— Nejvyšší správní soud

29 Ad 1/2025- 58 - text  9 29 Ad 1/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Fifkou ve věci žalobce: P. M. zastoupený JUDr. Lukášem Haasem, advokátem sídlem Nerudova 866/27, 500 02 Hradec Králové proti žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 125 08 Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2024, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou ze dne 7. 1. 2025 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2024, č. j. X, kterým odvolací správní orgán změnil rozhodnutí Územní správy sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, Okresní správy sociálního zabezpečení Hradec Králové ze dne 17. 9. 2024, č. j. X, tak, že o dítě J. M., xx osobně pečovala v největším rozsahu matka dítěte Mgr. L. M.. 2. Žalovaný (dále též „odvolací správní orgán“) své rozhodnutí odůvodnil tím, že správní orgány se zabývaly žádostí žalobce o zvýšení procentní výměry jeho starobního důchodu ze dne 7. 9. 2022, v tomto řízení již bylo jednou zamítavě rozhodnuto, ale rozhodnutí správního orgánu bylo zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 3. 2024, č. j. 29 Ad 7/2023-55. V následném správním řízení bylo vydáno rozhodnutí Územní správy sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, Okresní správy sociálního zabezpečení Hradec Králové ze dne 17. 9. 2024, č. j. X, ve sporu o to, která osoba pro účely zvýšení starobního důchodu z důvodu výchovy dítěte osobně pečovala o dítě v největším rozsahu /§ 6 odst. 3 písm. a) bod 14 zákona č. 582/1991 Sb./. Žalovaný přezkoumával toto rozhodnutí a z podkladů založených do spisu a doplněných výpověďmi svědků uzavřel, že nelze dovodit, že by o dítě J. M. (dále jen „dítě“) osobně pečoval v největším rozsahu žalobce. Odvolací správní orgán zrekapituloval svá zjištění k jednotlivým časovým obdobím v životě dítěte, přičemž dovodil, že matka dítěte Mgr. L. M. (dále jen „matka“) o ně bezpochyby nejvíce pečovala v období od 3. 1. 1993 do 31. 3. 1997, tj. po dobu 4 let a 3 měsíců. Také neměl pochybnosti o tom, že od nabytí právní moci rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové č. j. xx dne 27. 10. 2004 až do jeho zletilosti dne 3. 1. 2011 o dítě v největším rozsahu pečoval žalobce. Jedná se o dobu 6 let a 2 měsíců. Odvolací správní orgán se proto zabýval zejména sporným obdobím od 1. 4. 1997 do 8. 10. 2003 a dospěl k závěru, že v tomto období převažovala péče matky dítěte, která tak po celou dobu (od narození do zletilosti dítěte) o dítě pečovala v rozsahu 10 let 8 měsíců, zatímco otec po dobu 6 let a 2 měsíců. Období od 8. 10. 2003 do 27. 10. 2004 správní orgán nepřičetl žádnému z rodičů, neboť v této době byla jejich péče o dítě zcela nevyhovující. Podotkl však, že i kdyby v tomto období pečoval o dítě více otec, nezměnilo by to nic na závěru, že za celou dobu nezletilosti dítěte převažovala péče matky. Odvolací správní orgán proto dovodil, že je na místě rozhodnout způsobem uvedeným ve výrokové části rozhodnutí, tedy jinak, než rozhodl správní orgán prvního stupně. Rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2024, č. j. X, bylo doručeno žalobci dne 15. 11. 2024. 3. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, která byla doručena zdejšímu soudu dne 7. 1. 2025. Žalobce zrekapituloval dosavadní průběh řízení a vyjádřil nesouhlas se skutkovými zjištěními a právním posouzením žalovaného, která uvedl ve svém rozhodnutí ze dne 11. 11. 2024. Odkázal na svědecké výpovědi syna J. M. (o péči o něho v řízení jde) a Mgr. Š. L. před správním orgánem. Poukázal i na závěry správního orgánu prvního stupně, který dovodil, že matka se o dítě starala pouze po dobu 4 roků a 3 měsíců, zatímco žalobce po dobu 13 let a 9 měsíců. Právě toto zjištění považoval za správné a odpovídající provedeným důkazům. S ohledem na to navrhl, aby žalobou napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení. 4. Žalovaný se vyjádřil k podané žalobě podáním ze dne 13. 1. 