7 Afs 196/2006 — Nejvyšší správní soud

31 Af 11/2019- 50 - text  13 31 Af 11/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce: ROLANA s.r.o., IČO: 26961962 se sídlem Újezd 60, Černilov, PSČ 503 03 zastoupen: Mgr. Luďkem Václavkem, advokátem se sídlem Václavská 316/12, Praha 2 – Nové Město proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. ledna 2019, č.j. 3340/19/5300-21443-701922, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Dne 30. ledna 2019 bylo žalobci prostřednictvím datové schránky doručeno rozhodnutí žalovaného ze dne 29. ledna 2019, č.j. 3340/19/5300-21443-701922 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj (dále jen „správce daně“) ze dne 5. června 2018, č.j. 1231364/18/2701-52522-609515, platebnímu výměru, jímž bylo žalobci uloženo zaplatit pokutu ve výši 39 911 Kč za opožděné podání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za leden 2018 a prvostupňové rozhodnutí v celém rozsahu potvrdil. I. Obsah žalobní argumentace 2. Žalobce se žalobou domáhal zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu jeho nezákonnosti, která dle jeho názoru spočívá v tom, že žalovaný nesprávně právně posoudil zjištěný skutkový stav; a dále proto, že řízení předcházející vydání napadeného rozhodnutí bylo stiženo vadou mající za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalobce byl názoru, že postupem správce daně i žalovaného tak došlo k zásahu do jeho majetkových práv. Fúze žalobce a přechod daňové povinnosti 3. Žalobce uvedl, že dne 1. 2. 2018 byla do obchodního rejstříku zapsána fúze žalobce jako nástupnické společnosti sloučením se zanikající společnosti ROLANA spol. s r.o., IČ: 49815482, DIČ CZ49815482, se sídlem Lejšovka č.p. 91, PSČ 503 03, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka 5194. V důsledku uvedené fúze původní společnost ROLANA spol. s r.o., DIČ CZ49815482, ke dni 1. 2. 2018 zanikla a veškeré její jmění přešlo na žalobce, který vstoupil do právního postavení uvedené zaniklé společnosti. Současně s tím k uvedenému dni 1. 2. 2018 v souladu s § 240 odst. 1 daňového řádu přešla na žalobce také daňová povinnost zaniklé společnosti ROLANA spol. s r.o., DIČ CZ49815482 a žalobce získal namísto ní postavení daňového subjektu. Takže původní společnost ROLANA spol. s r.o., DIČ CZ49815482, již od 1. 2. 2018 neexistuje, a proto samostatně nemá žádné vlastní daňové povinnosti ani žádnou procesní subjektivitu, ani způsobilost jakkoli samostatně vystupovat v daňovém řízení nebo podávat daňová tvrzení. Postavení zaniklé společnosti ROLANA spol. s r.o., DIČ CZ49815482, jako daňového subjektu, v plném rozsahu přešla k uvedenému datu na žalobce, který je plní sám, vlastím jménem, na vlastní účet a pod vlastním DIČ. 4. Dále žalobce uvedl, že v důsledku uvedené fúze byl, jako právní nástupce zrušené a zaniklé společnosti ROLANA spol. s r.o., DIČ CZ49815482, dle § 240a zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) povinen do 30 dnů poté podat řádné daňové tvrzení týkající se její daňové povinnosti, a to za část zdaňovacího období uplynulého před jejím zánikem. Mimo jiné šlo o přiznání k dani z přidané hodnoty a kontrolní hlášení za období leden 2018. Změna místní příslušnosti 5. Žalobce konstatoval, že měl až do dne 31. 1. 2018 sídlo v Horní Moštěnici, Revoluční 130/30, PSČ 751 17, tj. v obvodu územní působnosti Finančního úřadu pro Olomoucký kraj. Místně příslušným správcem daně tak u žalobce byl, až do příslušného rozhodnutí o přechodu místní příslušnosti na nového správce, Finanční úřad pro Olomoucký kraj, konkrétně územní pracoviště v Přerově. Současně se zápisem shora uvedené fúze do obchodního rejstříku změnil žalobce také své sídlo, a to na adresu uvedenou v úvodu této žaloby. Sídlo žalobce se tak ode dne 1. 2. 2018 nově nachází v obvodu územní působnosti Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj. Vzhledem k této změně podmínek pro určení místní příslušnosti rozhodl dosavadní správce daně žalobce, tj. Finanční úřad pro Olomoucký kraj, Územní pracoviště v Přerově, dne 12. 2. 2018 pod čj. 253102/18/3107-00510-801020, o změně místní příslušnosti na Finanční úřad pro Královéhradecký kraj. Den, k němuž dle § 131 odst. 1 daňového řádu přechází místní příslušnost na nového správce daně, byl stanoven na 21. 3. 2018. Až do 20. 3. 