33 Az 18/2025 – Krajský soud v Brně

33 Az 18/2025- 28 - text  8 33 Az 18/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Hlouchem, Ph.D. v právní věci žalobce: E. K. státní příslušnost X t. č. pobytem X zastoupen: Mgr. Ing. Tomáš Tillmann, advokát sídlem Vrázova 1324/40, Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2025, č. j. OAM-1237/ZA-ZA12-VL14 -2024, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2025, č. j. OAM-1237/ZA-ZA12-VL14-2024 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 140 Kč, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Tomáše Tillmanna, advokáta, sídlem Vrázova 1324/40, Ostrava. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včasnou žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“) brojil žalobce proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“ nebo „AZ“). II. Napadené rozhodnutí 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný nejprve shrnul informace sdělené žalobcem v rámci řízení o udělení mezinárodní ochrany. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žalobcovy žádosti o mezinárodní ochranu jsou jeho obavy o život. 3. Žalobce v údajích k žádosti a při pohovoru dne 19. 9. 2024 sdělil, že se hlásí ke kurdské národnosti a je schopen se dorozumět v tureckém a kurdském jazyce. Je bez náboženského přesvědčení. Ke svému politickému přesvědčení vypověděl, že o politiku se trochu zajímá a je proti současnému zřízení v Turecku. Ke svému rodinnému stavu žalobce konstatoval, že je rozvedený, rozvedl se asi před třemi měsíci a má čtyři děti. Syn F. se nyní nachází v ČR, je rovněž žadatelem o mezinárodní ochranu, přičemž ostatní děti jsou v Turecku. Jsou tu rovněž synové jeho bratra R. – M. a S. Jako poslední místo bydliště ve vlasti žalobce uvedl město A. Na území ČR vstoupil dne 15 9. 2024 nelegálně autem, když cestoval přes Srbsko (tam pobyl asi dva měsíce) a pak Maďarsko. Předchozí pobyty ve státech Evropské unie a udělená víza nebo povolení k pobytu v jiných státech žalobce popřel. Také nikde jinde nežádal v minulosti o udělení mezinárodni ochrany. Ke svému zdravotnímu stavu žalobce konstatoval, že má cukrovku, se kterou se léčí asi dva roky. 4. V pohovoru žalobce zejm. uvedl, že v A. provozoval noční klub, ale v současné době převedl tuto činnost na jinou osobu a pobírá nájem. Za konkrétní důvod jeho vycestování z Turecka v červenci 2024 označil své postřelení dne 2. 2. 2024, následkem něhož měl obavy o život. Pokus o jeho vraždu měl spáchat M. Y., jehož však žalobce nezná, nicméně vyjádřil přesvědčení, že tato osoba dostala od někoho příkaz k jeho zabití. Státní zástupce zahájil vyšetřování, na základě šetření pak byla státním zástupcem podána obžaloba k trestnímu soudu v A. K důvodům útoku na svou osobu žalobce vylíčil rodinný příběh, kdy v roce 1980 byl zastřelen jeho otec. Po této události byli nuceni se přestěhovat do A. Až do roku 1995 bylo dle žalobce vše v pořádku. V roce 1995 odešel jeho mladší bratr S. k partyzánům do hor. Poté, co se státní složky dozvěděly, že se jeho bratr přidal k PKK, tak se o ně začaly zajímat. Bratr S. byl v roce 1995 zabit. Další bratr žalobce jménem R. byl dle něj odsouzen na krátkou dobu k trestu odnětí svobody, a po propuštění si opatřil falešné dokumenty, na základě kterých odešel do Istanbulu. Bratr R. byl poté v roce 2022 také zastřelen. Žalobce uvedl, že je stát neustále sledoval a vyústilo to opět v usmrcení R., který byl synem M. v roce 2021. Dne 3. 3. 2023 byl pak na pracovišti zastřelen jeho bratr M. Je přesvědčen, že příkazy k zastřelení členů rodiny byly dány státem. 5. Žalobce poukázal na to, že je sympatizantem politické strany HDP (nyní DEM). Za skutečný důvod svého postřelení však považuje to, že podal trestní oznámení ve věci vraždy svého bratra M. a jeho syna R. na neznámého pachatele. Útok na jeho osobu se v současné době v Turecku vyšetřuje. Věc je ve fázi šetření, a z videozáznamů není přesně jasné, kdo byl střelcem. Od jeho postřelení až do jeho vycestování z vlastí už k žádnému incidentu nedošlo. Výhrůžky, že k něčemu takovému dojde, mu však chodily již dříve. Tehdy to i oznámil státnímu zastupitelství, ale nevyhověli mu v žádosti o poskytnutí ochrany. 