1 Afs 147/2005 — Nejvyšší správní soud

30 A 41/2010- 167 - text  30A 41/2010-167 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Marcely Sedmíkové a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce města Trutnov, Slovanské náměstí 165, 541 16 Trutnov, proti žalovanému Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, v řízení o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, t a k t o : I. Žalovaný je povinen vydat rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 9. 12. 2009 o úhradu nákladů za volby do Evropského parlamentu v roce 2009, a to ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 11.000,- Kč do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobce podal u krajského soudu žalobu na ochranu před nečinností správního orgánu, konkrétně žalovaného, a to z níže uvedených důvodů. Starosta města Trutnova v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, které se konaly ve dnech 5. a 6. června 2009, v souladu s ustanovením § 32 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do EP“), zveřejnil oznámení o době a místě konání voleb ve městě Trutnově. Učinil tak způsobem v Trutnově obvyklým, tj. pokračování 30A 41/2010 -2- zveřejněním na úřední desce, na informačních tabulích městského úřadu a v Radničních listech dne 20. května 2009. Takový způsob zveřejnění je dle žalobce používán již od roku 1998. Žalobce dále poukázal na § 66 zákona o volbách do EP, podle něhož se výdaje správních úřadů a volebních orgánů spojené s volbami do Evropského parlamentu hradí ze státního rozpočtu. Toto ustanovení je speciálním ve vztahu k § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, dle kterého obec na plnění úkolů v přenesené působnosti obdrží pouze příspěvek ze státního rozpočtu, kdežto výdaje obce spojené s volbami do Evropského parlamentu mají být hrazeny v plné výši. Tedy i výdaje spojené se zveřejněním oznámení o době a místě konání těchto voleb ve městě Trutnově. Proto žalobce nárokoval u žalovaného jejich uhrazení. Žalovaný vydal dne 9. prosince 2009 protokol o výsledku veřejnoprávní kontroly, ve kterém shledal neuznatelným účetní doklad č. 5320 z 18. června 2009 na přeúčtování nákladů vzniklých zveřejněním informací o volbách do Evropského parlamentu v Radničních listech ve výši 23. 459,- Kč. O tuto částku byl ponížen doplatek dotace na volby. Proti tomuto protokolu podal žalobce včasné námitky. Ty však ředitelka žalovaného svým rozhodnutím ze dne 5. ledna 2010 neshledala důvodnými. Uvedený protokol ani rozhodnutí o námitkách proti protokolu nejsou dle žalobce rozhodnutím, které by se vypořádalo s požadavky žalobce na úhradu uvedené částky. Protokol může tvořit pouze podklad pro takové rozhodnutí. O částce ve výši 23. 459,- Kč nákladů vzniklých zveřejněním informací o volbách do Evropského parlamentu v květnovém čísle Radničních listů tak nebylo nijak rozhodnuto, uvedená částka žalobci zaslána nebyla. K dotazu žalobce mu žalovaný odpověděl, že o poskytnutí dotace a o podmínkách jejího čerpání rozhoduje pouze Ministerstvo financí a jemu tedy nepřísluší vydávat ve věci jakákoliv rozhodnutí. Žalovaný je povinen pouze zajistit distribuci a vyúčtování dotace s tím, že nesmí proplácet výdaje, které by byly v rozporu s podmínkami stanovujícími oprávněné výdaje dle příslušných směrnic, nařízení a stanovisek Ministerstva financí. Podle žalobce však z této odpovědi žalovaného vyplývá, že je to on, kdo posuzuje soulad nákladů s příslušnými předpisy. Tedy v případě jejich souladu je vyplácí a naopak, pokud dojde k závěru, že tyto náklady nejsou v souladu s danými předpisy, tyto náklady neproplatí. O jednotlivých nákladech tedy nerozhoduje Ministerstvo financí, ale žalovaný. Protože žalovaný ve věci nároku žalobce na úhradu částky ve výši 23. 459,- Kč za náklady vzniklé zveřejněním informací o volbách do Evropského parlamentu v čísle Radničních listů dne 20. května 2009 nezahájil správní řízení a ve věci nerozhodl, obrátil se žalobce dle § 80 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, na nadřízený správní orgán žalovaného, tedy Ministerstvo financí. Dne 16. 6. 