— Nejvyšší správní soud

22 A 110/2014- 52 - text pokračování - 7 - 22A 110/2014 22A 110/2014-52 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. v právní věci žalobce O. H., zastoupeného Mgr. Kateřinou Hudečkovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Hauerova 3, proti žalované Ostravské univerzitě, se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Dvořákova 7, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 13.6.2014 č.j. OU-44912/90-2014, ve věci ukončení studia, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 13.6.2014 č.j. OU-449112/90-2014, jímž byla zamítnuta žádost o přezkoumání a bylo potvrzeno rozhodnutí děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě ze dne 17.4.2014 č.j. OU-35657/11-2014 o ukončení studia. V podané žalobě žalobce vymezil tyto žalobní body: 1) Podle článku 24 Studijního a zkušebního řádu Ostravské univerzity v Ostravě (dále jen SZŘ) se na rozhodování o právech a povinnostech studentů vztahuje ust. § 68 a § 69 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále jen zákon o vysokých školách) a studentovi musí být rozhodnutí doručeno do vlastních rukou (§ 68 odst. 3 téhož zákona). Podle žalobce nemohlo dojít k řádnému oznámení a účinnému doručení napadeného rozhodnutí, neboť nebylo doručeno jemu, ale jeho babičce M.H. 2) V souvislosti s ukončením studia žalobce došlo k porušení SZŘ, když zkouška z fyziologie neproběhla za podmínek stanovených studijním programem nebo SZŘ. Podle čl. 11 odst. 2 SZŘ má student, který u zkoušky nevyhověl, právo na konání jedné opravné zkoušky v rámci vypsaných termínů daného zkouškového období. Neuspěje-li v tomto opravném termínu, může zkoušku mimořádně po písemné žádosti schválené děkanem opakovat podruhé v rámci vypsaných zkušebních termínů daného zkouškového období. Vůči žalobci bylo takovým způsobem postupováno, avšak ve vztahu k jiným studentům již nikoliv. Podle žalobce nejméně ve čtyřech případech bylo jiným studentům umožněno opakovat část zkoušky z fyziologie nad rámec stanovený čl. 11 odst. 2 SZŘ. Toto tvrzení žalobce doložil elektronickým výpisem seznamu studentů konajících zkoušku z předmětu fyziologie za období červen až srpen 2014, z nějž je podle žalobce zřejmé, že někteří studenti opakovali tuto zkoušku i pětkrát. Tito studenti byli ve vztahu k žalobci neoprávněně zvýhodněni, čímž došlo k porušení práva na rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi studenty. 3) Došlo k porušení čl. 2 odst. 7 SZŘ, z něhož vyplývá, že základní charakteristika předmětu je uvedená v popisu předmětu zveřejněném v elektronickém informačním systému studijní agendy. Popis předmětu obsahuje mj. i vyučovací jazyk. Studijní obor všeobecného lékařství je akreditován v českém jazyce, takže studenti mají právo na výuku v českém jazyce. Přesto veškeré přednášky a následně i zkoušky byly prezentovány v jazyce slovenském, což se ve své podstatě mohlo odrazit v nepochopení celé výuky. Toto tvrzení žalobce doložil fotografií pořízenou z přednášek fyziologie. Pochybení v dodržování SZŘ připustila i žalovaná ve svém dopise ze dne 1.7.2014 č.j. OU-59544/90-214 adresovaném otci žalobce. 4) Žalobce zpochybnil nepodjatost vyučujícího předmětu fyziologie RNDr. P. Š., CSc., na jehož opakované porušování SZŘ žalobce několikrát upozornil. Poprvé poté, co žalobce dne 18.12.2013 neuspěl u zkoušky z fyziologie v tzv. děkanském termínu. V důsledku neúspěšně složené zkoušky bylo žalobci studium ukončeno. Následně žalobce podal žádost o přezkoumání rozhodnutí, v níž mj. poukázal na skutečnosti výše uvedené a na to, že komisionálního přezkoušení dne 18.12.2013 se jako člen komise zúčastnil prof. J., který původně v protokolu ze dne 27.11.2013 jako člen zkušební komise uveden nebyl. Následně děkan lékařské fakulty rozhodl o zrušení rozhodnutí o ukončení studia a žalobci bylo povoleno ve studiu dále pokračovat. Současně bylo stanoveno nové komisionální zkoušení z předmětu fyziologie. Veškeré nedostatky uvedené v žádosti žalobce byly proděkankou členům zkušební komise důrazně vytknuty. Žalobce je přesvědčen, že tato skutečnost se ve své podstatě odrazila v podjatém a neobjektivním hodnocení znalostí žalobce při zkoušce dne 2.4.2014, kdy jej opětovně zkoušela komise v čele s RNDr. P. Š., CSc. 5) Jelikož nápravu ve věci nezjednala ani žalovaná, považuje žalobce napadené rozhodnutí za rozporné s Listinou základních práv a svobod (dále jen