6. Žalovaný shromáždil pro posouzení věci podklady, zejm. ohledné politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Turecku. Konkrétně vycházel z Informace OAMP - Turecko. Bezpečnostní a politická situace v zemi. Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, stav srpen 2024 ze dne 6 srpna 2024 Informace OAMP - Lidové demokratická strana (HDP), ze dne 8 ledna 2024, Informace MZV ČR č j 121952-6-2024-MZV/LPTP ze dne 26. 9. 2024 a Informace MZV ČR č. j. 106032-6/2022-LPTP ze dne 16. března 2022. Žalobce předložil žalovanému několik listinných podkladů týkajících se komunikace s orgány činnými v trestním řízení ohledně jeho napadení i vraždy jeho bratra M. K. v roce 2023. 7. K možnosti navrhnout doplnění podkladů pro rozhodnutí žalobce sdělil, že by chtěl doložit novinový článek o jeho bratranci A. K., ve kterém se popisuje situace kolem jeho úmrtí ve vězení. Jeho bratranec nese stejné příjmení jako on. Doložením článku žalobce zamýšlí prokázat, že turecká vláda cíleně škodí jemu a rovněž jeho rodině. V článku je uvedeno, že jeho bratranec byl těsně před propuštěním, přičemž je otázka, proč by si takový člověk měl sáhnout na život. Dne 15. 4 2025 obdržel správní orgán mailovou zprávu, jejímž obsahem je webový odkaz na tento článek. 8. Žalovaný posoudil azylový příběh žalobce z hlediska důvodů pro udělení azylu a neshledal, že by žalobce splňoval podmínky ve smyslu § 12 písm. a) či b) zákona o azylu. K původně prezentované domněnce, že veškeré útoky na žalobce a jeho rodinu se udály v důsledku jejich sounáležitosti s HDP, žalovaný vyložil, že dle Informace OAMP - Lidově demokratická strana (HDP) ze dne 8. 1. 2024 historii této politické strany. Z těchto informací neplyne, že by řadový a nerizikový člen strany HDP byl standardně vystaven perzekuci, takže rozhodně není pravděpodobné, že by k tomu došlo u neaktivního příznivce strany. Toto je i případ žalobce, dle něj byl pouze sympatizantem a pro žádnou politickou stranu nikdy nepracoval. V souvislosti s účastí na politických mítincích v minulosti neuvedl naprosto žádné konkrétní potíže. Žalobce dále netvrdil ani žádný vztah k PKK, na rozdíl od svých zastřelených bratrů. K tomu žalovaný podotkl, že PKK je mezinárodně uznávaná jako teroristická organizace, a tudíž je legitimním právem každého státu postihovat osoby, které se podílejí na její činnosti. Z časového hlediska je však nemožné, aby se tyto tragické rodinné události logicky odvíjely od spojitosti se stranou HDP, neboť ta začala být politicky aktivní až od roku 2013. O politické straně HDP se také neobjevují informace o vraždách na objednávku či zabíjení celých rodin. Navíc zbytek rodiny žalobce v Turecku nemá žádné potíže (jeho starší bratr a děti žalobce vyjma syna F.). Žalovaný rovněž podotkl, že žalobce neměl žádný problém s vycestováním ze své vlasti na cestovní pas, tedy zcela legálně. 9. Ohledně potíží žalobce (postřelení i dalších úmrtí v rodině) žalovaný uvedl, že nelze v jeho případu učinit závěr, že původcem jeho potíží je veřejná moc. Původcem pronásledování může být sice i soukromá osoba, to však pouze za předpokladu, že lze prokázat, že veřejná moc není schopna či ochotna odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před pronásledováním. Ani k takovému závěru však nelze v dané věci dospět, neboť v případě žalobce nelze konstatovat, že by mu příslušné státní orgány jeho země původu odmítly poskytnout ochranu jeho osoby či že by byly záměrně nečinné. Žalobci bylo umožněno podat trestní oznámení, tato byla přijata, a dle jeho tvrzení jsou i prověřována (v případě úmrtí jeho bratra už i byla postoupena soudu). Žalovaný konstatuje, že v příběhu neshledává ze strany státních orgánů žádná závažná porušení lidských práv nebo opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání anebo jednání, která ve svém souběhu dosahují intenzity pronásledování. 10. Žalovaný neshledal ani podmínky pro udělení azylu za účelem sloučení rodiny či národního humanitárního azylu. 11. Ohledně podmínek pro udělení doplňkové ochrany žalovaný vycházel z týchž podkladů jako při posouzení podmínek pro udělení azylu, které opětovně podrobně shrnul. Uvedl k nim, že nezpochybňuje samotné zranění žalobce v důsledku postřelení, avšak předložené dokumenty neobjasňují důvod, proč ke zranění došlo. Žalovaný uvedl, že vzal tyto dokumenty na vědomí, nicméně je „nezahrnul do