4 As 155/2014 — Nejvyšší správní soud

30 A 29/2013- 27 - text  30A 29/2013-27 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce: J. K., zast. Mgr. Miroslavem Krutinou, advokátem AK se sídlem v Praze 2 – Nové Město, Vyšehradská 423/27, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Hradec Králové, Pivovarské nám. 1245, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2013, čj. 4468/VZ/2013-2, t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a jeho manželky a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Vrchlabí, odboru vnitřních věcí a správní (dále také jen „prvoinstanční orgán“) ze dne 14. 1. 2013, čj. Matr. 2012/7/R, kterým bylo zastaveno řízení o zápisu jména „Thymian“ do matriční knihy narození nezletilého dítěte žalobce a jeho manželky narozeného dne 30. 9. 2012. V jeho odůvodnění žalovaný uvedl, že žalobce a jeho manželka podali žádost o provedení zápisu jména jejich nezletilého dítěte v podobě „Thymian“ do matriční knihy narození na základě souhlasného prohlášení dle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o matrikách“). pokračování 30A 29/2013 -2- Prvoinstančním orgánem byli vyzváni ve smyslu ustanovení § 62 odst. 1 zákona o matrikách k předložení dokladu vydaného znalcem z oboru, jímž bude osvědčena pravopisná podoba jména „Thymian“, a to do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Na to se žalobce a jeho manželka vyjádřili, že výzva není důvodná, neboť jejich žádost netrpí nedostatky, které by bylo třeba odstranit. Svoji žádost poté doplnili o výtah z veřejně přístupných webových stránek, z nichž vyplývá, že nositelé křestního jména „Thymian“ se běžně vyskytují ve Spojených státech amerických, Nizozemsku nebo Německu. Protože tak ve stanovené lhůtě nebyly odstraněny nedostatky žádosti, tj. nebyl předložen doklad, k jehož předložení byli správním orgánem vyzváni, bylo řízení o žádosti o provedení zápisu jména nezletilého dítěte zastaveno. Žalovaný dále uvedl, že nezletilé dítě se narodilo do multikulturního manželského svazku, kde každý z rodičů má jiné státní občanství, přičemž matka dítěte má americké státní občanství. Je pravděpodobné, že nezletilé dítě proto může mít více státních občanství, s ohledem na ustanovení § 3 písm. a) zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je státním občanem České republiky. Proto se i posouzení podmínek pro zápis zvoleného jména do matriční knihy narození řídí právní úpravou regulující tuto oblast v České republice. Žalovaný konstatoval, že zvolit jméno dítěte je právem rodičů. K výběru jmen dětí zaujímá většina států své vlastní stanovisko odpovídající zpravidla jejich kulturním a historickým tradicím. Ve většině evropských států jsou volba a zápis jmen regulovány zákonnými předpisy a dítěti lze zvolit jen takové jméno, o jehož podstatě, jazykové a společenské vhodnosti nejsou pochybnosti. To je i případ České republiky, v níž je problematika volby a zápisu jména upravena zákonem o matrikách. Do matriční knihy lze zapsat pouze existující, pravopisně doloženou základní podobu jména, přičemž vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je občan povinen předložit doklad vydaný znalcem. Zákon pak vyjmenovává i případy, kdy požadované jméno do matriční knihy zapsat nelze. V daném případě žalobce a jeho manželka doplnili svoji žádost o výtah z veřejně dostupných webových stránek, avšak dle žalovaného nelze internetové údaje z jazykového hlediska hodnotit jako základní, oficiálně uznávaný lingvistický pramen. Některé pravopisné podoby uváděné v překladech bývají sporné, neboť nerespektují ani český, ani žádný cizí pravopisný systém. Na internetu lze nalézt nejrůznější seznamy jmen, u nich však často nebývá uveden pramen, resp. autor, a nikdo za ně odborně neručí. Anonymní internetový údaj nemůže být jako jediný doklad o existenci požadovaného jména, za jehož správnost nedává nikdo lingvistické záruky, považován po jazykové stránce za použitelné a dostačující znalecké ověření jména. Jazykové ověření jmen je speciální činnost, která bývá zajišťována jazykovými odborníky (soudními znalci a odbornými institucemi pověřenými soudním znalectvím) a znalecký posudek