6 Ads 88/2006 — Nejvyšší správní soud

31 A 29/2025- 187 - text  12 31 A 29/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců Mgr. Tomáše Blažka a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobkyně: Globus ČR, v.o.s., IČO 63473291 sídlem Kostelecká 822/75, 196 00 Praha 9 zastoupená advokátem Mgr. Petrem Czyžem sídlem Kostelecká 822/75, 196 00 Praha 9 proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát sídlem Květná 504/15, 603 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 4. 2025, č. j. SZPI/BL663-22/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Hradci Králové, rozhodnutím ze dne 7. 10. 2024, č. j. SZPI/BL663-17/2024, uznala žalobkyni vinnou ze spáchání přestupků podle § 17 odst. 1 písm. k) [skutek I] a podle § 17 odst. 2 písm. c) [skutek II] zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o potravinách“). Za tyto přestupky uložila žalobkyni pokutu ve výši 350 000 Kč. Žalobkyně se měla uvedených přestupků dopustit tím, že: a) dne 15. 12. 2023 v provozovně na adrese Poděbradská 293, Pardubice, porušila povinnost stanovenou v § 3 odst. 1 písm. l) zákona o potravinách, tj. povinnost provozovatele potravinářského podniku uchovat v místě prodeje jednotlivých částí potraviny po dobu jejich uvádění na trh původní obal potraviny nebo etiketu, které obsahují povinné informace, popřípadě čitelnou a srozumitelnou kopii obalu nebo etikety; žalobkyně totiž uváděla na trh z obslužného chladícího zařízení na prodejní ploše v nabídkových nádobách 11,887 kg potravin (konkrétně specifikovaných ve výroku prvostupňového rozhodnutí), které byly na provozovnu dodány balené, a neměla v době kontroly k uvedeným potravinám v místě prodeje původní obal nebo etikety, které obsahují povinné informace, popřípadě čitelnou a srozumitelnou kopii obalu či kopie etiket těchto potravin (skutek I); b) dne 7. 5. 2024 v provozovně na adrese Jana Zajíce 982, Pardubice, porušila povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, o hygieně potravin (dále jen „nařízení o hygieně“), kdy provozovatelé potravinářských podniků provádějících činnosti v jakékoliv fázi výroby, zpracování a distribuce potravin, které následují po fázích, na něž se vztahuje odstavec 1, dodrží všeobecné hygienické požadavky stanovené v příloze II, spočívající v tom, že výše uvedeného dne na nadepsané adrese byly zjištěny následující nedostatky: - v celé provozovně bylo zjištěno znečištění prostor trusem drobných hlodavců; ve skladu trvanlivých potravin byl v regálech a na podlaze v rohu místnosti zjištěn trus drobných hlodavců, pod regály byly rozbité obklady a další napadané nečistoty; v úseku přípravy potravin byl zjištěn trus drobných hlodavců na podlaze v rohu místnosti, v regálech, kde byly umístěny kartonové krabice s obalovým materiálem, v otevřené skříňce pod pracovním stolem; v uzavřené skříňce pod umyvadlem byla umístěna plastová krabička s plastovými díly, v této krabičce i ve skříňce byl zjištěn trus drobných hlodavců; na prodejní ploše byl zjištěn trus drobných hlodavců v regálech se sušenkami, v regálu s jíškou a větší množství trusu drobných hlodavců bylo zjištěno v blízkosti skleněných konzerv s olivami a utopenci, trus drobných hlodavců byl zjištěn i na regálových lištách; prostory provozovny (skladové prostory, případně i prodejna) nebyly udržovány v čistotě, což bylo ve všech shora uvedených případech v rozporu s požadavky uvedenými v příloze II kapitole I odst. 1 nařízení o hygieně, kdy potravinářské prostory musí být udržovány v čistotě a dobrém stavu; - v celé provozovně bylo zjištěno znečištění prostor trusem drobných hlodavců (ve skladu trvanlivých potravin v regálech a na podlaze v rohu místnosti; v úseku přípravy potravin na podlaze v rohu místnosti, v regálech, kde byly umístěny kartonové krabice s obalovým materiálem, v otevřené skříňce pod pracovním stolem; v uzavřené skříňce pod umyvadlem v plastové krabičce s plastovými díly i ve skříňce; na prodejní ploše v regálech se sušenkami, v regálu s jíškou, v blízkosti skleněných konzerv s olivami a utopenci, na regálových lištách); servisní protokoly o deratizaci z 9. 1. 2024, 5. 2. 2024 a 4. 4. 