34 Ad 7/2025 – Krajský soud v Brně

34 Ad 7/2025- 121 - text  10 34 Ad 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph.D. ve věci žalobkyně: Ing. B. F. bytem X zast. advokátem JUDr. Tomášem Truschingerem sídlem Bašty 413/2, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2025 č. j. X, takto: I. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2025 č. j. X, se zamítá. II. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2025 č. j X, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a předcházející řízení 1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 21. 1. 2025, č. j. X („napadené rozhodnutí ve věci doplatku na bydlení“), bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky ve Zlíně, ze dne 1. 10. 2024, č. j. 9815/2024/BPH („rozhodnutí o doplatku na bydlení“), kterým byl žalobkyni snížen doplatek na bydlení z 1 577 Kč na 1 148 Kč měsíčně od 1. 9. 2024. 2. Rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 1. 2025, č. j. X („napadené rozhodnutí ve věci příspěvku na bydlení“), bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky ve Zlíně, ze dne 5. 11. 2024 („rozhodnutí o příspěvku na bydlení“), kterým byl žalobkyni snížen příspěvek na bydlení z 7 798 Kč na 1 384 Kč měsíčně od 1. 10. 2024. 3. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí o doplatku na bydlení mimo jiné konstatoval, že úřad práce nárok na doplatek na bydlení posuzoval s ohledem na nové rozhodné skutečnosti. Došlo ke změně odůvodněných nákladů na bydlení z důvodu doložení vyúčtování za elektřinu za období od 18. 8. 2023 do 19. 8. 2024. Žalovaný uvedl způsob výpočtu doplatku na bydlení a uzavřel, že shodně s úřadem práce dospěl k závěru, že doplatek na bydlení musel být žalobkyni od 1. 9. 2024 snížen z 1 577 Kč na 1 148 Kč měsíčně. V rozhodném období došlo ke snížení odůvodněných nákladů na bydlení o přeplatek z vyúčtování, proto došlo ke snížení dávky pomoci v hmotné nouzi. 4. K námitkám žalobkyně ohledně zohlednění částky 7 885 Kč tedy 5x1 577 Kč až v dalším vyúčtování za energie, žalovaný konstatoval, že úřadem práce byly stanoveny skutečné náklady na energie a služby a na základě doloženého vyúčtování za měsíce březen–srpen 2024 byla opětovně vypočtena výše dávky a byl zjištěn přeplatek na dávce doplatku na bydlení. Dikci zákona o pomoci v hmotné nouzi neodpovídá zohlednění uvedené částky až v dalším vyúčtování za energie, které je vydáváno dodavatelem energií zpravidla 1x ročně. Žalobkyní bylo doloženo roční vyúčtování za elektřinu od společnosti Centropol. Nové či revidované vyúčtování nebylo doloženo a správní orgán není oprávněn nové vyúčtování požadovat. Pokud má žalobkyně pochybnosti o výpočtu ročního vyúčtování, musí tak u svého dodavatele učinit sama. 5. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí o příspěvku na bydlení k námitkám žalobkyně uvedl zejména, že žalobkyně namítala, že dodavatel provedl chybně vyúčtování elektřiny. Dle žalovaného tato skutečnost žalobkyni neopravňuje k tomu, aby neuvedla částku přeplatku za elektřinu do nákladů na bydlení, jestliže jí byl přeplatek prokazatelně vyplacen. Opravu chybného výpočtu vyúčtování musí žalobkyně řešit s dodavatelem. Pokud jí poté bude vrácen další doplatek, je povinna jej do nákladů na bydlení rovněž uvést. Vlastní výpočet výše dávky provedený žalobkyní je založen na smyšlených postupech a chybných částkách a nelze jej akceptovat. Výpočet výše dávky je přesně vymezen zákonem o státní sociální podpoře, správní orgán je povinen postupovat v souladu se zákonem. 6. Postup pro stanovení výše příspěvku na bydlení nelze zaměňovat s postupem který se uplatní při posuzování doplatku na bydlení. Jedná se o různé dávky posuzované podle odlišných zákonů. Zákon o státní sociální podpoře neobsahuje ustanovení, které by umožňovalo odečítat při výpočtu příspěvku na bydlení přeplatek, který vznikl žalobkyni na dávce pomoci v hmotné nouzi. Účelem dávky je přispět žadateli na úhradu nákladů souvisejících s bydlením, nikoliv poskytovat finanční příspěvky na údržbu domu. Při stanovení nákladů na bydlení se započítávají náklady srovnatelné s nájemným. Výše dávky příspěvku na bydlení byla dle žalovaného stanovena správně. II. Žaloba 7. Žalobkyně v žalobě zejména odkázala na důvody uvedené v odvolání ze dne 26. 11. 