1 Ao 6/2010 — Nejvyšší správní soud

64 A 2/2025- 208 - text  7 64 A 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci navrhovatelky: Ing. M. R. zastoupené advokátem Mgr. Bc. Tomášem Mravcem sídlem Hřebíčkova 1320, 763 02 Zlín proti odpůrci: Statutární město Zlín sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín zastoupenému advokátem Mgr. Janem Tejkalem sídlem Helfertova 2040/13, Brno za účasti: Ing. J. R. o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – změny č. 4B Územního plánu města Zlín vydané usnesením zastupitelstva Statutárního města Zlín ze dne 8. 2. 2024, č. 8/10Z/2024 takto: I. Opatření obecné povahy – změna č. 4B Územního plánu města Zlín vydaná usnesením zastupitelstva Statutárního města Zlín ze dne 8. 2. 2024, č. 8/10Z/2024, se ruší dnem právní moci tohoto rozsudku v části, jíž se v kapitole F) STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, STANOVENÍ PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ, VČETNĚ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU – Stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu, za pátou odrážku vkládá grafické schéma a doplňuje odůvodnění. II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení částku 28 404 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce Mgr. Bc. Tomáše Mravce do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Návrhem podaným ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“ nebo „soud“) dne 19. 2. 2025 se navrhovatelka domáhala zrušení části opatření obecné povahy – změny č. 4B Územního plánu města Zlína, vydané usnesením zastupitelstva Statutárního města Zlín ze dne 8. 2. 2024, č. 8/10Z/2024, a účinné od 24. 2. 2024. 2. Odpůrce touto změnou do svého územního plánu doplnil obrázek (plánek, grafické schéma), který má podle odůvodnění změny „vyjádřit, vysvětlit, zpřesnit a rozšířit“ dosavadní obecný textový regulativ platný pro celé území města, jenž zapovídá „výstavbu nových objektů pro bydlení na pozemcích zahrad rodinných domů a vil nebo mezi nimi, pokud jsou bez přímé dopravní obsluhy, tzn. bez těsně přiléhajícího stávajícího či plánovaného veřejného prostranství nebo plochy pro dopravu“. 3. Zmíněné grafické schéma se odpůrce pokusil do svého územního plánu zařadit již dříve změnou územního plánu přijatou pod č. 3B a 3D v roce 2019 s odkazem na lepší pochopení textového regulativu. Krajský soud však tehdy tuto změnu na návrh téže navrhovatelky rozsudkem ze dne 25. 3. 2021, č. j. 64 A 9/202042, zrušil. Dospěl totiž k závěru, že zatímco původní textový regulativ zakazoval pouze „umisťovat stavby na pozemcích, jež nehraničí s žádným (stávajícím či plánovaným) veřejným prostranstvím či dopravní plochou“, grafické schéma jej podstatně modifikovalo, resp. doplnilo, neboť za nevyhovující mělo být po jeho přijetí nově považováno i dopravní napojení vedoucí po vlastním pozemku stavebníka, což z dosavadního regulativu vůbec nevyplývalo. Odpůrce toto zpřísnění požadavků na výstavbu na území města a zintenzivnění zásahu do vlastnických práv vlastníků pozemků náležitě neodůvodnil. 4. Navrhovatelka vlastní pozemky se stavbou rodinného domu a hospodářských budov na území města v městské části Louky nad Dřevnicí (pozemky parc. č. 39, 40, 48 a 56/1 v k. ú. Louky nad Dřevnicí). Tyto stavby chtěla přestavět na bytový dům, avšak stavební úřad zamítl její žádost o povolení záměru z důvodu negativního stanoviska krajského orgánu územního plánování, který došel k závěru, že navrhovatelčin záměr je v rozporu s výše zmíněným textovým regulativem, jež zakazuje výstavbu nových objektů pro bydlení v zahradách. Zmíněné rozhodnutí stavebního úřadu napadla navrhovatelka žalobou a soud jej později zrušil (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 11. 2025, č. j. 30 A 15/2024134). II. Argumentace navrhovatelky 5. Navrhovatelka navrhla uvedenou změnu územního plánu, do níž bylo vloženo zmíněné grafické schéma a doplněno odůvodnění, zrušit, neboť tuto změnu považuje za nepřezkoumatelnou z důvodu její nesrozumitelnosti. Text územního plánu nelze podle navrhovatelky zpřísňovat vložením grafického schématu, které se od textu zásadně liší, přičemž nelze řešit nesoulad stávajícího textu a nové grafiky pomocí odůvodnění. Odpůrce nově odůvodňuje stále stejný regulativ, přičemž se od něj terminologicky odklání s cílem význam této regulace posunout. Nově hovoří o „hlavních objektech“ nebo využívá pojmů „uliční a stavební čára“, které se jinde v textu územního plánu nevyskytují a nepoužívají. Odpůrce se tak podle navrhovatelky snaží opravit stávající regulativ, avšak činí tak matoucím a nepřehledným přístupem, jímž rovněž omezil veřejnou diskusi nad změnou územního plánu. 