1 As 40/2007 — Nejvyšší správní soud

65 A 44/2017- 63 - text  10 65 A 44/2017 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Šnejdrlové, Ph.D., a soudkyň Mgr. Jany Volkové a Mgr. Barbory Berkové ve věci žalobkyně: E. P., narozená dne X bytem B. 3, X Z. zastoupena advokátem JUDr. Josefem Jurasem sídlem Jiráskovo náměstí 121/8, Ostrava proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě sídlem Praskova 194/11, 746 01 Opava o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 3. 2017, č. j. ZKI OP-O-67/1079/2016-19, ve věci opravy chyby v katastrálním operátu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: A. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 3. 2017, č. j. ZKI OP-O-67/1079/2016-19, ve věci opravy chyby v katastrálním operátu (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Prostějov (dále jen „katastrální úřad“) ze dne 3. 10. 2016, sp. zn. OR-298/2016-709-20, a toto rozhodnutí potvrdil. B. Žaloba 2. Žalobkyně navrhovala, aby krajský soud zrušil napadené rozhodnutí. Namítala, že stav katastrálního operátu neodpovídá obsahu nabývacích listin, neboť hranice mezi pozemky parc. č. X a X v k. ú. R. na M. není totožná s jejich zaměřením v roce 1968. Podle žalobkyně katastrální úřad posunul hranice pozemku parc. č. X v neprospěch žalobkyně. Šíře pozemku parc. č. X se jednáním katastrálního úřadu zmenšila z 13,7 m na 11,8 metrů, proto se část chaty žalobkyně č. e. X ocitla na cizím pozemku (parc. č. X). Žalovaný svůj postup na str. 9 napadeného rozhodnutí odůvodnil „existencí tříd“. Na pozemek žalobkyně se dle žalovaného vztahuje třída 8 s odchylkou 2,66 m, podle žalobkyně však v řadové zástavbě a staveb umístěných blízko sebe měly správní orgány používat třídu 3 s odchylkou 40 cm. Tuto nesrovnalost žalovaný v napadeném rozhodnutí neodůvodnil. 3. Podle žalobkyně vznikla chyba, proti které brojí, při zaměření chaty č. e. X na základě geometrického plánu z roku 1990. Nebyla dodržena šíře pozemku parc. č. X, která byla zúžena, aby chata č. e. X na pozemku parc. č. X nezasahovala do pozemku parc. č. X ve vlastnictví žalobkyně. 4. Žalobkyně dále namítala, že z porovnání katastrálních map ze dne 17. 6. 2008 a ze dne 26. 1. 2015 jasně vyplývá, že se tyto mapy liší. Při úpravách katastrálních map v roce 2012 byly totiž hranice pozemků parc. č. X a X posunuty, a to v neprospěch pozemku žalobkyně. 5. Podle žalobkyně vydal žalovaný napadené rozhodnutí na základě nedostatečných podkladů, dále nepostupoval správně, jelikož opravy a úpravy katastrálního operátu nebyly provedeny dle geometrického plánu z roku 1968, ale podle „zápisu chaty č. e. X“, čímž došlo k posunu hranic mezi pozemky parc. č. X a X. C. Vyjádření žalovaného 6. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. Upozornil na to, že správní orgány v totožné věci již jednou rozhodovaly, a to katastrální úřad rozhodnutím ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. OR-310/2012-709, a žalovaný rozhodnutím ze dne 18. 11. 2013, č. j. ZKI-O-43/720/2013/10-60. 7. Žalovaný měl za to, že žalobkyně v žalobě neuvedla žádné skutečnosti, kterými by se již nezabýval v napadeném rozhodnutí, proto na něj v plném rozsahu odkázal. Doplnil, že v napadeném rozhodnutí neshledal chyby v zobrazení vlastnických hranic v katastrální mapě, tedy nezjistil chyby v geometrickém určení hranic. Žalobkyně nepředložila žádný nový výsledek zeměměřické činnosti (geometrický plán), který by relevantním způsobem zpochybnil evidované geometrické určení hranic mezi pozemky. 8. Žalovaný doplnil, že katastrální úřady či inspektoráty nerozhodují o existenci či neexistenci vlastnického práva, ale pouze o tom, jak mají být údaje v katastrálním operátu evidovány podle listin založených ve sbírce listin. D. Jednání krajského soudu 9. Během jednání soudu, které se uskutečnilo dne 27. 2. 2019, žalobkyně zdůraznila, že při pořizování geometrického plánu v roce 1990 došlo ke změně velikosti pozemku a jinému vedení hranice oproti stavu zanesenému v geometrickém plánu z roku 1968. Pozemek parc. č. X je viditelně větší a v jiném tvaru než na geometrickém plánu z roku 1968. Žalobkyně požadovala, aby byl v katastrální mapě zakreslen stav odpovídající stavu v roce 1968. 