4 Azs 71/2015 — Nejvyšší správní soud

34 Az 36/2025- 46 - text  10 34 Az 36/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lenkou Bahýľovou, Ph. D. ve věci žalobce: B. J. st. příslušnost I. r. t. č. pobytem X zast. advokátem Mgr. Markem Sedlákem sídlem Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2025, č. j. OAM-261/ZA-ZA11-K11-R2-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci, předcházející průběh řízení a napadené rozhodnutí 1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 10. 2025, č. j. OAM-261/ZA-ZA11-K11-R2-2023 („napadené rozhodnutí“) rozhodl o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany tak, že žalobci se neuděluje azyl podle § 12 a § 13 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu („zákon o azylu“), a že žalobci nelze udělit doplňkovou ochranu pro existenci důvodů podle § 15a zákona o azylu. 2. Napadené rozhodnutí vydal žalovaný poté, kdy Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 4. 10. 2024, č. j. 34 Az 7/2024-123, zrušil první rozhodnutí žalovaného o žádosti žalobce a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (dále též „zrušující rozsudek“). Kasační stížnost žalovaného proti zrušujícímu rozsudku odmítl Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost usnesením ze dne 12. 5. 2025, č. j. 2 Azs 232/2024-30. 3. Krajský soud ve zrušujícím rozsudku žalovaného zavázal, aby se v rámci posouzení důvodů pro vyloučení z azylu dle § 15 odst. 3 písm. d) zákona o azylu zabýval tím, zda lze žalobce s ohledem na jeho poměry ke dni vydání rozhodnutí považovat za aktuální (nikoliv pouze potenciální) nebezpečí pro společnost. A pokud by takové důvody žalovaný shledal, měl s ohledem na § 28 odst. 9 zákona o azylu posoudit, zda žalobce splňuje důvody pro udělení azylu dle § 12 zákona o azylu. 4. Žalovaný v dalším řízení žádost žalobce opětovně posoudil. S ohledem na kritéria uvedená ve zrušujícím rozsudku a ztíženou možnost hodnocení skutečností vedoucích k propuštění žalobce z výkonu trestu odnětí svobody se žalovaný rozhodl, že nebude opětovně aplikovat postup dle § 15 zákona o azylu ve smyslu užití vylučovací klauzule stran azylu. Neposuzoval proto aktuálnost hrozby žadatele pro společnost a zaměřil se na otázku, zda žalobce splňuje důvody pro udělení azylu. 5. Žalobci byla dne 1. 10. 2025 dána možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí, které žalovaný shromáždil, čehož žalobce nevyužil. Žalovaný vyšel z předcházejících vyjádření žalobce, který prezentoval obavy z návratu do vlasti z pronásledování z důvodu náboženství (žalobce tvrdil, že je křesťan a má tetování s touto tematikou), a také z důvodu obav z osoby (H. R.), která je na útěku, žije v Iráku a pracuje pro vládu (žalobce v ČR napomohl rozkrýt trestnou činnost mj. k této osobě); proto se obává o svůj život a zdraví. Žalovaný vedl s žalobcem pohovor dne 20. 3. 2023. 6. Žalovaný neshledal naplnění podmínek pro udělení azylu dle § 12 písm. a) zákona o azylu. Žalobce ani netvrdil, že by ve vlasti vyvíjel činnost k uplatňování politických práv, resp. že by byl z tohoto důvodu ve vlasti pronásledován. Naplněním podmínek § 12 písm. b) zákona o azylu se žalovaný zabýval na s. 4–7 napadeného rozhodnutí, přičemž nedospěl k závěru, že by se žalovaný měl obávat pronásledování z některého z azylových důvodů. II. Obsah žaloby 7. Žalobce uvedl, že o mezinárodní ochranu žádal z náboženských důvodů, neboť se považuje za křesťana. Rodina žalobce vyznává islám, žalobce je v rodině jediným odpadlíkem od islámu. Na těle má vytetovaný křesťanský symbol. Tetování si pořídil v době, kdy začal vyznávat křesťanství a svoji konverzi chtěl sám pro sebe nevratným způsobem potvrdit. Křesťanství je jeho vnitřním přesvědčením, nemusí k němu podnikat žádné formální kroky. 8. Žalobce nemá za to, že by byl pronásledován pouze kvůli tetování, ale že je odpadlíkem od islámu, resp. že se stal křesťanem. Žalovaný s odkazem na informaci MZV ČR připouští možnost ohrožení osob, o kterých je známo, že odpadli od islámu. Nevzal přitom v potaz, že v prostředí rodiny žalobce všichni fakticky veřejně vykonávají příslušné náboženské úkony. Je tedy jen otázkou času, kdy si v Iráku někdo uvědomí, že žalobce tyto obřady nevykonává, že islám nepraktikuje a jeho okolí to začne řešit. Žalobce sám to ani nemusí veřejně šířit. Podle žalobce se těmito skutečnostmi žalovaný zabýval nedostatečně. 