6. Nezákonnost navrhovatelka spatřovala v tom, že územní plán by neměl omezovat využití zákonem přípustných soukromoprávních institutů pro přístup ke stavbě (například věcných břemen). Taková regulace představuje citelné omezení vlastnického práva, které nemůže být přiměřené. Navrhovatelka dále upozornila na to, že v grafickém schématu se jako nepřípustné napojení objevuje „soukromá cesta“, což z původního regulativu vůbec nevyplývá, protože i soukromá cesta může být veřejným prostranstvím a vyhovovat tím pádem požadavkům územního plánu. 7. Změna rovněž podle navrhovatelky představuje nepřiměřený zásah do jejích práv a zbytečnou překážku v dalším rozvoji města. Důvody pro přijetí uvedené regulace navrhovatelka označila za nedostatečné a odpůrcovo tvrzení o ochraně urbanistické koncepce za obecné. V městské části Louky nad Dřevnicí se stavby pro bydlení běžně vyskytují v zahradách či dvorních traktech domů. Jak již bylo zmíněno, sama navrhovatelka zamýšlí svůj stávající rodinný dům na návsi v Loukách nad Dřevnicích stavebně upravit na bytový dům. 8. Podle navrhovatelky odpůrce přisuzuje územní studii chybnou roli, když ji považuje za nástroj územního plánování. Jedná se totiž podle ní o územně plánovací podklad, který pouze prověřuje možná řešení vybraných problémů. V rámci procesních námitek navrhovatelka upozornila na podstatnou vadu, k níž podle ní došlo při procesu schvalování napadené změny. Zastupitelstvo totiž neschvalovalo změnu jako celek, ale po částech, neboť nejdřív samostatně hlasovalo o několika problematických lokalitách a následně samostatně schválilo zbylý obsah napadené změny. Tento postup byl podle navrhovatelky v rozporu s ustanovením § 54 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, účinného v době přijetí napadeného opatření obecné povahy, který neumožňoval, aby zastupitelstvo předložený návrh měnilo, doplňovalo nebo schvalovalo s výhradou či s pokyny k jeho další úpravě. Podle navrhovatelky šlo o obcházení zákona, který má znemožnit zastupitelstvu obce měnit obsah územního plánu těsně před jeho vydáním a vyhnout se tak řešení projednávanému s dotčenými orgány a s veřejností. 9. Do řízení se přihlásil jako osoba zúčastněná na řízení navrhovatelčin manžel, který je spoluvlastníkem výše uvedených pozemků v k. ú. Louky nad Dřevnicí. Doložil zápis z jednání zastupitelstva dne 8. 2. 2024. Návrh podle něj má poukázat mimo jiné i na nadužívání regulativů v územních plánech obecně. Odpůrce se přitom v nynější věci opírá o líbivá a vágní klišé (například městotvornost, ulicetvornost, kultivovanost, přívětivost, atraktivita, estetika, pohoda bydlení, identita). Argumentace odpůrce, že obrazový regulativ je zcela samostatný, nezazněla při vypořádání námitek navrhovatelky. III. Argumentace odpůrce 10. Odpůrce žádal podaný návrh zamítnout. Odmítl argumenty navrhovatelky o nekompatibilitě grafického schématu a textové části regulativu. Uvedl, že napadená změna zavádí do územního plánu nový regulativ, který sice reguluje podobné jevy jako textový regulativ – s tím, že některé konkrétní jevy mohou být regulovány oběma regulativy –, ale v ostatním se jedná o regulativy zcela samostatné a vedle sebe stojící. Odpůrce uvedl jasně a srozumitelně zcela legitimní důvody pro zavedení nového regulativu, mezi nimiž vyzdvihl snahu o uchování vhodné urbanistické struktury území. Jako důkaz navrhl odpůrce publikaci Ústavu územního rozvoje nazvanou „Charakter a struktura zástavby venkovských sídel v územních plánech“. IV. Řízení před krajským soudem a Nejvyšším správním soudem 11. Ve svém prvním rozsudku ze dne 20. 5. 2025, č. j. 64 A 2/2025160, krajský soud návrh zamítl jako nedůvodný. Dospěl k závěru, že postup při hlasování není v rozporu s tehdy platnou, výše citovanou právním úpravou. Odpůrce napadenou změnu schválil beze změn, doplnění, výhrad či pokynů k úpravě. Rovněž postupné schvalování změn územního plánu po částech neodporovalo podle krajského soudu žádnému právnímu předpisu. Soud připustil nežádoucí efekty tohoto postupu namítané navrhovatelkou, nicméně tyto nedosahovaly takové míry, aby bylo možné postup označit za nezákonný. Podle vyjádření primá