§ 13 Zákon o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu) – Doplňková ochrana
Zákon o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu) · 325/1999 Sb. · § 13 · Cizinecké a azylové právo
Stručně: Paragraf 13 zákona o azylu stanoví, komu se uděluje doplňková ochrana a na jak dlouhou dobu. Doplňková ochrana je určena osobám, které splňují podmínky kvalifikačního nařízení, a také pro účely sloučení rodiny.
§ 13 Doplňková ochrana
(1) Doplňková ochrana se uděluje osobám, které mají podle čl. 3 bodu 6 kvalifikačního nařízení nárok na doplňkovou ochranu, a dále za účelem sloučení rodiny.
(2) Doplňková ochrana se uděluje nejméně na 1 rok.
Paragraf 13 zákona o azylu stanoví, komu se uděluje doplňková ochrana a na jak dlouhou dobu. Doplňková ochrana je určena osobám, které splňují podmínky kvalifikačního nařízení, a také pro účely sloučení rodiny.
Co to znamená v praxi
Doplňková ochrana je forma mezinárodní ochrany, která se uděluje osobám, jež sice nesplňují podmínky pro udělení azylu, ale hrozí jim vážná újma v zemi původu.
Uděluje se také rodinným příslušníkům osob, které již doplňkovou ochranu mají, aby se mohla rodina sloučit.
Minimální doba, na kterou je doplňková ochrana udělena, je jeden rok.
Podmínky pro udělení doplňkové ochrany jsou podrobněji specifikovány v kvalifikačním nařízení (čl. 3 bod 6), na které se tento paragraf odkazuje.
Na co si dát pozor
Doplňková ochrana není azyl, jedná se o odlišné formy mezinárodní ochrany s vlastními podmínkami a délkou udělení.
Pro posouzení nároku na doplňkovou ochranu je klíčové znát obsah čl. 3 bodu 6 kvalifikačního nařízení.