34 Az 26/2025 – Krajský soud v Brně

34 Az 26/2025- 37 - text 7 34 Az 26/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph.D., ve věci žalobce: G. C. st. přísl. X t. č. pobytem X zast. advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2025, č. j. OAM-682/ZA-ZA11-ZA03-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2025, č. j. OAM-682/ZA-ZA11-ZA03-2025 („napadené rozhodnutí“), které nabylo právní moci dne 17. 7. 2025. Napadeným rozhodnutím nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu („zákon o azylu“). II. Napadené rozhodnutí a související skutkové okolnosti 2. Žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 23. 6. 2025. Při poskytnutí údajů k žádosti uvedl, že se narodil v Moldavsku ve městě T. a je moldavské státní příslušnosti. Nemá žádné politické přesvědčení, o politiku se nezajímá. Má družku ukrajinské státní příslušnosti, která má v České republice dočasnou ochranu. Také má syna, který se narodil X v X a je ukrajinské státní příslušnosti. Žalobce není uveden v jeho rodném listě. Ve vlasti žalobce naposledy bydlel v rodinném domě s rodiči v obci X. Z Moldavska vycestoval asi před rokem a půl autobusem přes Rumunsko do Prahy. Jako důvod pro podání žádosti žalobce uvedl, že dostal správní vyhoštění a jeho přítelkyně v srpnu žádá o prodloužení víza. Nemůže odjet domů a nechat ji tady. Nepracuje a nemá ji kdo živit. 3. Při pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce uvedl, že svoji vlast opustil, aby přijel za svojí přítelkyní. Chtěl vydělat peníze, a navíc plánovali rodinu. Žalobce v ČR v minulosti pracoval nelegálně, což mu vždy prošlo. O mezinárodní ochranu žádá, aby měl legální doklady. V Moldavsku měl žalobce jednou problém s tím, že vypil moc alkoholu a ukradl notebook. S poškozeným se poté finančně vyrovnal. V rodném listě syna není zapsán, neboť nemá v ČR svůj rodný list. Do Moldavska se vracet nechce, v ČR má stabilní práci a v Moldavsku práce není. Se ženou a dítětem by tam za 200 Eur nevyžil. S moldavskou policií ani se státními orgány žalobce žádné problémy neměl. Bojí se toho, že v případě návratu do Moldavska budou žít v bídě. 4. Součástí správního spisu je rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 10. 6. 2025, č. j. CPR-7058-4/ČJ-2025-X, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 19. 1. 2025 ve věci správního vyhoštění. Ve správním spisu je dále založen výpis CIS ze dne 27. 6. 2025 o osobě M. H., nar. X., ukrajinské státní příslušnosti, pobývající v ČR na základě dočasné ochrany, dále je ve spisu založen výpis z evidence cizinců s povoleným pobytem na území ČR ze dne 27. 6. 2025 o osobě N. H., nar. X, ukrajinské státní příslušnosti, pobývající v ČR na základě dočasné ochrany. 5. Součástí správního spisu je dále informace OAMP ze dne 7. 1. 2025, Moldavsko, Situace moldavských občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí a informace OAMP ze dne 7. 5. 2025, Moldavsko, Základní přehled o zemi. 6. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce neuvedl skutečnosti svědčící o tom, že by byl ve vlasti pronásledován ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, nebo že by mu hrozila odůvodněná obava z pronásledování z důvodů dle § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalobce výslovně popřel, že by měl ve vlasti nějaké potíže. Uvedl, že se o politiku nezajímá, se státními orgány ani s policií nikdy neměl žádné problémy. 7. Žalovaný se zabýval možností udělit žalobci národní humanitární azyl, k čemuž konstatoval, že žalobce je mladý muž ve věku 36 let, je zdravý. Je svobodný, ale v ČR má přítelkyni a syna ukrajinské státní příslušnosti. Dle žalovaného žalobce neprokázal, že je skutečně otcem uvedeného syna, ani nepředložil rodný list či jiný dokument, kterým by své otcovství deklaroval. Družka i její syn pobývají v ČR na základě povolení k dočasné ochraně, nelze je považovat za rodinné příslušníky žalobce dle zákona o azylu. Neudělení mezinárodní ochrany žalobci nebrání, aby družku a syna po uplynutí doby správního vyhoštění navštěvoval. Případně se mohou přestěhovat do Moldavska společně s žalobcem. Vzhledem k ekonomické aktivitě žalobce na území ČR vzal správní orgán za prokázané, že žalobce je ekonomicky aktivní osobou, která je soběstačná a je schopna zajistit si obživu a finančně podporovat svoji družku se synem. Žalobce také uvedl, že chce v Moldavsku prodat dům, má tedy ve své vlasti nemovitost a má se kam vrátit. Žalovaný shrnul, že neshledal zvláštního zřetele hodný důvod pro udělení národního humanitárního azylu žalobci. 