52 A 66/2024 – Krajský soud v Hradci Králové

52 A 66/2024- 59 - text 5 52 A 66/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Petry Venclové, Ph. D., a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci žalobce: J. V. proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, za účasti: 1. CETIN, a. s., sídlem Českomoravská 2510/19, 190 00 Praha 9, 2. obec Mikulovice, sídlem Valčíkova 52, 530 02 Mikulovice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2024, č. j. KrÚ - 101458/2023/186/OMSŘI/Be-3, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. 1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 8. 2024, č. j. KrÚ - 101458/2023/186/OMSŘI/Be-3, bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno usnesení Magistrátu města Pardubic, stavebního úřadu, ze dne 12. 10. 2023, č. j. MmP 134604/2023, sp. zn. SÚ 151254/2022/Bo, kterým bylo dle § 66 odst. 1 písm. c) zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále též „správní řád“), zastaveno řízení o žádosti žalobce o dodatečné povolení stavby označené jako „novostavba rodinného domu – 1b.j. + domovní rozvody inž. sítí (elektro, voda, kanal.)“ na pozemku evidovaném v katastru nemovitostí jako pozemková parc. č. X v katastrálním území X, neboť k žádosti o dodatečné stavební povolení žalobce ani po výzvě stavebního úřadu nepřipojil (mimo jiné) Nebylo též předloženo požárně bezpečnostní řešení stavby zpracované oprávněnou osobou, závazné stanovisko Magistrátu města Pardubic, Odboru hlavního architekta, či vyjádření Vodovovody a kanalizace, a. s. projektovou dokumentaci ve smyslu § 110 odst. 4 (ve spojení s § 129 odst. 2) zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v rozhodném znění (dále též „stavební zákon“). 2. Proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 8. 2024, č. j. KrÚ - 101458/2023/186/OMSŘI/Be-3, podal žalobce žalobu, v níž nezpochybňoval, že k žádosti o dodatečné stavební povolení nepřipojil projektovou dokumentaci, jak vyžaduje § 110 odst. 4 (ve spojení s § 129 odst. 2 stavebního zákona), přesto se domnívá, že měla být jeho žádost o dodatečné stavební povolení věcně projednána a následně zamítnuta, neboť dle žalobce (který je jedním ze dvou stavebníků) nelze stavbu dodatečně povolit, což má plynout ze znaleckého posudku Ing. P. M., Ph. D., ze dne 28. 3. 2023, č. 9/2023, jakož i z odborného vyjádření RNDr. F. M. ze dne 20. 7. 2023, zn. 1533/20/1. Těmito podklady se stavební úřad vůbec nezabýval a žalovaný se jimi zabýval nedostatečně, resp. z nich vyvodil nesprávné závěry. Žalobce připustil, že v situaci, kdy byl sám přesvědčen, že stavba „vykazuje vady bránící jejímu dodatečnému povolení“, mohl vzít svou žádost o dodatečné stavební povolení zpět, tím by ovšem „vzal na sebe odpovědnost za posouzení otázky, zda lze nebo nelze stavbu RD dodatečně povolit“, nadto by mu mohlo být v probíhajícím „sporu o náhradu škody za vadné provedení stavby RD dáváno k tíži, že předem vzdal snahu o dodatečné povolení stavby“. Žalobce je navíc přesvědčen, že pokud o žádosti žalobce nebylo rozhodnuto meritorně, nýbrž pouze procesně, nelze pokračovat v přerušeném řízení o odstranění stavby a nařídit její odstranění. Žalobou napadené rozhodnutí by proto ze všech výše uvedených důvodů mělo být zrušeno a věc by měla být vrácena žalovanému k dalšímu řízení. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě [jež není třeba podrobně rekapitulovat, neboť jeho obsah účastníci znají, nadto v řízení byl žalovaný úspěšný, přičemž v odůvodnění rozsudku je třeba vypořádat základní námitky toho účastníka, kterému soud za pravdu nedal; ostatně rozhodnutí soudu je primárně reakcí na žalobní námitky, Jak mnohokrát uvedl Nejvyšší správní soud (viz např. rozsudky ze dne 15. 