2018 tak byl místně příslušným správcem daně u žalobce Finanční úřad pro Olomoucký kraj, územní pracoviště v Přerově. Ten také vykonával správu daní žalobce až do doby, než po uvedené změně místní příslušnosti postoupil příslušné části daňového spisu na Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, jako nově příslušného správce daně. O tomto postoupení daňového spisu nicméně žalobce nebyl vyrozuměn, ač být měl, avšak vzhledem k datu přechodu místní příslušnosti k tomu zjevně došlo až v období po 21. 3. 2018. Podání daňového tvrzení týkajícího se zrušené společnosti 6. Jako právní nástupce zrušené a zaniklé společnosti ROLANA spol. s r.o., DIČ CZ49815482, jak žalobce dále uvedl, podal v souladu s § 240a daňového řádu příslušná řádná daňová tvrzení týkající se její daňové povinnosti za zdaňovací období od 1. 1. 2018 do 31. 1. 2018. Zákonná třicetidenní lhůta pro podání běžela, s přihlédnutím k § 33 odst. 4 daňového řádu, do dne 5. 3. 2018. Žalobce v této souvislosti konstatoval, že daňové přiznání zrušené a zaniklé společnosti ROLANA spol. s r.o., DIČ CZ49815482, za uvedené zdaňovací období bylo podáno dne 17. 2. 2018, a to na základě plné moci dříve udělené zaniklou společností ROLANA spol. s r.o. Správcem daně bylo nicméně později vyhodnoceno jako neúčinné. Toto daňové přiznání přitom splňovalo veškeré potřebné náležitosti, což výslovně potvrdil i žalovaný v bodě [40] napadeného rozhodnutí. Sám žalobce pak podal daňové přiznání týkající se daňové povinnosti zaniklé společnosti ROLANA spol. s r.o., DIČ CZ49815482, a to daně z přidané hodnoty za leden 2018, nejpozději dne 28. 2. 2018. Stalo se tak tedy jednoznačně v rámci zákonem uložené lhůty ke splnění této povinnosti. Žalobce tak učinil prostřednictvím opravného daňového přiznání, které nahrazovalo dřívější řádné daňové přiznání ze dne 20. 2. 2018. Protože k takovému nahrazení daňového přiznání předmětným opravným daňovým přiznáním došlo před uplynutím zákonné lhůty k jeho podání, postupoval příslušný správce daně v souladu s § 138 odst. 2 daňového řádu podle podaného opravného daňového přiznání. Toto opravné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za leden 2018 (stejně jako původní řádné) podal žalobce k místně příslušnému správci daně, jímž byl až do dne 20. 3. 2018 Finanční úřad pro Olomoucký kraj, Územní pracoviště v Přerově. V této souvislosti žalobce konstatoval, že i kdyby snad dotčené daňové přiznání neučinil u příslušného správce daně, pak by ten byl povinen postupovat v souladu s § 75 daňového řádu a takové podání neprodleně postoupit tomu správci daně, který by byl příslušný, a současně o tom uvědomit žalobce. I v takovém případě by tedy došlo ke splnění povinnosti podat dotčené daňové přiznání, jehož porušení je žalobci nesprávně vytýkáno v napadeném rozhodnutí. K takovému postupu však, zjevně s ohledem na řádně a včasné podání u místně příslušného správce daně, v této věci nedošlo. Nesprávné právní posouzení 7. Žalobce měl jednoznačně za to, že svou povinnost (danou § 240a daňového řádu) podat, jako právní nástupce zrušené a zaniklé společnosti ROLANA spol. s r.o., DIČ CZ49815482, řádné daňové přiznání týkající se její povinnosti k dani z přidané hodnoty za měsíc leden 2018, nejpozději dne 28. 2. 2018. Učinil tak tedy řádně a jednoznačně v rámci zákonem uložené třicetidenní lhůty. Za daňový subjekt, jemuž § 240a daňového řádu ukládá uvedenou povinnost podat příslušná daňová tvrzení, je výslovně označen právní nástupce zrušené právnické osoby, tj. žalobce. Ostatně, jiný daňový subjekt zde nepřipadá v úvahu, zejména pak nikoli již zrušená právnická osoba, neboť ta už v daném období neexistuje (když byla v důsledku svého zániku vymazána z obchodního rejstříku). Označený subjekt přitom příslušná daňová tvrzení dle § 240a daňového řádu podává sám, pod svým vlastním IČO a DIČ, svým vlastním jménem a na vlastní účet (tj. nikoli za nebo v zastoupení zrušené právnické osoby, zejm. proto, že ta již neexistuje), když na něj dle § 240 odst. 1 daňového řádu přešla daňová povinnost zrušené právnické osoby. Výklad § 240a daňového řádu uplatněný žalovaným v napadeném rozhodnutí, podle nějž měl žalobce podat daňové přiznání za právního předchůdce a sebe označit pouze jako podatele, nemá podle žalobce oporu v textu dotčeného zákonného ustanovení. Na okraj uvedeného žalobce doplnil, že i kdyby bylo namístě připustit, že § 240a