1 Ao 5/2010 — Nejvyšší správní soud

64 A 8/2026- 53 - text  9 64 A 8/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a Mgr. Jana Čížka ve věci navrhovatelky: M. G. zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Palatickým sídlem Údolní 567/33, Brno proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno zastoupený advokátem Mgr. Pavolem Riškou sídlem Jakubská 156/2, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územního plánu města Brna, schváleného usnesením Zastupitelstva města Brna na zasedání č. Z9/22, konaném dne 10. 12. 2024, v rozsahu vymezení plochy RX – plocha rekreace jiná – ve vztahu k pozemkům p. č. XA a XB v katastrálním území X v obci X takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Včas podaným návrhem se navrhovatelka domáhá vydání rozsudku, kterým by soud zrušil opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plánu města Brna, schválený zastupitelstvem odpůrce pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, v rozsahu vymezení plochy RX – plocha rekreace jiná – ve vztahu k pozemkům p. č. 1966 a 1967 v katastrálním území Bystrc v obci Brno. II. Obsah návrhu 2. Navrhovatelka mimo jiné vlastní pozemky p. č. XA a XB v k.ú. X. Součástí uvedených pozemků je stavba dvoupodlažní stavby č. e. X, kterou intenzivně využívá s rodinou (s výhledem na legalizaci funkce bydlení) od roku 2005. 3. Nemovité věci navrhovatelky jsou umístěny v lokalitě navazující na obytný soubor staveb pro bydlení na ulici Š. V dané lokalitě vlastní stavby několik osob, které mají zájem o její převedení do plochy umožňující bydlení. Navrhovatelka společně s dalšími šesti vlastníky objednala prověřovací zastavovací studii za účelem změny územně-plánovací dokumentace. Podle zastavovací studie je přeměna dané lokality na plochu pro bydlení možná s tím, že je v ní dostupná příslušná dopravní a technická infrastruktura (s doporučením její rekonstrukce). 4. V návrhu územního plánu byla lokalita včetně nemovitých věcí navrhovatelky zahrnuta do I plochy zahrádek (v územním plánu pak do RX plochy rekreace jiné), proti čemuž brojila námitkami ze dne 29. 6. 2020 a ze dne 14. 6. 2021 a odkazovala na zastavovací studii. Odpůrce námitkám nevyhověl (viz č. j. MMB/0310629/2020 a MMB/0324876/2021). Důvody, pro které odpůrce námitkám nevyhověl, nejsou podle navrhovatelky dostatečné. Odpůrce neposoudil dopady do právní sféry navrhovatelky ani potřebnost a přiměřenost zásahu do jejích práv. Navrhovatelka je dotčena na svém právu vlastnit majetek, a na soukromý a rodinný život. 5. Podle navrhovatelky zařazení jejích nemovitých věcí do RX plochy rekreace nereflektuje skutečný stav území, ačkoli na pozemcích v sousedství je vymezena plocha BU bydlení. [OBRÁZEK] 6. Navrhovatelka uvádí, že odpůrce dlouhodobě toleroval a bez výhrad akceptoval stav trvající 20 let, který se navrhovatelka snaží uvést do souladu s regulací v územním plánu. Odpůrce si nemůže počínat zcela svévolně. Podle navrhovatelky je zvolená regulace v rozporu s dlouhodobým faktickým stavem v území. Odpůrce nerevidoval existující stav v území a zakonzervoval jej podle 15 let staré územně-plánovací dokumentace. Bagatelizoval zastavovací studii s tím, že tento odborný podklad není pro něj závazný. Odpůrce trvá na zachování pozemků pro zahrádkaření, které nikdo v předmětném území nerealizuje a realizovat nechce. Vlastníci pozemků v dané lokalitě mají zájem o jejich využití pro bydlení. 7. Odpůrce rezignoval na posouzení zásahu do práv navrhovatelky a nedostatečně se zabýval jejími námitkami. 8. Navrhovatelka namítá, že odpůrce vycházel z územní studie z roku 2018, která je mimo realitu. V rozporu s územní studií je např. to, že větší pobytový objekt navrhovatelky nelze zařadit mezi zahradní chatky do 25 m2 výměry nebo že nemovité věci navrhovatelky jsou přímo u obslužné komunikace. Co do parametrů i kapacity je tato komunikace pro přístup k nemovitým věcem navrhovatelky spíše naddimenzovaná. Územní studie není pro pořizovatele územního plánu závazným podkladem. Není podrobena veřejným připomínkám, což vede také k faktickým nepřesnostem mezi obsahem územní studie a skutečným stavem v území. Námitky navrhovatelky nelze vypořádat pouhým odkazem na takovou studii. 9. Pokud daná lokalita není desítky let využívána k zahrádkaření, není podle navrhovatelky důvod zařadit její nemovité věci do RX plochy rekreace jiné určené pro takový typ využití. 