2 Ads 58/2003 — Nejvyšší správní soud

31 Ad 7/2025- 114 - text  9 31 Ad 7/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové, soudkyně JUDr. Ivony Šubrtové a soudce Mgr. Tomáše Blažka ve věci žalobce: P. N. zastoupen JUDr. Václavem Polomisem, advokátem se sídlem Randova 206, 339 01 Klatovy proti žalovanému: Ředitel sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany IČ 60162694, Vítězné náměstí 225, 160 01 Praha 6 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2025, č. j. MO 215465/2025-1457, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Ředitel Agentury vojenského zdravotnictví (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím ze dne 5. 12. 2024, č. j. MO 1020084/2024-684800 (dále také jen „prvoinstanční rozhodnutí“), uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), pro porušení § 54 odst. 2 téhož zákona, a uložil mu trest pokuty ve výši 1 500 Kč podle § 125c odst. 5 písm. d) zákona o silničním provozu a povinnost nahradit náklady řízení v paušálně stanovené výši 1 000 Kč. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný odvolání žalobce zamítnul a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. 2. Uvedeného přestupku se měl žalobce dopustit tím, že dne 4. 7. 2023 v době okolo 23:22 hodin přecházel vozovku č. I/22, od budovy č. p. 1, Beňovy, směrem k budově restaurace Country Saloon, č. p. 8, Beňovy, kdy se při přecházení vozovky nepřesvědčil, zda může bezpečně přejít, špatně odhadl vzdálenost motorového vozidla tov. zn. Hyundai i30, RZ: xx, přijíždějícího od obce Klatovy, a došlo ke střetu. Žalobce tedy jako fyzická osoba v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písm. a) až j) § 125c odst. 1 zákona o silničním provozu, nesplnil povinnost stanovenou v hlavě II zákona o silničním provozu, konkrétně v § 54 odst. 2 zákona o silničním provozu, neboť se před vstupem na vozovku nepřesvědčil, zda může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. II. Obsah žaloby 3. Žalobce namítl, že žalovaný i správní orgán prvního stupně porušili § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), neboť nezjistili skutkový stav bez důvodných pochybností. Správní orgány nedostatečně ověřily výpověď žalobce, který uvedl, že před vstupem na vozovku žádné vozidlo neviděl. Nebyla provedena rekonstrukce nehody, která by mohla objasnit klíčové aspekty viditelnosti a reakčních možností žalobce i řidiče vozidla. Rovněž nebyly zajištěny všechny dostupné důkazy, zejména nebyli vyslechnuti všichni potenciální svědci, včetně osob přítomných v restauraci nacházející se poblíž místa nehody. Správní orgány se rovněž nevypořádaly s otázkou viditelnosti a rychlosti vozidla por. P., který byl povinen přizpůsobit rychlost jízdy tak, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. Žalovaným nebyl proveden znalecký posudek, který by podrobně analyzoval vztah mezi rychlostí vozidla, vzdáleností viditelnosti chodce a reakční dobou řidiče. Žalobce uvedl, že mu zasahující lékaři sdělili, že dle rozsahu jeho zranění muselo vozidlo jet rychlostí přinejmenším 100 km/h, což nebylo promítnuto v zadání znaleckého posudku. Žalobce dále namítl, že z místa nehody nebyl pořízen žádný audiovizuální záznam, přestože v blízkosti bylo možné zjistit přítomnost bezpečnostních kamer či svědků s mobilními zařízeními. Správní orgány neposoudily trajektorii vozidla v momentě střetu, ke srážce s pravou stranou vozidla došlo blíže středové čáry vozovky, což naznačuje možné vybočení vozidla ze směru jízdy. Žalobce namítl, že se žalovaný nevypořádal s jeho argumentací, že řidič por. P. nevěnoval řízení dostatečnou pozornost, jak mu ukládá § 5 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu. 4. Žalobce odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 10. 2008, sp. zn. 7 Tdo 1012/2008, podle kterého chodec není překážkou, ale účastníkem silničního provozu, kterým je podle § 2 písm. a) zákona o silničním provozu každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích. 5. Žalovaný se nevypořádal s klíčovými námitkami žalobce a jeho rozhodnutí neobsahuje dostatečné odůvodnění ve vztahu k neprovedení navržených důkazů. Zejména žalovaný řádně neposoudil, zda měl řidič vozidla možnost nehodě zabránit a zda nebyly přítomny další vnější faktory, jako například osvětlení komunikace či viditelnost, které mohly ovlivnit jeho reakční schopnosti. Žalovaný proto napadené rozhodnutí zatížil vadou nepřezkoumatelnosti a porušil právo žalobce na spravedlivý proces. 