2025. Se žalobou nesouhlasil a odkázal na svá skutková zjištění ze správního řízení, především na skutečnosti zjištěné ze spisů Okresního soudu v Hradci Králové vedených ohledně rozvodu žalobce a matky dítěte a ohledně úpravy poměrů dítěte pro dobu před a po rozvodu jeho rodičů. Žalovaný poukázal na výpovědi svědků a poznamenal, že tito hodnotí výchovu svojí matkou velmi negativně a mají k ní dodnes negativní vztah. Pro účely daného správního řízení však není na místě hodnotit kvalitu výchovy jednotlivých rodičů, ale posoudit časovou dotaci, kterou péči o dítě věnovali. Pokud jde o aplikovanou právní úpravu (zákon č. 323/2021 Sb.), žalovaný poukázal na záměry zákonodárce, který cílil na srovnání výše důchodů mezi muži a ženami, proto také právní úprava obsahuje vyvratitelnou právní domněnku, podle které se za osobu, které náleží výchovné, považuje žena, u níž bylo při stanovení důchodového věku přihlédnuto k výchově dítěte. Ve správním řízení nebyla tato domněnka vyvrácena, žalobce ani v žalobě neuvedl nové skutečnosti, které by již nebyly přezkoumány správním orgánem. Proto žalovaný navrhl žalobu zamítnout. 5. Soud nejprve vyhodnotil, že žaloba byla podána oprávněnou osobou a včas (§ 65 a § 72 s. ř. s.). Dále podle § 34 odst. 2 s. ř. s. informoval matku dítěte, že může v soudním řízení vystupovat jako osoba zúčastněná, a dotázal se jí, zda chce tohoto práva využít. Protože matka ve stanovené lhůtě neodpověděla, soud s ní nadále jako s osobou zúčastněnou na řízení nejednal. 6. K projednání věci soud nařídil jednání na 25. 7. 2025, 22. 8. 2025 a 19. 9. 2025, při kterých provedl listinné důkazy a vyslechl svědky. Soud si vyžádal spis Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. xx o řízení o rozvod manželství žalobce a matky dítěte. Z obsahu spisu zjistil tyto podstatné skutečnosti: Návrh na rozvod manželství podal žalobce dne 17. 1. 2003, návrh odůvodnil jen stručně, když uvedl, že s manželkou (tj. matkou dítěte) nevedou společnou domácnost (každý si sám pere, vaří, ustaly intimní vztahy), žalobce již měl jinou partnerku. Při jednání dne 13. 9. 2004 žalobce uvedl, že s matkou stále bydlí v jednom bytě, oba potvrdili, že hospodaří odděleně, žalobce uvedl: „co se týká mých návštěv v bytě, chodím tam jen proto, abych se postaral o syna“. Dne 15. 9. 2004 žalobce sdělil soudu, že z důvodu ohrožení jeho osoby ze strany matky musel opustit byt a nalézt si dočasné ubytování, to se snažil vysvětlit synovi, který po odchodu žalobce nebude vtahován do konfliktních situací. Uvedl, že možnost náhradního bydlení pro sebe i syna neměl. V rámci dokazování byl do spisu okresního soudu založen rukou psaný dopis ze dne 3. 1. 2004, podepsaný „P. M.“, obsahující sdělení: „L., od 1. 1. 2004 přechází péče o H. v plném rozsahu (jídlo, škola, oblečení) na tebe (tvůj návrh před 4 roky)“. Následuje popis kroků, které žalobce hodlal učinit, pokud se matka odmítne „o H. postarat“. Dále byl do spisu založen další rukou psaný přípis ze dne 14. 10. 2004, kde žalobce sděluje matce, že do soudního vyřešení jejich sporu opouští byt. Matku vyzval, ať požádá předběžným opatřením o výživné. Při jednání u okresního soudu dne 8. 11. 2004 žalobce sdělil, že matka se „minulý týden“ odstěhovala z bytu, takže tam žalobce zůstal s nezl. J.. Matka připustila, že si z bytu odstěhovala nějaké věci, ale popřela, že byt opustila. Nicméně při jednání u odvolacího soudu dne 14. 9. 2005 potvrdila, že v bytě od listopadu 2004 nebydlela. Při jednání u odvolacího soudu dne 12. 10. 2005 žalobce uvedl, že matka nebydlela v bytě od listopadu 2004, jejich komunikace se v poslední době zlepšila a on žádal matku, aby si syna brala ke styku, což ona nechtěla. Při jednání dne 19. 12. 2005 žalobce uvedl, že se o syna stará sám, že matka do bytu dochází zřídka, naopak matka uváděla, že do bytu dochází několikrát týdně, jinak bydlí na ubytovně. Ve vyjádření ze dne 21. 2. 2006 žalobce tvrdil, že matka dochází do bytu max. 2x týdně, její komunikace se synem měla být konfliktní, nestýkali se, syn u matky být nechtěl. 7. Dále byl k důkazu čten podstatný obsah spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. xx, kde byly řešeny opatrovnické otázky týkající se dítěte J. M.. Návrh na zahájení řízení o úpravu poměrů dítěte pro dobu po rozvodu manželství jeho rodičů podal dne 17. 1. 2003 žalobce, který navrhl svěřit dítě do péče matky s odůvodněním, že u ní bude mít dítě kvalitnější výchovné prostředí. Poměry v rodině popsal procesní opatrovník dítěte Magistrát města Hradec Králové ve zprávě ze dne 26. 2. 2003. Uvedl, že rodiče vedly částečně společnou domácnost, nezletilý J. byl od 20. 1. 2003 ve SVP Návrat na dvouměsíčním diagnostickém pobytu a opatrovníkovi sdělil, že nechce být ani u jednoho z rodičů, že raději půjde do dětského domova. V té době byl žákem 4. třídy základní školy. Podle sdělení dětské lékařky byla péče o dítě p