9 Afs 38/2014 — Nejvyšší správní soud

31 Af 47/2019- 91 - text  8 31 Af 47/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Jany Kábrtové a Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce: M. K. zastoupený advokátem JUDr. Věslavem Nemethem sídlem Senovážné náměstí 5, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Finanční úřad pro Královéhradecký kraj sídlem Horova 824/17, 500 02 Hradec Králové o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 10. 2019, č. j. X, a ze dne 25. 11. 2019, č. j. X, takto: I. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 10. 2019, č. j. X, se zamítá. II. Žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2019, č. j. X, se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce napadl žalobou dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), v záhlaví specifikovaná rozhodnutí žalovaného. Rozhodnutím (exekučním příkazem) ze dne 8. 10. 2019 žalovaný rozhodl o nařízení daňové exekuce srážkami ze mzdy k vymožení nedoplatku ve výši 154 148,82 Kč, jakož i úroku z prodlení z částky 70 200 Kč od 5. 10. 2019 do zaplacení dle roční výše repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Rozhodnutím ze dne 15. 10. 2019 žalovaný odložil uvedenou exekuci a rozhodnutím ze dne 25. 11. 2019 rozhodl o pokračování v této daňové exekuci. II. Shrnutí argumentace žalobce a žalovaného 2. Žalobce v podané žalobě předně namítl, že platební výměry na daň silniční za zdaňovací období let 2010-2012 (vydané žalovaným dne 12. 5. 2014) a platební výměry na pokutu za opožděné tvrzení daně (vydané žalovaným dne 25. 7. 2014), které jsou právním titulem k nařízení předmětné exekuce, nebyly žalobci řádně doručeny. Žalobce proto dne 11. 10. 2019 podal návrh na zastavení exekuce. Spolu s ním předložil žalovanému kopii plné moci, kterou udělil advokátovi JUDr. D. R., kopii doručenek k uvedeným platebním výměrům, na kterých chybí podpis příjemce, a odkaz na Věstník České advokátní komory č. 2/2012, v němž bylo zveřejněno, že advokátovi JUDr. D. R.se pozastavuje činnost ke dni 25. 6. 2012. 3. Žalovaný ve svém exekučním příkazu ze dne 8. 10. 2019 uvádí, že uvedené platební výměry byly doručovány dle § 41 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), zmocněnci žalobce na základě účinné plné moci. Podle žalobce však žalovaný rozhodl v rozporu s § 445 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), a s § 9a odst. 1 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“). Zánik právního vztahu zastoupení žalobce musel u žalovaného nastat v momentu, kdy se žalovaný mohl a měl dozvědět o pozastavení výkonu advokacie v případě JUDr. D. R.. Takový moment nastal dnem právní moci rozhodnutí České advokátní komory o pozastavení výkonu advokacie, tj. dnem 25. 6. 2012. Žalobce v této souvislosti poukázal na veřejný seznam advokátů dostupný na internetových stránkách České advokátní komory, kde je u každého advokáta vyznačeno, zda mu je či není pozastavena činnost. Dále namítl, že Věstník České advokátní komory obsahuje sice interní normativní instrukce, které jsou ale závazné pro všechny státní orgány. Žalobce také uvedl, že v médiích proběhly zprávy o tom, že advokát JUDr. D. R. je trestně stíhán. V roce 2014, kdy mělo dojít k doručování předmětných platebních výměrů, pak byl již ve výkonu trestu odnětí svobody. 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že dne 15. 12. 2009 byla u tehdejšího Finančního úřadu v Trutnově uplatněna plná moc udělená žalobcem zmocněnci JUDr. D. R.. Žalovaný doručoval předmětné platební výměry na daň silniční za roky 2010-2012, vzhledem k rozsahu zastupování vymezenému ve zmíněné plné moci, která byla vůči správci daně v té době stále účinná, advokátovi JUDr. D. R.. K doručení došlo poštovní zásilkou na adresu jeho sídla, z důvodu, že jeho datová schránka typu advokát byla k datu vydání platebních výměrů ve stavu znepřístupněna. Platební výměry byly doručeny dne 26. 5. 2014 v souladu s § 47 odst. 2 daňového řádu uplynutím úložní lhůty. Obdobně žalovaný doručoval platební výměry na pokutu za opožděné tvrzení daně silniční za roky 2010-2012. 5. K žalobou napadenému exekučnímu příkazu na srážku ze mzdy žalovaný uvedl, že exekučním titulem je dle § 176 odst. 1 písm. a) daňového řádu výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní. Správce daně evidoval ke dni 4. 10. 