1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

52 A 2/2020- 37 - text  15 52 A 2/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci navrhovatelky: M. M. M. proti odpůrci: Obec Morašice, IČ 00277029 sídlem Morašice 96, 596 51 Morašice zastoupeného advokátkou JUDr. Zdeňkou Flídrovou sídlem Rektora Stříteského 187, 570 01 Litomyšl za účasti: MVDr. J. M. v řízení o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy č. 1/2019 – Územního plánu Morašice přijatého dne 16. 1. 2019 takto: I. Návrh se zamítá. II. Navrhovatelka je povinna nahradit odpůrci náklady řízení ve výši 8.228 Kč k rukám advokátky JUDr. Zdeňky Flídrové, do 30 dnů od právní moci rozsudku. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Odpůrce vydal opatření obecné povahy ze dne 16. 1. 2019 - Územní plán Morašice, jímž byly (nejen) pozemky navrhovatelky parc. č. x, parc. č. x a parc č. x, vše v katastrálním území x, vedené u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště x (společně též „dotčené pozemky“), zařazeny do nově vytvořené plochy K2 s funkčním využitím NSpz – plochy smíšené nezastavěného území – přírodní zemědělské (dále jen „K2“). Jde tak o změnu spočívající v novém vymezení plochy K2, tedy lokality pro zřízení suchého poldru jihozápadně od x o ploše 8,5426 ha jako protipovodňového opatření. 2. Navrhovatelka se návrhem doručeným soudu dne 16. 1. 2020 domáhá zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu Morašice (dále jen „ÚP Morašice“ či jen „ÚP“) v části, jež se týká změny K2 – lokalita pro zřízení poldru Lažany - Morašice. Zmiňuje tak návrh vypuštění celé změny K2. Eventuálně navrhuje zrušení celého ÚP Morašice. Územní plán dle záznamu o účinnosti nabyl účinnosti dne 6. 2. 2019. 3. Navrhovatelka aktivní legitimaci dovozuje z vlastnictví ke třem shora označeným dotčeným pozemkům, dále uvádí též vlastnictví k pozemku parc. č. x v témž katastrálním území. Tvrdí, že byla krácena na svých právech. Uvedla, že v průběhu projednání ÚP Morašice podala námitky, se kterými se odpůrce dostatečně nevypořádal. Namítá nenaplnění veřejného zájmu a porušení principu proporcionality. Uvádí, že námitky ze dne 25. 7. 2017 byly vypořádány nedostatečně a námitky ze dne 14. 3. 2018 pak vůbec nebyly vypořádány. Poukazuje na nevypořádání námitek dalšího účastníka MVDr. M. 4. Návrh, jak sama navrhovatelka uvádí, je především opakováním a mnohdy i rozšířením argumentace z územně-plánovacího (správního) řízení. Z obšírně pojatého návrhu není zjevně patrné, jakým konkrétním způsobem je navrhovatelka přímo dotčena a krácena na svých právech. Sama argumentuje vlastnickým právem k pozemkům, o kterém však není pochyb. Jednotlivé body uvedené pod č. 1 až č. 25 v návrhu jsou spíše méně přehlednou polemikou založenou na v zásadě odborně nepodložených názorech k jednotlivostem, jež stojí v opozici proti odborné studii, která obsahuje návrh protipovodňového opatření a jejíž závěry tak byly v daném bodě – změna K2 převzaty do ÚP Morašice. Pro své námitky navrhovatelka soudu nedokládá nové důkazy, odkazuje pouze na listiny opatřené v průběhu zpracování ÚP Morašice. Navrhovatelka tvrdí, že veřejná prospěšnost stavby poldru není ničím doložena. Mělo být prokázáno, že deklarovaný veřejný zájem převážil nad řadou soukromých zájmů. 5. Shrnuto z námitek, tak navrhovatelka polemizuje o vyhodnocené kvalitě vodního toku Morašického potoka, na němž má být poldr vytvořen, uvádí okolnosti jeho vzniku, zmiňuje vypouštění vod ze splaškové kanalizace ČOV ze sousední obce Vidlatá Seč. Namítá, že nápravná opatření mají být tvořena na území obce Vidlatá Seč. Navržené protipovodňové opatření je navrženo nesprávně, neboť nebude zachytávat téměř žádné vody z obce Morašice, existuje vhodnější území pro jeho umístění. Uvádí, že pořizovatel sám neví, k čemu by měl poldr sloužit. Tvrdí, že studie EKOTOXA z roku 2008 již nemusí být aktuální. Studie proveditelnosti, popř. projektová dokumentace firmy ŠINDLAR s.r.o. nerozebírá varianty umístění poldru na toku Morašického potoka, neporovnává alternativy. Není prokázána potřebnost opatření. Problematiku toku Morašického potoka navrhuje řešit jinými úpravami, především zvýšením kapacity koryta a úpravou most(k)ů. Namítá nedoložení fakt o záplavových zónách a četnosti záplavových vln a též neprovedení ekonomického zhodnocení nákladů a přínosů. 