61 Ad 2/2025 – Krajský soud v Hradci Králové

61 Ad 2/2025- 52 - text 6 61 Ad 2/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: X, narozená dne X bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963 sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 2. 2025, č.j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Napadeným rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení byly podle § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí žalované ze dne 6․ 11. 2024, č. j. X a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalovaným rozhodnutím, ve spojení s prvostupňovým rozhodnutím, byl žalobkyni s účinností od 20. 11. 2024 podle § 56 odst. 1 písm. e) a § 41 odst. 3 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), snížen invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně s tím, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí 35 %. V rámci námitkového řízení byl zdravotní stav žalobkyně znovu posouzen, přičemž lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) se zabýval taktéž lékařskými zprávami doloženými v námitkovém řízení a dospěl k závěru, že u žalobkyně poklesla pracovní schopnost o 35 %, což odpovídá prvnímu stupni invalidity. 2. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalované včasnou žalobou podanou podle ust. § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“). 3. Žalobkyně namítala, že žalovaná neposoudila její zdravotní stav na základě dostatečné a úplné dokumentace a nesprávně vyhodnotila dopad jejího zdravotního postižení na míru poklesu pracovní schopnosti a možnosti sociálně fungovat. Uvedla, že posudkový orgán neměl k dispozici dostatečné podklady k vydání napadeného rozhodnutí, a to psychologické vyšetření, které si zajistila a které dokládá k žalobě. Dále brojí proti závěrům posudku vypracovaného v rámci námitkového řízení, dle kterého je její zdravotní stav kompenzován a zlepšen. Uvádí, že sice došlo ke zlepšení projevů schizofrenie, ale léčba značně zhoršila její kognitivní funkce, přičemž popisuje zhoršení soustředění, paměti, úsudku, impulsivity, nekontrolovaného chování, strachu z druhých lidí, podezřívavosti a paranoidních myšlenek, které jí vykonávání profese znemožňují. 4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že se v přezkumném řízení zabývala všemi námitkami žalobkyně, byl vypracován nový posudek o invaliditě lékařem IPZS, kterým je vázána, neboť posouzení míry poklesu pracovní schopnosti se jedná o otázku odbornou. Z tohoto posudku vyplývá, že žalobkyně byla shledána invalidní pro invaliditu prvního stupně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, v důsledku čehož poklesla její pracovní schopnost o 35 %. Zdravotní stav žalobkyně tak byl v rámci námitkového řízení posouzen shodně jako v prvním stupni. 5. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích řádně uplatněných žalobních bodů podle právního a skutkového stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí podle § 75 odst. 1, 2 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 6. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že k posouzení zdravotního stavu žalované byl dne 22. 10. 2024 vypracován posudek o invaliditě, z něhož vyplývá, že u žalobkyně z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, spočívajícím v nediferencované schizofrenii s post psychotickým defektem kognitivních funkcí a změnami osobnosti a závislostí na psychotropních látkách, poklesla její pracovní schopnost o 35 %, nejde tak již o invaliditu druhého stupně, ale o invaliditu prvního stupně. Jako datum změny byl stanoven 22. 10. 2024. Na základě tohoto posudku žalovaná dne 6. 11. 2024 rozhodla tak, že se žalobkyni od 20. 11. 2024 snižuje výše invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invaliditu prvního stupně a její invalidní důchod činí 9 970 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky. 7. V námitkovém řízení byl lékařem IPZS dne 27. 1. 2025 zpracován nový posudek o invaliditě žalobkyně se shodným závěrem, tedy že žalobkyně trpí nediferencovanou schizofrenií s post psychotickým defektem kognitivních funkcí a změnami osobnosti a závislostí na psychotropních látkách, v důsledku čehož je pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav invalidní v prvním stupni, když její pracovní schopnost poklesla o 35 %. Žalovaná na základě tohoto posudku dne 5. 2. 2025 námitky zamítla a rozhodnutí o snížení stupně invalidity potvrdila. 8. Krajský soud si vyžádal k důkazu posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové (dále jen „PK MPSV v Hradci Králové“) v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). PK MPSV v Hradci Králové v posudku ze dne 5. 8. 2025 dospěla k závěru, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti považuje z posudkově medicínského hlediska nediferenciovanou schizofrenii s post psychotickým defektem kognitivních funkcí a změnami osobnosti, dalším zdravotním postižením pak je přes odvykací léčbu přetrvávající závislost na omamných látkách. 9. PK MPSV v Hradci Králové zařadila rozhodující zdravotní postižení žalobkyně do kapitoly V. (duševní poruchy a poruchy chování), položky 3 písm. c) (středně těžké postižení, značně snížená úroveň sociálního fungování, jediná ataka nebo ojedinělé ataky, po které/kterých přetrvává reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit narušen) přílohy vyhlášky č. 359/2009 o posuzování invalidity a stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně na 45 %, což odůvodnila tím, že se u žalobkyně již nejedná o těžké postižení dle písm. d) citovaného ustanovení vyhlášky, byť s ohledem na psychologické vyšetření se zohledněním post psychotického efektu hodnotí zdravotní postižení v horním pásmu možného procentního rozpětí míry poklesu pracovní schopnosti (30 – 45 %). 10. Krajský soud si dále vyžádal k důkazu revizní posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Brně (dále jen PK MPSV v Brně“), která dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 3c přílohy k vyhlášce č. 359/2009, pro které míru poklesu pracovní schopnosti stanovila na 35 % a konstatovala invaliditu prvního stupně. Své závěry odůvodnila tak, že u žalobkyně došlo ke stabilizaci zdravotního stavu z hlediska nediferenciované schizofrenie, avšak trvá výrazný post psychoticky deficit, který může být trvalý. Snížení stupně invalidity proto považuje za důvodné, když přetrvávající poruchy nelze charakterizovat jako těžké postižení. 11. Podle § 3 správního řádu, nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. 12. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 13. Podle § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění platí, že při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek 14. Podle kapitoly V položky 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity postižením jsou schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy – středně těžké postižení, značně snížená úroveň sociálního fungování, jediná ataka nebo ojedinělé ataky, po které/kterých přetrvává reziduální symptomatika, výkon některých denních aktivit narušen. Rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti činí 30–45 %. 15.