Z rozhodnutí: 1. Žalobce podal u krajského soudu žalobu proti shora označenému rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), se žalobci neuděluje.…
31 Az 2/2025- 41 - text
9
31 Az 2/2025
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Magdalenou Ježkovou ve věci
žalobce: U. M.
zastoupen advokátem Mgr. Janem Lipavským
sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra
sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2025, č. j. OAM-1258/LE-LE05-HA10-2024,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobce podal u krajského soudu žalobu proti shora označenému rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), se žalobci neuděluje.
II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě
2. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.
3. Namítá, že žalovaný porušil § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), neboť dostatečně nezjistil skutkový stav věci. Tvrdí, že žalovaný opomenul posoudit všechny relevantní skutečnosti, které mohly mít vliv na rozhodnutí o žádosti o mezinárodní ochranu. Žalobce v této souvislosti zdůrazňuje svou činnost aktivního člena studentské organizace Bangladesh Chhatra League (BCL) napojené na bývalou vládní stranu Awami League (AL) a uvádí, že po vítězství opozice v čele s Bangladéšskou nacionalistickou stranou (BNP) a Jamat Shibir (JI) dochází v Bangladéši k represím proti příznivcům bývalé vlády. Uvedl, že po smrti otce, došlo k násilnému zboření jejich domu osobami napojenými na Chharta Dal (JCD) a JI. Odkázal přitom na zprávy CNN a Human Rights Watch, dle kterých dochází k systematickému násilí, zatýkání, ničení majetku a v některých případech i k zabíjení podporovatelů a členů strany AL a organizace BCL.
4. Dále žalobce namítá, že žalovaný nesprávně aplikoval závěry Nejvyššího správního soudu č. j. 5 A 758/2000-35, když bez ohledu na jeho individuální situaci posoudil případ jen jako obecnou bezpečnostní hrozbu. Podle žalobce však státní orgány v Bangladéši nejsou schopny ani ochotny zajistit ochranu před útoky členů současné vlády, kteří systematicky fyzicky napadají a zastrašují příznivce bývalé strany AL a organizace BCL, přičemž zprávy CNN a Human Rights Watch podle něj dokládají cílené násilí a perzekuci této skupiny.
5. K otázce doplňkové ochrany dle § 14a zákona o azylu žalobce uvádí, že návrat do Bangladéše by pro něj znamenal skutečné ohrožení života. Poukazuje na to, že státní orgány v Bangladéši tolerují násilí vůči příznivcům bývalé vlády. Návratem by tak Česká republika porušila svůj mezinárodní závazek chránit právo na život.
6. Současně žalobce tvrdí, že splňuje podmínky pro udělení azylu dle § 12 písm. b) zákona o azylu, neboť má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu svého politického přesvědčení. Zdůraznil, že byl aktivním členem organizace BCL, přičemž jeho činnost byla veřejná a dlouhodobá. Po změně režimu se jeho politická angažovanost stala důvodem vyhrožování a pronásledování, kdy dokonce došlo ke zboření jejich domu. Nelze tak po něm spravedlivě požadovat, aby se při návratu do země svého původu „přizpůsobil“ novému režimu a zřekl se svých politických postojů. Riziko fyzického napadení, šikany či dokonce usmrcení je podle žalobce prokazatelné, což naplňuje jak § 14a zákona o azylu, tak i § 12 písm. b) zákona o azylu.
III. Shrnutí vyjádření žalovaného
7. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl, že nesouhlasí s žalobními námitkami a má za to, že nebylo prokázáno porušení zákonných ustanovení. Uvádí, že při rozhodování přihlédl ke všem tvrzeným skutečnostem a vycházel z dostatečného informačního základu o situaci v zemi původu. V průběhu správního řízení bylo objasněno, že žalobce přicestoval na základě padělaného litevského povolení k pobytu a jeho žádost o ochranu byla motivována snahou legalizovat si pobyt v České republice. Odmítá návrat kvůli obavám z odvetného jednání ze strany členů JI a BNP, protože působil v organizaci BCL napojené na bývalou vládní stranu AL.
8. Žalovaný měl za to, že skutkový stav byl řádně zjištěn a nedokládá žádné důvody pro udělení mezinárodní ochrany. Odmítá tvrzení o riziku pronásledování, přičemž poukazuje na to, že žalobce v jednom z incidentů využil pomoc policie. Tu mohl využít i při jiných konfliktech, což však žalobce neučinil z obavy z pomsty.
9. Žalovaný odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Azs 176/2018 ze dne 19. 6. 2019, ze kterého vyplývá, že subjektivní nedůvěra vůči vnitrostátním orgánům není důvodem k rezignaci na ochranu ze strany státu, pokud nejsou prokázány objektivní důvody, což ze zpráv použitých v řízení nevyplývá.