1. 2021, č. j. 7 Ads 435/2019 – 34, bod 10, ze dne 28. 11. 2019, č. j. 7 As 71/2018 – 31, bod 34, ze dne 31. 10. 2019, č. j. 7 As 303/2019 – 49, bod 15, ze dne 29. 3. 2016, č. j. 5 As 74/2015 – 56, ze dne 25. 11. 2015, č. j. 2 Afs 174/2015 – 45), „je to žalobce, kdo určuje rozsah a meze přezkumu napadeného rozhodnutí v podobě žalobních bodů“ a „správní soud je tak povinen vypořádat se pouze s žalobní argumentací“. teprve až v druhé řadě - a pouze tehdy, je-li to pro vyjasnění stěžejních otázek nezbytné - případně může reagovat i na vyjádření k žalobě (srov. shodně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 6. 2021, č. j. 10 Afs 405/2020 – 41, bod 9)] setrval na závěrech obsažených v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, které je dle jeho názoru věcně správné a zákonné, a navrhl, aby soud žalobu zamítl. 4. Osoby zúčastněné na řízení se k věci samé nevyjádřily. II. Posouzení věci soudem 5. Soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále též „s. ř. s.“) žalobou napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. Podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena. 7. Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení. 8. Podle § 110 odst. 4 stavebního zákona (ve znění zákona č. 225/2017 Sb.) pokud k žádosti o stavební povolení není připojena projektová dokumentace nebo pokud není zpracována oprávněnou osobou, stavební úřad takovou žádost neprojednává a řízení zastaví; usnesení o zastavení řízení se oznamuje pouze stavebníkovi. 9. Z posledně citovaného ustanovení stavebního zákona je zřejmé, že s účinností od 1. 1. 2018 zákonodárce nejen rozšířil speciální důvody pro zastavení řízení o nepředložení projektové dokumentace spolu s žádostí o dodatečné stavební povolení, ale výslovně doplnil, že se v takovém případě žádost neprojednává. Stavební úřad není ani v řízení o dodatečném povolení stavby povinen před zastavením řízení podle § 110 odst. 4 stavebního zákona vyzývat žadatele o dodatečné stavební povolení k předložení chybějící projektové dokumentace zpracované k tomu oprávněnou osobou (projektantem) a stanovovat mu k tomu lhůtu. Projektová dokumentace konkretizuje předmět žádosti o (dodatečné) stavební povolení a její absence je vadou žádosti o (dodatečné) stavební povolení bránící jejímu projednání. Bylo povinností žalobce k žádosti o dodatečné stavební povolení přiložit projektovou dokumentaci. Jestliže tak neučinil, nelze stavebnímu úřadu vytýkat, že žádost neprojednával a řízení o ní bez dalšího (tedy i bez dokazování) zastavil (srov. shodně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 10. 2024, č. j. 6 As 314/2023 – 38, bod 23), neboť mu takovou povinnost ukládá zákon, resp. zákon neumožňuje stavebnímu úřadu postupovat jinak. Jinými slovy vyjádřeno, žádost žalobce o dodatečné stavební povolení nemohla být v situaci, kdy žalobce vzdor (nadbytečné) výzvě stavebního úřadu nepředložil zákonem vyžadovanou projektovou dokumentaci (což nebylo mezi účastníky sporné), věcně projednána a řízení o ní bylo zcela správně zastaveno. To, že řízení nebylo zastaveno přímo s odkazem na § 110 odst. 4 stavebního zákona (ve spojení s § 129 odst. 2 stavebního zákona), nýbrž s odkazem na § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, nemá na zákonnost výroku o zastavení řízení žádný vliv (srov. opět rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 10. 2024, č. j. 6 As 314/2023 – 38, bod 21). 10. Jelikož zákon neumožňuje za okolností, které nastaly v nyní posuzované věci, o žádosti o doda