36 Ad 20/2024 – Krajský soud v Hradci Králové

36 Ad 20/2024- 64 - text 6 36 Ad 20/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl soudcem Jaroslavem Vávrou ve věci žalobkyně: X, narozená X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963 sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 Smíchov v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 10. 2024, č.j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Tento rozsudek se týká stanovení správné a odpovídající výše invalidního důchodu žalobkyně, která trpí více zdravotními obtížemi. I. Podstata věci 2. Zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě zhoršený. Rozhodnutím žalované ze dne 26. 10. 2022 jí byl přiznán invalidní důchod II. stupně. Z důvodu zhoršení zdravotního stavu žalobkyně požádala žádostí ze dne 28. 2. 2024 o změnu výše invalidního důchodu. 3. Žalovaná po posouzení zdravotního stavu žalobkyně posudkem ze dne 28. 5. 2024 vydala dne 9. 7. 2024 pod č.j. X1 dvě rozhodnutí. Rozhodnutím č. I rozhodla tak, že žádost o změnu výše invalidního důchodu pro zhoršení zdravotního stavu zamítla, neboť při posouzení zdravotního stavu bylo zjištěno, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla toliko o 45 % (odpovídá invaliditě I. stupně). Rozhodnutím č. II žalovaná návazně rozhodla tak, že žalobkyni od 28. 5. 2024 náleží invalidní důchod pro invaliditu I. stupně, a to ve výši 9 955 Kč měsíčně. 4. Žalobkyně proti rozhodnutí z 9. 7. 2024 podala námitky, ve kterých nesouhlasila s tím, že jí byla snížena výše invalidního důchodu. Namítala, že jí nebylo přiznáno navýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti. Dále uvedla, že její zdravotní stav se zhoršuje a uplatnění na trhu práce je minimální. 5. Žalovaná o námitkách rozhodla rovněž dvěma rozhodnutími, kterými reagovala na námitky žalobkyně, a to ve vztahu k oběma rozhodnutím I. a II. ze dne 9. 7. 2024. Před vydáním rozhodnutí nechala zpracovat posudek IPZS (Institut posuzování zdravotního stavu) o zdravotním stavu žalobkyně ze dne 23. 9. 2024. Prvním rozhodnutím ze dne 21. 10. 2024, č.j. X zamítla námitky a potvrdila I. prvostupňové rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu pro zhoršení zdravotního stavu, neboť dle posudku IPZS poklesla pracovní schopnost žalobkyně o 55 %. Následným rozhodnutím ze dne 25. 10. 2024, č.j. X2 žalovaná ve vztahu k rozhodnutí č. II rozhodla tak, že rozhodnutí č. I z 9. 7. 2024, kterým byl žalobkyni snížen invalidní důchod na I. stupeň, zrušila. Důvodem rozhodnutí byl zjištěný snížený pokles pracovní schopnosti na 55 %. 6. Konečným výsledkem správního řízení zahájeného žádostí žalobkyně o zvýšení výše invalidního důchodu tak byl stav totožný se stavem počátečním. II. Žaloba a vyjádření žalobkyně při jednání soudu 7. Žalobkyně se včasnou žalobou domáhala soudního přezkumu rozhodnutí ze dne 21. 10. 2024, č.j. X, kterým nebylo vyhověno námitkám proti negativnímu rozhodnutí, kterým se domáhala zvýšení výše invalidního důchodu. 8. V žalobě namítala, že žádala přiznání invalidního důchodu třetího stupně. Má větší počet zdravotních obtíží. Jako nedopatření označila prvostupňové rozhodnutí, kterým byl přiznán invalidní důchod toliko I. stupně. Má velká pracovní omezení, ve zprávě psychiatričky je uvedeno, že není schopna pracovního pokusu. Míra poklesu pracovní schopnosti by jí měla být stanovena 55 % plus 10 %. Navrhovala současně další navýšení, aby dosáhla III. stupně invalidního důchodu. Úřad práce jí není schopen zajistit odpovídající zaměstnání na částečný úvazek. V posledních pěti letech byla dvakrát na roční pracovní neschopnosti. Bez léků špatně zvládá běžné životní situace, o to více v neznámém prostředí. 9. Žalobkyně rovněž předložila soud větší počet zdravotních zpráv. 10. Při jednání soudu setrvala na žalobních námitkách. Zdůraznila, že trpí více nemocemi. Je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, má podstoupit operaci, měla problémy s dolní končetinou, která není zcela vyléčena. Upozornila na nepřesnosti v lékařských zprávách (jak ortopeda, neurologa i ze spánkové laboratoře). Chyba je i v popisu výsledku vyšetření MR (magnetická rezonance) páteře. Převažují obtíže psychického rázu, které jí téměř znemožňují pracovní zapojení. Od dosavadního zaměstnavatele obdržela výpověď. III. Vyjádření žalované 11. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula průběh řízení. Odkázala na první úpravu a posudek vydaný IPZS. Navrhla zpracování posudku Posudkovou komisí MPSV (dále jen „PK MPSV“). 12. Při jednání soudu žalovaná reagovala na námitky žalobkyně, odkázala na zpracovaný posudek PK MPSV. Navrhla zamítnutí žaloby. IV. Přezkum věci soudem 13. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů a podle skutkového a právního stavu v době rozhodování správního orgánu v souladu s ust. § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v příslušném znění (dále jen „s. ř. s.“) Pro další průběh řízení byl zpracován posudek zdravotního stavu žalobkyně Posudkovou komisí MPSV v Hradci Králové ze dne 20. 5. 2025, ev. č. SZ/2025/214-HK-14. 14. Posudková komise MPSV v posudku dospěla k závěru, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ust. § 26 zákona o důchodovém pojištění. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podle posudkové komise odpovídá invaliditě dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, neboť míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činí 55 %. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo shledáno zdravotní postižení – periodická depresivní porucha s těžkou pseudonerastenií v rámci rozvoje defektu osobnosti, funkčně dle daných posudkových kritérií středně těžké postižení ve smyslu kapitoly V, položky 4c přílohy vyhlášky (označení vyhlášky viz níže). Míru poklesu pracovní schopnosti komise stanovila při horní hranici na 45 % s přihlédnutím k dalším postižením, tuto dále zvýšila o 10 %. Celkem tedy 55 %. Komise rovněž popsala důvody, pro které nelze postižení žalobkyně hodnotit vyšším procentem, které by mohlo být podkladem přiznání vyššího stupně invalidity. Nejsou splněna posudková kritéria uvedená v položce 4d nebo 4e kapitoly V. Ostatní postižení nedosahují takové výše, která by odůvodnila výhodnější hodnocení dopadu na pokles pracovní schopnosti. 15. Žalobkyně závěry posudku podstatným způsobem nerozporovala. Ve vztahu ke zdravotnímu posouzení poukázala na nepřesnosti v několika (podkladových) zdravotních zprávách. 16. Žalovaná k posudku uvedla, že jej považuje za správný, poukázala na to, že komise uvedla, z jakého důvodu nemohla posoudit zdravotní obtíže žalobkyně dle jiného ustanovení vyhlášky. 17. Dle § 38 písm. a) zákona o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 téhož zákona, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31 téhož zákona, pokud nedosáhl důchodového věku. 18. Podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla o nejméně 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně. 19. Podle odstavce 3 téhož ustanovení se pracovní schopností rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 20. Podle odstavce 4 téhož ustanovení se při určování poklesu pracovní schopnosti vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 21. Stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení upravuje vyhláška č. 359/2009 Sb., ze dne 9. října 2009, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity. 22. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise MPSV (§ 4