2010 totiž vyzval žalovaného, aby buď zahájil příslušné správní řízení v této věci a rozhodl, nebo žádost o poskytnutí ochrany před jeho nečinností postoupil Ministerstvu financí. Žalovaný správní řízení nezahájil. Ministerstvo financí pokračování 30A 41/2010 -3- poslalo žalobci dopis, v němž odkázalo na § 14 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, dle něhož se na rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu nevztahují obecné předpisy o správním řízení a je vyloučen jeho soudní přezkum. Dle Ministerstva financí tak aplikace § 80 správního řádu není možná. Tuto argumentaci považoval žalobce za nepřípadnou. Z citovaného ustanovení rozpočtových pravidel podle něho vyplývá, že se vztahuje na rozhodnutí o dotaci dle § 14 odst. 3 rozpočtových pravidel. To však upravuje poskytování dotací na základě žádosti příjemce, což však není žalobcův případ. Nemožnost aplikace § 14 citovaného zákona vyplývá dle žalobce i z jeho systematického členění. Uvedené ustanovení je zařazeno do Dílu 2 Hlavy III, kdežto dotace na výkon přenesené působnosti obce včetně činnosti volebních orgánů je upraveno v Dílu 6 Hlavy III. Výklad Ministerstva financí by dle žalobcova mínění byl v rozporu také s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále také jen „Listina“). Jestliže § 66 zákona o volbách do EP zakládá nárok obce na úhradu volebních nákladů ze státního rozpočtu, stává se takový právní nárok předmětem majetkové dispozice obce chráněné čl. 11 Listiny. Rozhodnutí týkající se základních práv a svobod pak nesmí být z přezkumu vyloučeno (čl. 36 odst. 2 Listiny). Dále žalobce vyjádřil názor, že skutečnost, že žalovaný je při poskytování dotací na úhradu volebních výdajů vázán příslušnými směrnicemi Ministerstva financí, nebrání tomu, aby o nároku obce rozhodl dle správního řádu. Směrnice Ministerstva financí č. 124/42 055/2004 ze dne 11. března 2004 (dále jen „Směrnice“), kterou se upravuje postup obcí a krajů při financování voleb do Evropského parlamentu, nestanoví okruh výdajů hrazených ze státního rozpočtu taxativně. I z toho plyne potřeba, aby o úhradě těchto výdajů bylo rozhodnuto příslušným správním orgánem. Pravomoc rozhodnout ve vztahu k žalobci má pak dle § 19 odst. 2 rozpočtových pravidel pouze žalovaný. Ten rozhoduje o konkrétní výši dotace pro jednotlivé obce. Ministerstvo financí pouze stanoví obecná pravidla pro rozdělení dotace a jednotlivé kraje jím zaslanou dotaci rozdělí podle ministerstvem stanovených obecných pravidel na jednotlivé obce. Takovému rozhodnutí dle žalobce nebrání ani skutečnost, že činnost orgánů obce je výkonem státní správy, neboť hrazení volebních výdajů je prováděno z rozpočtu obce, který je obcí veden v samostatné působnosti. Žalovaný jako správní orgán při výkonu této přenesené působnosti rozhoduje o právech žalobce jak obce (§ 19 odst. 2 rozpočtových pravidel). Byť se jedná o náklady obce za výkon státní správy, žalobce nemá v tomto správním řízení postavení správního orgánu, ale obce jako samostatného subjektu. Osoby, o jejichž právech má být rozhodnuto, tedy účastníka řízení. Dle § 3 písm. a) rozpočtových pravidel jsou dotací i peněžní prostředky státního rozpočtu poskytnuté právnické osobě na stanovený účel, tedy i prostředky poskytované obcím na úhradu nákladů spojených s volbami. Činnost krajů dle věty pokračování 30A 41/2010 -4- první § 19 odst. 2 téhož zákona je pak dle žalobce činností vykonávanou v přenesené působnosti. Z toho dovozuje, že kraje se při výkonu této přenesené působnosti neřídí zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), neboť tento zákon upravuje dle § 1 odst. 1 pouze odvod daní jako příjem některého z veřejných rozpočtů, nikoliv tedy jeho výdej. V takovém případě je nutno postupovat dle správního řádu a to konkrétně s ohledem na znění jeho § 1 odst. 1, § 9 a § 10. Předmětem řízení dle správního řádu by tak dle žalobce mělo být i rozhodování o tom, zda žalobce má či nemá právo na úhradu nákladů spojených s volbami do Evropského parlamentu v požadované výši. O takovém právu správní orgán rozhoduje rozhodnutím dle § 67 odst. 1 správního řádu. Tímto orgánem je pak v dané věci žalovaný, který tak ovšem neučinil, a to ani přes výzvu žalobce dle § 80 správního řádu. Žalobce tak v závěru žaloby vyjádřil přesvědčení, že lhůta pro vyd