4 As 26/2003 — Nejvyšší správní soud

30 A 36/2012- 40 - text  30A 36/2012-40 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobkyně obchodní společnosti Dovoz Cars, s. r. o., se sídlem Havlova 851, Nová Paka, zast. JUDr. Zuzanou Kudynovou, advokátkou se sídlem Jičín, Na Příkopech 64, proti žalovanému Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské nám. 1245, Hradec Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. března 2012, čj. 3557/DS/2012/GL, t a k t o : I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. března 2012, čj. 3557/DS/2012/GL, a rozhodnutí Městského úřadu Nová Paka ze dne 27. ledna 2012, sp. zn. MUNP/2011/10655/SO/LK, čj. MUNP/2012/1342, se z r u š u j í a věc se žalovanému v r a c í k dalšímu řízení. II. Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 7.800,- Kč k rukám její zástupkyně JUDr. Zuzany Kudynové, a to do osmi dnů od právní moci tohoto rozsudku. pokračování 30A 36/2012 -2- O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně do rozhodnutí Městského úřadu Nová Paka (dále také jen „správní orgán“) ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. MUNP/2011/10655/SO/LK, čj. MUNP/2012/1342, kterým byla uznána vinnou ze spáchání správního deliktu dle ustanovení § 16a odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 168/1999 Sb.“). Za to jí byla uložena pokuta v částce 2.500,- Kč a povinnost nahradit náklady řízení v paušální výši 1.000,- Kč. V jeho odůvodnění zrekapituloval průběh správního řízení a konstatoval, že žalobkyně jako vlastník motorového vozidla zn. Renault Megane Scenic, registrační zn. 1 AT 2395, neodevzdala tabulky s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla na příslušném orgánu evidence, když dne 16. 11. 2010 zanikla smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a do 14 dnů nebyla uzavřena smlouva nová. V reakci na odvolací námitky uvedl, že správní orgán v rozhodnutí obecně konstatoval, že změna vlastníka je podstatnou změnou v registru vozidel, žalobkyni ale žádnou povinnost neuložil, proto v odůvodnění ani neuvedl konkrétní ustanovení zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“), které měla porušit. Připomněl, že žalobkyně byla uznána vinnou ze spáchání správního deliktu dle ustanovení § 16a odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., kterého se měla dopustit tím, že porušila ustanovení § 15 odst. 5 téhož zákona. Žalovaný nerozporuje tvrzení žalobkyně, že zápis změn (odhlášku) provádí registrovaný vlastník (v tomto případě to byla leasingová společnost, která to řádně provedla), přičemž žalobkyně mohla vozidlo pouze registrovat ve smyslu ustanovení § 6 zákona č. 56/2001 Sb. To však dle žalovaného přímo nesouvisí s projednávaným deliktem. Evidenční stav v registru silničních vozidel dle jeho názoru nelze slučovat s vlastnictvím podle občanského nebo obchodního zákoníku. V tomto směru poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 As 26/2003-59, který se zabývá pojmem „vlastník vozidla“. Dle žalovaného měla proto žalobkyně povinnost odevzdat tabulky s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla příslušnému orgánu evidence, neboť je nesporné že měla k vozidlu vlastnické oprávnění a vystupovala před správními orgány jako vlastník vozidla, ale neměla uzavřené pojištění o odpovědnosti za provoz vozidla. K otázce převodu vozidla žalovaný konstatoval, že změna vlastníka a provozovatele se skládá ze dvou kroků. Nejprve je řádně zapsaný vlastník a provozovatel povinen nahlásit změnu zapisovaných údajů podle § 11, resp. § 12 zákona č. 56/2001 Sb. Tímto nahlášením avizuje stávající vlastník a provozovatel vlastníka a provozovatele nového bez jeho souhlasu. Poté nový vlastník a provozovatel vozidla má dle § 6 odst. 1 téhož zákona povinnost přihlásit k registraci vozidlo, které hodlá provozovat na území České republiky. V tomto okamžiku projeví pokračování 30A 36/2012 -3- souhlas se zapsanou změnou a pro evidenční účely se stává řádným vlastníkem a provozovatelem. Změnové požadavky může hlásit pouze osoba řádně zapsaná v evidenci silničních vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla. Osoba avizovaná tedy nemůže dočasně vyřadit vozidlo, neboť pro registrační místo