krajským soudem 16. Z dávkového a posudkového spisu, které krajský soud ve věci vyžádal, vyplývá, že žalobkyně si dne 30. 10. 2024 podala žádost o přiznání invalidního důchodu. V řízení byl vypracován posudek o invaliditě ze dne 24. 3. 2025, podle něhož byla žalobkyně neuznána invalidní, neboť pokles její pracovní schopnosti činil pouze 30 %. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena podle kapitoly XI., oddílu A, položky 7b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s tím, že se procentní míra poklesu pracovní schopnosti nezvyšuje ve smyslu § 3 citované vyhlášky. Rozhodujícím zdravotním postižením žalobkyně byla dysfagie s prodloužením doby stravy. Na základě tohoto posudku bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí o nepřiznání invalidního důchodu. 17. Posudek Institutu vypracovaný v námitkovém řízení ze dne 11. 6. 2025 hodnotil odborné lékařské zprávy předložené ve zjišťovacím řízení a dále lékařské nálezy doložené v námitkovém řízení: MUDr. T. B. z hospitalizace na neurologii FN u sv. Anny v Brně ze dne 20. 5. 2025, MUDr. J. Š. ze dne 6. 5. 2025 (gerontologie), neurologie FN u sv. Anny v Brně (MUDr. E. ze dne 9. 4. 2025) a ORL z FN u sv. Anny ze dne 8. 4. 2025. Posudek Institutu uvedené lékařské zprávy podrobně rekapituluje. Rozhodující příčinou byla stanovena dysfagie s poruchou polykacího aktu. V současné době i přes problematický příjem potravy je výživa uspokojivá, pro potíže s příjmem potravy odpovídá zdravotní stav statutu osoby zdravotně znevýhodněné. Lékařka Institutu dospěla k závěru, že zjišťovací posudek lze potvrdit. 18. V posudkovém spisu jsou založeny také profesní dotazník, z něhož vyplývá, že v době podání žádosti byla žalobkyně v evidenci Úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání. Naposledy pracovala jako provozní ve fitness centru. Dle léka

Citovaná ustanovení

§ 60 (150/2002 Sb.)§ 77 (150/2002 Sb.)§ 38 (155/1995 Sb.)§ 14 (500/2004 Sb.)§ 4 (582/1991 Sb.)