2024. Napadená rozhodnutí dle žalobkyně odporují zákonu, ústavě a mezinárodním smlouvám. Žalobkyně napadená rozhodnutí považuje za nelogická, formalistická, vysoce nemorální a odporující dobrým mravům. 8. Namísto toho, aby se životní úroveň osob se zdravotním postižením zvyšovala, tak se její životní úroveň mezi rokem 2023 a 2024 snížila, pročež žalobkyně odkázala na výpočet uvedený v jejím odvolání ze dne 18. 12. 2023. Životní úroveň rodiny žalobkyně se v důsledku přijatých zákonů, inflace a nekonání sociální práce snižuje již od odebrání příspěvku na péči v roce 2012/2013. Žádost žalobkyně o mimořádnou okamžitou pomoc na úhradu zvýšených cen energií byla zamítnuta. Přídavek na dítě výši příjmů rodiny závislé na dávkách nijak neovlivňuje. Je zde naopak diskriminace osob se zdravotním postižením oproti zdravým osobám s možností pracovat alespoň za minimální mzdu. 9. Jako vlastník nemovitosti je žalobkyně oproti bydlení v nájmu diskriminována nelogicky nižšími normativy na bydlení jak u příspěvku na bydlení, tak u doplatku na bydlení. U doplatku na bydlení se dle zákona nezahrnují do výpočtu srovnatelné náklady vlastníka bytu jako je tomu u nájmu, kde se tyto náklady na údržbu bytu měsíčně počítají (jsou zahrnuty do nájmu), čímž je doplatek neoprávněně snížen nebo odebrán. Žalobkyně dlouhodobě nemůže provádět jako vlastník řádnou údržbu domu, čímž porušuje platné ustanovení stavebního zákona, což je žalobkyni dalšími úřady neoprávněně vytýkáno. 10. Sociální práce na úřadech i v terénu se omezuje pouze na poradenství, které nic neřeší. V praxi chybí deklarovaný zmocněnec k ochraně práv a oprávněných zájmů a pro zjednání nápravy práce úřadů či case manager. Žalobkyně odkázala na brožuru veřejného ochránce práv s názvem Desatero dobré praxe. Pomoc státu deklarovaná žalovaným je úřadem práce převedena na jiné subjekty. 11. Žalobkyně si nemůže najít vhodné a výdělečné zaměstnání. Žalobkyně doložila výsledky výběrových řízení včetně komunikace s poradcem úřadu práce o její rekvalifikaci. Obec Rajnochovice ani samotný úřad práce žalobkyni i přes konanou poradenskou činnost nepřijali do vhodného zaměstnání. Jsou to proto především oni, kdo mrhají finančními prostředky státu. 12. Úřady postupují vůči žalobkyni šikanózně. Žalobkyně je proto osobou dlouhodobě sociálně vyloučenou s kumulací handicapů. Žije v podmínkách příjmové chudoby a neustále je ohrožena jak ztrátou bydlení pro páchání trestné činnosti jinou osobou, tak zhoršováním zdravotního stavu či dokonce ohrožením na životě v důsledku neřešení statiky stavby č. p. 214. Žalobkyně odkázala na lékařské nálezy a uvedené podněty. 13. Žalobkyně opakovaně a marně žádá úřady o pomoc zmocněnce při uplatňování práv a oprávněných zájmů při jednání s úřady a řešení její bezvýchodné situace. Dle ní uvedené úřady nekonají sociální práci a záměrně ji udržují ve stavu tíživé sociální situace a příjmové chudoby a neřeší její sociální vyloučení. III. Vyjádření žalovaného 14. Žalovaný postupoval v souladu s právními předpisy. Případný rozpor s mezinárodními smlouvami a s ústavou není oprávněn posuzovat. Žalovaný vyjasnil, že žalobkyně je dle spisové dokumentace osobou zdravotně znevýhodněnou. Nikoliv osobou se zdravotním postižením. 15. Částky normativních nákladů na bydlení a srovnatelných nákladů na bydlení jsou přesně stanoveny platnými právními předpisy, kterými je žalovaný vázán. Výpočet výše doplatku na bydlení i příspěvku na bydlení je v napadených rozhodnutích přehledně proveden a je dostatečně odůvodněn. Žalovaný dodal že od 1. 1. 2025 úřad práce nově posoudil nárok žalobkyně na příspěvek na bydlení a tento zvýšil na 8 102 Kč měsíčně. 16. Přídavek na dítě má vliv na výši příspěvku na bydlení dle § 5 odst. 1 písm. h) zákona o státní sociální podpoře, považuje se za příjem pro účely stanovení rozhodného příjmu. Při posuzování nároku na dávky státní sociální podpory se zdravotní stav žadatelů nezohledňuje. Pro účely doplatku na bydlení se rovněž přídavek na dítě do rozhodného příjmu započítává a to dle § 9 odst. 1 písm. c) zákona o pomoci v hmotné nouzi. K dalším námitkám žalobkyně žalovaný uvedl, že nejsou pro řešenou věc relevantní a že vyšetřování trestné činnosti nespadá do jeho kompetence. IV. Replika žalobkyně 17. V replice žalobkyně označila vyjádření žalovaného za scestné, vyhýbavé, formalistické a uvádějící záměrně v omyl. Žalovaný obhajuje postupy ze stávající praxe správního orgánu, což svědčí o tom, že vůbec nerozumí smy