67 A 14/2025 – Krajský soud v Brně

67 A 14/2025- 425 - text  26 67 A 14/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Filipa Skřivana a JUDr. Ing. Venduly Sochorové v právní věci navrhovatele: České dráhy, a.s. sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, Praha 1 zastoupen JUDr. Janem Nemanským, Ph.D., advokátem sídlem Těšnov 1059/1, Praha 1 proti odpůrci: statutární město Brno sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno zastoupeno Mgr. Pavlem Riškem, advokátem sídlem Jakubská 156/2, Brno za účasti: 1. Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu sídlem Körnerova 219/2, Brno 2. Ochránci Brněnské přehrady a okolí, z.s. sídlem Laštůvkova 729/25, Brno 3. Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Bosonohách z.s. sídlem Pražská 469/29, Brno o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, v částech a) textové a grafické části vymezení plochy ZU (zeleň všeobecná) na pozemcích v lokalitách Grand a Nádražní ulice: 272/1, 272/17, 272/18, 272/19, 272/22, 272/25, 272/42, 272/44, 272/45, 272/46, 273/5, 273/6, 272/63, 272/64, 272/9, 272/14, 272/28, 272/37, 272/38, 272/40, 272/49, 272/50, 272/55, 272/62, 359/3, 362/1, 362/2, 362/3, 363, 361/1, 361/3, vše v k. ú. Město Brno; b) textové a grafické části vymezení plochy ZU (zeleň všeobecná) na pozemcích v lokalitě Uhelné nádraží: 1338/1, 1338/2, 1338/4, 1338/5, 1338/7, 1338/8, 1338/9, 1338/10, 1338/11, 1338/12, 1338/13, 1338/16, 1338/17, 1338/25, 1338/26, 1338/27, 1338/28, 1338/29, 1338/30, 1338/31, 1338/32, 1338/34, 1338/36, 1338/61, 1340/2, 1378, 1379, 1380, 1381, to vše v k. ú. Staré Brno; c) textové a grafické části vymezení plochy OV (veřejná vybavenost) na budově č. p. 418 a na příslušných pozemcích, na kterých budova stojí, a to parc. č. 283 a 284/1, k. ú. Město Brno; d) textové a grafické části vymezení plochy DU (doprava všeobecná) na pozemcích parc. č. 1898 a parc. č. 1808/1, v k. ú. Maloměřice; e) textové části v kapitole 6.3.2.13 Doprava všeobecná (DU) Závazné textové části v rozsahu úpravy přípustného a podmíněně přípustného využití; f) textové části v kapitole 6.3.2.13 Doprava všeobecná (DU) Závazné textové části v rozsahu, v němž nevymezuje (resp. neumožňuje výslovně posoudit) přípustnost zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů jako staveb technické infrastruktury sloužících dopravní infrastruktuře. takto: I. Řízení se v části návrhu směřující proti textové a grafické části vymezení plochy ZU (zeleň všeobecná) na pozemcích parc. č. 1338/13, 1338/29, 1338/30, 1338/31, 1338/32, 1338/61, 1378 a 1381, všechny v katastrálním území Staré Brno, zastavuje. II. Opatření obecné povahy č. 1/2025 - Územní plán města Brna, schválené Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v textové a grafické části vymezení plochy DU (doprava všeobecná) na pozemku parc. č. 1808/1 v katastrálním území Maloměřice. III. Ve zbylé části se návrh zamítá. IV. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Odpůrci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. VI. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Zastupitelstvo odpůrce na svém zasedání č. Z9/22 dne 10. 12 2024 schválilo opatření obecné povahy – Územní plán města Brna, které nabylo účinnosti dne 31. 1. 2025. Navrhovatel se domáhá jeho zrušení ve shora uvedených částech. II. Návrh 2. Navrhovatel namítá, že napadený územní plán trpí zásadními vadami, je vnitřně rozporný, nepřezkoumatelný a ve vztahu k navrhovateli diskriminační. Bezdůvodně „konzervuje“ navrhovatelovy pozemky a snižuje jejich zastavitelnosti ve prospěch jiných obdobných pozemků ve vlastnictví odpůrce, případně s odpůrcem majetkově propojených osob. Nerespektuje aktuální stav pozemků zejména v částech „překryvu“ již existujících staveb plochou zeleně, nenavazuje na dřívější koncepční studie a je v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. 3. Odpůrce při pořizování vystupoval ve dvojí roli – jednak jako pořizovatel, jednak jako vlastník rozsáhlých městských pozemků v dotčeném území, ať již přímo nebo prostřednictvím Realitní společnosti města Brna a.s. a Brněnských komunikací a.s. V důsledku toho na pozemcích navrhovatele převažuje plocha ZU (zeleň všeobecná), zatímco na městských a státních pozemcích byly rozšířeny zastavitelné plochy. Ve skutečnosti, že někteří zastupitelé odpůrce (případně městských částí) současně působili ve statutárních nebo dozorčích orgánech jmenovaných společností, navrhovatel spatřuje znaky věcné a systémové podjatosti a střet zájmů. Na městských a státních pozemcích se zvýšily zastavitelné plochy o 13 480 m², a to z původních ploch zeleně (pozemky parc. č. 272/51, 272/56, 273/1 a č. 273/7 v k. ú. Město Brno a pozemky parc. č. 813 941/10, 815/1, 815/2 a 815/3 v k. ú. Trnitá). Oproti tomu pozemky navrhovatele byly přetvořeny na zeleň či omezeny přístupem. 