2024 byly předloženy, na provozovně tedy byly zavedeny postupy pro regulaci škůdců, ale vzhledem k tomu, že byl zjištěn na několika místech trus drobných hlodavců, nebyly tyto postupy dostačující a odpovídající, což bylo v rozporu s požadavky uvedenými v příloze II kapitole IX odst. 4 nařízení o hygieně, kdy musí být zavedeny odpovídající postupy pro regulaci škůdců (skutek II). 2. Žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Hradci Králové, v záhlaví uvedeným rozhodnutím. Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalované žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). II. Argumentace účastníků řízení 3. Žalobkyně zejména zpochybnila, že by se skutkem I dopustila přestupku. Ve správním řízení tvrdila a prokázala, že veškeré vybalené potraviny shodného druhu nabízené v jedné nabídkové nádobě jsou vždy shodné šarže, mají totožné datum spotřeby a totožnou etiketu. Z toho důvodu žalobkyně ponechává v místě prodeje vždy pouze jednu originální etiketu od každé takto nabízené potraviny. Při kontrole tyto etikety předložila. Žalovaná i správní orgán prvního stupně přitom nezpochybňují, že žalobkyně mísí v nabídkových nádobách umístěných na prodejním pultu rozbalené potraviny shodného druhu, šarže, totožného data spotřeby a totožné etikety z původního obalu. Správní orgány tedy věc nesprávně právně posoudily, protože se nejedná o přestupek. 4. Zároveň odkázala na důvodovou zprávu k zákonu č. 180/2016 Sb., který zavedl povinnost uvedenou v § 3 odst. 1 písm. l) zákona o potravinách. Podle důvodové zprávy bylo cílem ustanovení mj. zabezpečení doložení pravdivých informací o potravině, která byla rozbalena a je prodávána po jednotlivých částech. Žalobkyně této povinnosti dostála, přičemž podle jejího přesvědčení uchováním více kusů shodného obalu není objektivně možné získat více informací o potravině. Žalobkyně je přesvědčena, že její způsob je efektivnější a přehlednější než způsob prosazovaný žalovanou, jejíž výklad by naopak vedl k popření účelu normy vyjádřené v § 3 odst. 1 písm. l) zákona o potravinách. Žalobkyně v jednu chvíli takto běžně nabízí cca 60 až 70 položek, přičemž o každé položce by v případě způsobu prosazovaného žalovanou musela evidovat až 5 etiket (tj. celkově až 350). K názoru žalované, že žalobkyně není při jí prezentovaném výkladu schopna doložit, že v nabídkových nádobách došlo ke smísení rozbalení potraviny shodného druhu, šarže, totožného data a etikety, žalobkyně uvedla, že je schopna tyto skutečnosti doložit dokumenty o počtu vychystaných kusů jednotlivých potravin z logistického centra a dodacími listy těchto potravin, což již učinila ve správním řízení. Také předložila fotodokumentaci, ze které vyplývá, že se obaly a etikety potravin zcela shodují (na rozdíl od přesvědčení žalované). 5. Žalovaná se také při posouzení jednání žalobkyně odchýlila od správní praxe a právního výkladu zastávaného jejími inspektoráty (jinými, než je inspektorát prvního stupně). Žalobkyně má ve všech provozovnách zavedenou stejnou praxi nakládání s obaly a etiketami rozbalených potravin. Tato praxe již v minulosti byla předmětem kontrol ze strany inspektorátů žalované, které nezjistily žádné pochybení v postupu žalobkyně. Žalobkyně tak měla legitimní důvod věřit tomu, že její postup je správný. Pokud měla žalovaná za to, že z protokolů o kontrolách jejích inspektorátů tato skutečnost nevyplývá, pak se jedná o vadu protokolů a žalobkyně za tím účelem navrhla výslech inspektorů, kteří se účastnili těchto kontrol. Tyto výslechy však žalovaná neprovedla. 6. Navíc shodná praxe při nakládání s obaly a etiketami rozbalených potravin je dodržována i v provozovnách žalobkyně ve Spolkové republice Německo, přičemž tamější kontrolní orgány tuto praxi akceptují. Daná povinnost je implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (dále jen „směrnice o tabákových a souvisejících výrobcích“). Její výklad tak musí být jednotný ve všech členských státech EU. 7. Žalobkyně namítla také nepřiměřenou výši pokuty. Příkazem inspektorátu žalované v Táboře byla žalobkyni za 3 přestupky uložena pokuta ve výši 15 000 Kč, tj. nyní jí byla uložena mnohonásobně vyšší pokuta. Tato pokuta tak vykazuje znaky svévole. Žalobkyně dále poukázala na to, že se provinění dopustila pouze u 8 druhů potravin