není řádně zapsaná jako vlastník a provozovatel vozidla. Evidenční stav tedy nelze slučovat s vlastnictvím podle občanského nebo obchodního zákoníku. Pokud tedy žalobkyně nehodlala provozovat předmětné vozidlo na území ČR, nezvolila vhodný postup v registru silničních vozidel, když nechala původním vlastníkem sebe avizovat jako nového vlastníka tohoto vozidla, neboť v tzv. polopřevodu nelze (ani softwarově) dočasně vyřadit vozidlo z registru silničních vozidel. To lze až po dokončení avizované změny vlastníka a provozovatele vozidla. Z toho tedy dle žalovaného vyplývá, že žalobkyně se pro splnění povinnosti uvedené v ustanovení § 15 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. mohla s řádně zaregistrovaným vlastníkem dohodnout, aby předmětné vozidlo nejprve dočasně vyřadil z registru silničních vozidel a poté provedl odhlášení vozidla na žalobkyni. Tímto postupem by za dané situace žalobkyně dostála své povinnosti. V případě, že předmětné vozidlo nehodlala provozovat, bylo hned několik důvodů, proč nebyl vhodný jí zvolený postup, kterým bylo nutné dokončit změnu vlastníka, aby bylo možné předmětné vozidlo dočasně vyřadit z evidence vozidel (např. správní poplatek za přihlášení vozidla do registru, nutnost evidenční kontroly, uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla). Žalovaný uzavřel, že v daném případě byly naplněny jak formální znaky, tak i materiální znak předmětného správního deliktu (§ 16a odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb.), žalobkyně věděla o povinnosti odevzdat tabulky s registrační značkou a osvědčení o registraci vozidla na příslušném orgánu evidence ve lhůtě 14 dnů ode dne zániku pojištění odpovědnosti v případě, že nebyla uzavřena nová pojistná smlouva k předmětnému vozidlu. Rovněž výši pokuty uloženou na samotné dolní hranici zákonného rozpětí shledal v souladu se zákonem. Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhá přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí a navrhla jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Napadené rozhodnutí považuje za nezákonné. Dle jeho výroku se měla dopustit správního deliktu tím, že nesplnila povinnost odevzdat registrační značku a osvědčení o registraci na příslušném orgánu evidence, což je však v rozporu s provedeným dokazováním. Uvedla, že v odůvodnění rozhodnutí je konstatováno stanovisko vedoucího dopravního odboru Městského úřadu Nová Paka, který potvrdil, že jednatel žalobkyně se dostavil na tento odbor a žádal dočasné vyřazení z registru silničních vozidel, což mu bylo odepřeno. Pro věc samotnou je přitom dle žalobkyně nepodstatné, z jakých důvodů. Žalobkyně svou povinnost jednoznačně splnit chtěla, a pokud dopravní odbor plnění odmítl přijmout, nemůže být naplněna subjektivní i objektivní stránka správního deliktu. Na tom nemění nic ani skutečnost, že odmítnutí přijetí žádosti o vyřazení bylo zdůvodněno tím, že jej lze provést jen na základě žádosti vlastníka motorového vozidla registrovaného v registru silničních motorových vozidel. To žalobkyně splňovala pouze částečně, protože byla uvedena pokračování 30A 36/2012 -4- v technickém průkazu jen v kolonce vozidlo převedeno – odhlášeno, tedy v tzv. režimu polopřevodu. Žalobkyně namítá, že však neměla důvod provést registraci vozidla na svou osobu, neboť podle § 6 zákona č. 56/2001 Sb. má takovouto povinnost jen ten, „kdo hodlá na území ČR provozovat motorové vozidlo“. Jestliže vozidlo provozovat nechtěla, neměla povinnost jej registrovat, a má zato, že toto po ní ani nemohlo být po právu požadováno. Žalobkyně dále s poukazem na § 11 a 12 zákona č. 56/2001 Sb. uvedla, že vlastník registrovaného vozidla je povinen provést zápis změn údajů na předepsaném tiskopise. Tento zápis provádí vždy vlastník, který je zaregistrovaný a zapsaný v technickém průkazu. Jde o neopakovatelný úkon, neboť v technickém průkaze je vždy jedna kolonka pro provedení této tzv. odhlášky. Pokud ji majitel provede, následně může být vozidlo pouze registrováno, a to dle § 6 zmíněného zákona. Žalobkyně zdůraznila, že tuto registraci může provést pouze ten, kdo bude vozidlo provozovat. Dle § 13 odst. 3 téhož zákona obecní úřad dočasně vyřadí vozidlo z registru na žá