30 A 6/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

30 A 6/2025- 126 - text 9 30 A 6/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Tomáše Blažka a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobců: a) A. K. bytem X b) J. H. bytem X proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové za účasti: 1. obec Lično sídlem Lično 17, 517 35 Lično 2. J. T. bytem X o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2025, KUKHK-32710/DS/2024-4 (Ku), takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žádná z osob zúčastněných na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Městský úřad Rychnov nad Kněžnou (dále také „speciální stavební úřad“) vydal dne 30. 8. 2016 stavební povolení na kompletní rekonstrukci silnice II/320 v úseku Voděrady – Lično. Stavba byla uvedena do předčasného užívání dne 3. 10. 2018. Jelikož část stavby byla postavena v rozporu s uvedeným stavebním povolením, stavebník (Královéhradecký kraj, zastoupený společností Údržba silnic Královéhradeckého kraje, a.s.) podal dne 23. 1. 2019 žádost o dodatečné povolení stavby. Učinil tak v rámci řízení o odstranění stavby. Na základě této žádosti speciální stavební úřad rozhodl dne 29. 4. 2024 o dodatečném povolení stavby II/320 Voděrady – Lično – objekt SO 104, umístněné na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE v k. ú. X, a pozemcích parc. č. XF, XG, XH, XI v k. ú. X. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobců a potvrdil posledně uvedené rozhodnutí speciálního stavebního úřadu. 2. Oproti stavu předpokládanému původně vydaným stavebním povolením došlo v průběhu rekonstrukce zejména k úpravě výškového řešení a příčných sklonů silnice, zároveň byly upraveny propustky a sjezdy dle podmínek zjištěných při provádění stavby. Důvodem změn bylo odvedení dešťových vod ze silnice a zamezení jejich odtoku na soukromé pozemky u domu č. p. YA [dům žalobce a)] a u domu č. p. YB [dům žalobkyně b)]. Niveleta silnice se průměrně zvýšila o cca 0,11 m, v důsledku této úpravy bylo nutné zřídit na vyvýšené straně vozovky bezpečný přístup k domu č. p. YB stupni z betonových palisád. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobci předně namítli, že žalovaný nesprávně zjistil skutkový stav a nesprávně vyhodnotil provedené důkazy. Popis stavby v dodatečném povolení se odlišuje od skutečnosti. Ze znaleckého posudku zpracovaného Ing. Kulhavým vyplynulo, že stavba silnice je provedena v rozporu s vydaným stavebním povolením. Speciální stavební úřad, stavebník i společnost Povodí Labe, státní podnik (dále jen „Povodí Labe“) počítají s jinou průměrnou výší nivelety silnice, ta se navíc liší od toho, co bylo požadováno stavebním povolením a projektovou dokumentací. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí s touto námitkou vypořádal konstatováním, že projektová dokumentace je správná. Podle žalobců je ale napadené rozhodnutí v tomto bodě nepřezkoumatelné, neboť se jedná o argumentaci kruhem. 4. Dále žalobci namítli, že stavba byla dodatečně povolena i přes to, že nebyly splněny podmínky stanovené v dřívějším stavebním povolení a v závazných stanoviscích. Podle žalovaného určité otázky (například vlastnictví zatrubnění a propustků a jejich čištění) nejsou předmětem stavebního řízení. Žalobci s tímto závěrem nesouhlasí a poukazují na skutečnost, že orgán vodního hospodářství požadoval uvedené otázky výslovně řešit. Dotčené orgány stanovily také požadavek na zachování původní nivelety v záplavovém území. Tato podmínka však nebyla splněna a argumentace žalovaného k dané otázce je nesrozumitelná. 5. Žalovaný zároveň dostatečně nezohlednil námitky žalobců týkající se vlivů stavby na jejich pozemky. Správní orgány byly povinny tyto soukromoprávní námitky vypořádat, není proto správná úvaha žalovaného, že žalobci mají dané záležitosti řešit v rámci občanskoprávního řízení. Stavba zasahuje do práv žalobců, což prokázali předloženou fotodokumentací a dalšími důkazy (nájemní smlouvou, znaleckým posudkem apod.). Kromě toho platí i logický závěr, že silnice se zvýšenou niveletou má větší dopad na okolní pozemky. Zatímco původní řešení práva žalobců neomezovalo, nové řešení je omezuje nad míru přiměřenou poměrům. 