6. Pod bodem 20. návrhu konkrétněji uvádí, že výstavba poldru by vedla k nepřiměřenému zásahu, resp. ke znemožnění výkonu vlastnických práv navrhovatelky v tom, že by byl zamezen přístup na pozemky a dojde k poklesu jejich hodnoty. Výstavbou dojde ke znehodnocení kvalitní zemědělské půdy. 7. Závěrem namítá porušení proporcionality, kdy prostředky veřejné správy musí být přiměřeny účelu a opatření musí vyvažovat střet veřejného a soukromého zájmu. Konkrétně uvádí, že návrh poldru v lokalitě K2 je nepřiměřený, neboť problém povodňových vln lze řešit jinak – (i) odstraněním dřevin a prohloubením koryta Morašického potoka, (ii) vybudováním poldru nebo retenční nádrže blíže obci Morašice, (iii) vybudováním poldru nebo retenční nádrže na území obce Vidlatá Seč. Uvedená řešení považuje za levnější a šetrnější k životnímu prostředí. 8. Odpůrce s návrhem jako nedůvodným nesouhlasil. Připomněl, že námitky jsou opakováním námitek z průběhu pořizování územního plánu, jež však byly vypořádány. Pokud navrhovatelka přináší nové námitky, resp. návrhy jak řešit povodňové vlny oproti navržené změně K2, nelze na ně brát zřetel, jelikož nebyly uplatněny v průběhu pořizování územního plánu. Uvedl, že ponechává na soudu, aby vyhodnotil, zda navrhovatelka byla krácena na svých právech. 9. Podle ust. § 101a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“) návrh na zrušení opatření obecné povahy, nebo jeho části je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. 10. Podle ust. § 101d odst. 1 s.ř.s. při rozhodování je soud vázán rozsahem a důvody návrhu. 11. Podle ust. § 101d odst. 2 s.ř.s. dojde-li soud k závěru, že opatření obecné povahy nebo jeho část je v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo jej vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, opatření obecné povahy nebo jeho části zruší dnem, který v rozsudku určí. Není-li návrh důvodný, soud jej zamítne. 12. O aktivní žalobní legitimaci navrhovatelky podle ust. § 101a odst. 1 s.ř.s. nebylo pochyb, tuto nepopíral ani odpůrce. Z předložené dokumentace, včetně informací zjištěných z veřejně dostupné evidence katastru nemovitostí, vyplývá, že navrhovatelka je vlastnicí, resp. spoluvlastnicí (v jednom případě) dotčených pozemků v území dotčeném napadeným ÚP. Pro úplnost soud dodává, že pozemek parc. č. x v k.ú. x není dle grafické části ÚP vymezením plochy K2 zasažen, to však na závěru o aktivní legitimaci nic nemění. Zásady posuzování aktivní procesní legitimace navrhovatele v řízeních o návrhu na zrušení opatření obecné povahy byly vymezeny v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 21. 7. 2009, č.j. 1 Ao 1/2009-120, tak, že „navrhovatel musí v první řadě tvrdit, že existují určitá jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. Nestačí tedy, tvrdí-li navrhovatel, že opatření obecné povahy či procedura vedoucí k jeho vydání jsou nezákonné, aniž by současně tvrdil, že se tato nezákonnost dotýká jeho právní sféry. (…) Splnění podmínek aktivní procesní legitimace bude tedy dáno, bude-li stěžovatel logicky konsekventně a myslitelně tvrdit možnost dotčení jeho právní sféry příslušným opatřením obecné povahy. To, zda je dotčení podle povahy věci vůbec myslitelné, závisí na předmětu, obsahu a způsobu regulace prováděné konkrétním opatřením obecné povahy, napadeným návrhem na jeho zrušení.“ V daném případě navrhovatelka tvrdila a odpůrce nepopřel, že je jako vlastnice dotčených pozemkových parcel dotčena na svém vlastnickém právu uvedeným ÚP, když poukázala na potenciální konkrétní zásah do svého vlastnického práva v důsledku zařazení svých pozemků do plochy NSpz s uvažovaným využitím jako protipovodňové opatření – poldr. 13. Postup soudního přezkumu opatření obecné povahy (§ 101d odst. 1 a 2 s.ř.s.) spočívá v pěti krocích; (i) za prvé, v přezkumu pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; (ii) za druhé, v přezkumu otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti (jednání ultra vires); (iii) za třetí, v přezkumu otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem; (iv) za čtvrté, v přezkumu obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu opatření obecné povahy (nebo jeho části) se zákonem (materiální kritérium); (v) za páté, v přezkumu obsahu vydaného opatření obecné povahy z