Listina), a to především s č.l. 33 garantujícím každému právo na vzdělání, právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu a právo na získávání prostředků pro své životní potřeby prací (čl. 26). Právo na vzdělání je podle žalobce nutno vykládat tak, že studentovi má být umožněno za splnění stanovených podmínek studium na vysoké škole dokončit, aby mohl realizovat své právo na volbu povolání a na získávání prostředků prací. Žalovaná neaplikovala shora citovaná ustanovení SZŘ řádně, čímž došlo k zásahu do právní sféry žalobce a k ohrožení jeho ústavně zaručených práv. Žalovaná ve vyjádření uvedla: K bodu 1) žaloby Napadené rozhodnutí bylo doručeno žalobci do vlastních rukou dne 18.6.2014, takže došlo k jeho řádnému oznámení a účinnému doručení. Rozhodnutí rektora bylo odesláno i zmocněncům žalobce na základě udělené plné moci ze dne 12.4.2014, a to rodičům žalobce M. H. a J. H. Žalovaná považuje tvrzení žalobce, že napadené rozhodnutí bylo doručeno jeho babičce M. H., za nepravdivé. K bodu 2) žaloby Podle pravidel studijního programu Všeobecného lékařství je předmět Fyziologie II povinným předmětem (nebo také „A“ předmětem ve smyslu ust. čl. 2 odst. 6 SZŘ), jehož absolvování je studijním plánem předepsáno na letní semestr 2. ročníku studia. Statut povinného předmětu je dán ust. čl. 2 odst. 6 písm. a) SZŘ a jeho splnění je podmínkou absolvování dané etapy studia nebo studijního oboru. Ust. čl. 11 odst. 1 SZŘ stanoví, že zkouškou se prověřují vědomosti studenta z příslušného předmětu a jeho schopnost je tvořivě uplatňovat. Zkouška může být ústní, písemná, praktická nebo kombinovaná. Její forma a podmínky jsou určeny v popisu předmětu. Podle čl. 11 odst. 2 SZŘ má student právo na konání jedné opravné zkoušky v rámci vypsaných termínů daného zkouškového období, pokud u zkoušky nevyhověl. V případě studia žalobce byla zkouška z povinného předmětu předepsána na letní semestr akademického roku 2012/2013. V rámci tohoto letního semestru bylo pro vykonání zkoušky vypsáno 17 termínů pro písemný test a 16 termínů pro ústní zkoušku, jenž spolu tvoří zkoušku z tohoto povinného předmětu. Žalobce se opakovaně přihlašoval a odhlašoval od písemného testu i ústní zkoušky. Konkrétně se 11x přihlásil k písemnému testu a 6x se odhlásil z písemného testu, přičemž dvakrát se přihlásil a odhlásil ze stejného termínu, čímž mu zůstaly zapsány 3 termíny pro písemný test. Písemný test žalobce konal dne 12.6.2013, 17.6.2013 a 24.6.2013, přičemž ve dvou prvních případech byl klasifikován stupněm „nevyhověl“, ve třetím případě „vyhověl“. K ústní zkoušce se žalobce konkrétně přihlásil 9x a odhlásil 8x, čímž mu zůstal zapsán jeden termín pro ústní zkoušku, kterou konal 30.8.2013. Tento termín byl vypsán v pořadí jako poslední. Žalobce byl klasifikován stupněm „nevyhověl“. Jelikož šlo o poslední vypsaný termín zkoušky z povinného předmětu v letním semestru, nezískal žalobce za tento povinný předmět kredity. V souladu s čl. 20 odst. 5 SZŘ žalobce požádal o druhý zápis předmětu do zimního semestru akademického roku 2013/2014 a jeho žádost byla schválena. Žalobce tedy získal právo konat zkoušku z povinného předmětu celkem třikrát, a to v jednom řádném termínu, v jednom opravném termínu a v jednom mimořádném termínu na základě žádosti schválené děkanem (tzv. děkanský termín). V zimním semestru akademického roku 2013/2014 byl vypsán 1 termín pro písemný test a 9 termínů pro ústní zkoušku. Žalobce písemný test měl již úspěšně vykonán v letním semestru předchozího akademického roku a přihlásil se k ústní zkoušce v termínech 23.10., 20.11. a 18.12.2013. V prvním řádném termínu byl klasifikován stupněm „nevyhověl“, stejně tak nevyhověl při opravné zkoušce dne 20.11.2013 a rovněž při děkanském termínu 18.12.2013. Rozhodnutím ze dne 8.1.2014 č.j. OU-1072/11-2014 bylo děkanem lékařské fakulty rozhodnuto o ukončení studia žalobce. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žádost o přezkoumání rozhodnutí, jíž děkan vyhověl a rozhodnutí o ukončení studia zrušil rozhodnutím ze dne 13.2.2014 č.j. OU-10778/11-2014, přičemž výjimečně s přihlédnutím k novým skutečnostem (zdravotnímu stavu žalobce) povolil žalobci pokračovat ve studiu s tím, že stanovil mimořádný druhý děkanský termín. Komisionální přezkoušení v tomto druhém děkanském termínu proběhlo dne 2.4.2014 a znalosti žalobce shledala zkušební komise nedostačujícími. Zkouška byla opět klasifikována s