§ 13 zákon o azylu – Doplňková ochrana
Zákon o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu) · 325/1999 Sb. · Cizinecké a azylové právo
Stručně: Paragraf 13 zákona o azylu stanoví, komu se uděluje doplňková ochrana a na jak dlouhou dobu. Doplňková ochrana je určena osobám, které splňují podmínky kvalifikačního nařízení, a také pro účely sloučení rodiny. Doplňková ochrana je forma mezinárodní ochrany, která se uděluje osobám, jež sice nesplňují podmínky pro udělení azylu, ale hrozí jim vážná újma v zemi původu. (§ 13 zákona č. 325/1999 Sb., zákon o azylu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Doplňková ochrana
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Doplňková ochrana se uděluje nejméně na 1 rok.“
- Judikatura: na § 13 odkazuje 55 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 325/1999 Sb.
(1) Doplňková ochrana se uděluje osobám, které mají podle čl. 3 bodu 6 kvalifikačního nařízení nárok na doplňkovou ochranu, a dále za účelem sloučení rodiny.
(2) Doplňková ochrana se uděluje nejméně na 1 rok.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Doplňková ochrana je forma mezinárodní ochrany, která se uděluje osobám, jež sice nesplňují podmínky pro udělení azylu, ale hrozí jim vážná újma v zemi původu.
- Uděluje se také rodinným příslušníkům osob, které již doplňkovou ochranu mají, aby se mohla rodina sloučit.
- Minimální doba, na kterou je doplňková ochrana udělena, je jeden rok.
- Podmínky pro udělení doplňkové ochrany jsou podrobněji specifikovány v kvalifikačním nařízení (čl. 3 bod 6), na které se tento paragraf odkazuje.
Na co si dát pozor
- Doplňková ochrana není azyl, jedná se o odlišné formy mezinárodní ochrany s vlastními podmínkami a délkou udělení.
- Pro posouzení nároku na doplňkovou ochranu je klíčové znát obsah čl. 3 bodu 6 kvalifikačního nařízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 13
Jak soudy aplikují § 13
I. Vymezení věci a podání stran 1. Shora specifikovaným rozhodnutím (napadené rozhodnutí) žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu dle § 12 a § 13 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (zákon o azylu).
I. Vymezení věci, předcházející průběh řízení a napadené rozhodnutí 1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 10. 2025, č. j. OAM-261/ZA-ZA11-K11-R2-2023 („napadené rozhodnutí“) rozhodl o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany tak, že žalobci se neuděluje azyl podle § 12 a § 13 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu („zákon o azylu“), a že žalobci nelze udělit doplňkovou ochranu pro existenci důvodů podle § 15a zákona o azylu.
Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 11. 2025, č. j. OAM-731/ZA-ZA12-HA13-2025, jímž žalovaný vyslovil, že se žalobkyni neuděluje azyl podle § 12 a § 13 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), přičemž doplňkovou ochranu žalobkyni pro existenci důvodů podle § 15a zákona o azylu nelze udělit.