9. Žalobce jako důvod své žádost rovněž uváděl obavu z osoby H. R., která byla spolupachatelem trestné činnosti a která mu vyhrožuje. Žalovaný se nezabýval otázkou, zda by žalobce mohl v I. dosáhnout účinné ochrany ze strany tamní policie nebo jiných orgánů veřejné moci. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný považuje námitky žalobce za neopodstatněné a má za to, že postupoval v souladu se zákonem. Shrnul předcházející průběh řízení a žalobcem vyjádřené obavy z návratu do země původu. Dále uvedl, že postupoval v souladu se závazným právním názorem soudů v předcházejícím řízení, a že žalobce představuje dostatečné aktuální a intenzivní nebezpečí pro společnost, tím pádem i do budoucna. 11. V případě žalobce se vzhledem k povaze páchané trestné činnosti, jejího rozsahu a společenské nebezpečnosti jedná o vážný zločin, který jej vylučuje z možnosti udělení doplňkové ochrany dle § 15a zákona o azylu. Současně žalovaný trvá na závěrech, které přijal ve vztahu k § 12 a § 13 zákona o azylu, a které uvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Pokud žalovaný dospěl k závěru, že nebyly skutečnosti indikující nebezpečí pronásledování z důvodu náboženství, potom není nutné, aby žalobce vyžadoval účinnou pomoc státu. Co se týká osoby H. R., žalovaný se námitkami žalobce zabýval. IV. Jednání před soudem a posouzení věci samé 12. Soud nařídil jednání ve věci na den 6. 3. 2026. Zástupkyně žalobce odkázala na písemné vyhotovení žaloby. Žalobce má důvodné obavy z pronásledování, neboť odpadl od islámu a stal se křesťanem. A sám žalovaný připouští možnost ohrožení osob, o kterých je známo, že konvertovali od islámu ke křesťanství. Z tohoto důvodu žalobce splňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. 13. Zástupce žalovaného uvedl, že žalobní námitky napadené rozhodnutí zásadně nerozporují. Napadené rozhodnutí je dostatečně odůvodněno. Situací žalobce se žalovaný dostatečně zabýval, a to jak ohledně tetování s křesťanskou symbolikou, tak ohledně jeho komplice z I. 14. Soud konstatoval, že před jednáním byly účastníkům zaslány aktuální informace o zemi původu – celkem čtyři zprávy Evropské agentury pro azyl (EUAA): 1) I. – Zaměření na jednotlivce, leden 2022; 2) I.: Arabské kmeny a zvykové právo, duben 2023; 3) I. – Bezpečnostní situace, květen 2024; a 4) I. – Zaměření na zemi, květen 2024. Zprávy byl pořízeny jak v originále (angličtina), tak v jejich strojovém překladu (pomocí nástroje Deepl). Tyto informace, ve spojení s informacemi o zemi původu založenými ve správním spise, představují podklad pro vydání rozhodnutí ve věci. 15. Zástupkyně žalobce k těmto zprávám uvedla, že obavy na straně žalobce z pronásledování jsou s ohledem na jeho konverzi důvodné. Zástupce žalovaného uvedl, že ponechá na úvaze soudu, jak k tomu přistoupí. Stále však má za to, že by žalobci nemělo hrozit žádné pronásledování z důvodů náboženství, neboť žádné větší přesvědčení nevyjadřoval. 16. Soud následně doplnil dokazování o výslech žalobce, neboť ten naposledy vypovídal před správním orgánem v březnu 2023. Žalobce k dotazům soudu vypověděl, že má stále stejné důvody k obavám. S nikým v I. se nebaví, nemá na nikoho kontakt. A hlavně tam už nemá rodinu (matka i otec zemřeli). Má tam jen strýce, kteří žijí v B. Ti ho v roce 2011 proklínali, protože žalobci se v roce 2009 narodila nemanželská dcera ze vztahu s bývalou přítelkyní. Žalobce si také změnil příjmení, hlavně kvůli dceři, dříve byl B. M. To už byl jako křesťan. Strýcové (ze strany matky) mu poslali vzkaz, že ho zabijí, pokud neodjede. To mu řekla matka. Od té doby žalobce nebyl v I., vrátil se do Česka. Jeho bratranci jsou hodně věřící, pracují pro šíitskou vládu. 17. Ke křesťanství se dostal tak, že viděl, co dělají muslimové. Je proti terorismu, to se mu nelíbí. Muslimská víra je jenom terorismus. Jeho dcera je křesťanka, nosí kříž. Víra se v jeho každodenním životě projevuje tak, že jí vepřové. Nechodí do kostela, nemodlí se, akorát změnil víru. Muslimská komunita tady v Brně se s ním nebaví, oni vědí, že se dal na jinou stranu. Islám přestal být jeho náboženstvím v době, kdy byla jeho bývalá přítelkyně těhotná a popudilo ho, jak na to jeho rodina v I. reagovala. V rámci svého pobytu v Česku viděl, jak křesťané žijí a zjistil, že člověk může mít i jinou víru než muslimskou. Rozdíl vidí hlavně v rodinných vztazích. 18. Tetování si nechal udělat v roce 2009 v Brně na J.,