2019 dle vykonatelného výkazu nedoplatků za žalobcem nedoplatek na dani silniční. K vymožení tohoto daňového nedoplatku nařídil daňovou exekuci vydáním exekučního příkazu ze dne 8. 10. 2019. Žalobce poté podal návrh na zastavení a odklad daňové exekuce, žalovaný proto rozhodnutím ze dne 15. 10. 2019 exekuci odložil, aby prošetřil skutečnosti uváděné žalobcem v daném návrhu. Jelikož žalovaný neshledal důvod k zastavení exekuce, rozhodnutím ze dne 25. 11. 2019 nařídil v daňové exekuci pokračovat. 6. Žalovaný dále konstatoval, že daňový řád neobsahuje úpravu účinnosti zániku plné moci vůči správci daně. Podle žalovaného však lze pro daňové řízení analogicky aplikovat § 28 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Zanikl-li tedy závazkový vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem na základě překážky spočívající v pozastavení výkonu advokacie advokáta JUDr. D. R., měl být správci daně oznámen zánik plné moci. Ten by byl vůči správci daně účinný, obdobně jako v případě uplatnění plné moci, okamžikem oznámení. Zánik plné moci udělené JUDr. D. R. dne 15. 12. 2009 však správci daně oznámen nebyl. Z judikatury správních soudů vyplývá, že správní orgány objektivně nemají možnost vždy ověřovat, zda dohoda o zastoupení trvá či nikoli. Žalovaný poukázal rovněž na § 27 odst. 1 zákona o advokacii obsahujícím úpravu pro případ, kdy advokátovi brání překážka ve vykonávání advokacie. Pokud pravidla uvedená v tomto ustanovení nebyla respektována a vznikla-li v důsledku toho žalobci škoda, je dle žalovaného na žalobci, aby uplatnil nárok na náhradu škody u toho, kdo ji způsobil. 7. Žalobce na vyjádření žalovaného reagoval replikou, v níž navrhl, aby soud vyslechl jako svědka JUDr. D. R.. V době, kdy mělo dojít k doručení předmětných platebních výměrů, byl JUDr. D. R. ve výkonu trestu odnětí svobody a předtím zřejmě ve vazbě. Ve své výpovědi by měl tyto skutečnosti objasnit a odpovědět na otázku, zda mohl vůbec plnit své povinnosti tak, jak uvádí žalovaný ve svém vyjádření. Soud by pak měl posoudit, zda lze za těchto okolností spravedlivě považovat příslušné listiny žalovaného za doručené a zda žalovaný naopak neporušil některou ze svých povinností stanovených v § 1 odst. 2, § 7 odst. 2, § 8 odst. 1 a 3 a § 9 odst. 2 daňového řádu. 8. Následně žalobce zaslal soudu další přípis, v němž namítl, že není vlastníkem nákladních motorových vozidel. Údaj o jeho vlastnictví těchto motorových vozidel obsažený v registru vedeném Městským úřadem Trutnov se nezakládá na pravdě. Předmětná daňová exekuce je tedy „vedena na základě právního titulu, který neexistuje“. Její pokračování proto porušuje žalobcova práva obsažená v daňovém řádu a v ústavních předpisech. III. Ústní jednání 9. K jednání konanému dne 8. 9. 2021 se dostavil pouze zástupce žalobce, žalovaný se nedostavil, ač byl řádně předvolán, soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti. Zástupce žalobce zdůraznil, že exekuce byla nařízena na základě exekučního titulu, který nemůže být vykonatelný, protože příslušné platební výměry nebyly žalobci řádně doručeny. Rozhodnutím České advokátní komory byla pozastavena činnost advokátovi JUDr. D. R. a bylo povinností správce daně tuto skutečnost znát. Jedná se o kvalitativně odlišnou situaci od případu, kdy by došlo k výpovědi plné moci. Prostřednictvím uvedeného advokáta nebylo možné žalobci doručovat i z toho důvodu, že byl v roce 2014 ve výkonu trestu odnětí svobody. Správce daně si tak svým formalistickým postupem zjednodušil situaci a nerespektoval žalobcova procesní práva. 10. Soud nejprve poučil zástupce žalobce v tom směru, že za rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. lze považovat pouze rozhodnutí o nařízení daňové exekuce, nikoliv rozhodnutí o pokračování v daňové exekuci. Dále se zabýval důkazními návrhy uplatněnými žalobcem. Výslech svědka JUDr. D. R. shledal nadbytečným, protože podstatou věci není skutkový spor o to, zda a kdy měl JUDr. D. R. pozastavený výkon advokacie, tuto skutečnost žalovaný nijak nerozporuje a lze ji případně ověřit i jinak než výslechem svědka. Jádrem sporu je posouzení právní otázky, zda v důsledku této skutečnosti nebyly žalobci řádně doručeny příslušné platební výměry. Soud neprováděl ani důkaz sdělením Policie ČR ze dne 30. 1. 1996, podle nějž žalobce k tomuto datu „na svoji osobu nevlastní žádné motorové vozidlo“. Tento důkaz by případně mohl být relevantní v řízení o vyměření daně silniční, nikoliv v exekučním řízení. Z navržených listinných důk