4. Dlouhodobé podklady k řešenému území [vč. starších koncepčních materiálů a Územní studie Jižní čtvrť (KAM, 2021)] vycházely z potřeby městotvorného ringu jako funkčního a životaschopného prostoru, nikoli jako čistě pásové zeleně bez programových a prostorových parametrů. Napadený územní plán však řešení odkládá, operuje obecnými odkazy na budoucí soutěž a postupné zpřesňování, aniž by stanovil parametry (šířka/průběh, vazby, etapizace, program veřejné potřeby) nebo reflektoval stav přípravy a vydaná rozhodnutí v území, což činí dle navrhovatele regulaci neurčitou. Lokalita Grand 5. V této lokalitě územní plán překryl zastavěné území plochou ZU (zeleň všeobecná), a to i v části, kde se nachází fungující administrativní budova a sklad. Odpůrce při tvorbě a zdůvodnění nové podoby území neprokázal a neodůvodnil, z jakých podkladů plyne nezbytnost takové plošné změny, ani neprovedl test proporcionality ve vztahu k existující zástavbě a kontinuálnímu způsobu využití. Odpůrce se zachováním stávajícího stavu nepočítá, nicméně opomíjí, že územní plán musí respektovat stávající a řádně zkolaudované stavby (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2012, č. j. 1 As 107/2012-139). Rovněž nelze zcela a bez řádného odůvodnění narušit kontinuitu s předchozím územním plánem a faktickou situací v území (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2016, č. j. 8 As 121/2015-53). Rovněž v souladu s politikou územního plánování platí, že vymezení ploch v novém územním plánu by mělo respektovat nejen stávající využití, ale také předvídat potenciál rozvoje konkrétních lokalit při současném respektu ke kulturnímu dědictví. Mezi způsoby rozvoje území patří mj. plán výstavby v širším centru města, polyfunkční využití opuštěných ploch a areálů. 6. Odpůrce pomíjí, že relokace železniční infrastruktury ve střednědobém horizontu uvolní tzv. brownfieldové kapacity a umožní kompaktní městskou zástavbu. Přesto je území dlouhodobě blokováno plošným vymezením zeleně, což je dle navrhovatele v rozporu s částí B.1. bodem 26 písm. a) a f) Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen „ZÚR“). Tato restrikce není dle navrhovatele dostatečně zdůvodněna. Odůvodnění postrádá variantní úvahu, např. etapizaci, regulační plán, podmíněně přípustné smíšené/komerční využití, přestože takové mírnější nástroje by cílům zelené a veřejné vybavenosti dostály s menším zásahem do vlastnického práva navrhovatele. Navrhovatel přitom nezpochybňuje veřejný a legitimní požadavek na zřízení promenády na hradebním okruhu ani koncepci zeleného pásu. Chybí však obsah, konkretizace šířky pásu zeleně, varianta s ponecháním stávajících objektů (alespoň částečně), etapizace vůči skutečnému odsunu nádraží, nebo konkrétní vysvětlení. 7. Plošné vymezení zeleně přes stávající zástavbu bez adekvátního odůvodnění zároveň vytváří nesoulad mezi grafickou a textovou částí napadaného územního plánu, neboť stávající zástavbu redukuje na pouhé dočasné využití bez etapizace a parametrů. Odpůrce si zároveň odporuje, pokud uvádí, že plošné vymezení zeleně v daném místě je „logické a jediné možné“ pro pokračování promenády, a současně připouští, že „jiné uspořádání ploch … není do budoucna vyloučeno“ (tedy prostor pro jiné řešení existuje). 8. Pozemky navrhovatele jsou vymezeny jako plochy přestavby a možnost využití těchto ploch je vymezena nedostatečně, neboť v textové části je uvedeno toliko, že „plochy přestavby jsou plochy vymezené ÚPmB ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území“. Odůvodnění zařazení pozemků navrhovatele do těchto ploch je pak zcela rozporné s textovou částí územního plánu, kde je v kapitole 5.2.4.3. ve vztahu k plochám přestavby uvedeno, že jsou nejvýznamnějšími plochami určenými k zástavbě, rekonverzi a revitalizaci území. Jak má dojít k rozvoji pozemků, jsou-li zařazeny do ploch zeleně, územní plán nevysvětluje. 9. K diskriminačnímu vymezení navrhovatel uvádí, že odpůrce sice deklaruje nezávislost na vlastnictví, žádnými konkrétn