10. Žalovaný shrnul, že obsah žaloby není způsobilý zpochybnit závěry správního rozhodnutí a rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami.
IV. Posouzení věci krajským soudem
11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
12. Žaloba není důvodná.
13. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl, že mezinárodní ochrana podle §12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu se neuděluje.
14. Žalobce je státní příslušník Bangladéšské lidové republiky. Žalobce požádal dne 19. 9. 2024 o udělení mezinárodní ochrany v České republice, přičemž důvodnost své žádosti odvíjel od obav o svůj život, neboť na něho útočí a vyhrožují mu příslušníci BNP a JI z důvodu jeho členství v organizaci BCL.
15. Při poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu žalobce dále uvedl, že je bengálské národnosti, je muslim a je členem studentské organizace strany Awami League (AW), Bangladesh Chhatra League (BCL). Dorozumí se bengálsky. Je ženatý a má jedno dítě. Manželka s dcerou nyní žijí v Dháce v Bangladéši. Posledním místem bydliště je město Dháka, obec Ratar Pur. V Bangladéši byl naposledy 24. 8. 2024, poté odjel do Taškentu v Uzbekistánu, tam zůstal asi tři týdny a poté odletěl do Prahy. Cestu mu zařídil jeho otec, neví jak to udělal, ani neví, jak sehnal padělaný doklad. Otec za vše zaplatil asi 1 800 000 – 1 900 000 BDT. Do České republiky přicestoval dne 19. 9. 2024. V dřívější době nikdy nepobýval v jiném státě EU a rovněž nedisponoval uděleným vízem nebo povolením k pobytu v jiných státech. Uvedl, že je zcela zdráv. V prosinci 2023 byl obviněn z narušování činnosti opoziční strany a defraudace státního majetku, jeden den byl ve vazbě, ale poté policie věc uzavřela s tím, že se jedná o falešné obvinění. Z Bangladéše utekl, aby si zachránil život, protože je členem strany BCL, na kterou nyní útočí příslušníci stran BNP a JI. Bývalá vůdkyně musela uprchnout do Indie. I na něj příslušníci JI zaútočili a vyhrožovali mu, že pokud zůstane v Bangladéši, tak ho zabijí.
16. Při pohovoru konaném dne 24. 9. 2024 žalobce uvedl, že při vyřizování cestovního dokladu neměl žádné obtíže. Při odjezdu z Bangladéše mu chtěli zabránit příslušníci stran BNP a JI, kteří mu vyhrožovali odsouzením. Na základě těchto výhrůžek se obrátil na policii, která proti těmto osobám zakročila. Uvedl také, že jej příslušníci stran na ulici zastavili, odebrali mu batoh a sdělili mu, že mu odjezd neumožní. Na dotaz správního orgánu, odkud mohli mít informaci o jeho plánovaném odjezdu, uvedl, že pravděpodobně od třetí osoby. Dále žalobce doplnil, že příslušníci stran BNP a JI aktuálně brání členům BCL ve vycestování ze země, snažili se zabránit odjezdu i premiérce Šajch Hasína Vadžídové. Žalobce se označil za člena BCL, ačkoliv původně uvedl rok vstupu 2023, později rok vstupu do organizace opravil na rok 2020. Byl přijat na základě písemné přihlášky v centrální kanceláři v Raypuru. BCL dle jeho slov nevydává oficiální průkazy, členství je však veřejně známo díky veřejným aktivitám pro stranu. Zastával funkci všeobecného tajemníka v poštovním obvodu Baghar Nagar, poté mu byla nabídnuta funkce tajemníka místní organizace, schválená stranickými studenty a staršími. V rámci své činnosti zejména agitoval mezi chudými občany, poskytoval informace o možnostech podpory ze strany BCL, distribuoval sociální průkazky, organizoval pomoc pro studenty, rodiny bez domova a děti, které nechodily do školy. Spolupracoval s Awami League Sangathan a Samaj Kalyan Sangathan – nadacemi napojenými na vládní stranu AL a na Ministerstvo pro společenské blaho. Rozdělované průkazky byly oficiální a státem vydané. Na dotaz správního orgánu, zda šlo o propagaci strany skrze státní prostředky, žalobce potvrdil, že ano, avšak bez osobního prospěchu. K motivaci vstupu do BCL žalobce uvedl, že chtěl pomáhat chudým lidem, a domníval se, že zapojením do organizace napojené na tehdejší vládní stranu bude efektivnější. Uvedl, že jeho manželka s dcerou a rodiče nyní žijí u jeho tchána, který se politicky neangažuje. Dva jeho bratři odešli do Dubaje a Malajsie. Otec byl členem strany AL, ale nezastával žádnou funkci. Žalobce se k