10. Zástupkyně žalovaného sdělila, že v roce 1990 byl vytvořen geometrický plán, ve kterém bylo navrženo zrušení hranice mezi pozemky parc. č. X a X a byla v něm navržena nová hranice mezi těmito pozemky; nová hranice však nebyla nikdy realizována. Po technické stránce byl geometrický plán z roku 1990 vyhotoven v místním systému, podrobné body změny se navazovaly na nejbližší body v okolí. Hranice mezi předmětnými pozemky nebyla vůbec vytyčena, při tvorbě geometrického plánu se vycházelo z umístění chat č. e. X a X, které byly v té době již postaveny. Z geometrického plánu z roku 1990 vyplývá, že část chaty č. e. X stála částečně na cizím pozemku. Tomu nasvědčuje i geometrický plán z roku 2008, vytvořený v systému jednotné trigonometrické sítě katastrální, která již vychází z podrobnějších dat. Geometrický plán z roku 1990 nekopíroval v grafickém zobrazení přesné zobrazení v mapě, údaje mohly být zkresleny. 11. Zástupkyně žalovaného zdůraznila, že katastrální úřad vždy vychází z prvotního geometrického určení, kterým byl v této věci geometrický plán z roku 1968. Geometrický plán z roku 1990 nekopíruje měřítko mapy, naopak geometrický plán z roku 1968 ano. Doplnila, že výměra parcely není prvotním a závazným údajem v katastru nemovitostí, stanovení výměry vychází ze zobrazení hranic v katastrálním operátu. 12. Žalobkyně uvedla, že kolíky vytyčující hranici mezi předmětnými pozemky existují do současnosti, pouze došlo ke zmizení jednoho železného vytyčovacího kolíku, přičemž policie pachatele tohoto činu nezjistila. Polohu chybějícího kolíku lze ale vždy doměřit dle geometrických plánů z roku 1968 a 1978. E. Relevantní skutečnosti vyplývající ze spisu a provedeného dokazování 13. Ze správního spisu vyplynuly pro rozhodnutí věci tyto relevantní skutečnosti: 14. Dohodou o zřízení práva osobního užívání ze dne 3. 8. 1968 zřídil Místní národní výbor ve S. Z. a L. N. právo osobního užívání pozemku parc. č. X v kat. ú. R. 15. Ve spise je založen Geometrický plán ze dne 25. 7. 1968, č. GP 920-154-609/1968 (dále jen „geometrický plán z roku 1968“), kterým byly vypočteny výměry pozemků parc. č. X a X. Na geometrickém plánu je zaznačen stav v katastrální mapě v měřítku 1:2880. Z geometrického plánu se podává, že výměry pozemků parc. č. X a X nebyly vypočteny z přímo měřených měr, ale planimetricky. 16. Žalobkyně uzavřela dne 13. 10. 1975 kupní smlouvu, na jejímž základě koupila pozemek parc. č. X a na něm se nacházející chatu od manželů N. 17. Kupní smlouvou ze dne 6. 11. 1986 žalobkyně převedla svůj spoluvlastnický podíl k části chaty na pozemku parc. č. X a k tomuto pozemku paní M. B. 18. Dne 5. 4. 1988 vydal stavební úřad Městského národního výboru v Konici kolaudační rozhodnutí, kterým povolil užívání rekreační chaty na pozemku parc. č. X v kat. ú. R. na M., postavené na základě stavebního povolení ze dne 27. 7. 1970, č. j. Výst/4271-327-70/Paj. 19. Žádostí o zápis chaty ze dne 10. 12. 1999 žádala M. C. o provedení zápisu novostavby chaty č. e. X postavené na pozemku parc. č. X (který se nachází uprostřed pozemku parc. č. X) v kat. ú. R. na M. do katastru nemovitostí. K žádosti přiložila kolaudační rozhodnutí ze dne 16. 9. 1986, č. j. Výst. 263-332-86, jímž stavební úřad Městského národního výboru v Konici povolil užívání stavby rekreační chaty na pozemku parc. č. X v kat. ú. R. na M. (postavené na základě stavebního povolení ze dne 23. 6. 1975, č. j. Výst/2046/327/75/Paj). Přílohou žádosti byl dále geometrický plán ze dne 12. 6. 1990, č. GP 090924323,324 (dále jen „geometrický plán z roku 1990“), pro „zaměření pozemků st. X a X a oddělení pozemků parc. č. X a X“. Na tomto geometrickém plánu je zakreslena chata č. e. X a X a návrh nového vytyčení pozemků (u pozemků parc. č. X mělo dojít ke změně jeho tvaru a výměry tak, aby se chata č. e. X nacházela pouze na jednom pozemku. Pozemek parc. č. měl také změnit své hranice a rozšířit se o část pozemku parc. č. X). Na základě geometrického plánu z roku 1990 byla do katastru nemovitostí zapsána chata č. e. X, která je součástí pozemku parc. č. X. 20. Dne 11. 2. 2008 žalobkyně ohlásila budovu č. e. X na pozemku parc. č. X a X za účelem zapsání do katastru nemovitostí. V ohlášení uvedla, že se budova nachází na pozemku parc. č. X a X. Dne 12. 3. 2003 doplnila uvedené ohlášení a uvedla, že „v případě, že by nebylo možné zapsat celou stavbu na parc. č. X a X žádám o zapsání části chaty č. e. X na pozemku parc. č. X. V době, kdy byla prováděna stavba chaty jsme byli vlastníci obou pozemků – parc. č. X a X. Stavba byl