61 Ad 3/2024 – Krajský soud v Hradci Králové

ECLI: ECLI:CZ:KSHK:2025:61.Ad.3.2024.127
Datum: 2025-09-30
Z rozhodnutí: 1. Rozhodnutím žalované uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku byly podle § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „ZOPSZ“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 2. 10. 2023, č. j. X, a toto rozhodnutí bylo pot…
61 Ad 3/2024- 127 - text 8 61 Ad 3/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., v právní věci žalobce: P. K. zastoupený advokátem JUDr. Viktorem Pakem sídlem Francouzská 28, Praha 120 00 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963 sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 12. 2023, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím žalované uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku byly podle § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „ZOPSZ“), a podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 2. 10. 2023, č. j. X, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobci podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), snížen invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. 2. Žalobce napadl rozhodnutí žalované včasnou žalobou podanou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Žalobce má za to, že se jeho zdravotní stav nezlepšil natolik, aby mu byl snížen invalidní důchod. Ze zdravotní dokumentace nevyplývá stabilizace jeho zdravotního stavu, zejména není vysvětlen závěr o zlepšení neurologického onemocnění. V této souvislosti žalobce poukázal na lékařskou zprávu ze dne 23. 5. 2023, ze které podle žalobce vyplývá, že i přes odborné rehabilitační úsilí se jeho potíže podařilo odstranit jen částečně. Z lékařské zprávy prof. MUDr. M. V. pak vyplývá, že se žalobcův zdravotní stav nezlepšil. Žalobce proto navrhl, aby soud žalované rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. 3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě setrvala na závěrech obsažených v odůvodnění napadeného rozhodnutí a zároveň navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí MPSV ČR (dále jen „PK MPSV“) podle § 4 odst. 2 ZOPSZ. 4. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle právního a skutkového stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí podle § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 5. Pro účely nyní projednávané věci je nutné ve stručnosti uvést předchozí vývoj invalidity žalobce. Žalobci byl od 22. 5. 2020 přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně v důsledku míry poklesu jeho pracovní schopnosti o 50 % (40 % pro srdeční chorobu jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti, navýšení o 10 % pro vertebrogenní deformitu hrudníku a degenerativní změny páteře). Platnost posudku byla stanovena do 30. 6. 2023. 6. Na základě kontrolní lékařské prohlídky žalobce byl dne 28. 6. 2023 vypracován posudek OSSZ Ústí nad Orlicí, zpracovaný na základě § 8 odst. 1 písm. a), odst. 4 ZOPSZ. Uvedený posudek, který byl podkladem prvostupňového rozhodnutí v nyní projednávané věci, stanovil za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti ischemickou chorobu srdeční. Posudková lékařka toto postižení zařadila do kapitoly IX. (postižení srdce a oběhové soustavy), oddílu A (postižení srdeční), položky 1 (chronické srdeční selhání), písm. b) [s lehkým poklesem výkonnosti] přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu byla uvedeným posudkem o invaliditě určena ve výši 35 %, tedy zdravotní stav žalobce odpovídal prvnímu stupni invalidity. Posudek žalované, který byl vypracován v řízení o námitkách dne 7. 12. 2023 na základě § 8 odst. 9 ZOPSZ oddělením lékařské posudkové služby ČSSZ, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy, se oproti posudku OSSZ Ústí nad Orlicí lišil pouze ve stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobce, neboť posudkový lékař stanovil míru poklesu pracovní schopnosti žalobce ve výši 40 %. Oba posudky se však shodovaly jak v otázce stanovení a zařazení rozhodující příčiny zdravotního stavu žalobce, tak v posouzení stupně invalidity. 7. Krajský soud provedl při jednání dne 16. 10. 2024 důkaz posudkem zdravotního stavu žalobce, který byl vypracován na základě § 4 odst. 2 ZOPSZ dne 14. 8. 