73 A 2/2026 – Krajský soud v Brně

73 A 2/2026- 108 - text  16 73 A 2/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Polácha a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D., a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D., v právní věci navrhovatele: Ing. M. S. bytem X zastoupený advokátem Mgr. Janem Rotreklem sídlem Ponávka 185/2, 602 00 Brno proti odpůrci: Statutární město Brno sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno zastoupenému advokátkou Mgr. Sandrou Podskalskou sídlem Údolní 33, 602 00 Brno za účasti: AC Vídeňská s. r. o., IČO: 069 67 132 sídlem Vídeňská 186/118, 619 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna schválený usnesením Zastupitelstva města Brna pod č. Z 9/22 dne 10. 12. 2024 ve vztahu k pozemkům p. č. XA a p. č. XB v k. ú. X (plocha změn Pr-1), takto: I. Opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územní plán města Brna schválené usnesením Zastupitelstva města Brna na zasedání č. Z9/22 konaném dne 10. 12. 2024, se dnem právní moci tohoto rozsudku ruší v části textové a grafické v rozsahu regulace plochy Pr-1, týkající se pozemku p. č. XA a p. č. XB v k. ú. P., okres B.-m., a to co do typu využití „PU“ – veřejné prostranství všeobecné. II. Odpůrce je povinen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit navrhovateli na náhradě nákladů řízení částku 23 405 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Jana Rotrekla, advokáta, sídlem Ponávka 185/2, Brno. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Návrh 1. Návrhem ze dne 8. 1. 2026 se navrhovatel domáhal zrušení plochy veřejného prostranství všeobecného (PU) v rámci rozvojové lokality Pr-1 M. L., a to v rozsahu dotčení svých pozemků na základě opatření obecné povahy – Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna na svém zasedání č. Z9/22 dne 10. 12. 2024 (dále také jen „ÚP Brno“ či „napadené OOP“), které nabylo účinnosti dne 31. 1. 2025. 2. Ke své aktivní legitimaci navrhovatel uvedl, že přes jeho pozemky v k. ú. X, konkrétně pozemky p. č. XA (zahrada) a p. č. XB (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba P. č. p. X (rodinný dům), je nově vymezena plocha veřejného prostranství (PU) v grafické části ÚP Brno. Shora označené nemovitosti navrhovatel nabyl na základě kupní smlouvy uzavřené dne 22. 10. 2018 za účelem výstavby rodinného bydlení. Rodinný dům č. p. X na ulici M. L., v němž navrhovatel bydlí, byl řádně povolen a zkolaudován. Součástí rodinného domu jsou i další vedlejší stavby, a to zejména retenční nádrž a vsakovací těleso umístěné na pozemku p. č. XA, vyvážecí jímka umístěná na pozemku p. č. XB, pozemkem p. č. XB jsou také vedeny inženýrské sítě nezbytné k provozu rodinného domu, je zde vybudováno parkovací stání a terasa. Proti návrhu napadeného OOP navrhovatel dne 17. 7. 2024 uplatnil námitku, které však nebylo vyhověno. I.1 Neproporcionální (nepřiměřeně intenzivní) zásah do vlastnického práva navrhovatele 3. Navrhovatel především v prvním návrhovém bodě poukázal na to, že napadená část ÚP Brno vymezuje na pozemcích v jeho vlastnictví (p. č. XA a p. č. XB v k. ú. X) plochu veřejného prostranství všeobecného (PU), přičemž v grafické části (výkres 2.1 - Hlavní výkres) je v dotčeném místě uvažováno zřejmě vedení spojovací komunikace jako žádoucí prostup územím v souvislosti s rozvojovou lokalitou Pr-1. Navrhovatel vysvětlil, že takovéto vymezení představuje mimořádně intenzivní zásah do výkonu jeho vlastnického práva, neboť dle zákresu v grafické části ÚP Brno zasahuje předmětná plocha i do stávající stavby rodinného domu, který byl řádně povolen a zkolaudován. Vzhledem k měřítku výkresové části ÚP Brno nelze přesně určit rozsah dotčení pozemků a staveb, ale vymezení veřejného prostranství pro vedení účelové komunikace zcela jistě zasahuje více než 50 % plochy dotčených pozemků a 50 % plochy rodinného domu a převážnou část vedlejších staveb. Připomněl také, že předchozí (starý) Územní plán města Brna (ÚPmB) v této lokalitě upravoval “plochy bydlení se stanoveným funkčním typem – plochy čistého bydlení BC”. 