8. Ke špatné ekonomické situaci v Moldavsku žalovaný konstatoval, že se nejedná o takovou hrozbu nebezpečí vážné újmy, pro kterou by žalobci měla být udělena mezinárodní ochrany. Z informace OAMP ze dne 7. 1. 2025 plyne, že v Moldavsku funguje několik státních agentur, které nabízí pomoc s hledáním zaměstnání. Žalobce má možnost se na tyto instituce obrátit. Rovněž určitým kategoriím osob je Agenturou pro zaměstnanost vyplácen finanční příspěvek v nezaměstnanosti. Žalovaný nedospěl k závěru, že by žalobci ve vlasti hrozilo přímé a bezprostřední nebezpečí vážné újmy ve smyslu § 14a odst. 1 a 2 zákona o azylu. III. Žaloba 9. Dle žalobce žalovaný rezignoval na řádné posouzení naplnění důvodů zvláštního zřetele hodných pro udělení azylu dle § 14 zákona o azylu. 10. Vycestování žalobce by bylo v rozporu s mezinárodněprávními závazky České republiky. Nepřiznání doplňkové ochrany za aktuální osobní a rodinné situace žalobce je porušením práva na soukromý a rodinný život žalobce. Přítomnost manželky a syna je zcela zásadní skutečnost, kterou nelze přehlížet. Významné je i zakořenění žalobce na území České republiky. Žalobce se nemá kam vrátit a jeho současný život je již realizován pouze v ČR. 11. Je nutno odmítnout přístup žalovaného, který odmítá možnost udělení doplňkové ochrany s ohledem na aspekty soukromého a rodinného života, neboť ten je v judikatuře správních soudů dávno překonán. Žalobce odkázal na četnou judikaturu Nejvyššího správní soudu týkající se čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod („Úmluva“) a § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu a uvedl pasáže odkazovaných rozhodnutí. 12. Striktní závěr žalovaného, že osobní a rodinný život není relevantní pro udělení azylu, je dle názoru žalobce důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. Žalovaný se měl řádně zabývat okolnostmi soukromého a rodinného života žalobce a měl posoudit, zda nucené vycestování žalobce neporušuje mezinárodněprávní závazky ČR. Žalobce akcentoval prioritu ochrany rodiny. Stát má povinnost chránit rodinný život, což vyplývá z Listiny základních práv a svobod a z Úmluvy. 13. Napadené rozhodnutí nutí žalobce k odloučení od rodiny a k návratu do země, kde by čelil bídě, což je nepřiměřený zásah do rodinného života. Jedná se o porušení zásady proporcionality. Žalovaný neposoudil, zda je zásah do rodinného života přiměřený. Odstranění otce z rodiny by mělo na rodinu devastující dopad, a to jak psychologický, tak ekonomický. Je nepřiměřené nutit partnerku s dítětem, které se narodilo v ČR, k návratu do ekonomické bídy, nebo je připravit o otce. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Žalovaný se nezabýval veškerými aspekty a shromážděnými podklady a rozhodl bez náležitého posouzení všech okolností. Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena zpět k dalšímu řízení. IV. Vyjádření žalovaného 14. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Žaloba nedokládá namítaná porušení zákonných ustanovení. Žalovaný vycházel z dostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Přijaté řešení odpovídá okolnostem daného případu a je patřičně odůvodněno. 15. Žalovaný nesouhlasil s námitkou žalobce, že by mu v případě návratu do Moldavska hrozila vážná újma z důvodu špatné ekonomické situace v zemi. Nepříznivá ekonomická situace, chudoba či nižší životní úroveň samy o sobě nepředstavují důvody pro udělení azylu či doplňkové ochrany. Tím není ani skutečnost, že žalobce má na území ČR družku a syna. Žalobce měl řešit svou situaci legální cestou, a to např. podáním žádosti o povolení k pobytu za účelem sloučení rodiny, nikoliv prostřednictvím institutu azylu, který má zcela odlišný účel. Žalobce v ČR žil nelegálně 7 let a nelegálně si tu vydělával peněžní prostředky. Žalovaný proto trval na tom, že napadené rozhodnutí bylo vydánu v souladu se zákonem a že žalobcem tvrzené skutečnosti nepředstavují relevantní důvody pro poskytnutí mezinárodní ochrany. V. Posouzení věci krajským soudem 16. Krajský soud v Brně přezkoumal napadené rozhodnutí [§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudn