7 Afs 104/2004 — Nejvyšší správní soud

30 A 18/2021- 96 - text  13 30 A 18/2021 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D. a Mgr. Heleny Konečné ve věci: žalobkyně: J. W. proti žalovanému: Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Pardubicích sídlem Čechovo nábřeží 1791, Pardubice za účasti: Mgr. R. W. v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. února 2021, č. j. ZKI PA-O-34/01219/2020/15, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobkyně se žalobou ze dne 18. 2. 2021 domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 2. 2021, č. j. ZKI PA-O-34/01219/15 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), změnil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Rychnov nad Kněžnou, ze dne 6. 10. 2020, č. j. OR-121/2020-607 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Výrok I. prvoinstančního rozhodnutí tak nově zněl takto: „Nesouhlasu J. W. ze dne 9. 8. 2020 s neprovedením opravy chyby v katastru nemovitostí se nevyhovuje.“ A výrok II. zněl po změně takto: „V katastru nemovitostí v katastrálním území X bude nadále evidován pozemek v podobě pozemkové parcely č. XB s výměrou 725 m2 podle výsledků revize katastru“. 2. Výrokem I. prvoinstančního rozhodnutí bylo podle § 36 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“), rozhodnuto o nevyhovění nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy chyby v katastrálním operátu podle § 36 katastrálního zákona. Výrokem II. prvoinstančního rozhodnutí bylo rozhodnuto o tom, že pozemková parcela katastru nemovitostí č. XB, která vznikla sloučením parcel č. XA a č. XB při revizi katastru, bude nadále evidována v katastru nemovitostí s výměrou 725 m2. II. Obsah žaloby 3. V úvodu žaloby žalobkyně popsala vlastnickou historii pozemkových parcel, o nichž správní orgány rozhodovaly, a to až do doby, kdy se jejich spoluvlastníky stali žalobkyně a její manžel. Následně se věnovala popisu průběhu správního řízení, jehož výsledkem je napadené rozhodnutí, stejně tak se zabývala událostmi, které tomuto řízení předcházely. Konkrétně uvedla, že v roce 2010 proběhla v katastrálním území X digitalizace katastrálního operátu. V roce 2018 pak proběhla revize katastru a žalobkyně a její manžel obdrželi dopis, jímž byli informováni o budoucím sloučení svých pozemků a vytvoření pozemku parc. č. XB. Sděleným důvodem sloučení byla skutečnost, že oba pozemky jsou užívány společně. Žalobkyně v žalobě sdělila, že jí, ani jejímu manželovi, nebyla zaslána revizní zpráva – protokol, a nebyli ani informováni o předpokládaném výsledku či umenšení pozemku. 4. Žalobkyně též sdělila, že s manželem nepodepsali žádnou listinu, přesto územní pracoviště Katastrálního úřadu v Rychnově nad Kněžnou provedlo převodní transakci a jim tak zmizel pozemek, který žalobkyně řádně nabyla dědictvím a darováním od svých rodičů. Není možné, aby katastrální úřad pozměnil záznamy vlastníků, těmto odebral jejich vlastnická práva a jejich pozemky umenšil. Stejně tak není dle žalobkyně možné, aby katastrální úřad provedl transakci sloučení pozemků, k čemuž nebyla žádná příčina, žádné důvody, stejně tak aby došlo k umenšení pozemků žalobkyně a výměra pozemků jí byla zatajena, a to navíc v situaci, kdy o sloučení svých pozemků nežádala. 5. V rámci žaloby se žalobkyně dovolávala práva na řádné vedení záznamů o své nemovitosti podle skutečného stavu. Konstatuje též, že výměru pozemku nelze určovat pouhým odhadem, zvlášť v případě, kdy je na ni navázána daňová povinnost. Žalobkyně poukázala na své právo projevit nesouhlas se sloučením pozemků, sloučení nebylo provedeno v dobré víře, ale jedná se o podvod, neboť ve věci nebylo povedeno důkazní šetření – přeměření. 6. V další části žaloby žalobkyně namítala nerovný přístup správních orgánů, což ilustrovala několika skutečnostmi týkajícími se jejích sousedů. Konkrétně poukázala na protažení venkovních schodů sousedů E. až k silnici a na nesloučení jejich dvou pozemků. Pozemky sousedů U. nebyly taktéž sloučeny, přičemž odůvodnění takového postupu správními orgány žalobkyni nepřesvědčilo. Žalobkyně opakovaně připomněla, že pozemky parc. č. XA a XB v katastrálním území X v letech 1979 a 1984 zakoupili její rodiče. Katastrální úřad tak podle žalobkyně nemůže tvrdit, že uvedený pozemek parc. č. XB vznikl až v roce 2018 a navíc má jiné rozměry. Další projev nerovného přístupu žalobkyně spatřuje v tom, že v obci X proběhlo přeměření celé obce, zato v obci X nikoli. 7. Následující část žaloby tvořil popis jednání žalobkyně, jež předcházelo vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Žalobkyně v něm uvedla, že v březnu roku 2019 při získání výpisu z katastru nemovitostí zjistila, že má umenšený pozemek. Uvedla, že náprava věci byla katastrálním pracovištěm v Rychnově nad Kněžnou odmítnuta a tak se obrátila na revizní oddělení Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj. Tam jí dle jejích tvrzení bylo přislíbeno přeměření jejích pozemků, které dosud neproběhlo. Společně se svým manželem podala stížnost, na kterou bylo ředitelem Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj sděleno, že sloučením pozemků vzniká odchylka. Žalobkyně uvedla, že jak ředitel Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, tak Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Pardubicích vydali negativní rozhodnutí a korupci nešetřili. 8. Žalobkyně též popsala postup v řízení o opravě chyby, s manželem jako důkaz navrhovali přeměření svých pozemků, což bylo správními orgány odmítnuto. V rámci žaloby žalobkyně tvrdila vznik škody a újmy na své straně nesprávným úředním postupem správních orgánů, který pojmenovala jako úmyslně nedbalý, nazvala jej podvodem, jelikož správní orgány odmítají sjednat nápravu. Dle názoru žalobkyně bylo sdělení o výměře jejích pozemků opožděné, neboť se tuto informaci dozvěděla až z prvoinstančního a následně z napadeného rozhodnutí. Žalobkyně namítala, že se jí nedostalo náležité právní ochrany též proto, že se nikdo nezabýval nezákonností tvrzení správních orgánů. Nebyl totiž vyřešen rozpor mezi jejich tvrzeními. Nejprve bylo tvrzeno umenšení pozemků žalobkyně o 86 m2 a následně o 515 m2. Podle názoru žalobkyně nejsou zápisy o jejích pozemcích vedeny řádně, jelikož chybí zápisy rozhodnutí o nabytí z let 1978 a 1984. Nerovné podmínky žalobkyně spatřuje též v tom, že po provedené kontrole nebylo nařízeno sjednání nápravy a je kryto kupčení s pozemky. Žalobkyně též poukazuje na jí objevené nové skutečnosti, totiž že v pozemkových mapách jsou odlišné zákresy domů v sousedství žalobkyně a tímto způsobem vzniká chyba posunutím, přesto nejsou patrné nesrovnalosti ohledně pozemků žalobkyně. 9. S ohledem na uvedené vady a svůj nesouhlas s umenšením svých pozemků požadovala žalobkyně zrušení napadeného i prvoinstančního rozhodnutí. Dále požadovala, aby bylo správním orgánům nařízeno opravit chyby ve výpisu z katastru nemovitostí, přeměřit pozemky žalobkyně na náklady správních orgánů, pro pozemek XA zapsat výměru 724 m2, pro pozemek XB zapsat výměru 516 m2 a zrušit sloučení uvedených pozemků. Závěrem žalobkyně žádala prověřit změnu operátu týkající se souseda V. Výše uvedené závěry zopakovala ještě v podání ze dne 27. 3. 2021, jež bylo adresováno zdejšímu soudu. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 10. Žalovaný ve vyjádření zrekapituloval dosavadní průběh soudního řízení a odkázal na obsah žalobou napadeného rozhodnutí. Navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu jako nedůvodné. 11. Dále žalovaný zopakoval stěžejní právní argumentaci obsaženou již v žalobou napadeném rozhodnutí. Konkrétně tedy, že podstatou návrhu na opravu chyby v katastrálním operátu byl nesouhlas žalobkyně s tím, že na základě revize údajů katastru v katastrálním území X katastrální úřad sloučil pozemkové parcely č. XA a XB do pozemkové parcely č. XB. V důsledku této změny došlo též ke změně údaje o výměře výsledné parcely. Evidovaná výměra nově vzniklé parcely č. XB totiž neodpovídá součtu výměr parcel č. XA a č. XB před revizí. Procesem a způsobem provedení revize, včetně určení výměry parcel, se správní orgány podrobně zabývaly v odůvodnění svých rozhodnutí. 12. Žalovaný poukázal na ustanovení § 35 katastrálního zákona, podle kterého reviduje soulad údajů katastru se skutečným stavem v terénu. Stejně tak poukázal na § 43 odst. 4 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální vyhláška“), podle které jsou předmětem revize mimo jiné hranice pozemků. K tomu vyložil rozdíl mezi pojmy „pozemek“ a „parcela“. Na základě provedené revize v terénu správní orgán I. stupně zjistil, že mezi parcelami č. XA a č. XB neexistuje zákonná hranice. Nebyl tak d