4. Z výše uvedeného je zřejmé, že se jedná o radikální změnu využití území z plochy bydlení na plochu veřejného prostranství. Odpůrce však vůbec neodůvodnil, proč nelze zvolit jiné mírnější řešení. Napadené vymezení je proto neproporcionální a zasahuje do majetkového práva navrhovatele v rozporu s ústavně zaručenou ochranou vlastnictví a podmínkami pro nucené omezení vlastnického práva, přičemž je srovnatelné s vyvlastněním. I.2 Vnitřní kolize a faktická neproveditelnost vymezení „prostupu územím“ 5. Navrhovatel dále ve druhém návrhovém bodě namítl vnitřní rozpornost dané regulace v napadeném OOP. Grafické vymezení komunikace koliduje s existující stavbou rodinného domu, kterou odpůrce při tvorbě ÚP Brno zcela ignoroval, což je zřejmé i z toho, že v grafické části není rodinný dům ani zakreslen. Je-li v době účinnosti ÚP Brno v místě legálně umístěna a zkolaudována stavba, přes kterou je v grafické části veden prostup územím, jde o regulaci, která je v dané konkrétní lokalitě vnitřně rozporná - na jedné straně ÚP Brno deklaruje průchodnost či prostup a na straně druhé je zde fyzická překážka v podobě legální stavby. 6. Současně ve vypořádání námitky odpůrce sám uvedl, že „po nabytí účinnosti této územně plánovací dokumentace lze uplatnit požadavek ke změně Územního plánu“. Odpůrce sám tedy připouští, že jím deklarovaný prostup územím je možno řešit i jiným způsobem. V důsledku této regulace se rodinný dům žalobce stává tzv. integrovaným jevem, což možnosti nakládání s ním omezuje. 7. Ve skutečnosti prostup mezi ulicemi N. a M. L. reálně existuje - je vyřešen již dávno existující pěší cestou spojující ulici M. L. (ústící u stavby č. p. X) a N. (ústící u nemovitosti č. p. X), přičemž tato spojovací cesta splňuje požadavky na vymezení veřejného prostranství předepsané v textové části ÚP Brno (část 4.4.2.), a je široce veřejností užívána. Jedná se o pozemek p. č. XC v k. ú. X, který je v katastru nemovitostí zapsán pro způsob použití: ostatní komunikace a odpůrce je jeho vlastníkem. 8. Neprověření či ignorování skutečného stavu veřejných prostranství a stávajících spojovacích komunikací mezi ulicemi M. L. a N. tak přímo způsobilo to, že pro zachování prostupnosti územím (které již je dle požadavků ÚP Brno a v souladu s jeho principy prostupné) byly určeny pozemky navrhovatele, ač to zcela jednoznačně není nezbytné. I.3 Nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách navrhovatele 9. Ve třetím návrhovém bodě navrhovatel namítl, že sám ÚP Brno uvádí, že „vymezuje nové plochy veřejných prostranství v případě, že je jejich umístění zřejmé nebo prověřené a vymezuje je přednostně na pozemcích města, v opačném případě stanovuje podmínku vymezení veřejného prostranství v kartě lokality nebo předpisuje umístění veřejného prostranství prostřednictvím územní studie“. 10. Žádná z těchto podmínek nebyla při umístění veřejného prostranství na pozemky navrhovatele splněna. Podmínku zřejmosti by splňovalo umístění veřejného prostranství na pozemky, které jsou již takto veřejností užívány. Dotčené pozemky však byly vždy oploceny a veřejnost je nikdy nevyužívala. Z textové části ÚP Brno také není možné zjistit, jakým způsobem bylo prověřeno umístění veřejné plochy na pozemky navrhovatele a jaké varianty byly zvažovány a proč nebylo pro prostup územím nebo zřízení veřejného prostranství využito pozemků odpůrce. I.4 Nesoulad grafické a textové části ÚP Brno a textové části Karty lokalit a jejího odůvodnění 11. Závaznou textovou částí ÚP Brno je příloha č. 1 Karty lokalit 11/24, kde je pod bodem 1.32. P. Karta lokality „Pr-1 M. L.“. V části této karty „Rozvoj lokality a ochrana a rozvoj jejích hodnot“ se pouze obecně uvádí, že je potřeba „zachovat prostupnost v ploše bydlení všeobecného mezi ulicemi M. a N.“. ÚP Brno v textové části závazně určuje povinnost zachovat prostupnost mezi těmito dvěma ulicemi, grafická část v rozporu s tímto textovým závazkem vede prostup mezi ulicemi N. a M. L. Textová a grafická část tedy nejsou ve vzájemném souladu, což vede k neurčitosti a nesrozumitelnosti přijatého opatření obecné povahy, z něhož není zřejmé, která část skutečně platí. Takovýto nesoulad je v rozporu s ust. § 10a odst. 2 vyhlášky č. 157/2024 Sb. a s judikaturou Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek ze dne 25. 3. 2021, č. j. 7 As 30/2020-34, bod 28). 12. Sám pojem prostupnost je natolik neurčitý, že na jedné straně umožňuje odpůrci širokou škálu různých typů vymezení, na straně druhé pro osoby, které jsou takovým vymezením dotčeny, je natolik široký, že jde o nezákonný nepoměr mezi zasažením jejich práv a přijatým napadeným OOP. Prostupnost území je v ÚP Brno uvedena v textové části v bodě 4.4. Veřejná prostranství a dále v bodě 5.5. Prostupnost krajiny, když se jedná o základní obecná východiska. V bodě 4.4.2 Vymezení ploch veřejných prostranství ÚP Brno uvádí, že „stanovuje podmínku vymezení veřejného prostranství v kartě lokality.“ Jedná