10. Odpůrce neuvedl legitimní důvod, proč by nemovité věci v jejím vlastnictví měly být v RX ploše rekreace jiné. Takovým legitimním důvodem není tvrzené omezení rozšiřování zastavěného území do ploch přírodního zázemí ani skutečnost, že by snad předmětné území mělo být součástí vymezeného ochranného režimu přírodního zázemí v krajině, kterým má být zajištěna ochrana nezastavitelného území města. 11. Zásahy regulace do ústavně zaručených práv navrhovatelky musí být přiměřené. V případě navrhovatelky ke splnění této podmínky nedošlo. Přiměřeností zásahu do práv navrhovatelky se odpůrce nezabýval. III. Vyjádření odpůrce 12. Odpůrce považuje předmětný návrh za nedůvodný a žádá, aby jej soud zamítl. Podrobně argumentuje k jednotlivým návrhovým bodům. IV. Posouzení věci krajským soudem 13. Soud rozhodl ve věci samé bez jednání za podmínek § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť žádná ze stran jednání nepožadovala. Při přezkoumání napadeného opatření obecné povahy vycházel z obsahu správní dokumentace a ze souhlasného projevu účastníků řízení. Ohledně splnění procesních podmínek pro přezkum napadeného opatření obecné povahy soud uvádí, že tyto jsou splněny a mezi účastníky řízení nejsou sporné. 14. Navrhovatelka požaduje zrušení vymezení plochy RX – plocha rekreace jiná – ve vztahu k pozemkům p. č. XA a XB, oba v k.ú. X. 15. Pro plochy RX jsou stanoveny následující regulativy funkčního využití: 6.3.2.19 REKREACE JINÁ – RX PODMÍNKY VYUŽITÍ • Hlavní je využití pro individuální rekreaci formou zahrádkaření. • Přípustné je využití související, podmiňující nebo doplňující hlavní využití. • Podmíněně přípustné jsou pouze následující stavby: o zahradní chaty, které mohou být podsklepené (mimo území kulturní památky hradisko v Obřanech a pohřebiště Široká) a mohou mít jedno nadzemní podlaží a podkroví a zastavěnou plochu stavby do 40 m2 (v rekreační oblasti Přehrada do 50 m2); zahradní chaty nelze stavebně spojovat proti smyslu stanovené prostorové regulace; o příslušenství těchto staveb za podmínky, že je objemově adekvátní typově přiměřenému příslušenství hlavní stavby [např. kůlna, bazén (mimo území kulturní památky hradisko v Obřanech a pohřebiště Široká), altán apod.] a je zachováno stanovené minimální plošné zastoupení zeleně; o stavby a zařízení sloužící ke zlepšení podmínek využití území pro účely veřejné rekreace a občanské vybavení, sloužící danému území, za podmínky, že záměry jsou objemově přiměřené přípustné zástavbě v území a že nedojde k podstatnému narušení či omezení hlavního využití. Podmínkou pro umísťování veškerých staveb (včetně oplocení) v plochách rekreace jiné je zohledňování a zlepšování prostupnosti v území; tam, kde zlepšování prostupnosti není možné nebo důvodné (dostatečná šířka komunikace, stávající kvalitní průchodnost území) je podmínkou alespoň zachování dosavadní prostupnosti. • Nepřípustné je využití pro bydlení. 16. Předchozí územně plánovací dokumentací, která regulovala dotčené pozemky a byla nahrazena územním plánem, představoval Územní plán města Brna (1994), jehož závazné části byly stanoveny obecně závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „územní plán z roku 1994“). 17. V územním plánu z roku 1994 byly dotčené pozemky navrhovatelky součástí plochy nestavební – volné, s objekty pro individuální rekreaci a nejednalo se o plochu určenou k bydlení, což mezi účastníky řízení není sporné. Krajský soud dodává, že na předmětných pozemcích bylo možné umístit objekty do 25 m2. 18. Navrhovatelka za podstatu svých námitek označuje snahu uvést dlouhodobý faktický stav v území tolerovaný odpůrcem do souladu s regulací v územním plánu. 19. K tomu krajský soud nejprve v obecné rovině poznamenává, že navrhovatelka nemá právo na schválení územního plánu dle svých představ. Podle ustálené judikatury neexistuje individuální subjektivní právo vlastníka pozemků a staveb v území dotčeném územním plánem, aby jeho nemovitost byla zařazena do jím požadované funkční plochy, respektive aby byla schválena konkrétní podoba územního plánu dle jeho požadavku, která umožní realizaci předem definovaného (stavebního) záměru vlastníka (srov. rozsudky NSS ze dne 12. 9. 2018, č. j. 7 As 336/2017-50; ze dne 19. 5. 2011, č. j. 1 Ao 2/2011-17; ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008-51; či ze dne 18. 11. 2010, č. j. 7 Ao 5/2010-68). 20. V rozsudku ze dne 12. 9. 2012, č. j. 1 As 107/2012-139, Nejvyšší správní sou