slouží jako podklad k matričnímu řízení. Žalovaný poznamenal, že v České republice neexistují jména povolená a nepovolená, ale pouze jazykově ověřená, splňující v souladu se zákonem jazykové podmínky pro zápis do matriky. V České republice je možné zvolit pro matriční zápis státního občana České republiky jakékoliv existující jméno, a to v jeho základní, spisovné, pravopisně ověřené podobě. To se týká nejen jmen českých nebo u nás pokračování 30A 29/2013 -3- běžně užívaných, ale i jmen méně obvyklých a cizojazyčných. Právě z důvodu záruky toho, aby se jednalo o jméno v jeho základní pravopisně správné ověřené podobě, má matriční úřad možnost vyžádat si předložení posudku vyhotoveného jazykovými odborníky. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání napadeného rozhodnutí a jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Je toho názoru, že rozhodnutí správních orgánů ve věci jsou nezákonná, nepřezkoumatelná a pouze přepjatě formalistickým uplatněním zákonných ustanovení. Žalobce předně uvedl, že zákonnou úpravu zápisu jmen v českém právním řádu je nutno interpretovat ústavně konformně a v souladu s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána tak, aby nepřípustně nezasahovala do svobodné volby jednotlivce a rodinného života. Podobu jména, jak je požadována, žádali žalobce a jeho manželka zapsat na základě svobodné a souhlasné volby. Matka nezletilého je občankou Spojených států amerických a v České republice má povolení k přechodnému pobytu. Při volbě křestního jména nezletilého dítěte rodiče navazují na rodový původ matky dítěte a její indiánské kořeny. Jedná se o jméno, které nesl jeden z předků matky dítěte. Vazba k rodinným kořenům bude v případě volby jiného křestního jména neodkazujícího na rodovou genealogii silně potlačena. Manželství a rodičovství matky a otce (tj. žalobce) představuje spojení dvou národností a v užším slova smyslu je i spojením dvou etnik a kultur. Rodiče se rozhodli žít se svými budoucími dětmi na území České republiky, odkud pochází žalobce, a své budoucí děti zde rovněž vychovávat. Zároveň však projevili zájem zachovat adekvátní spojení nezletilých a jejich výchovy s domovskou zemí a původem matky, a to prostřednictvím křestního jména nezletilého. Rodiče tak volbou křestního jména Thymian a příjmením ponechaném po otci předávají nezletilému prvky rodinných vazeb obou rodičů. Žalobce dále uvedl, že správní orgán prvního stupně konstatoval existenci pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, aniž by konkretizoval, jaké skutečnosti jej k tomu vedly. Ani žalovaný nikterak relevantně nezdůvodnil, proč je potřeba ověřit pravopisnou podobu požadovaného jména, pouze se snažil vypořádat s odvolacím argumentem o výskytu tohoto křestního jména v zahraničí. Jméno požadované žalobcem a jeho manželkou přitom představuje jednoznačně určitý, konkrétní projev jejich svobodné vůle, u nějž nelze mít pochybnost o správnosti pravopisné podoby, která úzce souvisí s národností matky nezletilého. Žalobce má za to, že nelze zaměňovat pochybnost o přípustnosti zápisu požadovaného jména a pochybnosti o správné pravopisné podobě jména. Správná pravopisná podoba požadovaného jména je dle jeho názoru zřejmá. Žalobce uzavřel, že jméno dítěte, jehož zápisu se spolu s manželkou domáhají, není zkomolené, zdrobnělé, ani domácké, nejedná se o ženské jméno udělené nezletilému mužského pohlaví, ani o jméno, které již by užíval případný sourozenec nezletilého. Jedná se evidentně o křestní jméno zahraničního původu, v zahraničí užívané. Požadavek na doložení znaleckého posudku k ověření pravopisné podoby křestního jména proto označil za zcela nedůvodný. Žalobce vyslovil přesvědčení, že v daném případě nebyla předmětná žádost o provedení zápisu pokračování 30A 29/2013 -4- jména jejich nezletilého dítěte stižena žádnými vadami či nedostatky, které by bylo třeba ve smyslu § 45 odst. 2 správního řádu odstranit a které by bránily pokračování řízení. Důvod pro zastavení řízení ve smyslu § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu proto nebyl dán. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby. S poukazem na ustanovení § 62 ods