6. Žalobci a) stavba silnice konkrétně způsobila tyto komplikace: ztížené otevírání vrat, příkrost sjezdu a na něj navazující neprůjezdnost pro jeho osobní automobil, zvýšenou prašnost a znečištění fasády, obtížnou údržbu okolí a pokles hodnoty jeho nemovitosti. Žalobkyni b) stavba silnice zhoršila možnost přístupu do jejího domu (každý schod má jinou výšku nášlapu, a tak se bojí po nich chodit). Obdobně jako v případě žalobce a) se jí kolem domu zvýšilo množství nečistot. 7. Žalobce a) zároveň popřel, že by se změnou stavby vyslovil souhlas a požadoval zvednutí nivelety na cca dvou kilometrech oproti projektu. Žalobkyně b) dodala, že od ní žádné takové vyjádření ani nebylo požadováno a není jí zřejmé, proč by případné vyjádření žalobce a) na ni mělo mít vliv. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě konstatoval, že v napadeném rozhodnutí se konkrétně vypořádal s odvolacími námitkami týkajícími se nivelety silnice. Není pravda, že pouze odkázal na projektovou dokumentaci. Uvedl důvody změny nivelety a vysvětlil, proč se liší údaj o niveletě uváděný Povodím Labe. K namítanému nesplnění dříve stanovených podmínek žalovaný uvedl, že závazné stanovisko Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou ze dne 23. 3. 2021 (vydané na úseku vodního hospodářství) nestanoví žádné podmínky. 9. Pokud jde o občanskoprávní imise, žalovaný odmítl, že by žalobce odkázal na soukromoprávní řešení. Příslušné námitky věcně vypořádal, podstatné přitom je, že žalobci nekonkretizovali, jaká újma na jejich majetku v důsledku dodatečného povolení vznikla. Nestačí obecně uvést, že to „přeci musí být každému jasné“. Za šest let bezproblémového užívání stavby žalobci nevznesli jediný konkrétní a doložený argument, jak má poškozovat jejich práva, natož aby prokázali, že jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům (ve smyslu § 1013 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Žalovaný upozornil žalobce na to, že je v dané otázce tíží důkazní břemeno, již v rozhodnutí o odvolání ze dne 1. 2. 2023, žalobci ale v tomto ohledu zůstali pasivní. K odkazu žalobců na předloženou fotodokumentaci žalovaný uvedl, že není zřejmé, o jaké podání by se mělo jednat. 10. Osoby zúčastněné na řízení se k věci nevyjádřily. III. Posouzení věci krajským soudem 11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah jeho přezkumu byl vymezen žalobními body. Věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Žalobu shledal nedůvodnou. 12. Nejprve se soud zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Vlastní přezkum rozhodnutí správního orgánu je totiž možný pouze za předpokladu, že se jedná o rozhodnutí srozumitelné, z jehož odůvodnění je zřejmé, jakými úvahami se správní orgán řídil při hodnocení skutkových i právních otázek a jakým způsobem se vyrovnal s argumenty účastníků řízení. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je nicméně vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. Konstatování nepřezkoumatelnosti by tedy mělo být v soudní praxi spíše výjimečné (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2017, č. j. 2 As 196/2016-123, č. 3668/2018 Sb. NSS, bod 29). 13. Žalobou napadené rozhodnutí je přezkoumatelné. Žalovaný se srozumitelně a dostatečně podrobně zabýval podstatou všech odvolacích námitek uplatněných žalobci, nebylo přitom jeho povinností vyjádřit se ke každému dílčímu tvrzení uvedenému v odvoláních. Žalovaný řádně vypořádal také námitky týkající se nivelety silnice a (ne)splnění podmínek stanovených v dřívějším stavebním povolení a v závazných stanoviscích. K podrobnostem viz níže věcné vypořádání příslušných žalobních námitek. 14. Předmětem sporu je rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Účelem řízení o dodatečném povolení stavby je dodatečné zhojení stavu spočívajícího v nerespektování zákona stavebníkem pod podmínkou, že dodatečně povolená stavba není v rozporu s veřejným zájmem, územně plánovací dokumentací, ani s cíli a záměry územního plánování. Je na stavebníkovi, aby prokázal splnění podmínek stanovených v § 129 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), přitom podklady je povinen předložit ve stejném rozsahu jako k žádosti o stavební povolení (důkazní břemeno k prokázání splnění zákonných podmínek pro dodatečné povolení stavby leží na stavebníkovi). V řízení o dodatečném povolení stavby není stavebník nepovolené stavby oproti klasickému stavebnímu řízení zvýhod