2024 PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové, v níž jako odborná lékařka zasedala MUDr. J. N., s odborností neurologie. Z uvedeného posudku soud zjistil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je chronická ischemická choroba srdeční. Podle PK MPSV v Hradci Králové se jedná o zdravotní postižení uvedené v kapitole IX., oddílu A, položce 1, písm. b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které PK MPSV stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce ve výši 40 %. Horní hranici procentního rozpětí zvolila s přihlédnutím k funkčnímu postižení páteře. Žalobce byl léčen pro poinfarktovou perikarditidu (v červnu 2019 prodělal přední infarkt myokardu, byla provedena direktní perkutánní koronární intervence se zavedením stentu), přičemž kontrolní rekoronarografií byla zjištěna průchodnost stentů, bez restenóz. Podle PK MPSV u žalobce došlo od minulého posouzení (po prodělaném IM) po stránce kardiální k posudkově významné stabilizaci zdravotního stavu a jedná se o lehký pokles výkonnosti. 8. Podle PK MPSV v Hradci Králové je žalobce dále limitován ve svých fyzických schopnostech neurologickými komorbiditami, které samostatně nezpůsobují větší pokles pracovní schopnosti než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Jak bylo uvedeno, horní hranici procentního rozpětí PK MPSV zvolila právě s přihlédnutím k funkčnímu postižení páteře žalobce. PK MPSV uzavřela, že zdravotní stav žalobce ke dni napadeného rozhodnutí odpovídal prvnímu stupni invalidity. 9. Na dotaz krajského soudu pak PK MPSV v Hradci Králové objasnila, že ačkoli za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla určena srdeční choroba, jak k dotazu soudu PK MPSV vysvětlila, vzhledem k námitkám žalobce, že nebylo přihlédnuto k jeho vertebrogenním obtížím, PK MPSV pokládala za nezbytné vyšetření žalobce neurologem. Zároveň s ohledem na ischemickou chorobu srdeční byl zdravotní stav žalobce s doloženými nálezy konzultován s odborným lékařem, internistou doc. MUDr. K., v jednání PK MPSV konaném dne 25. 4. 2024. Poté dne 14. 8. 2024 proběhlo další jednání s odbornou lékařkou z oboru neurologie 10. Při jednání dne 5. 3. 2025 krajský soud provedl důkaz srovnávacím posudkem PK MPSV, pracoviště v Brně, ze dne 16. 1. 2025, v níž jako odborná lékařka zasedala MUDr. J. V., Ph.D., s odborností kardiologie, a odborný lékař MUDr. J. B., s odborností neurologie. Z uvedeného posudku soud zjistil, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti je chronická ischemická choroba srdeční. I PK MPSV v Brně zařadila toto zdravotní postižení do kapitoly IX., oddílu A, položky 1, písm. b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž míru poklesu pracovní schopnosti žalobce stanovila ve výši 40 %. 11. PK MPSV v Brně doplnila, že v případě žalobce došlo po kardiální stránce k příznivé stabilizaci zdravotního stavu. Samotné srdeční postižení by PK MPSV v Brně hodnotila mírou poklesu pracovní schopnosti ve výši 20 %, s přihlédnutím k ostatním komorbiditám a vzdělání však zvolila horní procentní hranici, tj. 40 %. 12. Z kardiologického hlediska podle PK MPSV v Brně nelze prokázat středně těžký pokles výkonnosti podle kapitoly IX., oddílu A, položky 1, písm. c) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, které by odpovídalo kritériím pro uznání druhého stupně invalidity. Z hlediska procentuálního navýšení pro páteřní potíže podle PK MPSV v Brně šlo v minulosti o posudkové nadhodnocení. 13. Žalobce považoval srovnávací posudek za nepřezkoumatelný a věcně nesprávný. Posudková komise zohlednila pouze subjektivní hodnocení srdečního selhání NYHA a hodnotu ejekční frakce levé srdeční komory, což je podle žalobce nedostatečné. PK MPSV nezohlednila další kritéria stanovená vyhláškou, jako jsou tolerovaná zátěž, metabolický ekvivalent (METS), VO2 max., diastolická dysfunkce levé komory a hladiny natriuretických peptidů. Navíc vycházela pouze z jedné lékařské zprávy, která neobsahovala všechny potřebné hodnoty pro posouzení míry poklesu pracovní schopnosti. Žalobce doplnil, že se lékařské posudky vyznačují vysokou mírou nekonzistentnosti a libovůle. Žalobce se domnívá, že jeho

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 65 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 41 (155/1995 Sb.)§ 90 (500/2004 Sb.)§ 88 (582/1991 Sb.)