6. Žalobce navrhl, aby krajský soud napadené i prvostupňové rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí a věc vrátil k dalšímu řízení. Současně žalobce požadoval nahradit náklady řízení. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a na obsah správního spisu. Uvedl, že má za to, že v průběhu správního řízení řádně zjistil skutkový stav, ze kterého vyvodil správné právní závěry. Ze spisového materiálu jednoznačně vyplývá, že žalobce porušil povinnost danou § 54 odst. 2 a 3 zákona o silničním provozu, když vstoupil jako chodec do vozovky bezprostředně před blížícím se vozidlem, čímž řidiče donutil k náhlé změně směru a rychlosti jízdy. 8. Navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. IV. Doplnění žaloby ze dne 27. 5. 2025 9. Dne 27. 5. 2025 zaslal žalobce krajskému soudu doplnění žaloby z důvodu, že 19. 3. 2025 nahlédl do spisu vedeného policejním orgánem. Žalobce má za to, že činnost policejního orgánu v přípravném řízení vykazovala závažné nedostatky v podobě opomenutých důkazů. Tím bylo nezohlednění místa močení, které označil žalobce v podání vysvětlení ještě v postavení poškozeného v trestním řízení, když toto místo je ve vzdálenosti desítek metrů od policií označené skvrny na autobusové zastávce, a právě tato vzdálenost zcela mění rozložení místa činu. Nevyhodnocením tohoto důkazu došlo k situaci, kdy znalec z oboru dopravy vycházel při zpracovávání posudku z nesprávných údajů a závěry znaleckého posudku tedy neodpovídají skutečnému průběhu dopravní nehody. V případě zohlednění jiného místa močení a v návaznosti na to jiného místa vstupu chodce do vozovky mělo ze strany policejního orgánu dojít k novému ohledání místa nehody. Žalobce upozornil, že podání vysvětlení proběhlo v rámci jeho hospitalizace po předmětné nehodě. Během tohoto úkonu byl ovlivněn léky a neměl k dispozici dioptrické brýle. Místo močení z těchto důvodů neoznačil přesně. 10. Dále policejní orgán nedostatečně ověřil výpověď žalobce, že před vstupem na vozovku žádné vozidlo neviděl. Nedošlo k provedení rekonstrukce nehody, ani vyšetřovacího pokusu, ani prověrky na místě, když každý z těchto úkonů mohl objasnit klíčové aspekty viditelnosti a reakčních možností žalobce i řidiče vozidla. Rovněž nebyly zajištěny všechny dostupné důkazy, zejména nebyli vyslechnuti všichni potenciální svědci, včetně osob přítomných v restauraci nacházejících se poblíž místa nehody. 11. Žalobce vyhodnotil, že znalecký posudek č. 2604-15/2023, 043553/2023 z oboru dopravy vypracovaný Ing. Josefem Štrobachem by měl být soudem prohlášen za irelevantní, neboť vstupní údaje předložené k jeho vypracování nebyly objektivní. Z důvodu chybných vstupních údajů znalec nemohl relevantně určit rychlost vozu a místo střetu. 12. Žalobce zopakoval argumenty obsažené v žalobě a zdůraznil, že při přecházení vozovky dodržel veškerá bezpečnostní pravidla, jako chodec byl oprávněn vozovku překonat i v místě jeho přecházení, protože se v místě nenacházel žádný přechod pro chodce. Vozidlo řízené řidičem por. P. v nočních hodinách neviděl, avšak je přesvědčen, že důkladné vyšetření celé situace by prokázalo, že neměl možnost srážce zabránit. Z dostupných policejním orgánem nevyhodnocených důkazů je patrné, že řidič změnil trajektorii směru jízdy mnohem dříve, než při odvracení střetu s chodcem, přičemž ke střetu došlo blíže ke středové čáře vozovky a pravou stranou vozidla. Tato skutečnost naznačuje, že se řidič vozidla nemusel plně soustředit na řízení a mohl přehlédnout žalobce i navzdory skutečnosti, že místo nehody bylo zprava osvětleno pouličními lampami a od prostoru Country Saloonu dalšími přidanými lampami. 13. Stejně tak je dle žalobce možné, že řidič vozidla zvolil chybný úhybný manévr, který ve svém důsledku zapříčinil střet vozu s chodcem, nebo že řidič nejel v pravém jízdním pruhu, jak vypovídal, ale že s vozidlem zasahoval podstatnou měrou do jízdního pruhu levého. Řádné a objektivní posouzení všech důkazů by proto vedlo ke zproštění odpovědnosti žalobce za přestupek. V. Doplnění žaloby ze dne 9. 10. 2025 14. Krajskému soudu dne 12. 10. 2025 žalobce doručil své podání ze dne 9. 10. 2025, jehož součástí jsou fotografie, které vyselek